Povinnost ESG reportování se v důsledku nové směrnice CSRD rozšíří na 1500 velkých firem v Česku, a to s účinností v první vlně od roku 2024. V tomto roce již firmy budou muset shromažďovat data, která budou sloužit jako podklad reportingu pro rok 2025. Ačkoli pro malé a střední podniky vzniknou přímé povinnosti nefinančního reportingu až později, ESG je už nyní ovlivňuje, a to nepřímo. Například pokud jsou součástí subdodavatelského řetězce velkých firem nebo v rámci výběrových řízení na dodavatele.

Velké firmy již nyní nastavují své dodavatelské řetězce dle principů ESG

Velké firmy se intenzivně seznamují s tematikou ESG a z toho vyplývající povinnosti nefinančního reportování. Aby splnily udržitelné cíle, které si v souvislosti s ESG musí definovat, mění značně i podmínky a parametry výběru svých dodavatelů. Přednost tak dostávají  lokální a menší dodavatelé, kteří již v praxi aplikují principy cirkulární ekonomiky nebo mají definovanou strategii udržitelnosti. Právě změnou v dodavatelských řetězcích dokáží totiž velké společnosti také nepřímo naplnit své udržitelné závazky a cíle.
„I když se může zdát, že ESG se týká jen velkých firem, není to tak. Malé a střední podniky zatím povinnost reportu ESG nemají, ovlivňují je ale požadavky jejich obchodních partnerů – velkých firem. Příkladem může být výběrové řízení na dodavatele kávy u našeho klienta, které jsme revidovali tak, aby splňovalo principy udržitelnosti. Tendr na dodavatele kávy se týkal celého korporátu a součástí výběrového řízení bylo například vybrat takového dodavatele, který eliminuje jednorázové obaly,” vysvětluje Laura Mitroliosová, spolumajitelka a jednatelka společnosti CIRA Advisory, poradenské společnosti zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky a udržitelnosti.

 

Velké firmy mají značný vliv na vývoj daného odvětví i celé ekonomiky. Právě nastavením podmínek výběrových řízení se tak ESG principy budou postupně přelévat do celé ekonomiky a ovlivní fungování i malých a středních českých firem. „Z vlastní praxe můžeme potvrdit, že velké nadnárodní společnosti už aktivně komunikují téma udržitelnosti do dodavatelského řetězce. V tomto směru pomáháme nastavovat adekvátní kritéria udržitelnosti a cirkulární ekonomiky pro velké firmy v krátkodobém i dlouhodobém horizontu tak, aby dosáhly závazků svých udržitelných strategií. Zároveň také pomáháme menším a středním podnikům se na tuto změnu a požadavky připravit, firmy musí umět deklarovat svůj postoj v oblasti udržitelnosti například formou připravené strategie,” doplňuje Mitroliosová.

ESG představuje pro malé a střední podniky příležitosti pro nové spolupráce a rozvoj inovací

Ukazuje se tedy, že udržitelné strategie představují pro malé a střední firmy nejen výzvy, ale také příležitosti. „Podniky, které se adaptují na ESG požadavky v předstihu, budou mít konkurenční výhodu v podobě lepší pozice v tendrech velkých firem nebo veřejných zadavatelů”, shrnuje za CIRA Advisory Laura Mitroliosová. Zástupci českých malých a středních podniků zároveň zmiňují, že jim však nyní pro snadnější adaptaci na principy ESG chybí příklady dobré praxe. 

„Cirkulární ekonomika nabízí mnoho způsobů, jak implementovat principy udržitelnosti v podnikání. Je třeba začít u způsobu, jakým poptáváme a nakupujeme. Proto jsme v INCIEN s našimi partnery připravili metodiku Cirkulární zadávání a nákupy, která seznamuje firmy mimo jiné se základními principy nastavení výběrových řízení a nákupů tak, aby byly v souladu s principy udržitelnosti,” doplňuje Dagmar Milerová Prášková, která se věnuje tématu cirkulárního nakupování v Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).

Ivana Hekerle je v CIRAA expertkou na komunikaci udržitelnosti a prevenci greenwashingu. I proto je pravidelně členkou v porotách prestižních soutěží udržitelných projektů. Dle jejích zkušeností firmy mnohdy podceňují přihlášky do udržitelných soutěží. Ať už je to dané nedostatkem času, nebo náročností samotných přihlášek, často to vede k tomu, že i dobré projekty nakonec v soutěži neobstojí. S tím se ale jako facilitátoři a porotci udržitelných soutěží nechceme smířit a přinášíme vám tipy, na co se v přihlášce zaměřit a co nepodcenit. Dozvíte se také, v čem je komunikace udržitelných aktivit specifická a jakých zásad se tady držet.

Z této reportáže se dozvíte zejména:

  • Podle jakých kritérií se hodnotí přihlášky a projekty v udržitelných soutěžích.
  • Na co by se firmy v přihlášce do udržitelné soutěže měly zaměřit.
  • Jak vypadá špatně vyplněná přihláška do udržitelné soutěže a čeho se tedy vyvarovat.
  • Čím je specifická komunikace udržitelných aktivit.

Přihláška do udržitelné soutěže by měla nejen budit dobrý dojem, ale především prozradit porotcům všechny podstatné informace

V září jsme měli s CIRAA tu čest zúčastnit se jako členové poroty hned dvou udržitelných soutěží. Facilitovali jsme průběh porotcování cen SDGs 2022 Asociace společenské odpovědnosti, kde jsme byli také členy poroty v několika kategoriích. Svým hlasem jsme rovněž pomohli vybrat vítěze udržitelného podnikání Top odpovědné firmy, kterou pořádá Byznys pro společnost. Kromě řady inspirativních setkání jsme si odnesli také jedno důležité poznání – jak moc je důležité nepodcenit přihlášku a že i sebelepší projekt se nemusí v soutěži prosadit, pokud nedokáže v přihlášce dostatečně komunikovat přínosy a dopady svého projektu v souvislostech.

Porota totiž primárně posuzuje právě přihlášku do udržitelné soutěže a nemá dostatek prostoru na detailnější průzkum firmy nebo projektu (např. v podobě návštěvy webových stránek firmy). Může se tak bohužel stát, že i dobrý záměr potopí špatně vyplněná přihláška.

Galavečer Cen SDGs2022

U Cen SDGs 2022 jsme byli téměř od začátku. Stali jsme se letošními partnery události a naše majitelky Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle celé porotcování Cen SDGs 2022 i facilitovali. Laura se navíc posadila do poroty v kategoriích Cirkulární ekonomika a Změna klimatu.

Firmy by se v přihlášce do udržitelné soutěže měly zaměřit na popis projektu v souvislostech a svá tvrzení podložit daty

Naším cílem je edukovat a motivovat firmy, aby přihlášce věnovali dostatek pozornosti a se svým projektem či přístupem tak mohli v udržitelné soutěži skutečně uspět. Proto jsme vyzpovídali Ivanu Hekerle, spoluzakladatelku CIRAA, která se účastnila výběru udržitelných projektů v obou soutěžích a odkrývá, na co se v přihlášce zaměřit.

Kdo je Ivana Hekerle

Ivana je spolumajitelka společnosti CIRAA a ředitelka komunikace. Svou kariéru začínala v bankovním sektoru, následně se ale začala věnovat novinařině. Prošla si pozicí redaktorky i šéfredaktorky a nakonec si založila vlastní komunikační agenturu. Po návratu z mateřské dovolené začala cítit potřebu být více užitečná v tom, co umí a zaměřit se na projekty, které dávají smysl. Stala se členkou správní rady v INCIEN a řídila zde mediální vztahy a strategii komunikace. Na konci roku 2019 společně s kolegy založila poradenskou společnost CIRA Advisory, kterou posouvá dále díky svým zkušenostem z oblasti strategické komunikace a byznysu.

 

Ivano prozradíš nám, podle jakých kritérií se vlastně hodnotí přihlášky a projekty v udržitelných soutěžích?

To je vlastně definované v podmínkách každé udržitelné soutěže dost specificky. Obecně se ale pohlíží na to, zda je projekt nebo firma dostatečně inovativní, zda přináší skutečně něco nového a nakolik je udržitelná i ekonomicky.

Porotu taky zajímá, jaký je skutečný dopad projektu z pohledu environmentálního nebo sociálního a jestli je ten dopad lokální či globální. U některých soutěží se pak setkáváme i s podkategoriemi, jestli má třeba firma definovanou vlastní strategii strategii udržitelnosti, jak ji naplňuje apod.

Co bys zmínila jako nejčastější prohřešky, kterých se firmy v přihláškách dopouští?

Jednoznačně je to nedostatečný popis celého projektu. Přihlášky jsou opravdu často vyplněné formou stručných odpovědí, ze kterých se o projektu v podstatě nic nedozvíme. Je pak už jen na vůli porotce, zda si udělá čas a dohledá si k tomu další informace. Na to ale obvykle není čas, když porotkyně musí revidovat např. 50 či více přihlášek. 

Dalším problémem jsou vágní odpovědi a neurčité deklarace, které jsou mnohdy spíš líbivými marketingovými obraty, ke kterým ale chybí jakákoli data. Celkově číselný dopad svých aktivit projekty mnohdy podceňují. Pokud tvrdím, že měřím uhlíkovou stopu, tak musím také říci, jak ji měřím a jaké jsou výsledky.

S tím souvisí i další bod, a to je transparentnost. Když něco tvrdím, musí to být verifikovatelné a dohledatelné. Obzvlášť když si s tím porotce dá práci a opravdu si informace dohledává :). Nemohu tedy v přihlášce například odkazovat na webovou stránku, kde má být více info o firemní udržitelné strategii a na webu pak už nic nenajdeme.

A jde špatně vyplněná přihláška ještě nějak zachránit? Pokud ano, tak jak?

Já si upřímně myslím, že nejde. Aspoň jsem se zatím nesetkala s tím, že by byla přihláška někomu vrácena k doplnění.

V některých soutěžích má firma ještě šanci info doplnit nebo upřesnit na prezentaci projektu. Ale pokud do soutěže přijde třeba 200 – 300 přihlášek, tak toto prostě nejde realizovat se všemi projekty, ale třeba jen s pár finalisty.

Často zmiňuješ, že komunikace udržitelných aktivit je dost specifická? Jaké zásady pro takovou komunikaci tedy platí? 

Komunikace udržitelných aktivit by měla být především transparentní a srozumitelná. Musím umět jasně vysvětlit, o čem ta aktivita je. A pak to také doložit.

Je tedy nutné mít podložená data, třeba i nějakou certifikaci, dokumentací apod. Pokud tvrdím, že mám nějakou strategii udržitelnosti, tak ukázat veřejně třeba alespoň summary z této strategie. Pokud tvrdím, že dané aktivity mají pozitivní dopad pro moje zaměstnance, tak to třeba podložit i hodnocením zaměstnanců dle nějakého ratingu apod. Abychom dokázali, že to pro ty zaměstnance má opravdu smysl.

A pak by komunikace měla být také kontinuální. To je důležité hlavně u různorodých udržitelných aktivit, ať z toho nakonec nejsou jen výkřiky do tmy. To nepůsobí důvěryhodně a jedná se spíše o greenwashing.

Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

Jak správně vyplnit přihlášku napoví vítězové udržitelných soutěží i stručný check-list

Na základě této naší zkušenosti s porotcováním a facilitováním udržitelných soutěží vznikl pod našima rukama také check-list, který vás provede správným vyplněním přihlášky do udržitelné soutěže:

Inspirovat se můžete také vítěznými udržitelnými projekty, které byly v průběhu října vyhlášeny za ceny SDGs i TOP odpovědnou firmu.

Benefitům cirkulární ekonomiky u nás firmy zatím rozumějí jen z části. Spousta firem si pod pojmem cirkulární ekonomika představuje pouze zlepšení jejich odpadového hospodářství. Někteří manažeři už chápou i environmentální přínosy cirkulární ekonomiky, zpravidla však vůbec neuvažují o jejích ekonomických výhodách. A to se brzy změní. České firmy musí co nejdříve pochopit, že pojem “ekonomika” je v tomto slovním spojení stejně důležitý jako pojem jako “cirkulární”. Správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí firmám jasné ekonomické benefity, o nichž je tento článek.

Zastaralý náhled –  cirkulární ekonomika je odpadové hospodářství

V prostředí českého byznysu se téma cirkulární ekonomiky dlouhodobě spojuje s recyklací a odpady. Tento způsob nahlížení, kdy se cirkulární ekonomika považuje za pouhé rozšíření odpadového hospodářství, je v praxi již dávno překonaný. Mimo jiné tento zastaralý náhled vůbec nevyužívá potenciál cirkulární ekonomiky přinášet ekonomické benefity v každém kroku životního cyklu výrobku – od jeho designu, přes výrobu až po koncového spotřebitele.

Přinášíme nový pohled – cirkulární ekonomika musí dávat v první řádě ekonomický smysl

Tento pohled je potvrzen aktuálním směrováním legislativy a praxí pokrokových firem (z mnohými z nich spolupracujeme). Ukazuje se, že správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí zejména ekonomické benefity, spojené s benefity environmentálními

Pro lepší pochopení níže popsaných ekonomických výhod cirkulární ekonomiky doporučujeme využít odkazy (linky) na články, které příslušnou výhodu podrobněji vysvětlují včetně příkladů z praxe, odkazů na případové studie, výzkumy atd.

Základní ekonomické výhody cirkulárních byznys modelů

Mezi základní ekonomické výhody, které firmám nově přináší zavádění cirkulárních produktů a strategií, budou patřit:

Mezi základní ekologické výhody zavádění cirkulárních produktů a strategií patří:

  • snižování uhlíkové stopy zejména ve Scope 3,
  • snižování odpadů v celém hodnotovém řetězci,
  • nižší extrakce nerostných surovin a šetření přírodních zdrojů. 

Je důležité, aby management firem chápal, že dokonce i tyto primárně ekologické benefity se v konečném důsledku promítnou také do ekonomických výhod, které jsme popsali výše. Například: banky by měly v důsledku ESG regulací pro investory a tzv. Taxonomie EU nově preferovat spolupráci s firmami, které aktivně snižují své dopady na životní prostředí. 

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.

Cirkulární ekonomika ve firmě je dnes konkurenční výhodou, zítra nutností 

Příklady implementace prvků cirkulární ekonomiky se liší. V každém odvětví byznysu funguje něco jiného. Všechny firmy, které v této době úspěšně zavedly cirkulární strategie, mají jednu věc společnou – získaly jasnou konkurenční výhodu oproti firmám, které ekonomickému rozměru cirkulární ekonomiky ještě neporozuměly. Moderní cirkulární strategie jsou u nás ještě pořád záležitostí průkopnických firem. Brzy se však přesunou do mainstreamu. 

  • Národní plán obnovy (NPO), kde se výše dotace pohybuje od 1 do 20 mil. Kč a podíl celkové podpory činí 40 %. 
  • OP TAK s podprogramem Inovace, Nízkouhlíkové technologie a Podpora přechodu k oběhovému hospodářství,
  • TAČR, v rámci podprogramu TREND – Nováčci či
  • Technologická inkubace od státní agentury Czechinvest.
  • Středočeské inovační centrum či soukromé poradenské společnosti nabízí placené konzultace s odborníky právě v obl. cirkulární ekonomiky. 

Dnes je tedy ideální čas začít přemýšlet o možnostech změny ve vašem podnikání a tedy získání potřebné konkurenční výhody pomocí cirkulární ekonomiky. Pro zjištění největších potenciálů přechodu na cirkulární ekonomiku využijte náš nehloubkový sken Quick Check, který je postaven na mnoha letech práce a zkušeností z práce s klienty. 

Digitální pasy a Návrh nového nařízení na ekodesgin výrobků

K čemu nám budou digitální neboli materiálové pasy výrobků? Jaké benefity přináší firmám? Otázky tohoto typu budeme brzy slýchat velice často. Návrh nového Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků totiž počítá se zaváděním tzv. digitálních pasů výrobků ve vybraných odvětvích (textil, stavebnictví, průmyslové baterie a baterie pro elektromobily), a to již od roku 2024. Předčí očekávané výhody digitálních pasů výrobků byrokratickou zátěž, kterou s sebou toto nové opatření EU přináší?

Albert Schandl je expertem na materiály a produktové strategie v CIRA Advisory s.r.o, poradenské společnosti v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Hlavní benefity digitálních pasů výrobků komentuje takto:

Z informací obsažených v digitálních pasech by měli benefitovat všichni aktéři v hodnotovém řetězci – od firem přes veřejný sektor až po koncové zákazníky. Např. firmy budou díky těmto datům schopni lépe spočítat svojí uhlíkovou stopu. Materiálové pasy také pomůžou nákupčím lépe implementovat prvky udržitelnosti do svých zakázek. Benefitovat z pasů by měli rovněž zpracovatelé druhotných surovin, kteří produkt (díky jeho pasu) budou umět efektivněji využít, opravit, rozebrat nebo zrecyklovat. Digitální pasy výrobků by měli nakonec ocenit v budoucnu i koncoví zákazníci, kteří mohou díky nim dělat informovanější rozhodnutí při nakupování.”

Očekávané výhody digitálních pasů výrobků tedy můžeme shrnout takto:

  • Podpora cirkulární ekonomiky – díky obsaženým informacím pomůžou digitální pasy prodloužit životnost produktů (např. jejich opravitelnost) či optimalizovat jejich využití (např. druhotné využití).
  • Rozvoj cirkulárních obchodních modelů – díky zlepšenému přístupu k datům pomocí digitálních produktových pasů může více podniků implementovat obchodní modely založené na službách a opravách.
  • Soulad výrobku s legislativou – digitální produktový pas bude také sloužit jako záznam norem, kterým produkt vyhovuje, což ocení např. auditoři nebo inspektoři.

Kde a kdy uvidíme digitální pasy nejdřív?

Seznam požadavků na digitální produktové pasy obsahuje zmíněný návrh Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (znění tady). Všechny informace obsažené v pasech budou dostupné k nahlédnutí také v digitální podobě (z toho je odvozen i název opatření – digitální pasy).

Cestu k praktickému zavedení digitálních pasů nejdřív prošlapou baterie. Dle aktualizace směrnice o bateriích totiž bude každá baterie průmyslových nebo elektrických vozidel na trhu EU s kapacitou vyšší než 2 kWh vyžadovat digitální pas baterie. Seznam požadavků na digitální pasy baterií musí určit jednotlivé státy EU do konce roku 2024.

Digitální pasy byrokratická zátěž, nebo příležitost k růstu?

Dle odborníků samotné technické řešení spojené s vytvořením digitálních pasů není problémem. Různé softwary či aplikace tohoto typu na trhu už existují, příkladem je nizozemský start-up Circularise či platforma Madaster pro stavebnictví. Otázkou je, jaká je reálná škálovatelnost obdobných řešení – jinak řečeno, digitální pasy budou muset fungovat v obrovském rozsahu napříč celým hodnotovým řetězcem daného odvětví. Výzvou také zůstává dostatečné zajištění bezpečnosti dat, která budou muset výrobci poskytovat pro účely fungování pasů. Digitální produktové pasy totiž mohou obsahovat potenciálně citlivé informace spojené s duševním vlastnictvím či obchodním tajemstvím.

Podaří se evropským regulátorům vytvořit řešení, které bude bezpečné, dobře škálovatelné a které zároveň nezahltí trhy přílišnou regulací, v níž se nikdo nebude umět orientovat? Odpověď přinese nejbližší vývoj, který v CIRAA sledujeme.

Firemní strategie na urychlení přechodu k udržitelnosti a cirkularní ekonomice je nevyhnutelnost. A důvod? V následujících letech nás v souvislosti s Green Deal-em čekají naprosto zásadní legislativní změny, které sledují splnění ústředního cíle – nulových emisí uhlíku v Unii do roku 2050.  Důsledkem je nástup největší a nejambicióznější transformace globální ekonomiky v nejbližších dekádách. Proto firmy už dnes potřebují nástroje, který jim pomohou přenastavit firemní strategie tak, aby tyto změny nejen ustály, ale zároveň je i využily ve svůj prospěch.

Zrychlení cirkulární ekonomiky ve firmách je nevyhnutelný trend. Kdy se přidáte vy?

Hlavním systémovým rámcem pro adaptaci firem na tyto změny je využívání principů cirkulární ekonomiky, díky kterým jsme schopni snížit globální skleníkové emise o 39% a snížit využití primárních surovin o 28%. (Circular Gap Report). I proto se PACE (platforma pro zrychlení cirkulární ekonomiky) snaží prosadit závazky ke zdvojnásobení podílu světové cirkularity každých deset let.

V CIRA Advisory samozřejmě pomáháme tvořit tento trend tím, že firmám umožňujeme zrychlovat přechod na cirkulární model fungování. Na základě našich zkušeností z projektů nyní představujeme svou komplexní službu – Quick Check udržitelnosti. 

Co přinese firmám Quick Check udržitelnosti?

Quick Check je námi nadizajnovaný proces analýzy firmy (“check”), který ukazuje reálný obraz jejího současného stavu z pohledu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Jedná se o rychlou analýzu firmy (“quick”) dle naší vlastní metodiky, reflektující potřeby firem a aktuální legislativní opatření na úrovni EU a ČR.

Rychlý sken udržitelnosti firmy neboli Quick Check vytváří odrazový můstek pro novou firemní strategii udržitelnosti, pomáhá budovat odolnost byznysu vůči růstu cen materiálů či dalším rizikům plynoucím z rychle se měnící digitální ekonomiky a legislativy. 

Hledáme cesty, které jsou jak cirkulární, tak ekonomicky výhodné. Navrhneme vám kroky, které povedou nejen k úspoře emisí skleníkových plynů, ale také k finanční úspoře v oblasti energetiky, odpadového hospodářství, logistiky, lepšího využití materiálů a uzavírání materiálových toků. Anebo vám na základě analýzy vaší firmy ukážeme možnosti pro tvorbu zcela nových byznys modelů“ vysvětluje Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory základní benefity služby Quick Check udržitelnosti. 

Tady jsou 3 klíčové benefity, které Quick Check  vaší firmě přinese:

  • Firemní strategii udržitelnosti. Výstupem z Quick Check-u je strategický dokument, který vám pomůže postavit firemní strategii udržitelnosti tak, abyste dlouhodobě úspěšně fungovali, využívali nejvhodnější materiály a vyhýbali se rizikům (plynoucím např. z legislativy).
  • Vhled do legislativy. V nejbližších několika letech nás v souvislosti s Green Dealem a ESG čekají zásadní legislativní úpravy. Pravidelně novinky sledujeme a klienty v rámci analýzy upozorňujeme na připravovanou legislativu, aby plnili veškeré povinnosti.
  • Konkrétní návrhy a řešení, hledání úspor. Navrhneme vám kroky, které povedou k úsporám v oblasti energetiky, odpadového hospodářství, logistiky, využití materiálů, nebo vám na základě analýzy vašeho podniku navrhneme možnosti pro tvorbu zcela nových byznys modelů.

Pro koho je služba Quick Check určena

Výstupem z Quick Check-u je strategický dokument, který pomůže managementu postavit firemní strategii v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky.  „Díky třem variantám se Quick Check hodí jak pro úplné nováčky, tak pro firmy, které již dělají kroky na cestě k cirkularitě, ale i pro ty, kteří chtějí být napřed a naplno využít principy cirkulární ekonomiky jako svoji konkurenční výhodu,“ dodává David Alexa, projektový manažer v CIRAA.

Služba Quick Check je určena pro management firem všech velikostí.Troufám si říct, že Quick Check přesně odpovídá aktuálním potřebám strategického managementu firem v problematice udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Jeho finální podoba se totiž utvářela organicky, na základě naší praxe z projektů a potřeb klientů. “Výsledkem je shrnutí současného stavu a přehled potenciálních rizik, které budou, z hlediska udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, pro další strategický vývoj zásadní.” dodává Mitroliosová.

Jak Quick Check v praxi probíhá?

Časová náročnost projektu je obvykle 1 měsíc a závisí především na variante služby, kterou si klient zvolí. Jak samotná spolupráce s CIRAA probíhá, vysvětluje tato infografika: Infografika spolupráce

A tady je několik příkladů úspěšných projektů u našich klientů.

Pro výrobce automobilových interiérů Sage Automotive Interiors jsme vypracovali sadu doporučení, které mají za cíl vytvořit v podniku cirkulární prostředí založené na detailech, a být tak výkladní skříní udržitelnosti v rámci koncernu Sage. V rámci materiálů a produktů jsme doporučili postavit strategii na ekodesign-u výrobků.

V designéřském studiu Egoé jsme analyzovali obchodní strategii, nákupy, materiály, provoz, odpadové hospodářství i logistiku. Výzvou pro klienta bylo najít způsob, jak propojit jednotlivé firemní projekty tak, aby se udržitelnost dostala do jádra značky, aby každý věděl, že ji dělají už od začátku a vnímal to jako přirozenou součást značky. V rámci závěrečné zprávy z Quick Check-u jsme vytvořili celkové shrnutí a doporučení, která budou sloužit ke zlepšení fungování firmy po ekologické i ekonomické stránce.

Pro Akademii muzických umění v Praze (AMU) jsme  zanalyzovali smlouvy a faktury týkající se zejména nakládání s odpady. Udělali jsme terénní šetření v budovách klienta na základě interní metodiky „Cirkulární Quick Check kanceláří”. A nastavili systém priorit – krátkodobých i dlouhodobých – pro další rozvoj cirkulárních kanceláří.

Chcete i vy začít změnu ve firmě se službou Quick Check?

Služba Quick Check je nyní dostupná ve verzi Basic, Standard a Premium dle aktuálních potřeb klienta. Neváhejte nás kontaktovat, rádi zodpovíme vaše úvodní otázky ohledně spolupráce.

 

Jak se obaly staly top tématem v diskuzi o udržitelnosti? Online nákupy, a tím pádem i výroba a používání obalů v e-retailu v posledních letech prudce vzrostly (i s přispěním pandemie Covid-19). Tento trend potvrzují čísla růstu objemu zásilek našich největších logistických hráčů. Skupina Packeta, kam patří také Zásilkovna, v roce 2020 zdvojnásobila obrat a počet přepravených zásilek vzrostl o 114 %. Toto tempo růstu pokračovalo i v loňském roce. Síť výdejních míst má Zásilkovna připravenou na 800 tisíc zásilek denně. Rychle rostly i další společnosti, např. DPD či PPL. S přibývajícími online nákupy se však zvětšuje i dopad na životní prostředí skrze používání obalů.

 

Česko se zvykne označovat jako e-shopová velmoc. Na počet obyvatel se pyšníme nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. Miroslav Uďan, zakladatel platformy Shoptet, odhaduje, že do dvou let bude v Česku přes 50 000 e-shopů.

S masivním růstem odvětví e-commerce se obaly stávají jedním z důležitých témat v oblasti udržitelného byznysu. Proto značky, které to myslí s udržitelností opravdu vážně, pro své obaly nastavují určité strategie.  Jeden z našich konzultantů v CIRA Advisory, Albert Schandl, se specializuje na analýzu materiálových toků firem. Ta mimo jiné zahrnuje i výběr a použití udržitelných obalů. V tomto rozhovoru a případové studii značky Freshlabels Albert objasňuje, jak má obchod zabalit své objednávky takovým způsobem, aby co nejméně zatížil planetu, ale zároveň vzal v potaz i svůj byznys model.

Co se z článku dozvíte: 

  • Případová studie – Jak jsme pro firmu Freshlabels navrhli vhodný obalový materiál?
  • Jaká jsou klíčová kritéria při posuzování udržitelnosti obalů?
  • Může být nakupování standardizovaných obalů pro e-shop udržitelnou variantou?
  • Jsou bioplasty v současné době udržitelnou alternativou pro obaly?

Jaký obal je nejudržitelnější? 

V záplavě často protichůdných informací spoustě firmám není zřejmé co si vlastně pod udržitelným balením mají představit. Proto jsme s Albertem nejasný pojem „udržitelné obaly” rozmělnily na menší „kousky“. „Jedna z prvních častých otázek, na kterou se klientů ptáme, zní následovně: „Potřebujete vůbec tento obal?“. Firmy by si totiž měli uvědomit, že tím nejudržitelnějším obalem je obal žádný,” začíná Albert popisovat z jakých úhlů se má ve firmě uvažovat o udržitelnosti obalů.

Co dál s obaly, které projdou tímto úvodním sítem? Pokud daný obal firma potřebuje, tak Albert s klientem individuálně řeší proč mají zrovna tento obal. Detailněji zkoumají jeho dopady na životní prostředí a případně hledají udržitelnější alternativy k danému obalu.

Víte, že?

Amazon odesílá více než půl miliardy balíčků ročně (přibližně 1,6 milionů balíčků denně) a svou uhlíkovou stopu v roce 2020 vyčíslil na 60,64 milionů tun? Pandemie Covid-19 tato čísla ještě zvýšila.

Proč do tvorby obalové strategie zapojit odborníka?

Pro základní představu – kolik kritérií udržitelnosti se u obalů v praxi vyhodnocuje? „Těchto ukazatelů existuje více jak 10. Patří  mezi ně již dobře známá uhlíková stopa, ale i potenciál snižování ozonové vrstvy, spotřeba vody a další (viz link). Všechny ukazatele během projektu analyzujeme a hledáme to nejudržitelnější obalové řešení v konkrétní situaci klienta. Na tvorbu takové udržitelné obalové strategie klient nemá dostatek času a často i zkušeností,“ upřesňuje Albert. 

Důležitým odrazovým můstkem pro manažment firmy při tvorbě obalové strategie je uvědomit si, že tato problematika je opravdu komplikovanější než se na první pohled může zdát. Například plastový obal nelze jednoduše zaměnit za papírový. „Zde bych chtěl zmínit jeden častý mýtus, a sice že plastová taška je ta nejhorší možnost. Z různých studií vychází, že plastová taška má například nejnižší uhlíkovou stopu ve zkoumaném vzorku a ani v ostatních ukazatelích si nevede špatně, až například na tzv. littering. Nejlepší způsob,  jak může každý v současné době snížit dopad obalů na životní prostředí, je tyto tašky použít tolikrát, kolikrát je to možné. A to například i jako pytle na odpad,” pokračuje Albert.

„Je skvělé, že u nás fungují společnosti jako je CIRAA,” uvádí Jakub Veselský, ředitel Freshlabels, obchodu s udržitelnou módou. Přestože se celé problematice odpovědného podnikání věnujeme velmi intenzivně, nemáme kapacitu na detailní studium všech témat. Proto je důležité mít po ruce partnera, který je na stejné vlně a umí nás doplnit tam, kde to potřebujeme,” doplňuje.

Právě ve Freshlabels Albert pomohl s nastavením udržitelné strategie obalů. V krátké případové studii na konci tohoto článku se dozvíte, jak tento projekt probíhal.

Potřebujete vůbec tento obal? Firmy by si měli uvědomit, že tím nejudržitelnějším obalem je obal žádný.

Zhodnoťte možnosti druhotného využití obalů

Když jsme již začali se srovnáním papírových a plastových obalů – dá se obecně zhodnotit, jaký druh si vede lépe z hlediska udržitelnosti? Dle Alberta čistě z pohledu materiálu neexistuje jednoznačné správné řešení. Vše záleží na ukazateli skrze který určujeme udržitelnost daného obalu. Nejčastěji se v praxi setkáváme s ukazateli uhlíkové stopy obalu, případně s jeho potenciálem pro druhotné využití, neboli recyklace. Plastový obal má průměrně několikanásobně nižší uhlíkovou stopu než papírový. Na druhou stranu pravděpodobnost recyklace v České republice je jasnější u papíru.

Co přesně znamená potenciál obalu pro druhotné využití? Albert vysvětluje že jde o míru pravděpodobnosti, že daný obalový materiál neskončí na skládce nebo v ZEVO (zařízení na energetické zpracování odpadu, často nesprávně pojmenované jako spalovna). Tento přístup je plně v souladu s cirkulární ekonomikou a v jednom z našich článků se můžete dočíst, jak lze cirkulární skóre zlepšit.

Jedním z rozhodujících ukazatelů udržitelnosti obalu je tedy jeho znovupoužití – ať už jde o papír nebo plast. „Často na obalech můžeme vidět nápis „100% recyklovatelný”. Tento nápis je ale velice zavádějící, protože teoreticky je vše plně recyklovatelné”. Navíc zatím neexistuje oficiální metrika, která by určila stoprocentní recyklovatelnost” jednotlivých výrobků či obalů. V lepším případě nalezne na výrobcích nápis „100% recyklovaný materiál. Tehdy se již jedná o využití recyklovaných materiálů, což je v souladu s cirkulární ekonomikou. V nejideálnějším případě by tento materiál měl být i takzvaně „post consumer recycled”, tedy ve zkratce, že materiál pochází ze žlutých nebo modrých popelnic,” objasňuje Albert Schandl.

Plastový obal má průměrně několikanásobně nižší uhlíkovou stopu než papírový. Na druhou stranu pravděpodobnost recyklace v České republice je jasnější u papíru. Vratné plastové obaly mají častokrát nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům.

Prozkoumejte environmentální dopady svých obalů komplexně

S Albertem jsme se pustili do detailnější analýzy a rozebírali jsme další důležité faktory, které v rámci tvorby udržitelné strategie obalů nesmí firma opomenout. Dle Alberta je u všech druhů obalů důležité znát nejen místo jejich výroby, ale i původ materiálů pro danou výrobu. Samozřejmě lokální suroviny a výroba je v rámci udržitelnosti preferována.

Velkou roli hraje i hmotnost materiálu, z něhož je obal vyroben. „Uhlíková stopa výrobku stoupá úměrně s jeho hmotností. Tedy s vyšší hmotností se zvyšuje i environmentální dopad obalu. Samozřejmě nižší hmotnost se částečně odráží i v nižší spotřebě v logistice. Výjimkou mohou být vratné obaly, kde je vyšší hmotnost často kompenzována několikanásobným použitím. Vratné (plastové) obaly, tak mají většinou nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům. Vratné obaly mají i vyšší potenciál recyklovatelnosti při dodržení základních principů cirkulární ekonomiky,” doplňuje Albert.

K posouzení dopadů obalů na životní prostředí se využívá tzv. posouzení životního cyklu výrobku se zkratkou LCA (Life Cycle Assessment). Ve vztahu k obalům tato standardizovaná metoda zkoumá již zmiňovanou uhlíkovou stopu a další faktory. Například eutrofizaci vody, používání neobnovitelných surovin nebo poškozování ozonové vrstvy. LCA je tedy jednou z nejdetailnějších cest jak pochopit environmentální dopad obalu, který firma používá či plánuje využívat.

Albert vysvětluje jak se LCA metoda vlastně aplikuje v případě obalů: „Aplikace LCA v případě obalů je stejná jako v případě  jiných výrobků a služeb. V ideálním světě by každý prodejce měl zpracované LCA na své vlastní výrobky, které by šlo porovnat a vybrat to nejlepší řešení. Bohužel ne každý výrobek má své unikátní LCA zpracované. Musíme proto pracovat s generickými LCA zpracované univerzitami, jinými vědeckými institucemi či zástupci výrobců. I přesto že  se jedná o vědeckou metodu, tak se výsledky jednotlivých studií mohou lišit kvůli lokálním aspektům (energetický mix, podíl recyklace atd.), výběrem dat, zadavatelem a podobně. Z tohoto důvodu je nutné mít těchto generických LCA několik a navzájem je porovnávat. Problematika LCA by vydala na samostatný článek a i toho se možná v budoucnu dočkáte 😉 “. Nyní si však zde můžete přečíst o vyhodnocení potenciálu studie LCA pro environmentální značení výrobků.

Jednou z nejdetailnějších cest, jak pochopit environmentální dopad obalu, který firma používá či plánuje využívat, je LCA – Life Cycle Assessment. 

Ekologické řešení obalů musí zůstat ekonomické

Albert uznává, že ekologické řešení musí zůstat ekonomické. Optimalizace nákladů je neoddělitelnou součástí udržitelnosti obalů. Pořizování recyklovaných a současně recyklovatelných obalů nemusí být drahé, právě naopak. Klíčovým elementem jsou tady samozřejmě úspory z rozsahu – čím větší množství obalového materiálu jste schopni koupit, tím nižší je cena za ks.

Nezapomínejme ani na nepřímé výhody plynoucí z využívání ekologických obalů. Ty z dlouhodobého hlediska převyšují pořizovací náklady. „Investicemi do udržitelných obalů si značky pootevírají dveře pro novou cílovou skupinu zákazníků, kteří si vybírají značky podle jejich přístupu k životnímu prostředí. Na druhou stranu by nebylo rozumné si myslet, že pouhé používání ekologičtějších obalů udělá firmu udržitelnou. Je to jeden z mnoha kroků, které firma na cestě k udržitelnosti musí udělat. Zároveň si firma musí dát pozor na greenwashing při komunikaci svých nových obalových řešení, ke kterému to častokrát svádí. S tím vším umí pomoci profesionálové ze sféry udržitelnosti a cirkulární ekonomiky,“ argumentuje dále Albert.

Pouhé používání ekologičtějších obalů neudělá vaši firmu  udržitelnou.Je to jeden z mnoha kroků, které musíte na cestě k udržitelnosti udělat. Zároveň si při komunikaci svých nových obalových řešení ohlídejte greenwashing.

A co standardizované velikosti obalů pro e-shop?

Zejména menší firmy (např. startupy v rozjezdu, které odesílají měsíčně pár desítek či stovek objednávek) musí z ekonomických důvodů volit možnost pořizování obalů ve standardizovaných rozměrech od dodavatelů místo obalů s rozměry „na míru”. Jak se Albert Schandl dívá na tuto problematiku?

„Tento přístup nemusí být z ekologického hlediska automaticky špatný. Znamená totiž značné úspory spojené s výrobou samotného obalu. I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar produktu v něm uloženém. Jednoduše řečeno – cílem je „nevozit vzduch” v krabicích. V tomto případě mají krabice jasnou nevýhodu vůči taškám, protože znamenají vždy větší množství nevyužitého prostoru. S tím dále souvisí i tzv. jev „overpacking”, čili nadměrné použití vnitřních vyplňovacích obalových materiálů. Existují však již i expediční pytle z různých materiálů, kteréoverpacking eliminují také.”

Specificky startupům a malým firmám Albert doporučuje, aby svůj byznys model utvářely dle principů udržitelnosti a cirkulární ekonomiky již od začátku. Při takovém přístupu je možné udělat daleko zásadnější úspory. „rozhodně snadnější je navíc pochopit a používat tyto principy dřív, než je pak dohánět”, uzavírá toto téma Albert.

I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar výrobku v něm uloženém. Jednoduše řečeno – cílem je „nevozit vzduch” v krabicích. 

Na bioplasty prozatím zapomeňte

Až doposud Albert nevzpomněl bioplasty. Zajímá vás proč? Dle Alberta totiž bioplasty v současné době nejsou řešení – a to jak z pohledu jejich primárních surovin, tak jejich rozložitelnosti.

„Nechci zacházet do přílišných detailů a zároveň moc generalizovat, ale v současné době neexistuje hojně používaný bioplast, který by měl nízkou uhlíkovou stopu a zároveň byl plně recyklovatelný nebo efektivně rozložitelný na humus. Jistým faktorem, který by neměl být zapomenut je, že rozložením se ztrácí energie vložená do výroby. Doufám, že vývoj na tomto poli přinese v nejbližších letech zásadní změny.”

Někteří analytici by mohli namítnout, že rozložitelné, resp. kompostovatelné (bio)plasty by problém s recyklací mohly vyřešit. „Bohužel většina těchto plastů je nejen v současné době prakticky nerecyklovatelná, ale zároveň jejich rozklad může způsobit další problémy v podobě litteringu, mikroplastů nebo i emisí CO2 a CH4. Díky rapidnímu vývoji bioplastů bychom je jistě neměli do budoucna zavrhovat. V CIRAA vývoj na poli bioplastů sledujeme a doufáme, že fakticky rozložitelné plasty „bez dopadů” na životní prostředí budou brzy realitou,” uvažuje Albert. Více infomací o faktech a mýtech bioplastů si můžete přečíst v článku zde.

Díky rapidnímu vývoji bioplastů bychom je jistě neměli do budoucna zavrhovat. 

Jak probíhala spolupráce s Freshlabels?

Freshlabels je obchod s módou a dalším sortimentem. Hlavním prodejním kanálem je e-shop, nicméně značka má i kamenné prodejny. Freshlabels nás proto oslovilo s žádostí o konzultaci jejich stávajících obalových materiálů s ohledem na dlouhodobou udržitelnost.

„Vedení Freshlabels jsme představili jednotlivé druhy materiálů a navrhli řešení. Rovněž jsme je seznámili s problematikou bioplastů, kterou jsme nastínili již výše. V rámci konzultace jsme následně připravili srovnání používaných obalových materiálů a doporučili nejvhodnější varianty řešení,“ doplňuje Albert.

Optimálním závěrem při tvorbě strategie udržitelných obalů je dle Alberta situace, kdy si klient zvolí na základě všech doporučení vhodný obalový mix, kterého se bude dlouhodobě držet a neustále ho vylepšovat jak po ekologické, tak po ekonomické stránce.

Chcete svým zákazníkům ukázat, že vaše obalové řešení je součástí promyšlené strategie udržitelnosti? Nejen Albert vám s tím rád pomůže. Zkontaktujte ho zde: schandl@ciraa.eu

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost trendu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Objem téměř veškerého ruského plynu, který dovážíme do Evropské unie, bychom díky cirkulární ekonomice dokázali ušetřit do roku 2030. Údaj pochází z tiskové zprávy Evropské komise, která nedávno představila nový legislativní balíček opatření k ekodesignu produktů v rámci Green Dealu. Využití recyklovaných materiálů, designování opravitelných a modulárních produktů, nebo rozumnější využití stávajících zdrojů jdou ruku v ruce s úsporami spotřeby energie a financí. V aktuálním kontextu války na Ukrajině se ukazuje, že daná cirkulární řešení mohou přispět k vyšší míře ekonomické bezpečnosti v Česku a v Evropě. Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších událostí posledního měsíce, které by vás neměly minout. 

Cena hliníku a dalších materiálů stoupá – proč ale recyklujeme tak málo?

Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových vstupních materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví či v elektronice.

„Hliník je zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci.  Produkce recyklovaného hliníku spotřebuje o 95 % energie méně než produkce primárního materiálu. Tato informace je obzvlášť důležitá v kontextu aktuálního růstu cen energií, které pro změnu ženou nahoru ceny primárních materiálů a podporují růst inflace. Proto bychom se měli začít zajímat nejen o recyklaci hliníku jako takového, ale i o samotný recyklační byznys.  I díky tomu si můžeme zajistit větší surovinovou nezávislost v Evropě,” komentuje CEO CIRA Advisory, Laura Mitroliosová.

Jak ven z nastupující ekonomické a bezpečnostní krize?

Přetrvávající válka na Ukrajině nám nastavuje zrcadlo. Poukazuje na fakt, že bezpečnost, naše materiální jistoty a systémy, ve kterých žijeme, jsou napadnutelné.

„V aktuální krizi si musíme uvědomit, že dosažení větší energetické a materiálové nezávislosti je nutností pro naše ekonomiky. Důraz na recyklaci materiálů, ekodesign produktů a lokální uzavírání materiálových toků v podnicích dokáže ušetřit spotřebu miliard m3 plynu ročně a miliardy EUR spotřebitelům. Je nezbytné  proto co nejdříve urychlit rozvoj cirkulárních projektů v podnicích a zelených inovací. Už nyní firmy mohou využít například  dotace z Národního plánu obnovy ČR, který alokuje pro tento typ projektů podporu v objemu 4,4 miliardy Kč, přičemž dotací lze pokrýt až 40 % ze způsobilých výdajů na projekt, bez ohledu na velikost podniku,“ vysvětluje Mitroliosová.

ESG rozcestník – nástroj, který nastaví cestu českých firem k udržitelnosti

Do Česka přichází povinnost reportovat ESG. Už v roce 2023 se dotkne velkých firem,  v dalších letech se postupně rozšíří také na malé a střední podniky. V praxi se jím ale už teď řídí mnohé banky a investoři při poskytování půjček. Jak se ale správně zorientovat v množství informací o ESG a nefinančním reportingu a co je pro daný podnik relevantní?

„Až 81 % firem, na které se vztahuje povinnost nefinančního reportingu, vítá standardizaci do podoby ESG. Firmy ale pořád neví, co si přesně pod ESG představit. Navíc většina firem na trhu sice zákonnou povinnost reportovat ESG nemá, v praxi budou ale investoři nebo obchodní partneři po firmách požadovat výkazy o nefinančních dopadech společnosti. V CIRAA jsme proto vytvořili jednoduchý rozcestník, který firmy nasměruje, uvede jim příklady z praxe a doporučí co dělat, aby splnili zákonné povinnosti a neztratili konkurenční výhodu. Vyplnit jej může jakákoliv firma zcela zdarma,”  představuje ESG rozcestník Laura Mitroliosová. 

ESG rozcestník je dostupný zdarma na webu CIRA Advisory od poloviny dubna.

Vznik Českého cirkulárního hotspotu je další odpovědí na aktuální krizi

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) spustil po nizozemském vzoru cirkulární hotspot – multioborovou platformu, kde se budou potkávat jednotlivci, firmy, akademická sféra, neziskovky a další subjekty nad tématy cirkulární ekonomiky. CIRA Advisory s.r.o. patří mezi zakládající členy hotspotu.

„Vznik Českého cirkulárního hotspotu je další ukázkou jednotného a proaktivního přístupu české cirkulární komunity k aktuální krizi. My za řešení krize nepovažujeme vrátit se o desítky let zpátky a odsunout teď udržitelnost na vedlejší kolej. Naopak, Green Deal je ve světle aktuální krize důležitější než kdykoliv předtím. Cestu vidíme ve využívání nových technologií, digitalizace a inovativních byznys modelů. Věříme, že Český cirkulární hotspot bude živá a dynamická platforma, která u nás zajistí další rozvoj cirkulárních inovací světové kvality,“ uzavírá Laura Mitroliosová.