Příspěvky

ESG reporting se bude už velice brzy řídit standardy definovanými v nové směrnici CSRD. Ta bude platná od roku 2024 a povinnost ESG reportování tak ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. V tomto článku přibližujeme aktuální stav připravované legislativy v oblasti nefinančního reportování udržitelnosti (ESG). Dozvíte se, jakým firmám a kdy budou povinnosti postupně vznikat. Na finální podobu jednotlivých standardů a metodologií se ještě čeká. Avšak již v tuto chvíli jsou známy konkrétní témata ESG reportingu, které níže analyzujeme, a to hlavně ve vztahu k cirkulární ekonomice. 

Evropské standardy udržitelnosti (ESG) definuje agentura EFRAG, výstupem je standardizace ESRS

Na úvod stručně k historii pro lepší pochopení kontextu. Vznik standardů pro vykazování udržitelnosti iniciovala Evropská komise již v roce 2001. Proto vznikla agentura EFRAG neboli poradní skupina pro účetní výkaznictví. Jejími členy jsou vládní i nevládní organizace a české zastoupení zde reprezentuje právní a účetní společnost Frank Bold.

Agentura EFRAG stojí za aktuálními standardy ESG reportingu, nazývané ESRS. Ty byly překlopeny do směrnice NFRD, kterou se evropské firmy dosud řídily. Týkala se však pouze firem s více jak 500 zaměstnanci. Příští rok vstupuje v platnost nová směrnice CSRD, která přináší povinnost nefinančního reportingu pro mnohem širší okruh firem.

Jakých firem se bude týkat nová směrnice nefinančního reportingu CSRD?

Povinnost nefinančního reportování témat ESG se bude nově týkat také firem, které splňují alespoň 2 z následujících podmínek – firma má více jak 250 zaměstnanců, obrat společnosti činí více jak 40 milionů eur ročně, případně aktiva firmy přesahují hodnotu 20 milionů eur. Zároveň se nefinanční reporting ESG bude týkat všech společností, které jsou kótované na burze, a to i malých či středně velkých firem.

Tím se značně rozšíří reportovací povinnost napříč evropskou firemní sférou. Zatímco dosud se nefinanční reporting ESG týkal cca 11 000 firem, po změně legislativy by se mělo jednat až o 50 000 společností. Razantní bude nárůst i v České republice. Zatímco nyní reportuje nefinanční data pouze 50 českých podniků, s nástupem účinnosti nové směrnice se bude jednat odhadem až o 1 500 firem.

  • Termíny účinnosti nové směrnice se však pro firmy značně různí. Například společnosti, které mají povinnost reportovat nefinanční data již nyní, se musí adaptovat na nové podmínky od roku 2024. Firmy, které splňují 2 ze 3 definovaných podmínek, čekají změny od roku 2025. Malé a střední podniky, které jsou kótované na burze, pak mají čas až do roku 2026.

Timeline pro povinnosti firem z ESG reportingu.

Nová směrnice CSRD zavádí princip dvojí materiality. O co se jedná?

Témata pro reporting si budou firmy volit pomocí pravidla dvojí materiality. Tím je posouzení nejen toho, jak firma ovlivňuje své okolí, ale také toho, jak vnější podmínky ovlivňují činnost firmy.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Obecná témata toho, co se musí reportovat, však budou platit pro všechny firmy. Po zhodnocení principu dvojí materiality pak už firmy volí témata z jednotlivých kategorií ESG. Například pro oblast životního prostředí se bude jednat o výběr z těchto 5 témat:

  1. Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  2. Znečišťování vody a půdy
  3. Vodní zdroje
  4. Biodiverzita a ekosystémy
  5. Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Nová směrnice CSRD stanovuje pro firmy i tzv. sektorová témata nefinančního reportingu

V sociální oblasti jsou navržena témata:

  1. Rovná práva a příležitosti, pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  2. Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  3. Ovlivněné komunity
  4. Koncový zákazník

Pro část governance, která má největší historické zkušenosti s reportováním, určuje směrnice 2 témata:

  1. Způsob řízení firmy včetně posouzení rizik a kontrolního systému (protikorupční opatření apod.)
  2. Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

Blíže nedefinovaná jsou v tuto chvíli ještě tzv. sektorová témata. Ta se budou vztahovat na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém firma působí. V praxi tedy čekají jiná sektorová témata na energetickou firmu než na společnost podnikající například ve farmacii.

Na konkrétní podobu ESRS standardů se nyní čeká, k nahlédnutí jsou pouze návrhy z dubna 2022

Do konce března 2022 zároveň probíhalo připomínkování ESRS standardů a již brzy by měla vyjít ucelená metodika. Předpokládá se však, že by mělo dojít k překlopení většiny návrhů z dubna 2022. Pro téma cirkulární ekonomiky zahrnují například tyto metodické kroky:

  • Zavedení politik pro management zdrojů a principů cirkulární ekonomiky

Tedy jak firma plánuje zavést používání obnovitelných zdrojů ve svém provozu a jak bude eliminovat používání neobnovitelných zdrojů.

  • Stanovení měřitelných cílů (KPI)

Jaké metriky si firma určí pro eliminování odpadu a využití neobnovitelných zdrojů. A naopak jak bude měřit zapojení obnovitelných zdrojů a cirkulárního využití materiálů.

  • Měření vstupů

Jaká bude celková váha vstupních materiálů pro firemní provoz. V jakém podílu budou v tomto obnovitelné zdroje.

  • Měření odpadů

Kolik odpadu firma vyprodukuje. Jak se jí daří znovupoužívat zdroje a recyklovat. Kolik zdrojů končí likvidací na skládkách, ve spalovnách nebo kompostováním.

  • Dopad na finance firmy

Jak ovlivnilo firmu zapojení strategií oběhové hospodářství na finančních výsledcích. Jaké nové příležitosti a rizika tím pro firmu vznikají?

Pro samotné reportování bude tedy také důležitý sběr dat. Pokud firma zároveň nechce do prvního reportu uvádět nelichotivé údaje, neměla by se zaváděním principů cirkulární ekonomiky a jednotlivých témat ESG příliš otálet.

Je lepší být připraven, než zavádět povinné normativy na poslední chvíli. Další vývoj metodologie pro ESG reporting dále sledujeme a budeme vás tímto procesem rádi provádět.

Povinnost reportování ESG se rychle blíží a brzy ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. Přesto dotčené firmy většinou nerozumí podstatě nefinančního reportingu, který bude povinný dle nové směrnice CSRD již od roku 2024. Přinášíme proto vysvětlení a praktické příklady nastavování strategií ve všech oblastech ESG – environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Mimochodem, víte jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem? A jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než výrobce elektroaut TESLA? 

Evropské firmy budou muset již brzy uvádět relevantní informace, které se týkají jejich udržitelné strategie. Známá jsou již nejen jednotlivá témata ESG, ale také konkrétní termíny, od kdy budou muset firmy tyto reporty evidovat. Přesto však řada firem stále tápe i v základních pojmech. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat, o čem ESG je a čím se liší ESG reporting od ratingu.

ESG se netýká jen životního prostředí, ale také způsobu řízení a fungování firem

Hybatelem této iniciativy je Evropská unie a zaměřit se chce na téma udržitelnosti nejen v environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Právě tyto 3 pilíře zahrnuje zkratka ESG.

V rámci ESG standardů pak zavádí centrální pojem stakeholder, tedy osoby zainteresované do činnosti firmy. Hlavním smyslem ESG reportování je provázat všechny různorodé zájmy nejrozličnějších stakeholders (zainteresovaných osob) s udržitelností ve firmě. V praxi to znamená: 

  • zjistit případné kroky firem, které by byly silně v rozporu s udržitelnou strategií EU, 
  • motivovat firmy, aby rychleji zaváděly do své podnikatelské praxe udržitelná řešení včetně např. prvků cirkulární ekonomiky.

Vysvětlení důležitosti pojmu stakeholder ve vztahu k pilířům E-S-G

Jako vhodný příklad pro vysvětlení významu pojmu stakeholder ve vztahu k ESG může posloužit energetická skupina ČEZ. Kateřina Bohuslavová, která působí ve skupině ČEZ jako chief sustainability officer a tedy šéfka ESG útvaru, vysvětluje v podcastu Loopa, že udržitelná energetika má hned několik rovin. Jedna rovina je environmentální („E“ element v rámci ESG), kde ČEZ sleduje cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Splnění tohoto cíle vyžadují různé skupiny stakeholders, např. investoři, banky či regulátor (EU, ČR).
S dosažením uhlíkové neutrality na úrovni celé energetické skupiny souvisí celá řada zásadních opatření včetně např. odstavení uhelných elektráren. Avšak v důsledku aktuální energetické krize, válce na Ukrajině a následné inflace musí ČEZ brát v potaz “S” pilíř a s ním související stakeholdery – své zákazníky a zaměstnance, kterých se právě teď krize nejvíce dotýká.  Udržitelná energetika vůči těmto stakeholders znamená především akcent na “S” pilíř, tedy energetiku dostupnou pro všechny, soběstačnou, protože není závislá na jednom zdroji, stabilní pro všechny zaměstnance koncernu atd. To může znamenat, že sociální cíle na jistý čas dostanou přednost před cíli environmentálními.

A co pilíř G v rámci ESG strategie?

Právě výše popsané průběžné korekce strategie koncernu ČEZ, které odráží aktuální vývoj a zájmy všech stakeholders, jsou příkladem efektivního fungování řízení (“G” pilíř v rámci ESG).

ESG reporting by měl rovněž včas odhalit a eliminovat takové aktivity jakou byla aféra Dieselgate společnosti Volkswagen. Ta dlouhé roky zatajovala a zkreslovala skutečně vyprodukované emise skleníkových plynů svých výrobků. Tato kauza v sobě nesla nejen environmentální aspekt (tedy „E“ element v rámci ESG), ale zároveň upozornila na skrytou nelegální činnost uvnitř firmy. Tedy na vážné problémy ve způsobu řízení a fungování společnosti („G“ element řízení v rámci ESG).

Jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem?

ESG reporting je definován jako souhrn nefinančních aktivit firmy, které mají přímý dopad na její fungování. Stručně řečeno, jedná se o informace, které máte jako firma v rámci ESG povinnost zveřejnit. ESG rating naproti tomu již vychází z údajů zjištěných z ESG reportingů a je jakousi známkou a srovnáním firem z pohledu ESG reportingu.

ESG rating je poměrně novou disciplínou a zabývají se jím specializované ratingové agentury. Jedna firma tak může získat různé ratingy podle různých standardů ratingových agentur. Rozptyly těchto ratingových hodnocení jsou v současné době skutečně velké, a proto se předpokládá, že v následujících letech dojde ke standardizaci ratingových metod. ESG rating se zároveň týká pouze největších firem typu ČEZ nebo Škoda auto.

  • Jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než například výrobce elektroaut TESLA? ESG totiž zahrnuje nejen environmentální dopady, ale také zhodnocení způsobu řízení firmy a sociálních aspektů. Přes svůj ekologický aspekt, tak může TESLA v těchto dvou parametrech ve srovnání s petrochemickou společností zaostávat. 

Chtěli byste vědět, jak je vaše firma připravená na ESG reporting? ESG rozcestník vám pomůže odhalit, kde jsou v tématu udržitelnosti skryté vaše rezervy a příležitosti.

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.