Jak se obaly staly top tématem v diskuzi o udržitelnosti? Online nákupy, a tím pádem i výroba a používání obalů v e-retailu v posledních letech prudce vzrostly (i s přispěním pandemie Covid-19). Tento trend potvrzují čísla růstu objemu zásilek našich největších logistických hráčů. Skupina Packeta, kam patří také Zásilkovna, v roce 2020 zdvojnásobila obrat a počet přepravených zásilek vzrostl o 114 %. Toto tempo růstu pokračovalo i v loňském roce. Síť výdejních míst má Zásilkovna připravenou na 800 tisíc zásilek denně. Rychle rostly i další společnosti, např. DPD či PPL. S přibývajícími online nákupy se však zvětšuje i dopad na životní prostředí skrze používání obalů.

 

Česko se zvykne označovat jako e-shopová velmoc. Na počet obyvatel se pyšníme nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. Miroslav Uďan, zakladatel platformy Shoptet, odhaduje, že do dvou let bude v Česku přes 50 000 e-shopů.

S masivním růstem odvětví e-commerce se obaly stávají jedním z důležitých témat v oblasti udržitelného byznysu. Proto značky, které to myslí s udržitelností opravdu vážně, pro své obaly nastavují určité strategie.  Jeden z našich konzultantů v CIRA Advisory, Albert Schandl, se specializuje na analýzu materiálových toků firem. Ta mimo jiné zahrnuje i výběr a použití udržitelných obalů. V tomto rozhovoru a případové studii značky Freshlabels Albert objasňuje, jak má obchod zabalit své objednávky takovým způsobem, aby co nejméně zatížil planetu, ale zároveň vzal v potaz i svůj byznys model.

Co se z článku dozvíte: 

  • Případová studie – Jak jsme pro firmu Freshlabels navrhli vhodný obalový materiál?
  • Jaká jsou klíčová kritéria při posuzování udržitelnosti obalů?
  • Může být nakupování standardizovaných obalů pro e-shop udržitelnou variantou?
  • Jsou bioplasty v současné době udržitelnou alternativou pro obaly?

Jaký obal je nejudržitelnější? 

V záplavě často protichůdných informací spoustě firmám není zřejmé co si vlastně pod udržitelným balením mají představit. Proto jsme s Albertem nejasný pojem „udržitelné obaly” rozmělnily na menší „kousky“. „Jedna z prvních častých otázek, na kterou se klientů ptáme, zní následovně: „Potřebujete vůbec tento obal?“. Firmy by si totiž měli uvědomit, že tím nejudržitelnějším obalem je obal žádný,” začíná Albert popisovat z jakých úhlů se má ve firmě uvažovat o udržitelnosti obalů.

Co dál s obaly, které projdou tímto úvodním sítem? Pokud daný obal firma potřebuje, tak Albert s klientem individuálně řeší proč mají zrovna tento obal. Detailněji zkoumají jeho dopady na životní prostředí a případně hledají udržitelnější alternativy k danému obalu.

Víte, že?

Amazon odesílá více než 10 miliard balíčků ročně (což je odhadem téměř 28 milionů balíčků denně) a svou uhlíkovou stopu v roce 2020 vyčíslil na 60,64 milionů tun? Pandemie Covid-19 tato čísla ještě zvýšila.

Proč do tvorby obalové strategie zapojit odborníka?

Pro základní představu – kolik kritérií udržitelnosti se u obalů v praxi vyhodnocuje? „Těchto ukazatelů existuje více jak 10. Patří  mezi ně již dobře známá uhlíková stopa, ale i potenciál snižování ozonové vrstvy, spotřeba vody a další (viz link). Všechny ukazatele během projektu analyzujeme a hledáme to nejudržitelnější obalové řešení v konkrétní situaci klienta. Na tvorbu takové udržitelné obalové strategie klient nemá dostatek času a často i zkušeností,“ upřesňuje Albert. 

Důležitým odrazovým můstkem pro manažment firmy při tvorbě obalové strategie je uvědomit si, že tato problematika je opravdu komplikovanější než se na první pohled může zdát. Například plastový obal nelze jednoduše zaměnit za papírový. „Zde bych chtěl zmínit jeden častý mýtus, a sice že plastová taška je ta nejhorší možnost. Z různých studií vychází, že plastová taška má například nejnižší uhlíkovou stopu ve zkoumaném vzorku a ani v ostatních ukazatelích si nevede špatně, až například na tzv. littering. Nejlepší způsob,  jak může každý v současné době snížit dopad obalů na životní prostředí, je tyto tašky použít tolikrát, kolikrát je to možné. A to například i jako pytle na odpad,” pokračuje Albert.

„Je skvělé, že u nás fungují společnosti jako je CIRAA,” uvádí Jakub Veselský, ředitel Freshlabels, obchodu s udržitelnou módou. Přestože se celé problematice odpovědného podnikání věnujeme velmi intenzivně, nemáme kapacitu na detailní studium všech témat. Proto je důležité mít po ruce partnera, který je na stejné vlně a umí nás doplnit tam, kde to potřebujeme,” doplňuje.

Právě ve Freshlabels Albert pomohl s nastavením udržitelné strategie obalů. V krátké případové studii na konci tohoto článku se dozvíte, jak tento projekt probíhal.

Potřebujete vůbec tento obal? Firmy by si měli uvědomit, že tím nejudržitelnějším obalem je obal žádný.

Zhodnoťte možnosti druhotného využití obalů

Když jsme již začali se srovnáním papírových a plastových obalů – dá se obecně zhodnotit, jaký druh si vede lépe z hlediska udržitelnosti? Dle Alberta čistě z pohledu materiálu neexistuje jednoznačné správné řešení. Vše záleží na ukazateli skrze který určujeme udržitelnost daného obalu. Nejčastěji se v praxi setkáváme s ukazateli uhlíkové stopy obalu, případně s jeho potenciálem pro druhotné využití, neboli recyklace. Plastový obal má průměrně několikanásobně nižší uhlíkovou stopu než papírový. Na druhou stranu pravděpodobnost recyklace v České republice je jasnější u papíru.

Co přesně znamená potenciál obalu pro druhotné využití? Albert vysvětluje že jde o míru pravděpodobnosti, že daný obalový materiál neskončí na skládce nebo v ZEVO (zařízení na energetické zpracování odpadu, často nesprávně pojmenované jako spalovna). Tento přístup je plně v souladu s cirkulární ekonomikou a v jednom z našich článků se můžete dočíst, jak lze cirkulární skóre zlepšit.

Jedním z rozhodujících ukazatelů udržitelnosti obalu je tedy jeho znovupoužití – ať už jde o papír nebo plast. „Často na obalech můžeme vidět nápis „100% recyklovatelný”. Tento nápis je ale velice zavádějící, protože teoreticky je vše plně recyklovatelné”. Navíc zatím neexistuje oficiální metrika, která by určila stoprocentní recyklovatelnost” jednotlivých výrobků či obalů. V lepším případě nalezne na výrobcích nápis „100% recyklovaný materiál. Tehdy se již jedná o využití recyklovaných materiálů, což je v souladu s cirkulární ekonomikou. V nejideálnějším případě by tento materiál měl být i takzvaně „post consumer recycled”, tedy ve zkratce, že materiál pochází ze žlutých nebo modrých popelnic,” objasňuje Albert Schandl.

Plastový obal má průměrně několikanásobně nižší uhlíkovou stopu než papírový. Na druhou stranu pravděpodobnost recyklace v České republice je jasnější u papíru. Vratné plastové obaly mají častokrát nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům.

Prozkoumejte environmentální dopady svých obalů komplexně

S Albertem jsme se pustili do detailnější analýzy a rozebírali jsme další důležité faktory, které v rámci tvorby udržitelné strategie obalů nesmí firma opomenout. Dle Alberta je u všech druhů obalů důležité znát nejen místo jejich výroby, ale i původ materiálů pro danou výrobu. Samozřejmě lokální suroviny a výroba je v rámci udržitelnosti preferována.

Velkou roli hraje i hmotnost materiálu, z něhož je obal vyroben. „Uhlíková stopa výrobku stoupá úměrně s jeho hmotností. Tedy s vyšší hmotností se zvyšuje i environmentální dopad obalu. Samozřejmě nižší hmotnost se částečně odráží i v nižší spotřebě v logistice. Výjimkou mohou být vratné obaly, kde je vyšší hmotnost často kompenzována několikanásobným použitím. Vratné (plastové) obaly, tak mají většinou nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům. Vratné obaly mají i vyšší potenciál recyklovatelnosti při dodržení základních principů cirkulární ekonomiky,” doplňuje Albert.

K posouzení dopadů obalů na životní prostředí se využívá tzv. posouzení životního cyklu výrobku se zkratkou LCA (Life Cycle Assessment). Ve vztahu k obalům tato standardizovaná metoda zkoumá již zmiňovanou uhlíkovou stopu a další faktory. Například eutrofizaci vody, používání neobnovitelných surovin nebo poškozování ozonové vrstvy. LCA je tedy jednou z nejdetailnějších cest jak pochopit environmentální dopad obalu, který firma používá či plánuje využívat.

Albert vysvětluje jak se LCA metoda vlastně aplikuje v případě obalů: „Aplikace LCA v případě obalů je stejná jako v případě  jiných výrobků a služeb. V ideálním světě by každý prodejce měl zpracované LCA na své vlastní výrobky, které by šlo porovnat a vybrat to nejlepší řešení. Bohužel ne každý výrobek má své unikátní LCA zpracované. Musíme proto pracovat s generickými LCA zpracované univerzitami, jinými vědeckými institucemi či zástupci výrobců. I přesto že  se jedná o vědeckou metodu, tak se výsledky jednotlivých studií mohou lišit kvůli lokálním aspektům (energetický mix, podíl recyklace atd.), výběrem dat, zadavatelem a podobně. Z tohoto důvodu je nutné mít těchto generických LCA několik a navzájem je porovnávat. Problematika LCA by vydala na samostatný článek a i toho se možná v budoucnu dočkáte 😉 “. Nyní si však zde můžete přečíst o vyhodnocení potenciálu studie LCA pro environmentální značení výrobků.

Jednou z nejdetailnějších cest, jak pochopit environmentální dopad obalu, který firma používá či plánuje využívat, je LCA – Life Cycle Assessment. 

Ekologické řešení obalů musí zůstat ekonomické

Albert uznává, že ekologické řešení musí zůstat ekonomické. Optimalizace nákladů je neoddělitelnou součástí udržitelnosti obalů. Pořizování recyklovaných a současně recyklovatelných obalů nemusí být drahé, právě naopak. Klíčovým elementem jsou tady samozřejmě úspory z rozsahu – čím větší množství obalového materiálu jste schopni koupit, tím nižší je cena za ks.

Nezapomínejme ani na nepřímé výhody plynoucí z využívání ekologických obalů. Ty z dlouhodobého hlediska převyšují pořizovací náklady. „Investicemi do udržitelných obalů si značky pootevírají dveře pro novou cílovou skupinu zákazníků, kteří si vybírají značky podle jejich přístupu k životnímu prostředí. Na druhou stranu by nebylo rozumné si myslet, že pouhé používání ekologičtějších obalů udělá firmu udržitelnou. Je to jeden z mnoha kroků, které firma na cestě k udržitelnosti musí udělat. Zároveň si firma musí dát pozor na greenwashing při komunikaci svých nových obalových řešení, ke kterému to častokrát svádí. S tím vším umí pomoci profesionálové ze sféry udržitelnosti a cirkulární ekonomiky,“ argumentuje dále Albert.

Pouhé používání ekologičtějších obalů neudělá vaši firmu  udržitelnou.Je to jeden z mnoha kroků, které musíte na cestě k udržitelnosti udělat. Zároveň si při komunikaci svých nových obalových řešení ohlídejte greenwashing.

A co standardizované velikosti obalů pro e-shop?

Zejména menší firmy (např. startupy v rozjezdu, které odesílají měsíčně pár desítek či stovek objednávek) musí z ekonomických důvodů volit možnost pořizování obalů ve standardizovaných rozměrech od dodavatelů místo obalů s rozměry „na míru”. Jak se Albert Schandl dívá na tuto problematiku?

„Tento přístup nemusí být z ekologického hlediska automaticky špatný. Znamená totiž značné úspory spojené s výrobou samotného obalu. I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar produktu v něm uloženém. Jednoduše řečeno – cílem je „nevozit vzduch” v krabicích. V tomto případě mají krabice jasnou nevýhodu vůči taškám, protože znamenají vždy větší množství nevyužitého prostoru. S tím dále souvisí i tzv. jev „overpacking”, čili nadměrné použití vnitřních vyplňovacích obalových materiálů. Existují však již i expediční pytle z různých materiálů, kteréoverpacking eliminují také.”

Specificky startupům a malým firmám Albert doporučuje, aby svůj byznys model utvářely dle principů udržitelnosti a cirkulární ekonomiky již od začátku. Při takovém přístupu je možné udělat daleko zásadnější úspory. „rozhodně snadnější je navíc pochopit a používat tyto principy dřív, než je pak dohánět”, uzavírá toto téma Albert.

I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar výrobku v něm uloženém. Jednoduše řečeno – cílem je „nevozit vzduch” v krabicích. 

Na bioplasty prozatím zapomeňte

Až doposud Albert nevzpomněl bioplasty. Zajímá vás proč? Dle Alberta totiž bioplasty v současné době nejsou řešení – a to jak z pohledu jejich primárních surovin, tak jejich rozložitelnosti.

„Nechci zacházet do přílišných detailů a zároveň moc generalizovat, ale v současné době neexistuje hojně používaný bioplast, který by měl nízkou uhlíkovou stopu a zároveň byl plně recyklovatelný nebo efektivně rozložitelný na humus. Jistým faktorem, který by neměl být zapomenut je, že rozložením se ztrácí energie vložená do výroby. Doufám, že vývoj na tomto poli přinese v nejbližších letech zásadní změny.”

Někteří analytici by mohli namítnout, že rozložitelné, resp. kompostovatelné (bio)plasty by problém s recyklací mohly vyřešit. „Bohužel většina těchto plastů je nejen v současné době prakticky nerecyklovatelná, ale zároveň jejich rozklad může způsobit další problémy v podobě litteringu, mikroplastů nebo i emisí CO2 a CH4. Díky rapidnímu vývoji bioplastů bychom je jistě neměli do budoucna zavrhovat. V CIRAA vývoj na poli bioplastů sledujeme a doufáme, že fakticky rozložitelné plasty „bez dopadů” na životní prostředí budou brzy realitou,” uvažuje Albert. Více infomací o faktech a mýtech bioplastů si můžete přečíst v článku zde.

Díky rapidnímu vývoji bioplastů bychom je jistě neměli do budoucna zavrhovat. 

Jak probíhala spolupráce s Freshlabels?

Freshlabels je obchod s módou a dalším sortimentem. Hlavním prodejním kanálem je e-shop, nicméně značka má i kamenné prodejny. Freshlabels nás proto oslovilo s žádostí o konzultaci jejich stávajících obalových materiálů s ohledem na dlouhodobou udržitelnost.

„Vedení Freshlabels jsme představili jednotlivé druhy materiálů a navrhli řešení. Rovněž jsme je seznámili s problematikou bioplastů, kterou jsme nastínili již výše. V rámci konzultace jsme následně připravili srovnání používaných obalových materiálů a doporučili nejvhodnější varianty řešení,“ doplňuje Albert.

Optimálním závěrem při tvorbě strategie udržitelných obalů je dle Alberta situace, kdy si klient zvolí na základě všech doporučení vhodný obalový mix, kterého se bude dlouhodobě držet a neustále ho vylepšovat jak po ekologické, tak po ekonomické stránce.

Chcete svým zákazníkům ukázat, že vaše obalové řešení je součástí promyšlené strategie udržitelnosti? Nejen Albert vám s tím rád pomůže. Zkontaktujte ho zde:

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost trendu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Objem téměř veškerého ruského plynu, který dovážíme do Evropské unie, bychom díky cirkulární ekonomice dokázali ušetřit do roku 2030. Údaj pochází z tiskové zprávy Evropské komise, která nedávno představila nový legislativní balíček opatření k ekodesignu produktů v rámci Green Dealu. Využití recyklovaných materiálů, designování opravitelných a modulárních produktů, nebo rozumnější využití stávajících zdrojů jdou ruku v ruce s úsporami spotřeby energie a financí. V aktuálním kontextu války na Ukrajině se ukazuje, že daná cirkulární řešení mohou přispět k vyšší míře ekonomické bezpečnosti v Česku a v Evropě. Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších událostí posledního měsíce, které by vás neměly minout. 

Cena hliníku a dalších materiálů stoupá – proč ale recyklujeme tak málo?

Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových vstupních materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví či v elektronice.

„Hliník je zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci.  Produkce recyklovaného hliníku spotřebuje o 95 % energie méně než produkce primárního materiálu. Tato informace je obzvlášť důležitá v kontextu aktuálního růstu cen energií, které pro změnu ženou nahoru ceny primárních materiálů a podporují růst inflace. Proto bychom se měli začít zajímat nejen o recyklaci hliníku jako takového, ale i o samotný recyklační byznys.  I díky tomu si můžeme zajistit větší surovinovou nezávislost v Evropě,” komentuje CEO CIRA Advisory, Laura Mitroliosová.

Jak ven z nastupující ekonomické a bezpečnostní krize?

Přetrvávající válka na Ukrajině nám nastavuje zrcadlo. Poukazuje na fakt, že bezpečnost, naše materiální jistoty a systémy, ve kterých žijeme, jsou napadnutelné.

„V aktuální krizi si musíme uvědomit, že dosažení větší energetické a materiálové nezávislosti je nutností pro naše ekonomiky. Důraz na recyklaci materiálů, ekodesign produktů a lokální uzavírání materiálových toků v podnicích dokáže ušetřit spotřebu miliard m3 plynu ročně a miliardy EUR spotřebitelům. Je nezbytné  proto co nejdříve urychlit rozvoj cirkulárních projektů v podnicích a zelených inovací. Už nyní firmy mohou využít například  dotace z Národního plánu obnovy ČR, který alokuje pro tento typ projektů podporu v objemu 4,4 miliardy Kč, přičemž dotací lze pokrýt až 40 % ze způsobilých výdajů na projekt, bez ohledu na velikost podniku,“ vysvětluje Mitroliosová.

ESG rozcestník – nástroj, který nastaví cestu českých firem k udržitelnosti

Do Česka přichází povinnost reportovat ESG. Už v roce 2023 se dotkne velkých firem,  v dalších letech se postupně rozšíří také na malé a střední podniky. V praxi se jím ale už teď řídí mnohé banky a investoři při poskytování půjček. Jak se ale správně zorientovat v množství informací o ESG a nefinančním reportingu a co je pro daný podnik relevantní?

„Až 81 % firem, na které se vztahuje povinnost nefinančního reportingu, vítá standardizaci do podoby ESG. Firmy ale pořád neví, co si přesně pod ESG představit. Navíc většina firem na trhu sice zákonnou povinnost reportovat ESG nemá, v praxi budou ale investoři nebo obchodní partneři po firmách požadovat výkazy o nefinančních dopadech společnosti. V CIRAA jsme proto vytvořili jednoduchý rozcestník, který firmy nasměruje, uvede jim příklady z praxe a doporučí co dělat, aby splnili zákonné povinnosti a neztratili konkurenční výhodu. Vyplnit jej může jakákoliv firma zcela zdarma,”  představuje ESG rozcestník Laura Mitroliosová. 

ESG rozcestník je dostupný zdarma na webu CIRA Advisory od poloviny dubna.

Vznik Českého cirkulárního hotspotu je další odpovědí na aktuální krizi

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) spustil po nizozemském vzoru cirkulární hotspot – multioborovou platformu, kde se budou potkávat jednotlivci, firmy, akademická sféra, neziskovky a další subjekty nad tématy cirkulární ekonomiky. CIRA Advisory s.r.o. patří mezi zakládající členy hotspotu.

„Vznik Českého cirkulárního hotspotu je další ukázkou jednotného a proaktivního přístupu české cirkulární komunity k aktuální krizi. My za řešení krize nepovažujeme vrátit se o desítky let zpátky a odsunout teď udržitelnost na vedlejší kolej. Naopak, Green Deal je ve světle aktuální krize důležitější než kdykoliv předtím. Cestu vidíme ve využívání nových technologií, digitalizace a inovativních byznys modelů. Věříme, že Český cirkulární hotspot bude živá a dynamická platforma, která u nás zajistí další rozvoj cirkulárních inovací světové kvality,“ uzavírá Laura Mitroliosová.

Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví, či elektronice. Růst jeho cen může dál posílit inflaci a proto bychom se měli začít na vysoké a strategické úrovni zajímat o recyklaci hliníku, navrácení již použité suroviny zpátky do výroby a jeho takzvanou cirkulaci v materiálových tocích. Růst cen za suroviny a hlavně jejich nedostatek je dlouhodobý problém, na který ekologické organizace upozorňují. Ekologie a cirkulární ekonomika není ideologie, ale realita. Kdo se na tuto realitu nepřipraví a nezačne měnit svůj byznys model nebude v budoucnu moct fungovat, růst. 

Proč je strmý nárůst cen hliníku problém?

Inflace, rostoucí ceny komodit, prázdné sklady kvůli nedostatku materiálů. To jsou nejen titulky článků, ale skutečná realita posledních měsíců. Aktuálně sledujeme strmý nárůst cen hliníku. Ten je přitom zásadní průmyslovou komoditou a zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci. Výroba sekundárního – tedy recyklovaného hliníku, je navíc násobně levnější než výroba „čerstvého” hliníku přímo z bauxitu a to nemluvíme o ekologických dopadech.

Udržení tohoto materiálu v oběhu na co nejdelší dobu je proto v zájmu nejen ekologů, ale hlavně firem, které hliník využívají ve výrobě. V praxi ale recyklace hliníku naráží na mnoho překážek.

Úskalí a příležitosti při recyklaci hliníku

Jedním z největších problémů dokonale cirkulárního využití hliníku jsou příměsi, které se používají na výrobu slitin. Ty mění chemické a mechanické vlastnosti čistého hliníku. Hliník, který se využívá pro výrobu plechovky od piva, je proto materiálem s jinými vlastnosti než hliník, který se využívá pro výrobu trupu letadla. 

I přesto, že hliník je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů – ve smyslu, že nedochází k degradaci materiálů a je tak recyklovatelný prakticky do nekonečna, v současné době neexistují technologie, které by byly efektivní pro separaci všech prvků ze slitin. Často náhodné směsi slitin z recyklátů jsou obvykle samostatně nevyužitelné.

Recyklace ušetří roční energetickou spotřebu Francie

Recyklát se tak většinou přimíchává do čerstvého materiálu, kde se různé slitiny rozředí pod objem daný mezinárodními standardy ISO. Firmy přesto o recyklovaný hliník zájem mají.

Výroba recyklovaného hliníku, nebo hliníku s příměsem recyklátu, spotřebuje o 95 % energie méně než výroba primárního, nového materiálu. Při aktuálních cenách energie tak jde o nezanedbatelnou částku, která znovu žene cenu primárního materiálu nahoru.

Data dokonce ukazují, že rozdíl spotřeby energie pro výrobu primárního a sekundárního hliníku se rovná roční energetické spotřebě Francie. Recyklace materiálů by nás proto měla zajímat i z hlediska zaručení energetické bezpečnosti v Evropě.

Jak na cirkulární využití hliníku

Správně nastavená cirkulace materiálů je smysluplná jak ekonomicky, tak ekologicky. Aby materiál neskončil na skládce a mohl cirkulovat, musí výrobky respektovat prvky cirkulárního designu. Ten už přímo počítá s tím, že výrobky, které doslouží se rozeberou a buď opraví, nebo se materiál z nich využije do další výroby.

Sekundární zdroje jsou levnější, recyklace je míň náročná na zdroje než výroba primárního materiálu a navíc cirkularita materiálů přispívá ke snižování uhlíkové stopy a částečně řeší problém nakládání s odpady. I přesto je ale svět dnes cirkulární pouze z 9 % (Circularity Gap Report). To značí, že pouze 9 % materiálu, který je v aktuální světové ekonomice v oběhu, pochází ze sekundárních zdrojů, neboli recyklátů. Změnit se to snaží různé vládní a nadnárodní strategie i individuální firmy.

Například automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy ze sekundárních materiálů. Tedy využívat také recyklovaný hliník. Prodejce kávy Nespresso, který své kávové kapsle vyrábí z hliníku kvůli jeho specifickým vlastnostem a recyklovatelnosti, už několik let provozuje vlastní program zpětného odběru použitých kapslí a následně zabezpečuje jejich recyklaci.

Příklady cirkulární praxe se začínají objevovat v každém odvětví kolem nás. Firmy ale musí své cirkulární strategie urychlit – ukazuje nám to tržní situace s cenami materiálů a také aktuální bezpečnostní situace na Ukrajině. Pokud chceme mít do budoucna fungující a prosperující ekonomiky, musíme se zaměřit na rozumnější nakládání se zdroji a hledat cesty, jak materiály využívat co nejdelší dobu.

Pojmy “ESG” či “nefinanční reporting” už zachytil každý, kdo se zabývá udržitelností v byznysu. Jenom málokdo dnes ale doopravdy rozumí tomu, co ESG reporting  v praxi pro firmy znamená. Proto nám mnoho klientů či obchodních partnerů klade stejné typy otázek: „Proč máme řešit ESG?“, “Je ESG reporting pro nás povinností?”, anebo “Jak reportovat naše udržitelné aktivity dle ESG metodiky?”. ESG reporting je zkrátka tématem posledních měsíců a jistě i nadcházejících let. Pokud podobně jako naši klienti hledáte odpovědi na uvedené otázky, je tento článek pro vás. 

1. ESG a nefinanční reporting – je v tom dnes rozdíl?

Klasické účetní a finanční ukazatele jako např. hospodářská výsledovka, rozvaha či účetní závěrka jsou nám všem důvěrně známé. Co ale nefinanční reporting a ESG? Čím se od nich odlišují? A v čem se liší navzájem?

Nefinanční reporting se zaměřuje na hodnocení jiných než ekonomických aspektů fungování firmy. Patří sem standardně tyto hlavni oblasti:

  • dopady na životní prostředí, 
  • sociální aspekty (pracovní prostředí, diverzita, rovný přístup k zaměstnancům),
  • společenský dopad vaší organizace,
  • kvalita řízení vaší organizace. 

Rychlý tip: Vyplňte si náš ESG rozcestník

Zní vám tyto oblasti příliš obecně a neumíte si je napojit na konkrétní procesy a projekty uvnitř vaší firmy? Vyplňte si náš ESG rozcestník a rychle pochopíte, jak se tyto oblasti promítají do denní praxe firmy. 

Co je ESG reporting:

  • jedna z forem nefinančního reportingu,
  • zkratka „ESG“ je vytvořena z anglických slov environment, social a governance. Jedná se o soubor tří klíčových oblastí, dle nichž se sleduje (a vykazuje) udržitelnost a společenský dopad podnikání,
  • dnes jde o jednu z nejlepších cest, jak přistupovat k tvorbě nefinančního reportingu,
  • je úplně jedno, zda je vaše firma malá, střední či nadnárodní korporace, ESG metodika je vytvářena tak, aby se dala lehce použít pro firmu jakékoliv velikosti.

Nefinanční reporting je obecnější pojem než ESG. Kromě ESG se dnes v organizacích totiž používají i jiné reportovací přístupy, například mezinárodně akceptovaná metoda GRI. 

 

2. Povinnost nefinančního reportingu se rozšiřuje na širší skupinu firem.

Nefinanční reporting o udržitelnosti je od roku 2018 povinný pro většinu finančních institucí, tedy bank a investičních fondů. Částečně se dotýká i pojišťoven. Avšak povinnost reportingu o udržitelnosti se během let 2023 až 2026 postupně rozšíří na větší okruh firem v Unii.

Pokud bude přijata novelizace směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), měl by se ESG reporting v roce 2023 vztahovat i na velké firmy (více než 250 zaměstnanců, čistý obrat vyšší než 40 mil eur). Přesněji řečeno, společnosti budou muset začít s reportingem dat od roku 2024 (s využitím dat z provozu, které povinně nasbíraly v roku 2023).

V důsledku této změny se povinnost přípravy nefinančního reportingu v oblasti udržitelnosti rozšíří ze současných 11 000 společností, na téměř 50.000 společností. V Česku se tato nová úprava dotkne asi tisícovky firem. Od 1. ledna 2026 pak má dojít k rozšíření povinnosti nefinančního reportingu i na podniky malé (veřejně obchodovatelné) a střední.

 

3. Proč se dnes tolik mluví o ESG reportingu?

Tuto koncepci nefinančního reportingu o udržitelnosti silně prosazuje Evropská unie. Z rozsáhlých průzkumů Unie či agentur (viz další bod) vyplývá, že většině firem filozofie ESG vyhovuje. Jediné, co ESG vytýkají, jsou chybějící standardy – jinak řečeno, neexistuje jednotný návod či „osnova“ na to, jaké konkrétní informace a data by firmy měly zveřejňovat. 

Absence jednotných ESG standardů samozřejmě ztěžuje práci např. bankám a investorům, kteří jsou už dnes povinni ESG kritéria zohledňovat při financování klientů. 

To se brzy změní. Dle aktuálního vývoje se odhaduje, že už na podzim 2022 organizace dostanou jasné návody, jak by měly jejich ESG reportingy do detailu vypadat.  V horizontu nejbližších měsíců pracovní skupina Evropské komise EFRAG dokončí jednotné obsahové standardy pro vykazování ESG aktivit. Budou se jmenovat EU sustainability reporting standards (ESRS). Přijetím ESRS se v Unii prakticky dotvoří podmínky pro rozšíření povinnosti nefinančního reportingu na široké spektrum firem všech velikostí.

Rychlý tip: Opírejte svůj  ESG reporting o reálná data, automatizujte jejich sběr

I když se nejedná o ekonomické ukazatele, to neznamená, že je nelze číselně vyjádřit. Právě naopak, i pro nefinanční reporting platí stará dobrá manažerská mantra „co nelze měřit, nelze řídit“. Proto se správně připravený nefinanční reporting má opírat o reálná data. Snažte se sběr ESG dat co nejvíce automatizovat – zásadně zrychlíte proces tvorby reportu.

4. Proč se vyplatí začínat s ESG reportingem, i když (zatím) není povinný pro vaší firmu?

Nefinanční reporting svým významem rychle dobíhá svého staršího bratra – finanční reporting. Tady jsou aktuální průzkumy, které tento trend ESG potvrzují:

  • Dle globálního průzkumu EY (2020) byly ESG ukazatele klíčové pro investiční rozhodování až u 91 % respondentů (zdroj). 
  • Až 80 % firem, které dnes připravují nefinanční reporting, vítá zavedení jednotného standardu reportování, kterým se stane brzy právě ESG resp. ESRS (zdroj).
  • 100% bank u vašich úvěrů už musí posuzovat také kritéria udržitelnosti (zdroj).
  • 52 % českých spotřebitelů považuje za důležitou společenskou odpovědnost značek (zdroj).

Nefinanční ukazatele brzy budou sehrávat klíčovou roli při hodnocení výkonnosti vaší firmy ze strany bank a investorů:

  • Od loňského roku banky musí klasifikovat nové úvěry z hlediska toho, jak plní vaše firma cíle ESG. Pokud se nezaměřujete na udržitelnost, nemusíte získat úvěr. 
  • Prudce roste počet finančních produktů bank spojených se zeleným financováním.
  • Naopak dojde k výraznému poklesu financování v odvětvích, která nejsou v souladu s klimatickými cíli Unie.

Rychlý tip: Začněte měřit svou uhlíkovou stopu

Kvůli plnění cílů ESG se banky zavazují k plnění klimatických cílů a uhlíkové neutralitě. To zahrnuje také aktivity svých klientů. Dle prognóz KPMG začnou banky zjišťovat emise CO2 u svých klientů, přičemž se může stát, že i profitabilní firma úvěr nedostane, protože bude mít vysoké emise. Jak na výpočet uhlíkové stopy? Využijte naše poradenské služby.  

Závěr – buďte ESG proaktivní 

Čím dřív začnete s nefinančním reportingem, tím lépe se připravíte na blízkou budoucnost. Stanete se automaticky atraktivnějším partnerem pro banky a investory. Dáte jasný signál svým obchodním partnerům a zákazníkům, že jste moderní a odpovědná firma. 

Zkrátka, vyjedete vstříc nezvratnému trendu – a zařadíte se mezi lídry v udržitelnosti.

I když se to může s narůstající popularitou cirkulární ekonomiky někdy zdát, její principy nejsou a neměly by být abstraktními pojmy. Analýzy cirkularity jako je například Quick Check nebo Life Cycle Assessment vycházejí z konkrétních dat, se kterými pracují v rámci jasně daného postupu. Jedná se ale o jedny z mnoha cest, jak zjistit, jak na tom firma nebo organizace z pohledu cirkularity je. Přinášíme vám přehled využívaných certifikací a metrik, které lze v cirkulární ekonomice využít.

Často se ve firmách při auditech setkáváme s nevědomým plýtváním zdroji, které firmu stojí nemalé peníze. Cirkulární opatření tomu přitom dovedou efektivně předcházet a finance podniku naopak ušetřit. Výjimkou není ani šetrné hospodaření s vodou. Jak s ním ale začít a co všechno vlastně obnáší? Pomoci vám může tzv. vodní audit, o kterém mluvil projektový manažer CIRAA Pavel Sedláček na webináři.