Vypracování jednotných standardů k vykazování informací o udržitelnosti, tedy standardů ESRS, svěřila Evropská komise agentuře EFRAG (poradní skupina pro účetní výkaznictví). Investorům tyto standardy zjednoduší posuzování firem z hlediska udržitelnosti. Jakých témat se připravené standardy týkají a co se bude dít dál?

Na úvod přinášíme shrnutí vývoje v oblasti standardů nefinančního reportingu ESG za rok 2022: 

  • Směrnice CSRD byla přijata jako závazná, členské státy mají nyní 18 měsíců, aby ji překlopily do své legislativy.
  • Směrnice CSRD vytvořila procesní rámec vzniku nefinančního reportingu, tedy jakých firem se bude reporting povinně týkat, jaká témata budou standardy pokrývat (pilíře ESG) a kdo tyto standardy bude vytvářet (EFRAG).
  • Směrnice také definuje, že standardy budou vznikat průběžně, a to formou tzv. delegovaných aktů. Delegované akty jsou flexibilní a umožní reagovat na potřeby trhu (např. upravit standardy dle zpětné vazby firem, kterým vzniká povinnost nefinančního reportingu).
  • EFRAG zveřejnila minulý měsíc návrh nových standardů ESRS, které mají usnadnit firmám tvorbu nefinančních reportů ESG.

CIRAA ESG rozcestník je k dispozici zde.

CIRAA ESG rozcestník

ESRS standardy čekají na schválení Evropskou komisí

Jak jsme zmiňovali v článku o vývoji tématu ESG za rok 2022, začátek roku proběhl v duchu připomínkování jednotlivých standardů a metodologie. Tyto připomínky a podněty agentura EFRAG postupně prošla a zapracovala je do finální podoby standardů. Jejich podobu zveřejnila v listopadu 2022. Nyní bude mít za úkol Evropská komise jednotlivé návrhy standardů projít a odsouhlasit.

V tuto chvíli tedy čekají na schválení dvě skupiny standardů:

  •  tzv. průřezové standardy k obecným principům a tématům reportingu (cross-cutting standards dle obrázku níže) 
  • a tzv. tematické standardy (topical standards).

Zdroj: PWC: EU newsletter #3 – Sustainability reporting – Part A: what you need to know about the EFRAG’s exposure drafts.

Tematické standardy budou obsahovat 3 skupiny témat, které korespondují se zkratkou ESG. Tedy oblasti environmentální, sociální a governance. V rámci environmentálních témat jsou připravené standardy pro tyto okruhy:

  • Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  • Znečišťování vody a půdy
  • Vodní zdroje
  • Biodiverzita a ekosystémy
  • Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Je vhodné doplnit, že firma nebude muset reportovat pro všech pět okruhů – vybere si jenom ty okruhy, které jsou pro její firemní realitu významné. Jde o uplatnění tzv. principu dvojí materiality (relevantnosti) definovaného rovněž  ve směrnici CSRD.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Z oblasti sociálních témat jsou pak připravené standardy pro okruhy:

  • Rovná práva a příležitosti
  • Pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  • Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  • Ovlivněné komunity
  • Koncoví zákazníci

V části governance jsou pak standardy hotové pro okruhy:

  • Způsob řízení firmy (včetně posouzení rizik a kontrolního systému)
  • Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

EFRAG zveřejnila vybraná odvětví se specifickými nároky na reporting, na standardech však ještě pracuje

V následujících měsících bude mít EFRAG na starost přípravu standardů pro sektorová témata, která se týkají pouze konkrétních odvětví hospodářství. Těmi nakonec budou zemědělství, těžba uhlí, těžební průmysl obecně, distribuce ropy a zemního plynu, energetika, silniční doprava, výroba motorových vozidel, produkce potravin a nápojů a textilní průmysl.

“Právě se sektorovými tématy byla spojena velká očekávání. A to nejen co do obsahu jednotlivých standardů, ale především výběru odvětví, kterých se budou sektorová témata týkat. Výběr sektorů nakonec plně koresponduje se snahami o zelenou transformaci evropského hospodářství – jedná se totiž o ekonomicky strategická odvětví s velkým potenciálem změn. Odvětví jako energetika, těžební průmysl a distribuce ropy a zemního plynu mají zároveň v kontextu válečných událostí posledního roku také velký význam bezpečnostní a politický,” komentuje sektorová témata Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Pro malé a střední podniky připraví EFRAG standardy až v průběhu roku 2023

Časovou osu, která určuje firmám termín platnosti povinného nefinančního reportingu určuje opět směrnice CSRD. Pro malé a střední podniky se pak bude EFRAG zabývat standardy zvlášť, a to v příštím roce. Jedná se o tzv. standardy o vykazování udržitelnosti pro malé a středně velké podniky. Těmto firmám chce EFRAG uzpůsobit především rozsah povinností reportingu, a to úměrně dle velikostí těchto podniků.

Cirkulírní akademie CIRAA

Cirkulární akademie nabídne škálu mnoha vzdělávacích aktivit – od blokového online kurzu, přes workshopy, semináře a konference, po intenzivní letní školu.  „Stěžejní aktivitou Cirkulární akademie bude kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, která se po vzoru metodiky CIRAA Quick Check zaměří na fungování firem a institucí dle principů cirkulární ekonomiky. Hlavními tématy kurzu budou materiály, voda, energie a energetika, odpady, provoz v budovách a kancelářích, cirkulární nákupy a tendry, externí komunikace a greenwashing s důrazem na aktuální trendy přicházející v podobě unijní legislativy a příklady dobré praxe,” představuje nabitý program kurzu Dagmar Milerová Prášková, která Cirkulární akademii v CIRAA povede.

V Cirkulární akademii lze absolvovat dva kurzy

Část Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám I. bude probíhat online od ledna do června 2023 a bude doplněna několika osobními setkáními, na kterých si účastníci mohou vyměnit zkušenosti. Na první blok akademie naváže tematicky podzimní prezenční blok Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II.  Oba kurzy doplní intenzivní letní škola. V Česku první svého druhu, ve třech dnech nabídne nabitý program, rozdělený do dopoledních teoretických přednášek a odpoledních interaktivních aktivit a exkurzí. Celou letní školu doprovodí představování příkladů dobré praxe, intenzivní debaty a networking. Setkávání v rámci cirkulární akademie bude probíhat v prostorách Kampusu Hybernská.

Cirkulární akademie umožňuje i individuální vzdělávání na míru pro firmy i veřejné instituce. „Cílem Cirkulární akademie je hlavně to, aby si účastníci uvědomili nutnost změny dosavadního myšlení a chování v duchu „vyrob – použij – vyhoď“ a dále šířili principy charakteristické pro cirkularitu – jak omezovat produkci odpadu, jak využívat existující materiály a zachovávat v maximální míře primární zdroje, jak inovativně přemýšlet o ekodesignu a výrobě a udržitelně řešit spotřebu s důrazem na životní cyklus výrobků,” vysvětluje Dáša Milerová Prášková důvody a záměry vzniku Cirkulární akademie. 

Akademie je vhodná pro klíčové manažery, zaměstnance z oddělení nákupů, udržitelnosti nebo provozu, státní zaměstnance a jednotlivce se zájmem o udržitelnost a aktuální trendy. Akademie absolventům otevře dveře na cestu ke změně procesů v jejich firmě nebo v osobním životě.

Cirkulární akademie v číslech:

  • 30+ lektorů se zkušenosti z praxe
  • 6 prezenčních workshopů
  • 5 bloků online výuky
  • 3 celodenní školení letní školy
  • 3 exkurze v průběhu roku

Cirkulární akademie vzniká pod záštitou Ministerstva životního prostředí a partnery jsou Velvyslanectví Nizozemského království a Komerční banka. Podrobné informace o Cirkulární akademii naleznete na cirkularniakademie.cz

Co je nového v cirkulární ekonomice? Dekarbonizace průmyslu, ESG legislativa a materiálové pasy výrobků. Využití principů cirkulární ekonomiky se ukazuje jako klíčové k dekarbonizaci českého i celoevropského průmyslu. Do roku 2050 se Evropa zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality a k tomu bude potřeba velkých změn nejen v průmyslu, ale napříč celou ekonomikou. Proto přichází evropská legislativa s podobou nefinančního reportingu ESG. Teď v listopadu byla Evropským parlamentem schválena směrnice CSRD o povinnostech nefinančního reportingu, která musí být v následujících měsících překlopena do legislativy všech členských států. Na metodologických standardech nefinančního reportingu se zatím stále pracuje. Důležitou roli v akčním plánu zavádění principů cirkulární ekonomiky sehrají také materiálové pasy výrobků. Přehledné info k jednotlivým tématům vám přinášíme níže.

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Snížení CO2 o 65 % v evropském průmyslu do roku 2050

O tolik dokážeme v evropském prostoru snížit emise CO2 díky aplikování cirkulárních principů. K tomu došla studie „Cirkulární ekonomika jako cesta k dekarbonizaci těžkého průmyslu“, kterou vypracoval INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky).

“Ukazuje se, že průmysl je stále největším znečišťovatelem ovzduší. Až 65 % emisí CO2 pochází přitom ze zpracování základních 4 materiálů, oceli, plastu, hliníku a cementu. Nejvíce zatěžující jsou pak v tomto ohledu sektory stavebnictví a automobilový průmysl. Cirkulární ekonomika jim však nabízí cestu, jak svou produkci postupně dekarbonizovat a naplnit tak závazky o snižování emisí CO2, ke kterým se Evropa zavázala do roku 2050. Věříme, že české firmy budou reflektovat tato data a začnou co nejrychleji zavádět principy cirkulární ekonomiky do svých provozů,” komentuje výstupy studie Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Jak ovlivní české firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje za rok 2022

Tento rok byl pro vývoj nefinančního reportingu ESG významný. Na jaře byla stanovena hlavní témata reportingu ESG a jedním z nich bude i cirkulární ekonomika. Teď v listopadu byla Evropským parlamentem schválena směrnice CSRD o povinnostech nefinančního reportingu, která má být v následujících měsících překlopena do legislativy všech členských států. Na metodologických standardech nefinančního reportingu se zatím stále pracuje.

Agentura EFRAG postupně odkrývá podobu standardů pro vykazování nefinančního reportingu ESG. 23. listopadu 2022 EFRAG  ve své roli technického poradce Evropské Komise předložila první soubor návrhů standardů Evropské Komisi. Kromě konkrétních termínů závádění povinností ESG reportingu do praxe firem jsou již známy i první témata.

Reportovací povinnost ESG bude pro první subjekty účinná sice až od roku 2025, data budou ale pro reporting muset sbírat již za rok 2024, a proto by se firmy měly připravovat na nastavování souvisejících procesů sběru ESG dat a jejich analýzy už nyní. Zároveň je důležité vědět nejen, kdy se bude nefinanční reporting ESG týkat konkrétně mé firmy, ale také jaká témata reportingu budou stanovena pro můj sektor a mé odběratele. Vývoj v této oblasti včetně podrobné metodologie reportu pravidelně sledujeme a nabádáme firmy, aby se o téma zajímaly včas a nepodcenily první reporting. Bude to totiž jejich vizitka jak před veřejností, tak i před investory. A dobrý reporting může firmě otevřít dveře k zajímavým spoluprácím,” komentuje postoj CIRA Advisory Mitroliosová.

Jak ovlivní české firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje za rok 2022 v tomto rozsáhlém článku.

Jak jsou české firmy připraveny na ESG? CIRAA získává zpětnou vazbu trhu díky ESG rozcestníku

Klienti se nás často ptají, jak začít s ESG reportingem. Pro začátek doporučujeme udělat si rychlý přehled díky ESG rozcestníku. Tento rozcestník jsme nadesignovali tak, aby se firmy mohly rychle zorientovat v nových legislativních podmínkách i často reportovaných oblastech.

Vyplnění dotazníku včetně výsledků je zcela zdarma. Během několika měsíců ho vyplnily už desítky firem všech velikostí – od menších po nadnárodní korporace,”  představuje ESG rozcestník Laura Mitroliosová. „Zájem o dotazník nás nepřekvapuje. Dle průzkumů až 75 % investorů chce vidět i nefinanční ukazatele firmy. Řada investorů také zjišťuje, zda firma má i nějakou udržitelnou strategii podnikání. ESG nefinanční reporting se tak ukazuje jako spolehlivá a jednotná metodologie, jak tyto informace o své firmě sdílet dál. Výstupem ESG rozcestníku je doporučení, co dělat, abyste splnili všechny zákonné povinnosti a neztratili svou konkurenční výhodu.

Náš ESG rozcestník pro firmy je k dispozici tady.

Jak vás ovlivní digitální pasy? Jsou materiálové pasy výrobků spíše příležitost, nebo jen byrokracie navíc?

Rok 2024 s sebou přinese povinnost vystavovat digitální pasy výrobků ve vybraných odvětvích, a to v textilním průmyslu, stavebnictví a v rámci výroby průmyslových baterií a baterií pro elektromobily. To nejzajímavější z článku si můžete přečíst přímo na našem webu. Shrnuli jsme základní info o nové legislativě EU včetně výhod vyplývajících z digitálních pasů.

„Informace z materiálových pasů budou užitečné jak pro firmy, tak i pro spotřebitele. Koncoví zákazníci budou mít více informací o složení produktů a firmy naopak mohou tyto informace použít například ke snadnějšímu výpočtu své uhlíkové stopy. Především to ale umožní firmám implementovat udržitelnější strategie do svých dodavatelských řetězců. V tomto poslouží digitální pasy dobře nákupčím ve firmách. Práci ulehčí materiálové pasy výrobků také zpracovatelům druhotných surovin, kteří budou mít větší přehled o složení produktu, a tím pro ně bude snadnější další oprava, rozebrání a recyklace produktu,” shrnuje příležitosti digitálních pasů Albert Schandl, expert CIRA Advisory na materiály a produktové strategie.

Povinnost ESG reportování se v důsledku nové směrnice CSRD rozšíří na 1500 velkých firem v Česku, a to s účinností v první vlně od roku 2024. V tomto roce již firmy budou muset shromažďovat data, která budou sloužit jako podklad reportingu pro rok 2025. Ačkoli pro malé a střední podniky vzniknou přímé povinnosti nefinančního reportingu až později, ESG je už nyní ovlivňuje, a to nepřímo. Například pokud jsou součástí subdodavatelského řetězce velkých firem nebo v rámci výběrových řízení na dodavatele.

Velké firmy již nyní nastavují své dodavatelské řetězce dle principů ESG

Velké firmy se intenzivně seznamují s tematikou ESG a z toho vyplývající povinnosti nefinančního reportování. Aby splnily udržitelné cíle, které si v souvislosti s ESG musí definovat, mění značně i podmínky a parametry výběru svých dodavatelů. Přednost tak dostávají  lokální a menší dodavatelé, kteří již v praxi aplikují principy cirkulární ekonomiky nebo mají definovanou strategii udržitelnosti. Právě změnou v dodavatelských řetězcích dokáží totiž velké společnosti také nepřímo naplnit své udržitelné závazky a cíle.
„I když se může zdát, že ESG se týká jen velkých firem, není to tak. Malé a střední podniky zatím povinnost reportu ESG nemají, ovlivňují je ale požadavky jejich obchodních partnerů – velkých firem. Příkladem může být výběrové řízení na dodavatele kávy u našeho klienta, které jsme revidovali tak, aby splňovalo principy udržitelnosti. Tendr na dodavatele kávy se týkal celého korporátu a součástí výběrového řízení bylo například vybrat takového dodavatele, který eliminuje jednorázové obaly,” vysvětluje Laura Mitroliosová, spolumajitelka a jednatelka společnosti CIRA Advisory, poradenské společnosti zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky a udržitelnosti.

 

Velké firmy mají značný vliv na vývoj daného odvětví i celé ekonomiky. Právě nastavením podmínek výběrových řízení se tak ESG principy budou postupně přelévat do celé ekonomiky a ovlivní fungování i malých a středních českých firem. „Z vlastní praxe můžeme potvrdit, že velké nadnárodní společnosti už aktivně komunikují téma udržitelnosti do dodavatelského řetězce. V tomto směru pomáháme nastavovat adekvátní kritéria udržitelnosti a cirkulární ekonomiky pro velké firmy v krátkodobém i dlouhodobém horizontu tak, aby dosáhly závazků svých udržitelných strategií. Zároveň také pomáháme menším a středním podnikům se na tuto změnu a požadavky připravit, firmy musí umět deklarovat svůj postoj v oblasti udržitelnosti například formou připravené strategie,” doplňuje Mitroliosová.

ESG představuje pro malé a střední podniky příležitosti pro nové spolupráce a rozvoj inovací

Ukazuje se tedy, že udržitelné strategie představují pro malé a střední firmy nejen výzvy, ale také příležitosti. „Podniky, které se adaptují na ESG požadavky v předstihu, budou mít konkurenční výhodu v podobě lepší pozice v tendrech velkých firem nebo veřejných zadavatelů”, shrnuje za CIRA Advisory Laura Mitroliosová. Zástupci českých malých a středních podniků zároveň zmiňují, že jim však nyní pro snadnější adaptaci na principy ESG chybí příklady dobré praxe. 

„Cirkulární ekonomika nabízí mnoho způsobů, jak implementovat principy udržitelnosti v podnikání. Je třeba začít u způsobu, jakým poptáváme a nakupujeme. Proto jsme v INCIEN s našimi partnery připravili metodiku Cirkulární zadávání a nákupy, která seznamuje firmy mimo jiné se základními principy nastavení výběrových řízení a nákupů tak, aby byly v souladu s principy udržitelnosti,” doplňuje Dagmar Milerová Prášková, která se věnuje tématu cirkulárního nakupování v Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).

ESG reporting se bude už velice brzy řídit standardy definovanými v nové směrnici CSRD. Ta bude platná od roku 2024 a povinnost ESG reportování tak ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. V tomto článku přibližujeme aktuální stav připravované legislativy v oblasti nefinančního reportování udržitelnosti (ESG). Dozvíte se, jakým firmám a kdy budou povinnosti postupně vznikat. Na finální podobu jednotlivých standardů a metodologií se ještě čeká. Avšak již v tuto chvíli jsou známy konkrétní témata ESG reportingu, které níže analyzujeme, a to hlavně ve vztahu k cirkulární ekonomice. 

Evropské standardy udržitelnosti (ESG) definuje agentura EFRAG, výstupem je standardizace ESRS

Na úvod stručně k historii pro lepší pochopení kontextu. Vznik standardů pro vykazování udržitelnosti iniciovala Evropská komise již v roce 2001. Proto vznikla agentura EFRAG neboli poradní skupina pro účetní výkaznictví. Jejími členy jsou vládní i nevládní organizace a české zastoupení zde reprezentuje právní a účetní společnost Frank Bold.

Agentura EFRAG stojí za aktuálními standardy ESG reportingu, nazývané ESRS. Ty byly překlopeny do směrnice NFRD, kterou se evropské firmy dosud řídily. Týkala se však pouze firem s více jak 500 zaměstnanci. Příští rok vstupuje v platnost nová směrnice CSRD, která přináší povinnost nefinančního reportingu pro mnohem širší okruh firem.

Jakých firem se bude týkat nová směrnice nefinančního reportingu CSRD?

Povinnost nefinančního reportování témat ESG se bude nově týkat také firem, které splňují alespoň 2 z následujících podmínek – firma má více jak 250 zaměstnanců, obrat společnosti činí více jak 40 milionů eur ročně, případně aktiva firmy přesahují hodnotu 20 milionů eur. Zároveň se nefinanční reporting ESG bude týkat všech společností, které jsou kótované na burze, a to i malých či středně velkých firem.

Tím se značně rozšíří reportovací povinnost napříč evropskou firemní sférou. Zatímco dosud se nefinanční reporting ESG týkal cca 11 000 firem, po změně legislativy by se mělo jednat až o 50 000 společností. Razantní bude nárůst i v České republice. Zatímco nyní reportuje nefinanční data pouze 50 českých podniků, s nástupem účinnosti nové směrnice se bude jednat odhadem až o 1 500 firem.

  • Termíny účinnosti nové směrnice se však pro firmy značně různí. Například společnosti, které mají povinnost reportovat nefinanční data již nyní, se musí adaptovat na nové podmínky od roku 2024. Firmy, které splňují 2 ze 3 definovaných podmínek, čekají změny od roku 2025. Malé a střední podniky, které jsou kótované na burze, pak mají čas až do roku 2026.

Timeline pro povinnosti firem z ESG reportingu.

Nová směrnice CSRD zavádí princip dvojí materiality. O co se jedná?

Témata pro reporting si budou firmy volit pomocí pravidla dvojí materiality. Tím je posouzení nejen toho, jak firma ovlivňuje své okolí, ale také toho, jak vnější podmínky ovlivňují činnost firmy.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Obecná témata toho, co se musí reportovat, však budou platit pro všechny firmy. Po zhodnocení principu dvojí materiality pak už firmy volí témata z jednotlivých kategorií ESG. Například pro oblast životního prostředí se bude jednat o výběr z těchto 5 témat:

  1. Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  2. Znečišťování vody a půdy
  3. Vodní zdroje
  4. Biodiverzita a ekosystémy
  5. Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Nová směrnice CSRD stanovuje pro firmy i tzv. sektorová témata nefinančního reportingu

V sociální oblasti jsou navržena témata:

  1. Rovná práva a příležitosti, pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  2. Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  3. Ovlivněné komunity
  4. Koncový zákazník

Pro část governance, která má největší historické zkušenosti s reportováním, určuje směrnice 2 témata:

  1. Způsob řízení firmy včetně posouzení rizik a kontrolního systému (protikorupční opatření apod.)
  2. Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

Blíže nedefinovaná jsou v tuto chvíli ještě tzv. sektorová témata. Ta se budou vztahovat na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém firma působí. V praxi tedy čekají jiná sektorová témata na energetickou firmu než na společnost podnikající například ve farmacii.

Zdroj: PWC: EU newsletter #3 – Sustainability reporting – Part A: what you need to know about the EFRAG’s exposure drafts

Na konkrétní podobu ESRS standardů se nyní čeká, k nahlédnutí jsou pouze návrhy z dubna 2022

Do konce března 2022 zároveň probíhalo připomínkování ESRS standardů a již brzy by měla vyjít ucelená metodika. Předpokládá se však, že by mělo dojít k překlopení většiny návrhů z dubna 2022. Pro téma cirkulární ekonomiky zahrnují například tyto metodické kroky:

  • Zavedení politik pro management zdrojů a principů cirkulární ekonomiky

Tedy jak firma plánuje zavést používání obnovitelných zdrojů ve svém provozu a jak bude eliminovat používání neobnovitelných zdrojů.

  • Stanovení měřitelných cílů (KPI)

Jaké metriky si firma určí pro eliminování odpadu a využití neobnovitelných zdrojů. A naopak jak bude měřit zapojení obnovitelných zdrojů a cirkulárního využití materiálů.

  • Měření vstupů

Jaká bude celková váha vstupních materiálů pro firemní provoz. V jakém podílu budou v tomto obnovitelné zdroje.

  • Měření odpadů

Kolik odpadu firma vyprodukuje. Jak se jí daří znovupoužívat zdroje a recyklovat. Kolik zdrojů končí likvidací na skládkách, ve spalovnách nebo kompostováním.

  • Dopad na finance firmy

Jak ovlivnilo firmu zapojení strategií oběhové hospodářství na finančních výsledcích. Jaké nové příležitosti a rizika tím pro firmu vznikají?

Pro samotné reportování bude tedy také důležitý sběr dat. Pokud firma zároveň nechce do prvního reportu uvádět nelichotivé údaje, neměla by se zaváděním principů cirkulární ekonomiky a jednotlivých témat ESG příliš otálet.

Je lepší být připraven, než zavádět povinné normativy na poslední chvíli. Další vývoj metodologie pro ESG reporting dále sledujeme a budeme vás tímto procesem rádi provádět.

Povinnost reportování ESG se rychle blíží a brzy ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. Přesto dotčené firmy většinou nerozumí podstatě nefinančního reportingu, který bude povinný dle nové směrnice CSRD již od roku 2024. Přinášíme proto vysvětlení a praktické příklady nastavování strategií ve všech oblastech ESG – environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Mimochodem, víte jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem? A jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než výrobce elektroaut TESLA? 

Evropské firmy budou muset již brzy uvádět relevantní informace, které se týkají jejich udržitelné strategie. Známá jsou již nejen jednotlivá témata ESG, ale také konkrétní termíny, od kdy budou muset firmy tyto reporty evidovat. Přesto však řada firem stále tápe i v základních pojmech. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat, o čem ESG je a čím se liší ESG reporting od ratingu.

ESG se netýká jen životního prostředí, ale také způsobu řízení a fungování firem

Hybatelem této iniciativy je Evropská unie a zaměřit se chce na téma udržitelnosti nejen v environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Právě tyto 3 pilíře zahrnuje zkratka ESG.

V rámci ESG standardů pak zavádí centrální pojem stakeholder, tedy osoby zainteresované do činnosti firmy. Hlavním smyslem ESG reportování je provázat všechny různorodé zájmy nejrozličnějších stakeholders (zainteresovaných osob) s udržitelností ve firmě. V praxi to znamená: 

  • zjistit případné kroky firem, které by byly silně v rozporu s udržitelnou strategií EU, 
  • motivovat firmy, aby rychleji zaváděly do své podnikatelské praxe udržitelná řešení včetně např. prvků cirkulární ekonomiky.

Vysvětlení důležitosti pojmu stakeholder ve vztahu k pilířům E-S-G

Jako vhodný příklad pro vysvětlení významu pojmu stakeholder ve vztahu k ESG může posloužit energetická skupina ČEZ. Kateřina Bohuslavová, která působí ve skupině ČEZ jako chief sustainability officer a tedy šéfka ESG útvaru, vysvětluje v podcastu Loopa, že udržitelná energetika má hned několik rovin. Jedna rovina je environmentální („E“ element v rámci ESG), kde ČEZ sleduje cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Splnění tohoto cíle vyžadují různé skupiny stakeholders, např. investoři, banky či regulátor (EU, ČR).
S dosažením uhlíkové neutrality na úrovni celé energetické skupiny souvisí celá řada zásadních opatření včetně např. odstavení uhelných elektráren. Avšak v důsledku aktuální energetické krize, válce na Ukrajině a následné inflace musí ČEZ brát v potaz “S” pilíř a s ním související stakeholdery – své zákazníky a zaměstnance, kterých se právě teď krize nejvíce dotýká.  Udržitelná energetika vůči těmto stakeholders znamená především akcent na “S” pilíř, tedy energetiku dostupnou pro všechny, soběstačnou, protože není závislá na jednom zdroji, stabilní pro všechny zaměstnance koncernu atd. To může znamenat, že sociální cíle na jistý čas dostanou přednost před cíli environmentálními.

A co pilíř G v rámci ESG strategie?

Právě výše popsané průběžné korekce strategie koncernu ČEZ, které odráží aktuální vývoj a zájmy všech stakeholders, jsou příkladem efektivního fungování řízení (“G” pilíř v rámci ESG).

ESG reporting by měl rovněž včas odhalit a eliminovat takové aktivity jakou byla aféra Dieselgate společnosti Volkswagen. Ta dlouhé roky zatajovala a zkreslovala skutečně vyprodukované emise skleníkových plynů svých výrobků. Tato kauza v sobě nesla nejen environmentální aspekt (tedy „E“ element v rámci ESG), ale zároveň upozornila na skrytou nelegální činnost uvnitř firmy. Tedy na vážné problémy ve způsobu řízení a fungování společnosti („G“ element řízení v rámci ESG).

Jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem?

ESG reporting je definován jako souhrn nefinančních aktivit firmy, které mají přímý dopad na její fungování. Stručně řečeno, jedná se o informace, které máte jako firma v rámci ESG povinnost zveřejnit. ESG rating naproti tomu již vychází z údajů zjištěných z ESG reportingů a je jakousi známkou a srovnáním firem z pohledu ESG reportingu.

ESG rating je poměrně novou disciplínou a zabývají se jím specializované ratingové agentury. Jedna firma tak může získat různé ratingy podle různých standardů ratingových agentur. Rozptyly těchto ratingových hodnocení jsou v současné době skutečně velké, a proto se předpokládá, že v následujících letech dojde ke standardizaci ratingových metod. ESG rating se zároveň týká pouze největších firem typu ČEZ nebo Škoda auto.

  • Jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než například výrobce elektroaut TESLA? ESG totiž zahrnuje nejen environmentální dopady, ale také zhodnocení způsobu řízení firmy a sociálních aspektů. Přes svůj ekologický aspekt, tak může TESLA v těchto dvou parametrech ve srovnání s petrochemickou společností zaostávat. 

Chtěli byste vědět, jak je vaše firma připravená na ESG reporting? ESG rozcestník vám pomůže odhalit, kde jsou v tématu udržitelnosti skryté vaše rezervy a příležitosti.

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost trendu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Objem téměř veškerého ruského plynu, který dovážíme do Evropské unie, bychom díky cirkulární ekonomice dokázali ušetřit do roku 2030. Údaj pochází z tiskové zprávy Evropské komise, která nedávno představila nový legislativní balíček opatření k ekodesignu produktů v rámci Green Dealu. Využití recyklovaných materiálů, designování opravitelných a modulárních produktů, nebo rozumnější využití stávajících zdrojů jdou ruku v ruce s úsporami spotřeby energie a financí. V aktuálním kontextu války na Ukrajině se ukazuje, že daná cirkulární řešení mohou přispět k vyšší míře ekonomické bezpečnosti v Česku a v Evropě. Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších událostí posledního měsíce, které by vás neměly minout. 

Cena hliníku a dalších materiálů stoupá – proč ale recyklujeme tak málo?

Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových vstupních materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví či v elektronice.

„Hliník je zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci.  Produkce recyklovaného hliníku spotřebuje o 95 % energie méně než produkce primárního materiálu. Tato informace je obzvlášť důležitá v kontextu aktuálního růstu cen energií, které pro změnu ženou nahoru ceny primárních materiálů a podporují růst inflace. Proto bychom se měli začít zajímat nejen o recyklaci hliníku jako takového, ale i o samotný recyklační byznys.  I díky tomu si můžeme zajistit větší surovinovou nezávislost v Evropě,” komentuje CEO CIRA Advisory, Laura Mitroliosová.

Jak ven z nastupující ekonomické a bezpečnostní krize?

Přetrvávající válka na Ukrajině nám nastavuje zrcadlo. Poukazuje na fakt, že bezpečnost, naše materiální jistoty a systémy, ve kterých žijeme, jsou napadnutelné.

„V aktuální krizi si musíme uvědomit, že dosažení větší energetické a materiálové nezávislosti je nutností pro naše ekonomiky. Důraz na recyklaci materiálů, ekodesign produktů a lokální uzavírání materiálových toků v podnicích dokáže ušetřit spotřebu miliard m3 plynu ročně a miliardy EUR spotřebitelům. Je nezbytné  proto co nejdříve urychlit rozvoj cirkulárních projektů v podnicích a zelených inovací. Už nyní firmy mohou využít například  dotace z Národního plánu obnovy ČR, který alokuje pro tento typ projektů podporu v objemu 4,4 miliardy Kč, přičemž dotací lze pokrýt až 40 % ze způsobilých výdajů na projekt, bez ohledu na velikost podniku,“ vysvětluje Mitroliosová.

ESG rozcestník – nástroj, který nastaví cestu českých firem k udržitelnosti

Do Česka přichází povinnost reportovat ESG. Už v roce 2023 se dotkne velkých firem,  v dalších letech se postupně rozšíří také na malé a střední podniky. V praxi se jím ale už teď řídí mnohé banky a investoři při poskytování půjček. Jak se ale správně zorientovat v množství informací o ESG a nefinančním reportingu a co je pro daný podnik relevantní?

„Až 81 % firem, na které se vztahuje povinnost nefinančního reportingu, vítá standardizaci do podoby ESG. Firmy ale pořád neví, co si přesně pod ESG představit. Navíc většina firem na trhu sice zákonnou povinnost reportovat ESG nemá, v praxi budou ale investoři nebo obchodní partneři po firmách požadovat výkazy o nefinančních dopadech společnosti. V CIRAA jsme proto vytvořili jednoduchý rozcestník, který firmy nasměruje, uvede jim příklady z praxe a doporučí co dělat, aby splnili zákonné povinnosti a neztratili konkurenční výhodu. Vyplnit jej může jakákoliv firma zcela zdarma,”  představuje ESG rozcestník Laura Mitroliosová. 

ESG rozcestník je dostupný zdarma na webu CIRA Advisory od poloviny dubna.

Vznik Českého cirkulárního hotspotu je další odpovědí na aktuální krizi

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) spustil po nizozemském vzoru cirkulární hotspot – multioborovou platformu, kde se budou potkávat jednotlivci, firmy, akademická sféra, neziskovky a další subjekty nad tématy cirkulární ekonomiky. CIRA Advisory s.r.o. patří mezi zakládající členy hotspotu.

„Vznik Českého cirkulárního hotspotu je další ukázkou jednotného a proaktivního přístupu české cirkulární komunity k aktuální krizi. My za řešení krize nepovažujeme vrátit se o desítky let zpátky a odsunout teď udržitelnost na vedlejší kolej. Naopak, Green Deal je ve světle aktuální krize důležitější než kdykoliv předtím. Cestu vidíme ve využívání nových technologií, digitalizace a inovativních byznys modelů. Věříme, že Český cirkulární hotspot bude živá a dynamická platforma, která u nás zajistí další rozvoj cirkulárních inovací světové kvality,“ uzavírá Laura Mitroliosová.

Pojmy “ESG” či “nefinanční reporting” už zachytil každý, kdo se zabývá udržitelností v byznysu. Jenom málokdo dnes ale doopravdy rozumí tomu, co ESG reporting  v praxi pro firmy znamená. Proto nám mnoho klientů či obchodních partnerů klade stejné typy otázek: „Proč máme řešit ESG?“, “Je ESG reporting pro nás povinností?”, anebo “Jak reportovat naše udržitelné aktivity dle ESG metodiky?”. ESG reporting je zkrátka tématem posledních měsíců a jistě i nadcházejících let. Pokud podobně jako naši klienti hledáte odpovědi na uvedené otázky, je tento článek pro vás. 

1. ESG a nefinanční reporting – je v tom dnes rozdíl?

Klasické účetní a finanční ukazatele jako např. hospodářská výsledovka, rozvaha či účetní závěrka jsou nám všem důvěrně známé. Co ale nefinanční reporting a ESG? Čím se od nich odlišují? A v čem se liší navzájem?

Nefinanční reporting se zaměřuje na hodnocení jiných než ekonomických aspektů fungování firmy. Patří sem standardně tyto hlavni oblasti:

  • dopady na životní prostředí, 
  • sociální aspekty (pracovní prostředí, diverzita, rovný přístup k zaměstnancům),
  • společenský dopad vaší organizace,
  • kvalita řízení vaší organizace. 

Rychlý tip: Vyplňte si náš ESG rozcestník

Zní vám tyto oblasti příliš obecně a neumíte si je napojit na konkrétní procesy a projekty uvnitř vaší firmy? Vyplňte si náš ESG rozcestník a rychle pochopíte, jak se tyto oblasti promítají do denní praxe firmy. 

Co je ESG reporting:

  • jedna z forem nefinančního reportingu,
  • zkratka „ESG“ je vytvořena z anglických slov environment, social a governance. Jedná se o soubor tří klíčových oblastí, dle nichž se sleduje (a vykazuje) udržitelnost a společenský dopad podnikání,
  • dnes jde o jednu z nejlepších cest, jak přistupovat k tvorbě nefinančního reportingu,
  • je úplně jedno, zda je vaše firma malá, střední či nadnárodní korporace, ESG metodika je vytvářena tak, aby se dala lehce použít pro firmu jakékoliv velikosti.

Nefinanční reporting je obecnější pojem než ESG. Kromě ESG se dnes v organizacích totiž používají i jiné reportovací přístupy, například mezinárodně akceptovaná metoda GRI. 

 

2. Povinnost nefinančního reportingu se rozšiřuje na širší skupinu firem.

Nefinanční reporting o udržitelnosti je od roku 2018 povinný pro většinu finančních institucí, tedy bank a investičních fondů. Částečně se dotýká i pojišťoven. Avšak povinnost reportingu o udržitelnosti se během let 2023 až 2026 postupně rozšíří na větší okruh firem v Unii.

Pokud bude přijata novelizace směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), měl by se ESG reporting v roce 2023 vztahovat i na velké firmy (více než 250 zaměstnanců, čistý obrat vyšší než 40 mil eur). Přesněji řečeno, společnosti budou muset začít s reportingem dat od roku 2024 (s využitím dat z provozu, které povinně nasbíraly v roku 2023).

V důsledku této změny se povinnost přípravy nefinančního reportingu v oblasti udržitelnosti rozšíří ze současných 11 000 společností, na téměř 50.000 společností. V Česku se tato nová úprava dotkne asi tisícovky firem. Od 1. ledna 2026 pak má dojít k rozšíření povinnosti nefinančního reportingu i na podniky malé (veřejně obchodovatelné) a střední.

 

3. Proč se dnes tolik mluví o ESG reportingu?

Tuto koncepci nefinančního reportingu o udržitelnosti silně prosazuje Evropská unie. Z rozsáhlých průzkumů Unie či agentur (viz další bod) vyplývá, že většině firem filozofie ESG vyhovuje. Jediné, co ESG vytýkají, jsou chybějící standardy – jinak řečeno, neexistuje jednotný návod či „osnova“ na to, jaké konkrétní informace a data by firmy měly zveřejňovat. 

Absence jednotných ESG standardů samozřejmě ztěžuje práci např. bankám a investorům, kteří jsou už dnes povinni ESG kritéria zohledňovat při financování klientů. 

To se brzy změní. Dle aktuálního vývoje se odhaduje, že už na podzim 2022 organizace dostanou jasné návody, jak by měly jejich ESG reportingy do detailu vypadat.  V horizontu nejbližších měsíců pracovní skupina Evropské komise EFRAG dokončí jednotné obsahové standardy pro vykazování ESG aktivit. Budou se jmenovat EU sustainability reporting standards (ESRS). Přijetím ESRS se v Unii prakticky dotvoří podmínky pro rozšíření povinnosti nefinančního reportingu na široké spektrum firem všech velikostí.

Rychlý tip: Opírejte svůj  ESG reporting o reálná data, automatizujte jejich sběr

I když se nejedná o ekonomické ukazatele, to neznamená, že je nelze číselně vyjádřit. Právě naopak, i pro nefinanční reporting platí stará dobrá manažerská mantra „co nelze měřit, nelze řídit“. Proto se správně připravený nefinanční reporting má opírat o reálná data. Snažte se sběr ESG dat co nejvíce automatizovat – zásadně zrychlíte proces tvorby reportu.

4. Proč se vyplatí začínat s ESG reportingem, i když (zatím) není povinný pro vaší firmu?

Nefinanční reporting svým významem rychle dobíhá svého staršího bratra – finanční reporting. Tady jsou aktuální průzkumy, které tento trend ESG potvrzují:

  • Dle globálního průzkumu EY (2020) byly ESG ukazatele klíčové pro investiční rozhodování až u 91 % respondentů (zdroj). 
  • Až 80 % firem, které dnes připravují nefinanční reporting, vítá zavedení jednotného standardu reportování, kterým se stane brzy právě ESG resp. ESRS (zdroj).
  • 100% bank u vašich úvěrů už musí posuzovat také kritéria udržitelnosti (zdroj).
  • 52 % českých spotřebitelů považuje za důležitou společenskou odpovědnost značek (zdroj).

Nefinanční ukazatele brzy budou sehrávat klíčovou roli při hodnocení výkonnosti vaší firmy ze strany bank a investorů:

  • Od loňského roku banky musí klasifikovat nové úvěry z hlediska toho, jak plní vaše firma cíle ESG. Pokud se nezaměřujete na udržitelnost, nemusíte získat úvěr. 
  • Prudce roste počet finančních produktů bank spojených se zeleným financováním.
  • Naopak dojde k výraznému poklesu financování v odvětvích, která nejsou v souladu s klimatickými cíli Unie.

Rychlý tip: Začněte měřit svou uhlíkovou stopu

Kvůli plnění cílů ESG se banky zavazují k plnění klimatických cílů a uhlíkové neutralitě. To zahrnuje také aktivity svých klientů. Dle prognóz KPMG začnou banky zjišťovat emise CO2 u svých klientů, přičemž se může stát, že i profitabilní firma úvěr nedostane, protože bude mít vysoké emise. Jak na výpočet uhlíkové stopy? Využijte naše poradenské služby.  

Závěr – buďte ESG proaktivní 

Čím dřív začnete s nefinančním reportingem, tím lépe se připravíte na blízkou budoucnost. Stanete se automaticky atraktivnějším partnerem pro banky a investory. Dáte jasný signál svým obchodním partnerům a zákazníkům, že jste moderní a odpovědná firma. 

Zkrátka, vyjedete vstříc nezvratnému trendu – a zařadíte se mezi lídry v udržitelnosti.