Příspěvky

Digitální pasy a Návrh nového nařízení na ekodesgin výrobků

K čemu nám budou digitální neboli materiálové pasy výrobků? Jaké benefity přináší firmám? Otázky tohoto typu budeme brzy slýchat velice často. Návrh nového Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků totiž počítá se zaváděním tzv. digitálních pasů výrobků ve vybraných odvětvích (textil, stavebnictví, průmyslové baterie a baterie pro elektromobily), a to již od roku 2024. Předčí očekávané výhody digitálních pasů výrobků byrokratickou zátěž, kterou s sebou toto nové opatření EU přináší?

Albert Schandl je expertem na materiály a produktové strategie v CIRA Advisory s.r.o, poradenské společnosti v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Hlavní benefity digitálních pasů výrobků komentuje takto:

Z informací obsažených v digitálních pasech by měli benefitovat všichni aktéři v hodnotovém řetězci – od firem přes veřejný sektor až po koncové zákazníky. Např. firmy budou díky těmto datům schopni lépe spočítat svojí uhlíkovou stopu. Materiálové pasy také pomůžou nákupčím lépe implementovat prvky udržitelnosti do svých zakázek. Benefitovat z pasů by měli rovněž zpracovatelé druhotných surovin, kteří produkt (díky jeho pasu) budou umět efektivněji využít, opravit, rozebrat nebo zrecyklovat. Digitální pasy výrobků by měli nakonec ocenit v budoucnu i koncoví zákazníci, kteří mohou díky nim dělat informovanější rozhodnutí při nakupování.”

Očekávané výhody digitálních pasů výrobků tedy můžeme shrnout takto:

  • Podpora cirkulární ekonomiky – díky obsaženým informacím pomůžou digitální pasy prodloužit životnost produktů (např. jejich opravitelnost) či optimalizovat jejich využití (např. druhotné využití).
  • Rozvoj cirkulárních obchodních modelů – díky zlepšenému přístupu k datům pomocí digitálních produktových pasů může více podniků implementovat obchodní modely založené na službách a opravách.
  • Soulad výrobku s legislativou – digitální produktový pas bude také sloužit jako záznam norem, kterým produkt vyhovuje, což ocení např. auditoři nebo inspektoři.

Kde a kdy uvidíme digitální pasy nejdřív?

Seznam požadavků na digitální produktové pasy obsahuje zmíněný návrh Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (znění tady). Všechny informace obsažené v pasech budou dostupné k nahlédnutí také v digitální podobě (z toho je odvozen i název opatření – digitální pasy).

Cestu k praktickému zavedení digitálních pasů nejdřív prošlapou baterie. Dle aktualizace směrnice o bateriích totiž bude každá baterie průmyslových nebo elektrických vozidel na trhu EU s kapacitou vyšší než 2 kWh vyžadovat digitální pas baterie. Seznam požadavků na digitální pasy baterií musí určit jednotlivé státy EU do konce roku 2024.

Digitální pasy byrokratická zátěž, nebo příležitost k růstu?

Dle odborníků samotné technické řešení spojené s vytvořením digitálních pasů není problémem. Různé softwary či aplikace tohoto typu na trhu už existují, příkladem je nizozemský start-up Circularise či platforma Madaster pro stavebnictví. Otázkou je, jaká je reálná škálovatelnost obdobných řešení – jinak řečeno, digitální pasy budou muset fungovat v obrovském rozsahu napříč celým hodnotovým řetězcem daného odvětví. Výzvou také zůstává dostatečné zajištění bezpečnosti dat, která budou muset výrobci poskytovat pro účely fungování pasů. Digitální produktové pasy totiž mohou obsahovat potenciálně citlivé informace spojené s duševním vlastnictvím či obchodním tajemstvím.

Podaří se evropským regulátorům vytvořit řešení, které bude bezpečné, dobře škálovatelné a které zároveň nezahltí trhy přílišnou regulací, v níž se nikdo nebude umět orientovat? Odpověď přinese nejbližší vývoj, který v CIRAA sledujeme.

Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví, či elektronice. Růst jeho cen může dál posílit inflaci a proto bychom se měli začít na vysoké a strategické úrovni zajímat o recyklaci hliníku, navrácení již použité suroviny zpátky do výroby a jeho takzvanou cirkulaci v materiálových tocích. Růst cen za suroviny a hlavně jejich nedostatek je dlouhodobý problém, na který ekologické organizace upozorňují. Ekologie a cirkulární ekonomika není ideologie, ale realita. Kdo se na tuto realitu nepřipraví a nezačne měnit svůj byznys model nebude v budoucnu moct fungovat, růst. 

Proč je strmý nárůst cen hliníku problém?

Inflace, rostoucí ceny komodit, prázdné sklady kvůli nedostatku materiálů. To jsou nejen titulky článků, ale skutečná realita posledních měsíců. Aktuálně sledujeme strmý nárůst cen hliníku. Ten je přitom zásadní průmyslovou komoditou a zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci. Výroba sekundárního – tedy recyklovaného hliníku, je navíc násobně levnější než výroba „čerstvého” hliníku přímo z bauxitu a to nemluvíme o ekologických dopadech.

Udržení tohoto materiálu v oběhu na co nejdelší dobu je proto v zájmu nejen ekologů, ale hlavně firem, které hliník využívají ve výrobě. V praxi ale recyklace hliníku naráží na mnoho překážek.

Úskalí a příležitosti při recyklaci hliníku

Jedním z největších problémů dokonale cirkulárního využití hliníku jsou příměsi, které se používají na výrobu slitin. Ty mění chemické a mechanické vlastnosti čistého hliníku. Hliník, který se využívá pro výrobu plechovky od piva, je proto materiálem s jinými vlastnosti než hliník, který se využívá pro výrobu trupu letadla. 

I přesto, že hliník je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů – ve smyslu, že nedochází k degradaci materiálů a je tak recyklovatelný prakticky do nekonečna, v současné době neexistují technologie, které by byly efektivní pro separaci všech prvků ze slitin. Často náhodné směsi slitin z recyklátů jsou obvykle samostatně nevyužitelné.

Recyklace ušetří roční energetickou spotřebu Francie

Recyklát se tak většinou přimíchává do čerstvého materiálu, kde se různé slitiny rozředí pod objem daný mezinárodními standardy ISO. Firmy přesto o recyklovaný hliník zájem mají.

Výroba recyklovaného hliníku, nebo hliníku s příměsem recyklátu, spotřebuje o 95 % energie méně než výroba primárního, nového materiálu. Při aktuálních cenách energie tak jde o nezanedbatelnou částku, která znovu žene cenu primárního materiálu nahoru.

Data dokonce ukazují, že rozdíl spotřeby energie pro výrobu primárního a sekundárního hliníku se rovná roční energetické spotřebě Francie. Recyklace materiálů by nás proto měla zajímat i z hlediska zaručení energetické bezpečnosti v Evropě.

Jak na cirkulární využití hliníku

Správně nastavená cirkulace materiálů je smysluplná jak ekonomicky, tak ekologicky. Aby materiál neskončil na skládce a mohl cirkulovat, musí výrobky respektovat prvky cirkulárního designu. Ten už přímo počítá s tím, že výrobky, které doslouží se rozeberou a buď opraví, nebo se materiál z nich využije do další výroby.

Sekundární zdroje jsou levnější, recyklace je míň náročná na zdroje než výroba primárního materiálu a navíc cirkularita materiálů přispívá ke snižování uhlíkové stopy a částečně řeší problém nakládání s odpady. I přesto je ale svět dnes cirkulární pouze z 9 % (Circularity Gap Report). To značí, že pouze 9 % materiálu, který je v aktuální světové ekonomice v oběhu, pochází ze sekundárních zdrojů, neboli recyklátů. Změnit se to snaží různé vládní a nadnárodní strategie i individuální firmy.

Například automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy ze sekundárních materiálů. Tedy využívat také recyklovaný hliník. Prodejce kávy Nespresso, který své kávové kapsle vyrábí z hliníku kvůli jeho specifickým vlastnostem a recyklovatelnosti, už několik let provozuje vlastní program zpětného odběru použitých kapslí a následně zabezpečuje jejich recyklaci.

Příklady cirkulární praxe se začínají objevovat v každém odvětví kolem nás. Firmy ale musí své cirkulární strategie urychlit – ukazuje nám to tržní situace s cenami materiálů a také aktuální bezpečnostní situace na Ukrajině. Pokud chceme mít do budoucna fungující a prosperující ekonomiky, musíme se zaměřit na rozumnější nakládání se zdroji a hledat cesty, jak materiály využívat co nejdelší dobu.

Češi jsou přeborníci ve třídění odpadu, v recyklaci ale stále ještě zaostáváme. A protože je 18. březen právě Dnem recyklace, vybrali jsme pro vás několik inspirativních společností, které v tomto odvětví představily zajímavé projekty. Přesvědčte se s námi o tom, že nové využití mohou najít jak různé průmyslové materiály, tak třeba odpad vznikající při výrobě potravin.