Příspěvky

Progresivní nové materiály jsou nízkoemisní a cirkulární. Recyklovaný beton, dřevo, houbové mycelium nebo materiály ze zbytkových surovin (tzv. recykláty) mohou brzy nahradit či doplnit řadu tradičně používaných materiálů. A to díky svým unikátním vlastnostem, kterými jim snadno konkurují, jak jsme vysvětlili v článku 7 udržitelných materiálů, které mění ekonomickou realitu. Přesto však jejich zavedení do praxe vázne. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?

Když je legislativa pozadu 

Ačkoli v některých oblastech se legislativa projevila jako dobrý pomocník, někde naopak situaci značně ztěžuje. A to především rigidním systémem legislativních norem, které vychází ze zastaralých technických poznatků a ekonomických přístupů. Typicky je tomu například v sektoru stavebnictví a možnostech použití dřeva pro výstavbu bytových domů, které je v českém prostředí značně limitováno požárními normami. Zatímco v řadě evropských zemí se tak mohou bez problémů stavět domy s dřevěnou konstrukcí až do výše 15 pater, v České republice umožňují požární normy výstavbu pouze do výše 4 pater.

Na legislativní překážky naráží v praxi i řada recyklovaných materiálů nebo materiály či produkty vyrobené ze zbytkových surovin. Aktuální právní normy, které upravují nakládání s odpady, stěžují rozvoj cirkulárních principů. Když je materiál odpadem, musí se s ním totiž nakládat dle odpadové legislativy. Firmy často dané normy neznají, nemají potřebná povolení od úřadů pro nakládání s odpady a pod. Právě ve stavebnictví nebo v potravinářském průmyslu byla situace nejpřísnější. To se však postupně mění, například stavební odpad již nepodléhá zákonu o odpadech, což dává zpracovatelům spoustu nových možností. Podobně vyšla legislativa vstříc i gastroodpadu, která dostal zelenou jako palivo do bioplynových stanic a v dohledné době se zřejmě dočkáme dalších legislativních úprav, které budou podporovat cirkulární zacházení s odpadem jakožto cenné suroviny,” komentuje směřování legislativy Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.

Nové udržitelné materiály naráží na bariéry dodavatelských řetězců

Řada výrobců a obchodníků, kteří vyrábí nebo přeprodávají nové a nízkoemisní materiály, požaduje po svých odběratelích mnohdy odběr určitého minimálního množství materiálu, a to často od 1 tuny, 1 000 ks atd.

A to jsou v praxi nesplnitelné požadavky pro malé firmy, začínající start-upy, nebo testovací výroby, které by paradoxně měly o tyto nové druhy materiálů velký zájem. Takové objemy materiálu jsou totiž pro tyto malé podniky složitě ufinancovatelné nebo příliš riskantní. Příkladem mohou být obalové materiály z houbového mycelia pro menší e-shopy. Pokud je e-shop nucen hned napoprvé odebrat tisíce kusů, zvolí raději tradičnější obalové varianty, s nimiž má zkušenosti a neohrozí jeho cash-flow. Jiným důvodem je situace, kdy začínající firmy ještě nemají vybudovanou adekvátní poptávku, proto jednoduše nemohou odebírat tak velké objemy,” komentuje Milan Suchý, konzultant a odborník pro e-commerce v CIRA Advisory.

Podobně situaci neulehčuje ani opačný případ logistického řetězce, a to velcí odběratelé jako maloobchodní řetězce nebo velké e-shopy. Ti, pokud už jsou ochotni zavést do prodeje nové a ze strany poptávky prozatím neodzkoušené produkty, mnohdy požadují od začátku po svých dodavatelích množství produktů, které pokryje celou síť prodejních poboček. To ale opět znamená množství často v řádech tun nebo tisíců kusů produktů, což nejsou malé firmy – výrobci progresivních materiálů – schopné dodat. Často jsou totiž ve fázi testování svých nových produktů a nemají tak veliké výrobní kapacity.

Jedním z hlavních důvodů, proč se také progresivní materiály nedaří v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce prosadit, je neochota zavedených firem dělat změny (o tom více v posledním bodě tohoto článku). „Řešením by tak bylo akceptovat v dodavatelsko-logistickém řetězci individuální podmínky, pokud jde o množství odebíraných produktů z nových materiálů. V rámci pilotních projektů by se nový materiál postupně otestoval a zpropagoval. Podobně, jako to vidíme u pilotních projektů zálohování PET lahví v ČR. V dlouhodobém horizontu z toho budou těžit všechny strany dodavatelsko-logistického řetězce, spotřebitel i naše planeta,” komentuje možnou cestu Milan Suchý.

Firmy mohou mít špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů, například s bioplasty

Některé firmy se však už po špatných zkušenostech a nařčení z greenwashingu ostýchají prodávat nebo testovat nové druhy materiálů a produkty z nich vyrobené. Příkladem mohou být zkušenosti firem s výrobky z bioplastů, které jejich výrobci šikovně zpropagovali a napomohli tak jejich rozšíření v praxi. Potíž je, že výrobci bioplastových materiálů zatajili (a zřejmě možná ani nezkoumali) některé negativní dopady, které s sebou používání bioplastů nese:

“A to například problematickou recyklaci – většina bioplastů se totiž nesmí dostat do kontejneru na plastový odpad, což velká část spotřebitelů stále netuší, neboť výrobci bioplastů toto nedostatečně komunikují. Diskutabilní je i prodejci bioplastových obalů často zmiňovaná kompostovatelnost, která je mnohdy možná pouze ve speciálně upravených podmínkách velkých kompostáren. A v neposlední řadě výrobci bioplastu často neřeší ekologickou stopu výroby tohoto materiálu. Není tak raritou, že zemědělská půda a plodiny jsou pěstovány jen za ekonomickým účelem výroby bioplastových materiálů, a to za cenu enormního využívání zemědělské půdy a vodních zdrojů,” vysvětluje kontext výroby bioplastů Albert Schandl.

Teprve po otestování vlastností a dopadů bioplastového materiálu se začalo veřejně mluvit také o jeho nevýhodách. To už však bylo pro řadu firem pozdě – do bioplastů investovaly velké množství zdrojů, a to jak do zavedení tohoto materiálu do výroby, tak i do komunikace směrem ke spotřebitelům. Po tomto úsilí tak pro ně musí být velmi frustrující dočkat se negativních ohlasů a anticen kvůli greenwashingu, jako se to stalo například společnosti Rohlík.cz

Co mohou tedy firmy udělat, aby se vyvarovaly takových nepříjemných zkušeností? “Dá se říct důvěřuj, ale prověřuj. Pokud mi obchodní zástupce firmy nabízí nový materiál, ale předkládá mi pouze samá pozitiva, je dobré se zeptat i na možné obtíže spojené s používáním tohoto materiálu. Pokud je to možné, je dobré nechat si vypracovat studii od nezávislé strany a zjistit všechny vlastnosti a dopady, které jsou s tímto novým druhem materiálu spojené. Nebo se podívat, jestli už podobné studie nevznikly. Jednoznačně to tedy znamená zjistit si více informací, případně materiál testovat i ve své výrobě, pokud mám možnost,” doporučuje Schandl.

Poslechněte si epizodu našeho podcastu LOOPA o bioplastech s organizací KOKOZA.

Zavedení nových materiálů stojí v cestě i pohodlí firem a neochota dělat změny

Spousta firem se zavedení nových druhů materiálů vyhýbá i z mnohem jednoduššího důvodu – nic je totiž nenutí. Alespoň prozatím. S tímto přístupem do určité míry sice zamávala materiálová krize, která se v období covidu a vypuknutí války na Ukrajině prohnala světem. Stále to však řadu firem nepřesvědčilo, aby udělaly ve svých výrobách a provozech nějaké změny. A to i přes nedostupnost a rostoucí ceny některých donedávna levných materiálů.

“Je však dobré sledovat i výhled a směřování ekonomické reality do budoucna. A s tím nově vznikající legislativu, která se právě snaží bojovat proti laxnosti některých firem. Například zmiňovaným bioplastům může ztížit situaci zpřísnění evropské legislativy k tématu greenwashingu. A to naopak může otevřít dveře jiným druhům materiálů, které mohou bioplasty efektivně nahradit. Spoustu příležitostí přinese do oblasti materiálových toků také zavedení digitálních pasů, které mají pro první vybraná odvětví vstoupit v platnost už příští rok. Firmy, které tyto trendy nesledují, se tak mohou snadno připravit o řadu obchodních příležitostí,” zdůrazňuje Schandl.

Již proběhly první bloky kurzu Cirkulární ekonomika. Kurz si bere za cíl detailněji představit klíčová témata cirkulární ekonomiky pro fungování firem. První lednový blok kurzu se proto zaměřil na nejprve zaměřil na materiály & design a vodu & biodiverzitu. Na druhém bloku kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám jsme měli na programu téma cirkulární energetiky a odpadů. Díky velmi zajímavým hostům jsme nahlédli podrobněji do problematiky, která je velmi komplikovaná.

Jak je to tedy s materiály?

Albert Schnadl z CIRA Advisory mimo jiné představil v rámci cirkulární ekonomiky potenciál úspor, který v případě primárních zdrojů může dosahovat 64 % nebo hodnoty 130 miliard euro, když vezmeme v potaz 150 milionu tun železa, plastu a aluminia, které se každoročně nacházejí na konci svého životního cyklu. Co opravdu musíme chápat jako klíčové, je produkt jako služba, modularita, prodloužení životního cyklu, inovativní materiály, moderní technologie a znovuvyužití existujících materiálů.

Adam Havel z MateriÓ zmínil, že při přemýšlení o nejlepších materiálech je vždy důležité zaměřit se na kontext. Představil materiálové inovace, environment footprint a zdůraznil roli LCA, tedy analýzy životního cyklu, která hraje v cirkularitě a cirkulárním přemýšlení důležitou roli.

Lubomír Krupa z Ateliéru Paletky představil, jak prakticky využívají palety exotického dřeva, které by jinak skončilo na skládce či ve spalovně. V Paletkách aplikují princip krátkého dojezdu pro nákup palet, znovu využití materiálů, modularitu, upcycling a přemýšlejí o nábytku v dlouhém horizontu.

Barbora Kotoun z IKEA nakonec seznámila účastníky kurzu s tím, jak se snaží aplikovat principy cirkularity IKEA. Firma podporuje výkup použitého nábytku (zelený buy-back Friday), zohledňuje analýzu životního cyklu, využívá certifikované dřevo, dává tipy na opravy a prodloužení životnosti a klade si za cíl být do roku 2030 cirkulární.

Téma Vody a biodiverzity

Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory představila téma biodiverzity z globálního hlediska, kdy mezinárodní i evropské plány na obnovu biodiverzity a ochrany životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Také se překrývají agendy ochrany klimatu, biodiverzity, udržitelného rozvoje nebo potravinové bezpečnosti, o kterých se vyjednává v mnoha mezinárodních organizacích, což může vést k různě nastaveným cílům a doporučujícím krokům. V ČR se snižující biodiverzita a negativní dopady klimatické změny projevují ve zhoršujícím se suchu, které ohrožuje krajinu a produkci potravin.

Jakub Med ze spolku H2ospodař! zdůraznil, že v ČR bude mít zvyšování teploty zásadní dopady na kvalitu života a poukázal na to, jakou zásadní roli mají města a člověk na kvalitu vody i její úbytek. Představil také metodiky MPO a MŽP pro vodní audit a odpovědné hospodaření s vodou.

Karel Plotěný z ASIO také hovořil o vlivu měst a malého odpařování a zasakování vody a jako řešení představil principy modrozelené infrastruktury: zelené střechy (kombinace s fotovoltaikou), zelené podklady pro parkování, využití dešťové vody a nutnost dostat požadavky modrozelené infrastruktury do veřejných zakázek i soukromých nákupů.

Klára Hálová z firmy Mattoni ukázala, jak jsou klima a biodiverzita spojené nádoby a že pro Mattoni je biodiverzita důležitým tématem, protože zdravé přírodní zdroje (voda i půda) jsou pro ně životně důležité.

Energetika – bez obnovitelných zdrojů to nepůjde

Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, představil současné trendy Evropské unie, které se obtisknou do české legislativy, nebo se již v současnosti v české legislativě vyskytují. Co stojí za zmínku, je jistě fakt, že dochází ke zvýšení cen emisních povolen a tyto výnosy jsou určeny pro financování Modernizačního fondu. Jinými slovy ten, kdo znečišťuje, musí platit a přispívat ke zlepšení současné situace.

Neméně zajímavý je také koncept agrivoltaiky, tedy propojení zemědělské produkce a výroby solární energie, kde ovšem platí, že v ČR zatím chybí legislativa a bude snad dopracována ještě v tomto roce. Kromě financování obnovitelných zdrojů a instalace fotovoltaických elektráren, které jsou momentálně jedním z hlavních řešení energetické krize a vysokých cen energie, jsou to ale také energetické úspory, které je třeba chápat jako důležité téma, například skrze zateplování budov. Zajímavostí třeba je, že budovy v pasivním standardu mají potenciál ušetřit až 90 % energie.

Jaroslav Nutil z firmy Mondi Štětí, která je největší papírna v ČR, přiblížil účastníkům výrobu papíru a nastavování cirkulárních principů v papírenském odvětví. Zajímavé je, jak se firma staví k minimalizaci a využití odpadu a šetrnější produkci v celém výrobním procesu.

Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu představil energetickou transformaci jako šachovou hru, kdy je třeba pro různá období vytvářet jiné strategie, a představil dále odhady produkce energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030.

A co si z webinářů lze odnést? Že v podnicích vzniká obrovské množství odpadu a naší snahou je ukázat, jak přemýšlet nad druhy materiálů, nad výrobou a spotřebou, jaké jsou nástroje pro měření dopadů a materiálních toků, a pak hledat úspory jak finanční, tak i environmentální. Zároveň žádný materiál není špatný, jen je špatně využíván.

Odpady

Téma odpadů uvedl Albert Schandl z CIRAA. Mottem této hodiny bylo „žádný odpad, dobrý odpad“.

Mimo jiné mluvil o tom, že definice odpadů v současném zákoně jde někdy proti principům cirkulární ekonomiky a že je důležité mít na paměti hierarchii nakládání s odpady, protože zásadní je prevence vzniku odpadu.

Elias Karraa z firmy Lavaris představil technologie na recyklaci těžko zpracovatelného odpadu (beton, pneumatiky, sádrokarton, sklo, plast) cestou drcení a mletí a představil platformu Reborn Design, kde spolupracují s architekty a designery a vytvářejí z odpadu v rámci soutěže zajímavé produkty.

Patrik Luxemburk prezentoval firmu Stabilplastik, která zpracovává směsný plastový odpad (až z 80 % se běžně těžko zpracovává) a vyrábí z něho plastové přepravní palety. Firma například zaručuje zpětný sběr rozbitých palet, udělala si analýzu životního cyklu plastových palet z recyklátu (ty jsou o 75 % méně zatěžující než dřevěná paleta) a jejich technologie výroby je bezodpadová technologie, tedy pěkný příklad cirkulární výroby.

A shrnutí na konec po prvních blocích kurzu Cirkulární akademie: ochrana životního prostředí je zásadním pilířem ESG a udržitelnosti a CSR a dobrovolné aktivity již nestačí. Na to myslí i legislativa přicházející v podobě různých strategií v rámci Zelené dohody a mezinárodních úmluv. Myslet na eliminaci negativních dopadů na životní prostředí musí zkrátka každý.

udržitelné materiály

Plasty, kovy, papír a sklo nemohou zůstat jedinými druhy materiálů současné ekonomické produkce, pokud firmy chtějí dosáhnout svých udržitelných cílů. Existuje však i řada nových a progresivních nízkoemisních materiálů, které se svými vlastnostmi těmto tradičním materiálům nejen vyrovnají, ale mají i řadu dalších výhod, kterými jim mohou snadno konkurovat. Jaké materiály se tedy mohou stát hybateli změn v již zavedené rutině výrobních podniků? A jaké mají výhody? To si shrneme v prvním dílu článku o nových materiálech.

Nové druhy udržitelných materiálů – jejich výhody a příklady z praxe

 

Recyklovaný beton

Stavebnictví se potýká nejen s výrazným nárůstem cen stavebních materiálů, ale také s enormní produkcí stavebního a demoličního odpadu. Ten většinou končí na skládkách bez dalšího využití. Právě s tlakem na eliminaci tohoto odpadu a snahou o snížení cen drahých stavebních materiálů se však objevují snahy o cirkulární využití i tohoto odpadu. A to ve formě recyklovaného betonu, který začala vyrábět například společnost Skanska pod obchodní značkou Rebetong nebo česká firma Cementum.

Cirkulární principy při hospodaření s materiály můžou výrazně snížit globální poptávku po těžbě primárních stavebních surovin, jakými jsou např. písek a štěrk, a to až o jednu třetinu, jak plyne z nejnovější analýzy Circularity Gap Report 2023.

Recyklovaný beton může sloužit jako nový stavební materiál, a to jak pro stavbu domů, tak i jako podkladová vrstva některých ploch (dlažby pro pěší a pod.) Oproti standardnímu betonu má technická omezení, např. nižší nosnost. Možnosti jeho využití společnost Skanska postupně testuje v rámci svých projektů.  Použitím 1 mrecyklovaného betonu lze ušetřit až tunu přírodního kameniva (štěrku a písku), několik kilogramů cementu a přibližně 100 litrů vody. Výrazně se snižují i náklady na přepravu, které jsou spojené s nákupem materiálu na výrobu nového betonu. Recyklovaný beton má zároveň nižší koeficient tepelné vodivosti oproti klasickému betonu, čímž se podstatně snižuje také energetická náročnost budov a vznik městských tepelných ostrovů.

Dřevo jako „nový“ stavební materiál pro bytové domy

Ačkoli dřevo není novým materiálem, na jeho použití ve stavebnictví se v důsledku rozmachu jiných materiálů poněkud zapomnělo. Kromě výstavby chat a rekreačních objektů však může dřevo plně sloužit jako stavební materiál i pro stavbu rodinných a bytových domů. Právě o to se snaží i evropská iniciativa Wood4Bauhaus, a to včetně zavedení cirkulárních principů do stavebnictví a propagaci tzv. zelených budov. Reálné projekty už lze v tomto směru vidět například v podobě Radlického Dřeváku společnosti Skanska.

Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje i Radek Oslizl ze společnosti Novatop pro podcast Loopa o udržitelných stavebních materiálech. Více o bariérách v používání nových typů materiálů píšeme také v druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení? 

Loopa podcast

Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje Radek Oslizle ze společnosti Novatop pro podcast Loopa.

 

Konopí pro textil i stavebnictví

Konopí se dříve běžně používalo pro tvorbu textilních vláken a výrobu oblečení. Přesto jej v posledních stoletích de facto nahradila bavlna, která je snadnější na zpracování textilního vlákna. Produkce bavlny je však ve srovnání s pěstováním technického konopí extrémně neekologická. Pro vypěstování 1 kilogramu bavlny, které stačí na vytvoření zhruba 4 triček, je použito až na 10 tisíc litrů vody. Právě náročnost pěstování bavlny na vodní zdroje stojí například za ekologickou katastrofou v podobě vysychání Aralského jezera.

Náročná je bavlna i na spotřebu herbicidů a pesticidů. V tomto ohledu je konopí mnohem odolnější a na samotné pěstování mu stačí dešťová voda. Proto je možné pěstovat jej snadno kdekoliv na zemi. Pro tvorbu svého oblečení vsadila na textilní vlákno například česká firma Bohempia, která v Česku technické konopí i pěstuje. A nespotřebované pazdeří z rostliny má v plánu prodávat jako materiál do stavebnictví. Z něj se vyrábí konopný beton, který má lepší izolační vlastnosti než klasický beton a zároveň je propustnější, čímž si snadněji poradí i s vlhkostí.

Houbové mycelium pro logistiku

Ačkoli houby byly až do nedávna zálibou pouze vášnivých houbařů, nyní se ukazuje, že potenciál tohoto organismu spočívá i v tvorbě tzv. houbového mycelia. To vzniká ze směsi organického původu, kterých se nechá prorůstat vhodná kultura hub. V tomto ohledu je oblíbená například houba reishi, kterou zvolila i česká firma Myco. Pro celý proces růstu houbového mycelia zároveň stačí běžná pokojová teplota, čímž tento materiál ve fázi své výroby silně konkuruje i plastům, které pro svou výrobu potřebují teplotu až okolo 300 stupňů Celsia.

Právě v kontextu plastů se o houbovém myceliu hovoří jako o možné adekvátní náhradě, která je nejen levnější, ale i ekologičtější na výrobu. V suchém prostředí má totiž tento materiál stabilní vlastnosti až po desítky let. Ve vlhkém prostředí se naopak snadno rozloží do 8 týdnů.

Na malosériové výrobě obalů s houbového mycelia se nyní testováním podílí například výrobce čajů společnost Sonnentor. Díky svým vlastnostem by se však do budoucna mohl materiál osvědčit také ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu, což nyní Myco testuje ve spolupráci s chemickou fakultou VUT Brno a Akademií věd.

Obaly z houbového mycelia od Myco.cz

Obaly z houbového mycelia. zdroj: Myco.cz

Materiály ze zbytkových surovin

Z pohledu udržitelnosti není nic lepšího, než využívat odpad, který vznikl v rámci ekonomické produkce nebo po spotřebování produktu. Tímto způsobem se dá zpracovat kávová sedlina, kterou pomocí kaskádové recyklace přetváří například společnost Hydal na kávovou kosmetiku.

Velký potenciál tkví i ve zpracování dalšího gastroodpadu, například fritovacího oleje. Z něj vytvořený biopolymer rovněž slouží pro výrobu kosmetiky. Mezi další nízkoemisní materiály ze zbytkových surovin patří třeba textilní vlákna z kokosových ořechů, ananasových listů (Piňatex) nebo banánových slupek (Bananatex).

“Je potřeba ale říci, že tyto materiály mají z pohledu udržitelnosti smysl pouze, pokud jsou skutečně získávány z odpadu. Tedy nevznikají umělé plantáže, kde se plodina pěstuje jen pro to, aby se z ní stala ekonomická surovina, jako se to stalo například s některými plodinami používanými pro výrobu bioplastů (typicky kukuřice) nebo s řepkou olejkou pro přidávání do biopaliv. Firmy, které mají zájem o tyto nové textilie, by si tedy měly pečlivě ověřovat, jakým způsobem výrobci textilní vlákna skutečně získávají,” komentuje důležitost zpracování těchto surovin Albert Schandl.

Za zbytkové suroviny lze považovat i odpadní produkty, které vznikají přímo ve výrobě v rámci daného výrobního závodu. Tímto způsobem zpracovává například česká firma Plastia odpadní plastový granulát, který vzniká při výrobě jejich zahradních a pěstitelských výrobků. V některých produktech pak tento odpadní regranulát tvoří až 100 % složení produktu.

Cestou zpracování zbytkových surovin se vydala i česká automobilka Škoda, a to na výrobu textilních potahů sedaček. Ve spolupráci s firmami SAGE Automotive Interiors a AUNDE tak vyvíjí textilní materiály z recyklovaných plastových lahví, díky nimž se potahové textilie vyznačují vysokou odolností.

Korek místo kůže zvířat

V evropském prostředí dává smysl i použití korku, který je hojně pěstován v Portugalsku. Díky tomu, že je korek lehký, pružný, voděodolný a zároveň dobře izoluje hluk i teplo, tak je vhodný pro použití například ve stavebnictví, a to na izolační desky nebo podlahovou krytinu. Z korku se však vyrábí i textilní materiál, který pro svou odolnost a nepropustnost vody může být vhodnou náhradou za kožené materiály, jejichž výroba se pojí s etickou otázkou chovu a zabíjení zvířat pro získávání textilní kůže.

Upcyklované materiály

Materiálem může být i to, co tak na první pohled nevypadá, jak jsme si uvedli už výše u zbytkových surovin. Jako materiál k výrobě nových produktů se dají použít i věci, které už dosloužily svému účelu. Tomuto procesu použití starých produktů na výrobu nových věcí se říká upcyklace a lze takto zpracovat třeba staré plachty z aut, autopásy, skleněné lahve od vína nebo i gramodesky, jak dokazují v ostravské firmě Navzdory.

Pod rukama šikovných designérů tak vznikají nové produkty jako tašky, batohy, skleněné misky nebo nástěnné hodiny. Fantazii se meze nekladou a hranice jsou dané pouze vlastnostmi daného upcyklovaného produktu.

Proč se i přes řadu výhod tyto nové materiály používají ve výrobě stále pouze v malém množství? Tím se zabýváme ve druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení? 

Pražská tržnice je bývalý průmyslový areál v širším centru hlavního města, který už několik let poskytuje veřejnosti prostor na vzájemné setkávání, pořádání trhů nebo gastronomické zážitky. Aktuální stav Tržnice ale neodpovídá moderním standardům a hlavní město Praha proto začalo s plány rekonstrukce. Jedním z konceptů na renovaci prostor je také vznik edukativního re-use centra v Hale 39, tzv. Cirkulárního domu. Zde se bude moci veřejnost vzdělávat o tématu cirkulární ekonomiky. A jak se na vzniku tohoto re-use centra podílela CIRAA? Co vše bude součástí Cirkulárního domu a co jsme doporučili pro jeho provoz?

Koncept pražského Cirkulárního domu konzultovalo 10 českých a zahraničních re-use center

“Pro vznik Cirkulárního domu se ukázalo jako zásadní vybrat vhodného provozovatele. Ten by měl mít nejen dostatečné know-how pro provoz takového centra, ale také by měl být schopen dostát požadavkům zadavatele, Pražské tržnice,” zdůrazňuje Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory. “V prvním kroku jsme se tedy zaměřili nejprve na rešerše a konzultace s provozovateli několika re-use center a podobných provozů z ČR  zahraničí, abychom zjistili podrobné informace o provozu těchto center přímo od lidí z praxe.”

Osloveno bylo celkem 10 českých a zahraničních organizací z re-use komunity. Z hloubkových individuálních rozhovorů s těmito organizacemi jsme následně vypracovali přehlednou SWOT analýzu s profily možných a vhodných provozovatelů Cirkulárního domu. A neopomenuli jsme ani na možné funkční business modely a definování cílových skupin, které mohou mít o aktivity Cirkulárního domu zájem.

Základem re-use centra je správně zvolený obchodní model i aktivity pro veřejnost

“Ve druhém kroku jsme se se vzniklými podklady zaměřili na vypracování konkrétního business modelu, který odpovídá potřebám a cílům Pražské tržnice. V intenzivní kooperaci s týmem Tržnice jsme vypracovali tematickou náplň re-use centra, a to s popisem jednotlivých služeb, které budou v centru provozovány a podpoří tak edukativní charakter projektu,” komentuje průběh spolupráce Schandl.

“Skrze nástroje jako business model canvas a value proposition canvas jsme následně vypracovali 3 možné scénáře fungování Cirkulárního domu – realistický, optimální a ambiciózní. Ty popisují jednotlivé roky ekonomického fungování re-use centra a slouží Pražské tržnici pro posouzení jednotlivých forem provozu centra,” doplňuje Schandl.

Další vývoj projektu Cirkulárního domu v Pražské tržnici 

Cirkulární dům by měl sloužit především jako výkladní skříň re-use aktivit a nabídnout veřejnosti různorodé edukativní programy k tématu cirkulární ekonomiky. Cesta od ekonomické studie k realizaci je samozřejmě ještě dlouhá. Další vývoj tedy ukáže, zda (a jak) se bude studie v praxi realizovat. 

Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. S tím ale souvisí i rozdílnost pohledů na to, co cirkulární ekonomika vlastně je. Pro někoho je to odpadové hospodářství nebo způsob, jak recyklovat materiály. Někdo vnímá cirkulární ekonomiku jako synonymum oběhového hospodářství. Když však odhlédneme od teorie a myšlenkových konceptů, čím je vlastně cirkulární ekonomika v praxi? Co přináší cirkulární principy firmám i společnosti a s jakými dezinformacemi a zkreslenými představami se naopak v souvislosti s cirkulární ekonomikou setkáváme? V první části dvoudílného článku se pojďme podívat na praktické přínosy cirkulární ekonomiky.

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak vypadají praktické příklady cirkulárních řešení z konkrétních firem?
  • Jak ovlivňuje cirkulární ekonomika výrobu i spotřebu?
  • Jaké příležitosti cirkulární ekonomika nabízí?
  • Jaký je vztah mezi cirkulární ekonomikou a ekologií?

O čem je v praxi cirkulární ekonomika?

Odhlédněme nyní od teorie a pojďme se podívat na to, co reálně představuje pro firmy a společnost zavedení cirkulárních principů do praxe.

Cirkulární ekonomika snižuje náklady na výrobní materiál

Cena některých výrobních materiálů neúprosně stoupá. Na vině jsou nejen šoky v podobě výpadků dodávek surovin z důvodu covidové pandemie nebo energetické krize, ale i špatné zacházení s některými typy materiálů. Konkrétně například tvorba kompozitů nebo slitin, které znemožňují efektivní recyklaci.

Právě cirkulární principy včetně správně navrženého cirkulárního designu výrobků mohou usnadnit a umožnit recyklaci materiálů nebo repasování celých produktů. Díky tomu je zachována hodnota suroviny a firma může již jednou zakoupený materiál znovu zužitkovat přímo ve své výrobě. Tím výrazně ušetří na nákladech za nákup materiálu.

Touto cestou se rozhodl jít výrobce elektromobilů Tesla, který recykluje až 92 % materiálu použitého na výrobu svých autobaterií.

cirkularni ekonomika

Cirkulární ekonomika umožňuje větší kontrolu nad výrobou

Recyklace a navracení materiálů do výroby snižuje závislost na dodávkách a případných výpadcích materiálu, jakých jsme byli svědkem během covidové pandemie. Recyklace materiálů a výrobních dílů tak umožňuje firmám vyhnout se materiálové krizi.

Materiálové krizi se chce vyhnout i výrobce kamionů Renault trucks. Proto zakládá recyklační továrnu, kde bude recyklovat výrobní materiály a repasovat části svých výrobků.

Cirkulární ekonomika podporuje lokálnost a soběstačnost

Recyklace a navracení materiálů do výroby umožňuje výrobní suroviny znovu použít a zpracovávat lokálně. A to i když byla surovina získána v zahraničí. Cirkulární ekonomika tak smysluplně integruje a kombinuje globální a lokální výrobní modely.

Automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy z recyklovaných materiálů. Tímto způsobem bude lokálně zpracovávat a vracet do výroby i hliník, materiál náročný na těžbu a zpracování.

Cirkulární ekonomika podporuje energetickou bezpečnost

Důležitou součástí cirkulární ekonomiky je také podpora obnovitelných zdrojů energie, které jsou přirozeně získávány lokálně. A používání lokálních energetických zdrojů zajišťuje energetickou i ekonomickou bezpečnost. Firma totiž nemusí spoléhat pouze na dodávky energie zvenčí a neohrožují ji také enormní výkyvy cen energií, kterých jsme byli svědkem během energetické krize související především s válkou na Ukrajině.

Na lokální zdroj energie vsadilo město Mladá Boleslav se svou bioplynovou stanicí. Ta bude z biologicky rozložitelného odpadu firem a domácností vyrábět bioCNG, který poslouží jako palivo pro městské autobusy.

Společnost Sonnetor je známá jako výrobce čajových směsí. Bylinný prach, který vzniká jako odpadní produkt při výrobě čajů, přetvořila pomocí recyklace na pelety na topení. Těmi pokrývá polovinu nákladů na topení ve svém provozu.

Společnost Thermo Fisher Scientific Brno na obrovské střeše svého brněnského závodu vyrábí elektřinu pomocí 2499 fotovoltaických panelů. Odměnou jí za to je 10% úspora elektrické energie a o 1288 tun nižší emise CO2.

Cirkulární ekonomika vytváří nové byznysové modely a příležitosti

Cirkulární principy umožňují vznik novým odvětvím podnikání a obchodních modelů. Do popředí se tak dostávají koncepty jako repasování, upcyklace, recyklace apod. Ty nabízí firmám možnost změnit zaměření svého podnikání nebo přidat ke své podnikatelské činnosti další aktivity. Detailní popis výhod cirkulárních byznys modelů najdete i v tomto článku

Biopekárna Zemanka používá pro výrobu svých sušenek nejen primární suroviny, ale také odpadní produkty z jiných firem. Ze zbytkového mláta Plzeňského prazdroje vyrábí slané krekry, od firmy IKEA odebírá kávovou sedlinu na výrobu kávových sušenek a společnost UGO dodává Biopekárně Zemance zbytky ovocné dužiny pro výrobu sladkých i slaných bio Dužinek

Cirkulární ekonomika se vrací k osvědčeným kořenům “dobrého života”

Kromě nových obchodních modelů se cirkulární ekonomika vrací k osvědčeným principům, které byly kdysi součástí “dobrého ekonomického života”, ale s rozvojem moderní konzumní společnosti se na ně zapomnělo. Nyní se ukazuje, že to mohou být rozumné a funkční modely, které jsou zároveň vždycky šetrné ke zdrojům.

Online antikvariát Knihobot vrací do oběhu přečtené knihy, které ležely bez povšimnutí v domácích knihovnách. Šetří tak nejen zdroje na výrobu nových knih, ale umožňuje čtenářům také najít knihy, ke kterým už vydavatelství nechystají žádné dotisky.

Na principech cirkulární ekonomiky se začínají organizovat top udržitelné konference, jako například letošní Global Goals Summit 2022. Cirkularita se promítá do různých aspektů organizace eventů včetně cateringu. Rohlík.cz několik měsíců před konferencí svážel do kuchyně White Circusu zeleninu a ovoce, které se neprodaly. Tyto potraviny se následně zpracovaly a využily právě na přípravu udržitelného cateringu pro Global Goals Summit 2022. Více si o zákulisí příprav Global Goals Summit (uhlíkově neutrální, zero waste, vegan friendly) můžete poslechnout v podcastu Loopa Vojty Kovala.

Vše o cirkulární ekonomice v praxi českých firem se dozvíte z podcastu Loopa s Vojtěchem Kovalem. Podcast vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory.

Cirkulární ekonomika se inspiruje přírodou

Na spoustu aktuálních environmentálních otázek můžeme najít odpověď také v přírodě. Ta již dávno navrhla efektivní řešení řady problémů a cirkulární přístup se v nich může inspirovat.

Se zelenou technologií na chlazení budov přišla společnost LIKO-S. Věnuje se totiž zeleným stavbám a střechám, které udržují za pomoci půdy a rostlin stabilní klima uvnitř budov.

Cirkulární ekonomika snižuje uhlíkovou stopu lidské činnosti.

Ekonomická produkce stojí velkou měrou za vysokou produkcí skleníkových plynů. Ty jsou příčinou skleníkového efektu a klimatické krize, s níž se nyní potýkáme. Je tedy potřeba přehodnotit, jak nyní ekonomická produkce probíhá a podívat se na odvětví ekonomiky, které se podílí velkou mírou na tvorbě uhlíkové stopy. Těmito odvětvími jsou například stavebnictví, automobilový průmysl nebo produkce obalů. A právě cirkulární principy se ukazují jako cesta, jak tyto sektory ekonomiky dekarbonizovat.

S vysokou uhlíkovou stopou stavebnictví se snaží vypořádat společnost Skanska. Proto vyvinula recyklovaný materiál Rebetong, který obsahuje 100 % recyklované stavební sutě. Z tohoto materiálu staví společnost Skanska další nové domy a byty.

Cirkulární ekonomika integruje ekologický i ekonomický přístup

Ekologie s ekonomií bývají vnímány jako rivalové, cirkulární ekonomika však ukazuje, jak můžeme rozumně používat přírodní zdroje, aniž bychom ohrozili existenci svou či jiných živočiš

ných druhů a rostlin.

Obchod Textile Mountain prodává přebytkovou textilní metráž a galanterii, která by jinak skončila na skládce nebo ve spalovně. Textile Mountain tak našli environmentálně i ekonomicky udržitelný model, jak se vypořádat s textilním odpadem.

Cirkulární ekonomika je o změně myšlení

S rozvojem konzumní společnosti vznikl v ekonomice lineární model uspokojování potřeb vyrobit – prodat – spotřebovat – vyhodit. Z důvodu klimatické, energetické i materiálové krize si však již tento přístup nemůžeme dovolit. Je na čase revidovat, jakým způsobem nyní fungují naše ekonomiky i firmy a přijít s jinými přístupy, jak dále naplňovat lidské potřeby. Příběhy firem, které našly svou cestu v cirkulárních principech, mohou být tou pravou inspirací.

Výrobce nábytku IKEA poskytuje novou službu Druhý život nábytku. Díky této službě mohou zákazníci vrátit nevyužitý nebo nepoužívaný nábytek, který IKEA nabídne znovu k prodeji, a to za zvýhodněnou cenu.

Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu.

Chcete se dozvědět také o dezinformacích a zkreslených představách, které se často pojí s tématem cirkulární ekonomiky? Nejčastější mylná tvrzení a domněnky jsme zpracovali v druhém dílu tohoto článku. Ten se zabývá dezinformacemi a tím, co rozhodně není cirkulární ekonomika.

Cirkulírní akademie CIRAA

Cirkulární akademie nabídne škálu mnoha vzdělávacích aktivit – od blokového online kurzu, přes workshopy, semináře a konference, po intenzivní letní školu.  „Stěžejní aktivitou Cirkulární akademie bude kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, která se po vzoru metodiky CIRAA Quick Check zaměří na fungování firem a institucí dle principů cirkulární ekonomiky. Hlavními tématy kurzu budou materiály, voda, energie a energetika, odpady, provoz v budovách a kancelářích, cirkulární nákupy a tendry, externí komunikace a greenwashing s důrazem na aktuální trendy přicházející v podobě unijní legislativy a příklady dobré praxe,” představuje nabitý program kurzu Dagmar Milerová Prášková, která Cirkulární akademii v CIRAA povede.

V Cirkulární akademii lze absolvovat dva kurzy

Část Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám I. bude probíhat online od ledna do června 2023 a bude doplněna několika osobními setkáními, na kterých si účastníci mohou vyměnit zkušenosti. Na první blok akademie naváže tematicky podzimní prezenční blok Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II.  Oba kurzy doplní intenzivní letní škola. V Česku první svého druhu, ve třech dnech nabídne nabitý program, rozdělený do dopoledních teoretických přednášek a odpoledních interaktivních aktivit a exkurzí. Celou letní školu doprovodí představování příkladů dobré praxe, intenzivní debaty a networking. Setkávání v rámci cirkulární akademie bude probíhat v prostorách Kampusu Hybernská.

Cirkulární akademie umožňuje i individuální vzdělávání na míru pro firmy i veřejné instituce. „Cílem Cirkulární akademie je hlavně to, aby si účastníci uvědomili nutnost změny dosavadního myšlení a chování v duchu „vyrob – použij – vyhoď“ a dále šířili principy charakteristické pro cirkularitu – jak omezovat produkci odpadu, jak využívat existující materiály a zachovávat v maximální míře primární zdroje, jak inovativně přemýšlet o ekodesignu a výrobě a udržitelně řešit spotřebu s důrazem na životní cyklus výrobků,” vysvětluje Dáša Milerová Prášková důvody a záměry vzniku Cirkulární akademie. 

Akademie je vhodná pro klíčové manažery, zaměstnance z oddělení nákupů, udržitelnosti nebo provozu, státní zaměstnance a jednotlivce se zájmem o udržitelnost a aktuální trendy. Akademie absolventům otevře dveře na cestu ke změně procesů v jejich firmě nebo v osobním životě.

Cirkulární akademie v číslech:

  • 30+ lektorů se zkušenosti z praxe
  • 6 prezenčních workshopů
  • 5 bloků online výuky
  • 3 celodenní školení letní školy
  • 3 exkurze v průběhu roku

Cirkulární akademie vzniká pod záštitou Ministerstva životního prostředí a partnery jsou Velvyslanectví Nizozemského království a Komerční banka. Podrobné informace o Cirkulární akademii naleznete na cirkularniakademie.cz

Firemní strategie na urychlení přechodu k udržitelnosti a cirkularní ekonomice je nevyhnutelnost. A důvod? V následujících letech nás v souvislosti s Green Deal-em čekají naprosto zásadní legislativní změny, které sledují splnění ústředního cíle – nulových emisí uhlíku v Unii do roku 2050.  Důsledkem je nástup největší a nejambicióznější transformace globální ekonomiky v nejbližších dekádách. Proto firmy už dnes potřebují nástroje, který jim pomohou přenastavit firemní strategie tak, aby tyto změny nejen ustály, ale zároveň je i využily ve svůj prospěch.

Zrychlení cirkulární ekonomiky ve firmách je nevyhnutelný trend. Kdy se přidáte vy?

Hlavním systémovým rámcem pro adaptaci firem na tyto změny je využívání principů cirkulární ekonomiky, díky kterým jsme schopni snížit globální skleníkové emise o 39% a snížit využití primárních surovin o 28%. (Circular Gap Report). I proto se PACE (platforma pro zrychlení cirkulární ekonomiky) snaží prosadit závazky ke zdvojnásobení podílu světové cirkularity každých deset let.

V CIRA Advisory samozřejmě pomáháme tvořit tento trend tím, že firmám umožňujeme zrychlovat přechod na cirkulární model fungování. Na základě našich zkušeností z projektů nyní představujeme svou komplexní službu – Quick Check udržitelnosti. 

Co přinese firmám Quick Check udržitelnosti?

Quick Check je námi nadizajnovaný proces analýzy firmy (“check”), který ukazuje reálný obraz jejího současného stavu z pohledu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Jedná se o rychlou analýzu firmy (“quick”) dle naší vlastní metodiky, reflektující potřeby firem a aktuální legislativní opatření na úrovni EU a ČR.

Rychlý sken udržitelnosti firmy neboli Quick Check vytváří odrazový můstek pro novou firemní strategii udržitelnosti, pomáhá budovat odolnost byznysu vůči růstu cen materiálů či dalším rizikům plynoucím z rychle se měnící digitální ekonomiky a legislativy. 

Hledáme cesty, které jsou jak cirkulární, tak ekonomicky výhodné. Navrhneme vám kroky, které povedou nejen k úspoře emisí skleníkových plynů, ale také k finanční úspoře v oblasti energetiky, odpadového hospodářství, logistiky, lepšího využití materiálů a uzavírání materiálových toků. Anebo vám na základě analýzy vaší firmy ukážeme možnosti pro tvorbu zcela nových byznys modelů“ vysvětluje Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory základní benefity služby Quick Check udržitelnosti. 

Tady jsou 3 klíčové benefity, které Quick Check  vaší firmě přinese:

  • Firemní strategii udržitelnosti. Výstupem z Quick Check-u je strategický dokument, který vám pomůže postavit firemní strategii udržitelnosti tak, abyste dlouhodobě úspěšně fungovali, využívali nejvhodnější materiály a vyhýbali se rizikům (plynoucím např. z legislativy).
  • Vhled do legislativy. V nejbližších několika letech nás v souvislosti s Green Dealem a ESG čekají zásadní legislativní úpravy. Pravidelně novinky sledujeme a klienty v rámci analýzy upozorňujeme na připravovanou legislativu, aby plnili veškeré povinnosti.
  • Konkrétní návrhy a řešení, hledání úspor. Navrhneme vám kroky, které povedou k úsporám v oblasti energetiky, odpadového hospodářství, logistiky, využití materiálů, nebo vám na základě analýzy vašeho podniku navrhneme možnosti pro tvorbu zcela nových byznys modelů.

Pro koho je služba Quick Check určena

Výstupem z Quick Check-u je strategický dokument, který pomůže managementu postavit firemní strategii v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky.  „Díky třem variantám se Quick Check hodí jak pro úplné nováčky, tak pro firmy, které již dělají kroky na cestě k cirkularitě, ale i pro ty, kteří chtějí být napřed a naplno využít principy cirkulární ekonomiky jako svoji konkurenční výhodu,“ dodává David Alexa, projektový manažer v CIRAA.

Služba Quick Check je určena pro management firem všech velikostí.Troufám si říct, že Quick Check přesně odpovídá aktuálním potřebám strategického managementu firem v problematice udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Jeho finální podoba se totiž utvářela organicky, na základě naší praxe z projektů a potřeb klientů. “Výsledkem je shrnutí současného stavu a přehled potenciálních rizik, které budou, z hlediska udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, pro další strategický vývoj zásadní.” dodává Mitroliosová.

Jak Quick Check v praxi probíhá?

Časová náročnost projektu je obvykle 1 měsíc a závisí především na variante služby, kterou si klient zvolí. Jak samotná spolupráce s CIRAA probíhá, vysvětluje tato infografika: Infografika spolupráce

A tady je několik příkladů úspěšných projektů u našich klientů.

Pro výrobce automobilových interiérů Sage Automotive Interiors jsme vypracovali sadu doporučení, které mají za cíl vytvořit v podniku cirkulární prostředí založené na detailech, a být tak výkladní skříní udržitelnosti v rámci koncernu Sage. V rámci materiálů a produktů jsme doporučili postavit strategii na ekodesign-u výrobků.

V designéřském studiu Egoé jsme analyzovali obchodní strategii, nákupy, materiály, provoz, odpadové hospodářství i logistiku. Výzvou pro klienta bylo najít způsob, jak propojit jednotlivé firemní projekty tak, aby se udržitelnost dostala do jádra značky, aby každý věděl, že ji dělají už od začátku a vnímal to jako přirozenou součást značky. V rámci závěrečné zprávy z Quick Check-u jsme vytvořili celkové shrnutí a doporučení, která budou sloužit ke zlepšení fungování firmy po ekologické i ekonomické stránce.

Pro Akademii muzických umění v Praze (AMU) jsme  zanalyzovali smlouvy a faktury týkající se zejména nakládání s odpady. Udělali jsme terénní šetření v budovách klienta na základě interní metodiky „Cirkulární Quick Check kanceláří”. A nastavili systém priorit – krátkodobých i dlouhodobých – pro další rozvoj cirkulárních kanceláří.

Chcete i vy začít změnu ve firmě se službou Quick Check?

Služba Quick Check je nyní dostupná ve verzi Basic, Standard a Premium dle aktuálních potřeb klienta. Neváhejte nás kontaktovat, rádi zodpovíme vaše úvodní otázky ohledně spolupráce.

 

Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví, či elektronice. Růst jeho cen může dál posílit inflaci a proto bychom se měli začít na vysoké a strategické úrovni zajímat o recyklaci hliníku, navrácení již použité suroviny zpátky do výroby a jeho takzvanou cirkulaci v materiálových tocích. Růst cen za suroviny a hlavně jejich nedostatek je dlouhodobý problém, na který ekologické organizace upozorňují. Ekologie a cirkulární ekonomika není ideologie, ale realita. Kdo se na tuto realitu nepřipraví a nezačne měnit svůj byznys model nebude v budoucnu moct fungovat, růst. 

Proč je strmý nárůst cen hliníku problém?

Inflace, rostoucí ceny komodit, prázdné sklady kvůli nedostatku materiálů. To jsou nejen titulky článků, ale skutečná realita posledních měsíců. Aktuálně sledujeme strmý nárůst cen hliníku. Ten je přitom zásadní průmyslovou komoditou a zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci. Výroba sekundárního – tedy recyklovaného hliníku, je navíc násobně levnější než výroba „čerstvého” hliníku přímo z bauxitu a to nemluvíme o ekologických dopadech.

Udržení tohoto materiálu v oběhu na co nejdelší dobu je proto v zájmu nejen ekologů, ale hlavně firem, které hliník využívají ve výrobě. V praxi ale recyklace hliníku naráží na mnoho překážek.

Úskalí a příležitosti při recyklaci hliníku

Jedním z největších problémů dokonale cirkulárního využití hliníku jsou příměsi, které se používají na výrobu slitin. Ty mění chemické a mechanické vlastnosti čistého hliníku. Hliník, který se využívá pro výrobu plechovky od piva, je proto materiálem s jinými vlastnosti než hliník, který se využívá pro výrobu trupu letadla. 

I přesto, že hliník je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů – ve smyslu, že nedochází k degradaci materiálů a je tak recyklovatelný prakticky do nekonečna, v současné době neexistují technologie, které by byly efektivní pro separaci všech prvků ze slitin. Často náhodné směsi slitin z recyklátů jsou obvykle samostatně nevyužitelné.

Recyklace ušetří roční energetickou spotřebu Francie

Recyklát se tak většinou přimíchává do čerstvého materiálu, kde se různé slitiny rozředí pod objem daný mezinárodními standardy ISO. Firmy přesto o recyklovaný hliník zájem mají.

Výroba recyklovaného hliníku, nebo hliníku s příměsem recyklátu, spotřebuje o 95 % energie méně než výroba primárního, nového materiálu. Při aktuálních cenách energie tak jde o nezanedbatelnou částku, která znovu žene cenu primárního materiálu nahoru.

Data dokonce ukazují, že rozdíl spotřeby energie pro výrobu primárního a sekundárního hliníku se rovná roční energetické spotřebě Francie. Recyklace materiálů by nás proto měla zajímat i z hlediska zaručení energetické bezpečnosti v Evropě.

Jak na cirkulární využití hliníku

Správně nastavená cirkulace materiálů je smysluplná jak ekonomicky, tak ekologicky. Aby materiál neskončil na skládce a mohl cirkulovat, musí výrobky respektovat prvky cirkulárního designu. Ten už přímo počítá s tím, že výrobky, které doslouží se rozeberou a buď opraví, nebo se materiál z nich využije do další výroby.

Sekundární zdroje jsou levnější, recyklace je míň náročná na zdroje než výroba primárního materiálu a navíc cirkularita materiálů přispívá ke snižování uhlíkové stopy a částečně řeší problém nakládání s odpady. I přesto je ale svět dnes cirkulární pouze z 9 % (Circularity Gap Report). To značí, že pouze 9 % materiálu, který je v aktuální světové ekonomice v oběhu, pochází ze sekundárních zdrojů, neboli recyklátů. Změnit se to snaží různé vládní a nadnárodní strategie i individuální firmy.

Například automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy ze sekundárních materiálů. Tedy využívat také recyklovaný hliník. Prodejce kávy Nespresso, který své kávové kapsle vyrábí z hliníku kvůli jeho specifickým vlastnostem a recyklovatelnosti, už několik let provozuje vlastní program zpětného odběru použitých kapslí a následně zabezpečuje jejich recyklaci.

Příklady cirkulární praxe se začínají objevovat v každém odvětví kolem nás. Firmy ale musí své cirkulární strategie urychlit – ukazuje nám to tržní situace s cenami materiálů a také aktuální bezpečnostní situace na Ukrajině. Pokud chceme mít do budoucna fungující a prosperující ekonomiky, musíme se zaměřit na rozumnější nakládání se zdroji a hledat cesty, jak materiály využívat co nejdelší dobu.