Povinnost ESG reportování se v důsledku nové směrnice CSRD rozšíří na 1500 velkých firem v Česku, a to s účinností v první vlně od roku 2024. V tomto roce již firmy budou muset shromažďovat data, která budou sloužit jako podklad reportingu pro rok 2025. Ačkoli pro malé a střední podniky vzniknou přímé povinnosti nefinančního reportingu až později, ESG je už nyní ovlivňuje, a to nepřímo. Například pokud jsou součástí subdodavatelského řetězce velkých firem nebo v rámci výběrových řízení na dodavatele.

Velké firmy již nyní nastavují své dodavatelské řetězce dle principů ESG

Velké firmy se intenzivně seznamují s tematikou ESG a z toho vyplývající povinnosti nefinančního reportování. Aby splnily udržitelné cíle, které si v souvislosti s ESG musí definovat, mění značně i podmínky a parametry výběru svých dodavatelů. Přednost tak dostávají  lokální a menší dodavatelé, kteří již v praxi aplikují principy cirkulární ekonomiky nebo mají definovanou strategii udržitelnosti. Právě změnou v dodavatelských řetězcích dokáží totiž velké společnosti také nepřímo naplnit své udržitelné závazky a cíle.
„I když se může zdát, že ESG se týká jen velkých firem, není to tak. Malé a střední podniky zatím povinnost reportu ESG nemají, ovlivňují je ale požadavky jejich obchodních partnerů – velkých firem. Příkladem může být výběrové řízení na dodavatele kávy u našeho klienta, které jsme revidovali tak, aby splňovalo principy udržitelnosti. Tendr na dodavatele kávy se týkal celého korporátu a součástí výběrového řízení bylo například vybrat takového dodavatele, který eliminuje jednorázové obaly,” vysvětluje Laura Mitroliosová, spolumajitelka a jednatelka společnosti CIRA Advisory, poradenské společnosti zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky a udržitelnosti.

 

Velké firmy mají značný vliv na vývoj daného odvětví i celé ekonomiky. Právě nastavením podmínek výběrových řízení se tak ESG principy budou postupně přelévat do celé ekonomiky a ovlivní fungování i malých a středních českých firem. „Z vlastní praxe můžeme potvrdit, že velké nadnárodní společnosti už aktivně komunikují téma udržitelnosti do dodavatelského řetězce. V tomto směru pomáháme nastavovat adekvátní kritéria udržitelnosti a cirkulární ekonomiky pro velké firmy v krátkodobém i dlouhodobém horizontu tak, aby dosáhly závazků svých udržitelných strategií. Zároveň také pomáháme menším a středním podnikům se na tuto změnu a požadavky připravit, firmy musí umět deklarovat svůj postoj v oblasti udržitelnosti například formou připravené strategie,” doplňuje Mitroliosová.

ESG představuje pro malé a střední podniky příležitosti pro nové spolupráce a rozvoj inovací

Ukazuje se tedy, že udržitelné strategie představují pro malé a střední firmy nejen výzvy, ale také příležitosti. „Podniky, které se adaptují na ESG požadavky v předstihu, budou mít konkurenční výhodu v podobě lepší pozice v tendrech velkých firem nebo veřejných zadavatelů”, shrnuje za CIRA Advisory Laura Mitroliosová. Zástupci českých malých a středních podniků zároveň zmiňují, že jim však nyní pro snadnější adaptaci na principy ESG chybí příklady dobré praxe. 

„Cirkulární ekonomika nabízí mnoho způsobů, jak implementovat principy udržitelnosti v podnikání. Je třeba začít u způsobu, jakým poptáváme a nakupujeme. Proto jsme v INCIEN s našimi partnery připravili metodiku Cirkulární zadávání a nákupy, která seznamuje firmy mimo jiné se základními principy nastavení výběrových řízení a nákupů tak, aby byly v souladu s principy udržitelnosti,” doplňuje Dagmar Milerová Prášková, která se věnuje tématu cirkulárního nakupování v Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).

ESG reporting se bude už velice brzy řídit standardy definovanými v nové směrnici CSRD. Ta bude platná od roku 2024 a povinnost ESG reportování tak ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. V tomto článku přibližujeme aktuální stav připravované legislativy v oblasti nefinančního reportování udržitelnosti (ESG). Dozvíte se, jakým firmám a kdy budou povinnosti postupně vznikat. Na finální podobu jednotlivých standardů a metodologií se ještě čeká. Avšak již v tuto chvíli jsou známy konkrétní témata ESG reportingu, které níže analyzujeme, a to hlavně ve vztahu k cirkulární ekonomice. 

Evropské standardy udržitelnosti (ESG) definuje agentura EFRAG, výstupem je standardizace ESRS

Na úvod stručně k historii pro lepší pochopení kontextu. Vznik standardů pro vykazování udržitelnosti iniciovala Evropská komise již v roce 2001. Proto vznikla agentura EFRAG neboli poradní skupina pro účetní výkaznictví. Jejími členy jsou vládní i nevládní organizace a české zastoupení zde reprezentuje právní a účetní společnost Frank Bold.

Agentura EFRAG stojí za aktuálními standardy ESG reportingu, nazývané ESRS. Ty byly překlopeny do směrnice NFRD, kterou se evropské firmy dosud řídily. Týkala se však pouze firem s více jak 500 zaměstnanci. Příští rok vstupuje v platnost nová směrnice CSRD, která přináší povinnost nefinančního reportingu pro mnohem širší okruh firem.

Jakých firem se bude týkat nová směrnice nefinančního reportingu CSRD?

Povinnost nefinančního reportování témat ESG se bude nově týkat také firem, které splňují alespoň 2 z následujících podmínek – firma má více jak 250 zaměstnanců, obrat společnosti činí více jak 40 milionů eur ročně, případně aktiva firmy přesahují hodnotu 20 milionů eur. Zároveň se nefinanční reporting ESG bude týkat všech společností, které jsou kótované na burze, a to i malých či středně velkých firem.

Tím se značně rozšíří reportovací povinnost napříč evropskou firemní sférou. Zatímco dosud se nefinanční reporting ESG týkal cca 11 000 firem, po změně legislativy by se mělo jednat až o 50 000 společností. Razantní bude nárůst i v České republice. Zatímco nyní reportuje nefinanční data pouze 50 českých podniků, s nástupem účinnosti nové směrnice se bude jednat odhadem až o 1 500 firem.

  • Termíny účinnosti nové směrnice se však pro firmy značně různí. Například společnosti, které mají povinnost reportovat nefinanční data již nyní, se musí adaptovat na nové podmínky od roku 2024. Firmy, které splňují 2 ze 3 definovaných podmínek, čekají změny od roku 2025. Malé a střední podniky, které jsou kótované na burze, pak mají čas až do roku 2026.

Timeline pro povinnosti firem z ESG reportingu.

Nová směrnice CSRD zavádí princip dvojí materiality. O co se jedná?

Témata pro reporting si budou firmy volit pomocí pravidla dvojí materiality. Tím je posouzení nejen toho, jak firma ovlivňuje své okolí, ale také toho, jak vnější podmínky ovlivňují činnost firmy.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Obecná témata toho, co se musí reportovat, však budou platit pro všechny firmy. Po zhodnocení principu dvojí materiality pak už firmy volí témata z jednotlivých kategorií ESG. Například pro oblast životního prostředí se bude jednat o výběr z těchto 5 témat:

  1. Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  2. Znečišťování vody a půdy
  3. Vodní zdroje
  4. Biodiverzita a ekosystémy
  5. Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Nová směrnice CSRD stanovuje pro firmy i tzv. sektorová témata nefinančního reportingu

V sociální oblasti jsou navržena témata:

  1. Rovná práva a příležitosti, pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  2. Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  3. Ovlivněné komunity
  4. Koncový zákazník

Pro část governance, která má největší historické zkušenosti s reportováním, určuje směrnice 2 témata:

  1. Způsob řízení firmy včetně posouzení rizik a kontrolního systému (protikorupční opatření apod.)
  2. Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

Blíže nedefinovaná jsou v tuto chvíli ještě tzv. sektorová témata. Ta se budou vztahovat na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém firma působí. V praxi tedy čekají jiná sektorová témata na energetickou firmu než na společnost podnikající například ve farmacii.

Na konkrétní podobu ESRS standardů se nyní čeká, k nahlédnutí jsou pouze návrhy z dubna 2022

Do konce března 2022 zároveň probíhalo připomínkování ESRS standardů a již brzy by měla vyjít ucelená metodika. Předpokládá se však, že by mělo dojít k překlopení většiny návrhů z dubna 2022. Pro téma cirkulární ekonomiky zahrnují například tyto metodické kroky:

  • Zavedení politik pro management zdrojů a principů cirkulární ekonomiky

Tedy jak firma plánuje zavést používání obnovitelných zdrojů ve svém provozu a jak bude eliminovat používání neobnovitelných zdrojů.

  • Stanovení měřitelných cílů (KPI)

Jaké metriky si firma určí pro eliminování odpadu a využití neobnovitelných zdrojů. A naopak jak bude měřit zapojení obnovitelných zdrojů a cirkulárního využití materiálů.

  • Měření vstupů

Jaká bude celková váha vstupních materiálů pro firemní provoz. V jakém podílu budou v tomto obnovitelné zdroje.

  • Měření odpadů

Kolik odpadu firma vyprodukuje. Jak se jí daří znovupoužívat zdroje a recyklovat. Kolik zdrojů končí likvidací na skládkách, ve spalovnách nebo kompostováním.

  • Dopad na finance firmy

Jak ovlivnilo firmu zapojení strategií oběhové hospodářství na finančních výsledcích. Jaké nové příležitosti a rizika tím pro firmu vznikají?

Pro samotné reportování bude tedy také důležitý sběr dat. Pokud firma zároveň nechce do prvního reportu uvádět nelichotivé údaje, neměla by se zaváděním principů cirkulární ekonomiky a jednotlivých témat ESG příliš otálet.

Je lepší být připraven, než zavádět povinné normativy na poslední chvíli. Další vývoj metodologie pro ESG reporting dále sledujeme a budeme vás tímto procesem rádi provádět.

Povinnost reportování ESG se rychle blíží a brzy ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. Přesto dotčené firmy většinou nerozumí podstatě nefinančního reportingu, který bude povinný dle nové směrnice CSRD již od roku 2024. Přinášíme proto vysvětlení a praktické příklady nastavování strategií ve všech oblastech ESG – environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Mimochodem, víte jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem? A jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než výrobce elektroaut TESLA? 

Evropské firmy budou muset již brzy uvádět relevantní informace, které se týkají jejich udržitelné strategie. Známá jsou již nejen jednotlivá témata ESG, ale také konkrétní termíny, od kdy budou muset firmy tyto reporty evidovat. Přesto však řada firem stále tápe i v základních pojmech. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat, o čem ESG je a čím se liší ESG reporting od ratingu.

ESG se netýká jen životního prostředí, ale také způsobu řízení a fungování firem

Hybatelem této iniciativy je Evropská unie a zaměřit se chce na téma udržitelnosti nejen v environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Právě tyto 3 pilíře zahrnuje zkratka ESG.

V rámci ESG standardů pak zavádí centrální pojem stakeholder, tedy osoby zainteresované do činnosti firmy. Hlavním smyslem ESG reportování je provázat všechny různorodé zájmy nejrozličnějších stakeholders (zainteresovaných osob) s udržitelností ve firmě. V praxi to znamená: 

  • zjistit případné kroky firem, které by byly silně v rozporu s udržitelnou strategií EU, 
  • motivovat firmy, aby rychleji zaváděly do své podnikatelské praxe udržitelná řešení včetně např. prvků cirkulární ekonomiky.

Vysvětlení důležitosti pojmu stakeholder ve vztahu k pilířům E-S-G

Jako vhodný příklad pro vysvětlení významu pojmu stakeholder ve vztahu k ESG může posloužit energetická skupina ČEZ. Kateřina Bohuslavová, která působí ve skupině ČEZ jako chief sustainability officer a tedy šéfka ESG útvaru, vysvětluje v podcastu Loopa, že udržitelná energetika má hned několik rovin. Jedna rovina je environmentální („E“ element v rámci ESG), kde ČEZ sleduje cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Splnění tohoto cíle vyžadují různé skupiny stakeholders, např. investoři, banky či regulátor (EU, ČR).
S dosažením uhlíkové neutrality na úrovni celé energetické skupiny souvisí celá řada zásadních opatření včetně např. odstavení uhelných elektráren. Avšak v důsledku aktuální energetické krize, válce na Ukrajině a následné inflace musí ČEZ brát v potaz “S” pilíř a s ním související stakeholdery – své zákazníky a zaměstnance, kterých se právě teď krize nejvíce dotýká.  Udržitelná energetika vůči těmto stakeholders znamená především akcent na “S” pilíř, tedy energetiku dostupnou pro všechny, soběstačnou, protože není závislá na jednom zdroji, stabilní pro všechny zaměstnance koncernu atd. To může znamenat, že sociální cíle na jistý čas dostanou přednost před cíli environmentálními.

A co pilíř G v rámci ESG strategie?

Právě výše popsané průběžné korekce strategie koncernu ČEZ, které odráží aktuální vývoj a zájmy všech stakeholders, jsou příkladem efektivního fungování řízení (“G” pilíř v rámci ESG).

ESG reporting by měl rovněž včas odhalit a eliminovat takové aktivity jakou byla aféra Dieselgate společnosti Volkswagen. Ta dlouhé roky zatajovala a zkreslovala skutečně vyprodukované emise skleníkových plynů svých výrobků. Tato kauza v sobě nesla nejen environmentální aspekt (tedy „E“ element v rámci ESG), ale zároveň upozornila na skrytou nelegální činnost uvnitř firmy. Tedy na vážné problémy ve způsobu řízení a fungování společnosti („G“ element řízení v rámci ESG).

Jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem?

ESG reporting je definován jako souhrn nefinančních aktivit firmy, které mají přímý dopad na její fungování. Stručně řečeno, jedná se o informace, které máte jako firma v rámci ESG povinnost zveřejnit. ESG rating naproti tomu již vychází z údajů zjištěných z ESG reportingů a je jakousi známkou a srovnáním firem z pohledu ESG reportingu.

ESG rating je poměrně novou disciplínou a zabývají se jím specializované ratingové agentury. Jedna firma tak může získat různé ratingy podle různých standardů ratingových agentur. Rozptyly těchto ratingových hodnocení jsou v současné době skutečně velké, a proto se předpokládá, že v následujících letech dojde ke standardizaci ratingových metod. ESG rating se zároveň týká pouze největších firem typu ČEZ nebo Škoda auto.

  • Jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než například výrobce elektroaut TESLA? ESG totiž zahrnuje nejen environmentální dopady, ale také zhodnocení způsobu řízení firmy a sociálních aspektů. Přes svůj ekologický aspekt, tak může TESLA v těchto dvou parametrech ve srovnání s petrochemickou společností zaostávat. 

Chtěli byste vědět, jak je vaše firma připravená na ESG reporting? ESG rozcestník vám pomůže odhalit, kde jsou v tématu udržitelnosti skryté vaše rezervy a příležitosti.

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.

Benefitům cirkulární ekonomiky u nás firmy zatím rozumějí jen z části. Spousta firem si pod pojmem cirkulární ekonomika představuje pouze zlepšení jejich odpadového hospodářství. Někteří manažeři už chápou i environmentální přínosy cirkulární ekonomiky, zpravidla však vůbec neuvažují o jejích ekonomických výhodách. A to se brzy změní. České firmy musí co nejdříve pochopit, že pojem “ekonomika” je v tomto slovním spojení stejně důležitý jako pojem jako “cirkulární”. Správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí firmám jasné ekonomické benefity, o nichž je tento článek.

Zastaralý náhled –  cirkulární ekonomika je odpadové hospodářství

V prostředí českého byznysu se téma cirkulární ekonomiky dlouhodobě spojuje s recyklací a odpady. Tento způsob nahlížení, kdy se cirkulární ekonomika považuje za pouhé rozšíření odpadového hospodářství, je v praxi již dávno překonaný. Mimo jiné tento zastaralý náhled vůbec nevyužívá potenciál cirkulární ekonomiky přinášet ekonomické benefity v každém kroku životního cyklu výrobku – od jeho designu, přes výrobu až po koncového spotřebitele.

Přinášíme nový pohled – cirkulární ekonomika musí dávat v první řádě ekonomický smysl

Tento pohled je potvrzen aktuálním směrováním legislativy a praxí pokrokových firem (z mnohými z nich spolupracujeme). Ukazuje se, že správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí zejména ekonomické benefity, spojené s benefity environmentálními

Pro lepší pochopení níže popsaných ekonomických výhod cirkulární ekonomiky doporučujeme využít odkazy (linky) na články, které příslušnou výhodu podrobněji vysvětlují včetně příkladů z praxe, odkazů na případové studie, výzkumy atd.

Základní ekonomické výhody cirkulárních byznys modelů

Mezi základní ekonomické výhody, které firmám nově přináší zavádění cirkulárních produktů a strategií, budou patřit:

Mezi základní ekologické výhody zavádění cirkulárních produktů a strategií patří:

  • snižování uhlíkové stopy zejména ve Scope 3,
  • snižování odpadů v celém hodnotovém řetězci,
  • nižší extrakce nerostných surovin a šetření přírodních zdrojů. 

Je důležité, aby management firem chápal, že dokonce i tyto primárně ekologické benefity se v konečném důsledku promítnou také do ekonomických výhod, které jsme popsali výše. Například: banky by měly v důsledku ESG regulací pro investory a tzv. Taxonomie EU nově preferovat spolupráci s firmami, které aktivně snižují své dopady na životní prostředí. 

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.

Cirkulární ekonomika ve firmě je dnes konkurenční výhodou, zítra nutností 

Příklady implementace prvků cirkulární ekonomiky se liší. V každém odvětví byznysu funguje něco jiného. Všechny firmy, které v této době úspěšně zavedly cirkulární strategie, mají jednu věc společnou – získaly jasnou konkurenční výhodu oproti firmám, které ekonomickému rozměru cirkulární ekonomiky ještě neporozuměly. Moderní cirkulární strategie jsou u nás ještě pořád záležitostí průkopnických firem. Brzy se však přesunou do mainstreamu. 

  • Národní plán obnovy (NPO), kde se výše dotace pohybuje od 1 do 20 mil. Kč a podíl celkové podpory činí 40 %. 
  • OP TAK s podprogramem Inovace, Nízkouhlíkové technologie a Podpora přechodu k oběhovému hospodářství,
  • TAČR, v rámci podprogramu TREND – Nováčci či
  • Technologická inkubace od státní agentury Czechinvest.
  • Středočeské inovační centrum či soukromé poradenské společnosti nabízí placené konzultace s odborníky právě v obl. cirkulární ekonomiky. 

Dnes je tedy ideální čas začít přemýšlet o možnostech změny ve vašem podnikání a tedy získání potřebné konkurenční výhody pomocí cirkulární ekonomiky. Pro zjištění největších potenciálů přechodu na cirkulární ekonomiku využijte náš nehloubkový sken Quick Check, který je postaven na mnoha letech práce a zkušeností z práce s klienty. 

Digitální pasy a Návrh nového nařízení na ekodesgin výrobků

K čemu nám budou digitální neboli materiálové pasy výrobků? Jaké benefity přináší firmám? Otázky tohoto typu budeme brzy slýchat velice často. Návrh nového Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků totiž počítá se zaváděním tzv. digitálních pasů výrobků ve vybraných odvětvích (textil, stavebnictví, průmyslové baterie a baterie pro elektromobily), a to již od roku 2024. Předčí očekávané výhody digitálních pasů výrobků byrokratickou zátěž, kterou s sebou toto nové opatření EU přináší?

Albert Schandl je expertem na materiály a produktové strategie v CIRA Advisory s.r.o, poradenské společnosti v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Hlavní benefity digitálních pasů výrobků komentuje takto:

Z informací obsažených v digitálních pasech by měli benefitovat všichni aktéři v hodnotovém řetězci – od firem přes veřejný sektor až po koncové zákazníky. Např. firmy budou díky těmto datům schopni lépe spočítat svojí uhlíkovou stopu. Materiálové pasy také pomůžou nákupčím lépe implementovat prvky udržitelnosti do svých zakázek. Benefitovat z pasů by měli rovněž zpracovatelé druhotných surovin, kteří produkt (díky jeho pasu) budou umět efektivněji využít, opravit, rozebrat nebo zrecyklovat. Digitální pasy výrobků by měli nakonec ocenit v budoucnu i koncoví zákazníci, kteří mohou díky nim dělat informovanější rozhodnutí při nakupování.”

Očekávané výhody digitálních pasů výrobků tedy můžeme shrnout takto:

  • Podpora cirkulární ekonomiky – díky obsaženým informacím pomůžou digitální pasy prodloužit životnost produktů (např. jejich opravitelnost) či optimalizovat jejich využití (např. druhotné využití).
  • Rozvoj cirkulárních obchodních modelů – díky zlepšenému přístupu k datům pomocí digitálních produktových pasů může více podniků implementovat obchodní modely založené na službách a opravách.
  • Soulad výrobku s legislativou – digitální produktový pas bude také sloužit jako záznam norem, kterým produkt vyhovuje, což ocení např. auditoři nebo inspektoři.

Kde a kdy uvidíme digitální pasy nejdřív?

Seznam požadavků na digitální produktové pasy obsahuje zmíněný návrh Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (znění tady). Všechny informace obsažené v pasech budou dostupné k nahlédnutí také v digitální podobě (z toho je odvozen i název opatření – digitální pasy).

Cestu k praktickému zavedení digitálních pasů nejdřív prošlapou baterie. Dle aktualizace směrnice o bateriích totiž bude každá baterie průmyslových nebo elektrických vozidel na trhu EU s kapacitou vyšší než 2 kWh vyžadovat digitální pas baterie. Seznam požadavků na digitální pasy baterií musí určit jednotlivé státy EU do konce roku 2024.

Digitální pasy byrokratická zátěž, nebo příležitost k růstu?

Dle odborníků samotné technické řešení spojené s vytvořením digitálních pasů není problémem. Různé softwary či aplikace tohoto typu na trhu už existují, příkladem je nizozemský start-up Circularise či platforma Madaster pro stavebnictví. Otázkou je, jaká je reálná škálovatelnost obdobných řešení – jinak řečeno, digitální pasy budou muset fungovat v obrovském rozsahu napříč celým hodnotovým řetězcem daného odvětví. Výzvou také zůstává dostatečné zajištění bezpečnosti dat, která budou muset výrobci poskytovat pro účely fungování pasů. Digitální produktové pasy totiž mohou obsahovat potenciálně citlivé informace spojené s duševním vlastnictvím či obchodním tajemstvím.

Podaří se evropským regulátorům vytvořit řešení, které bude bezpečné, dobře škálovatelné a které zároveň nezahltí trhy přílišnou regulací, v níž se nikdo nebude umět orientovat? Odpověď přinese nejbližší vývoj, který v CIRAA sledujeme.

Zveme vás na osobní setkání dne 5. 4.2022 v 9 hod. v Kampusu Hybernská s cílem přijít s konkrétními aktivitami a příklady dobré praxe, které ukáží ,,Jak prostřednictvím cirkulární ekonomiky zajistit ekonomickou bezpečnost v ČR!” 

Současná situace na ukrajinském území nenechává nikoho klidným. Napříč celou zemí zuří boje a my vidíme v médiích obrázky zbombardovaných domů, narůstající počet mrtvých i bezmocných utečenců, rodin a dětí.  Na tyto obrázky násilí a ničivé války většina z nás nebyla připravena. Nikdo nečekal, že konflikt na Ukrajině vyeskaluje ve válku, jejíž tíha dopadne na celý svět. Skoro se zdá, jako kdybychom se dívali na náš život prostřednictvím katastrofického filmu.

Po prvotní paralýze bohužel zjišťujeme, že to není film, ale realita všedních dnů. A my si klademe otázky: “Kam jsme to jen přivedli naše děti?” a  “Bude tento svět ještě někdy takový, jaký jsme ho znali my?” 

Před dvěma lety na nás dolehla pandemie Covid 19 a my jsme se složitě vraceli do “normálního života”. I když jsme si naivně mysleli, že to bude jen nějaký lokální virus, Covid zasáhl prakticky celý svět. A co nyní?

Válka na Ukrajině nám nastavuje zrcadlo

Eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskem nebyla žádnou novinkou. Ale my jsme opět naivně věřili, že ukrajinský konflikt nevyústí ve válečný. Ta změna je neuvěřitelná – svět se obrátil vzhůru nohama a my se v něm prostě musíme znovu učit žít. Žít jinak.  Stávající válka na Ukrajině nám nastavuje zrcadlo. Poukazuje na fakt, že bezpečnost, naše materiální jistoty a systémy,  ve kterých žijeme jsou napadnutelné. Přestože je naše planeta propojena více než kdykoliv předtím, musíme začít myslet a jednat více lokálně. A zamyslet se nad plánem, jak zajistit ekonomickou bezpečnost v Evropské unii a v České republice. 

Cirkulární ekonomika ukazuje jasné cesty, jak být více soběstační – jak: 

  • zužitkovat staré a nepoužívané výrobky a jejich součástky pro další výrobu, 
  • nakupovat ve firmách s využitím principů cirkulární ekonomiky, 
  • racionálně využívat stávající zdroje, 
  • dobře hospodařit s vodou a zároveň postupně snižovat produkci odpadů, 
  • být lokální, dlouhodobě udržitelní. 

To všechno a mnohem více zahrnuje filosofie cirkulární ekonomiky. V cirkulární ekonomice vidím množství příležitostí, které nám nabízejí pomoc dostat se z nastupující ekonomické a bezpečnostní krize ven. 

Jak ven z nastupující ekonomické a bezpečnostní krize?

Někdo tvrdí, že je Green Deal mrtev. Já říkám opak – Zelená dohoda pro Evropu je důležitější a aktuálnější než kdykoliv předtím. Prognózy Akčního plánu pro cirkulární ekonomiku od Evropské komise ukazují, že uplatňování zásad oběhového hospodářství v celém hospodářství EU má potenciál do roku 2030 zvýšit HDP EU o dalších 900 miliard  EUR, a to prostřednictvím vytvoření 700 tisíc pracovních míst. Navíc zajistí větší ekonomickou nezávislost tím, že: 

  • sníží potřebu dovozu především primárních surovin a dalších materiálů do EU,
  • omezí vývoz odpadů mimo EU a naopak vytvoří dobře fungující trh s druhotnými surovinami.

Vyzývám tímto ostatní firmy a instituce k jednotnému postoji. Pojďme společně dokázat, že udržitelnost není jen ideologie, ale celosvětový byznys. Ukažme ČR, že jsme jednotní a za řešení nepovažujeme vrátit se o desítky let zpátky. Naopak cestu vidíme ve využívání nových technologií, digitalizace, inovativních byznys modelů a všeho dalšího co mě a doufám i vám v posledních letech dává smysl. 

Registraci na setkání „Jak prostřednictvím cirkulární ekonomiky zajistit ekonomickou bezpečnost ČR“ najdete zde.

Pro další informace ohledně setkání nás neváhejte kontaktovat.

Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory s.r.o.

Loopa Vojty Kovala logo

Z každého nákupního centra, drogerie, nebo potravin na nás křičí hesla jako ekologický, etický, klimaticky neutrální, kompenzace uhlíkové stopy a další. “Zelená” témata a udržitelnost zkrátka táhnou spotřebitelskou pozornost. Zákazníci jsou ale také čím dál tím vnímavější a bezobsažná hesla už jen tak neprojdou.