Jak se obaly staly top tématem v diskuzi o udržitelnosti? Online nákupy, a tím pádem i výroba a používání obalů v e-retailu v posledních letech prudce vzrostly (i s přispěním pandemie Covid-19). Tento trend potvrzují čísla růstu objemu zásilek našich největších logistických hráčů. Skupina Packeta, kam patří také Zásilkovna, v roce 2020 zdvojnásobila obrat a počet přepravených zásilek vzrostl o 114 %. Toto tempo růstu pokračovalo i v loňském roce. Síť výdejních míst má Zásilkovna připravenou na 800 tisíc zásilek denně. Rychle rostly i další společnosti, např. DPD či PPL. S přibývajícími online nákupy se však zvětšuje i dopad na životní prostředí skrze používání obalů.

 

Česko se zvykne označovat jako e-shopová velmoc. Na počet obyvatel se pyšníme nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. Miroslav Uďan, zakladatel platformy Shoptet, odhaduje, že do dvou let bude v Česku přes 50 000 e-shopů.

S masivním růstem odvětví e-commerce se obaly stávají jedním z důležitých témat v oblasti udržitelného byznysu. Proto značky, které to myslí s udržitelností opravdu vážně, pro své obaly nastavují určité strategie.  Jeden z našich konzultantů v CIRA Advisory, Albert Schandl, se specializuje na analýzu materiálových toků firem. Ta mimo jiné zahrnuje i výběr a použití udržitelných obalů. V tomto rozhovoru a případové studii značky Freshlabels Albert objasňuje, jak má obchod zabalit své objednávky takovým způsobem, aby co nejméně zatížil planetu, ale zároveň vzal v potaz i svůj byznys model.

Co se z článku dozvíte: 

  • Případová studie – Jak jsme pro firmu Freshlabels navrhli vhodný obalový materiál?
  • Jaká jsou klíčová kritéria při posuzování udržitelnosti obalů?
  • Může být nakupování standardizovaných obalů pro e-shop udržitelnou variantou?
  • Jsou bioplasty v současné době udržitelnou alternativou pro obaly?

Jaký obal je nejudržitelnější? 

V záplavě často protichůdných informací spoustě firmám není zřejmé co si vlastně pod udržitelným balením mají představit. Proto jsme s Albertem nejasný pojem „udržitelné obaly” rozmělnily na menší „kousky“. „Jedna z prvních častých otázek, na kterou se klientů ptáme, zní následovně: „Potřebujete vůbec tento obal?“. Firmy by si totiž měli uvědomit, že tím nejudržitelnějším obalem je obal žádný,” začíná Albert popisovat z jakých úhlů se má ve firmě uvažovat o udržitelnosti obalů.

Co dál s obaly, které projdou tímto úvodním sítem? Pokud daný obal firma potřebuje, tak Albert s klientem individuálně řeší proč mají zrovna tento obal. Detailněji zkoumají jeho dopady na životní prostředí a případně hledají udržitelnější alternativy k danému obalu.

Víte, že?

Amazon odesílá více než půl miliardy balíčků ročně (přibližně 1,6 milionů balíčků denně) a svou uhlíkovou stopu v roce 2020 vyčíslil na 60,64 milionů tun? Pandemie Covid-19 tato čísla ještě zvýšila.

Proč do tvorby obalové strategie zapojit odborníka?

Pro základní představu – kolik kritérií udržitelnosti se u obalů v praxi vyhodnocuje? „Těchto ukazatelů existuje více jak 10. Patří  mezi ně již dobře známá uhlíková stopa, ale i potenciál snižování ozonové vrstvy, spotřeba vody a další (viz link). Všechny ukazatele během projektu analyzujeme a hledáme to nejudržitelnější obalové řešení v konkrétní situaci klienta. Na tvorbu takové udržitelné obalové strategie klient nemá dostatek času a často i zkušeností,“ upřesňuje Albert. 

Důležitým odrazovým můstkem pro manažment firmy při tvorbě obalové strategie je uvědomit si, že tato problematika je opravdu komplikovanější než se na první pohled může zdát. Například plastový obal nelze jednoduše zaměnit za papírový. „Zde bych chtěl zmínit jeden častý mýtus, a sice že plastová taška je ta nejhorší možnost. Z různých studií vychází, že plastová taška má například nejnižší uhlíkovou stopu ve zkoumaném vzorku a ani v ostatních ukazatelích si nevede špatně, až například na tzv. littering. Nejlepší způsob,  jak může každý v současné době snížit dopad obalů na životní prostředí, je tyto tašky použít tolikrát, kolikrát je to možné. A to například i jako pytle na odpad,” pokračuje Albert.

„Je skvělé, že u nás fungují společnosti jako je CIRAA,” uvádí Jakub Veselský, ředitel Freshlabels, obchodu s udržitelnou módou. Přestože se celé problematice odpovědného podnikání věnujeme velmi intenzivně, nemáme kapacitu na detailní studium všech témat. Proto je důležité mít po ruce partnera, který je na stejné vlně a umí nás doplnit tam, kde to potřebujeme,” doplňuje.

Právě ve Freshlabels Albert pomohl s nastavením udržitelné strategie obalů. V krátké případové studii na konci tohoto článku se dozvíte, jak tento projekt probíhal.

Potřebujete vůbec tento obal? Firmy by si měli uvědomit, že tím nejudržitelnějším obalem je obal žádný.

Zhodnoťte možnosti druhotného využití obalů

Když jsme již začali se srovnáním papírových a plastových obalů – dá se obecně zhodnotit, jaký druh si vede lépe z hlediska udržitelnosti? Dle Alberta čistě z pohledu materiálu neexistuje jednoznačné správné řešení. Vše záleží na ukazateli skrze který určujeme udržitelnost daného obalu. Nejčastěji se v praxi setkáváme s ukazateli uhlíkové stopy obalu, případně s jeho potenciálem pro druhotné využití, neboli recyklace. Plastový obal má průměrně několikanásobně nižší uhlíkovou stopu než papírový. Na druhou stranu pravděpodobnost recyklace v České republice je jasnější u papíru.

Co přesně znamená potenciál obalu pro druhotné využití? Albert vysvětluje že jde o míru pravděpodobnosti, že daný obalový materiál neskončí na skládce nebo v ZEVO (zařízení na energetické zpracování odpadu, často nesprávně pojmenované jako spalovna). Tento přístup je plně v souladu s cirkulární ekonomikou a v jednom z našich článků se můžete dočíst, jak lze cirkulární skóre zlepšit.

Jedním z rozhodujících ukazatelů udržitelnosti obalu je tedy jeho znovupoužití – ať už jde o papír nebo plast. „Často na obalech můžeme vidět nápis „100% recyklovatelný”. Tento nápis je ale velice zavádějící, protože teoreticky je vše plně recyklovatelné”. Navíc zatím neexistuje oficiální metrika, která by určila stoprocentní recyklovatelnost” jednotlivých výrobků či obalů. V lepším případě nalezne na výrobcích nápis „100% recyklovaný materiál. Tehdy se již jedná o využití recyklovaných materiálů, což je v souladu s cirkulární ekonomikou. V nejideálnějším případě by tento materiál měl být i takzvaně „post consumer recycled”, tedy ve zkratce, že materiál pochází ze žlutých nebo modrých popelnic,” objasňuje Albert Schandl.

Plastový obal má průměrně několikanásobně nižší uhlíkovou stopu než papírový. Na druhou stranu pravděpodobnost recyklace v České republice je jasnější u papíru. Vratné plastové obaly mají častokrát nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům.

Prozkoumejte environmentální dopady svých obalů komplexně

S Albertem jsme se pustili do detailnější analýzy a rozebírali jsme další důležité faktory, které v rámci tvorby udržitelné strategie obalů nesmí firma opomenout. Dle Alberta je u všech druhů obalů důležité znát nejen místo jejich výroby, ale i původ materiálů pro danou výrobu. Samozřejmě lokální suroviny a výroba je v rámci udržitelnosti preferována.

Velkou roli hraje i hmotnost materiálu, z něhož je obal vyroben. „Uhlíková stopa výrobku stoupá úměrně s jeho hmotností. Tedy s vyšší hmotností se zvyšuje i environmentální dopad obalu. Samozřejmě nižší hmotnost se částečně odráží i v nižší spotřebě v logistice. Výjimkou mohou být vratné obaly, kde je vyšší hmotnost často kompenzována několikanásobným použitím. Vratné (plastové) obaly, tak mají většinou nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům. Vratné obaly mají i vyšší potenciál recyklovatelnosti při dodržení základních principů cirkulární ekonomiky,” doplňuje Albert.

K posouzení dopadů obalů na životní prostředí se využívá tzv. posouzení životního cyklu výrobku se zkratkou LCA (Life Cycle Assessment). Ve vztahu k obalům tato standardizovaná metoda zkoumá již zmiňovanou uhlíkovou stopu a další faktory. Například eutrofizaci vody, používání neobnovitelných surovin nebo poškozování ozonové vrstvy. LCA je tedy jednou z nejdetailnějších cest jak pochopit environmentální dopad obalu, který firma používá či plánuje využívat.

Albert vysvětluje jak se LCA metoda vlastně aplikuje v případě obalů: „Aplikace LCA v případě obalů je stejná jako v případě  jiných výrobků a služeb. V ideálním světě by každý prodejce měl zpracované LCA na své vlastní výrobky, které by šlo porovnat a vybrat to nejlepší řešení. Bohužel ne každý výrobek má své unikátní LCA zpracované. Musíme proto pracovat s generickými LCA zpracované univerzitami, jinými vědeckými institucemi či zástupci výrobců. I přesto že  se jedná o vědeckou metodu, tak se výsledky jednotlivých studií mohou lišit kvůli lokálním aspektům (energetický mix, podíl recyklace atd.), výběrem dat, zadavatelem a podobně. Z tohoto důvodu je nutné mít těchto generických LCA několik a navzájem je porovnávat. Problematika LCA by vydala na samostatný článek a i toho se možná v budoucnu dočkáte 😉 “. Nyní si však zde můžete přečíst o vyhodnocení potenciálu studie LCA pro environmentální značení výrobků.

Jednou z nejdetailnějších cest, jak pochopit environmentální dopad obalu, který firma používá či plánuje využívat, je LCA – Life Cycle Assessment. 

Ekologické řešení obalů musí zůstat ekonomické

Albert uznává, že ekologické řešení musí zůstat ekonomické. Optimalizace nákladů je neoddělitelnou součástí udržitelnosti obalů. Pořizování recyklovaných a současně recyklovatelných obalů nemusí být drahé, právě naopak. Klíčovým elementem jsou tady samozřejmě úspory z rozsahu – čím větší množství obalového materiálu jste schopni koupit, tím nižší je cena za ks.

Nezapomínejme ani na nepřímé výhody plynoucí z využívání ekologických obalů. Ty z dlouhodobého hlediska převyšují pořizovací náklady. „Investicemi do udržitelných obalů si značky pootevírají dveře pro novou cílovou skupinu zákazníků, kteří si vybírají značky podle jejich přístupu k životnímu prostředí. Na druhou stranu by nebylo rozumné si myslet, že pouhé používání ekologičtějších obalů udělá firmu udržitelnou. Je to jeden z mnoha kroků, které firma na cestě k udržitelnosti musí udělat. Zároveň si firma musí dát pozor na greenwashing při komunikaci svých nových obalových řešení, ke kterému to častokrát svádí. S tím vším umí pomoci profesionálové ze sféry udržitelnosti a cirkulární ekonomiky,“ argumentuje dále Albert.

Pouhé používání ekologičtějších obalů neudělá vaši firmu  udržitelnou.Je to jeden z mnoha kroků, které musíte na cestě k udržitelnosti udělat. Zároveň si při komunikaci svých nových obalových řešení ohlídejte greenwashing.

A co standardizované velikosti obalů pro e-shop?

Zejména menší firmy (např. startupy v rozjezdu, které odesílají měsíčně pár desítek či stovek objednávek) musí z ekonomických důvodů volit možnost pořizování obalů ve standardizovaných rozměrech od dodavatelů místo obalů s rozměry „na míru”. Jak se Albert Schandl dívá na tuto problematiku?

„Tento přístup nemusí být z ekologického hlediska automaticky špatný. Znamená totiž značné úspory spojené s výrobou samotného obalu. I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar produktu v něm uloženém. Jednoduše řečeno – cílem je „nevozit vzduch” v krabicích. V tomto případě mají krabice jasnou nevýhodu vůči taškám, protože znamenají vždy větší množství nevyužitého prostoru. S tím dále souvisí i tzv. jev „overpacking”, čili nadměrné použití vnitřních vyplňovacích obalových materiálů. Existují však již i expediční pytle z různých materiálů, kteréoverpacking eliminují také.”

Specificky startupům a malým firmám Albert doporučuje, aby svůj byznys model utvářely dle principů udržitelnosti a cirkulární ekonomiky již od začátku. Při takovém přístupu je možné udělat daleko zásadnější úspory. „rozhodně snadnější je navíc pochopit a používat tyto principy dřív, než je pak dohánět”, uzavírá toto téma Albert.

I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar výrobku v něm uloženém. Jednoduše řečeno – cílem je „nevozit vzduch” v krabicích. 

Na bioplasty prozatím zapomeňte

Až doposud Albert nevzpomněl bioplasty. Zajímá vás proč? Dle Alberta totiž bioplasty v současné době nejsou řešení – a to jak z pohledu jejich primárních surovin, tak jejich rozložitelnosti.

„Nechci zacházet do přílišných detailů a zároveň moc generalizovat, ale v současné době neexistuje hojně používaný bioplast, který by měl nízkou uhlíkovou stopu a zároveň byl plně recyklovatelný nebo efektivně rozložitelný na humus. Jistým faktorem, který by neměl být zapomenut je, že rozložením se ztrácí energie vložená do výroby. Doufám, že vývoj na tomto poli přinese v nejbližších letech zásadní změny.”

Někteří analytici by mohli namítnout, že rozložitelné, resp. kompostovatelné (bio)plasty by problém s recyklací mohly vyřešit. „Bohužel většina těchto plastů je nejen v současné době prakticky nerecyklovatelná, ale zároveň jejich rozklad může způsobit další problémy v podobě litteringu, mikroplastů nebo i emisí CO2 a CH4. Díky rapidnímu vývoji bioplastů bychom je jistě neměli do budoucna zavrhovat. V CIRAA vývoj na poli bioplastů sledujeme a doufáme, že fakticky rozložitelné plasty „bez dopadů” na životní prostředí budou brzy realitou,” uvažuje Albert. Více infomací o faktech a mýtech bioplastů si můžete přečíst v článku zde.

Díky rapidnímu vývoji bioplastů bychom je jistě neměli do budoucna zavrhovat. 

Jak probíhala spolupráce s Freshlabels?

Freshlabels je obchod s módou a dalším sortimentem. Hlavním prodejním kanálem je e-shop, nicméně značka má i kamenné prodejny. Freshlabels nás proto oslovilo s žádostí o konzultaci jejich stávajících obalových materiálů s ohledem na dlouhodobou udržitelnost.

„Vedení Freshlabels jsme představili jednotlivé druhy materiálů a navrhli řešení. Rovněž jsme je seznámili s problematikou bioplastů, kterou jsme nastínili již výše. V rámci konzultace jsme následně připravili srovnání používaných obalových materiálů a doporučili nejvhodnější varianty řešení,“ doplňuje Albert.

Optimálním závěrem při tvorbě strategie udržitelných obalů je dle Alberta situace, kdy si klient zvolí na základě všech doporučení vhodný obalový mix, kterého se bude dlouhodobě držet a neustále ho vylepšovat jak po ekologické, tak po ekonomické stránce.

Chcete svým zákazníkům ukázat, že vaše obalové řešení je součástí promyšlené strategie udržitelnosti? Nejen Albert vám s tím rád pomůže. Zkontaktujte ho zde: schandl@ciraa.eu

Jaké jsou aktuální dotační výzvy, které jsou vhodné pro projekty s prvky cirkularity? Na to odpovídala ředitelka CIRA Advisory Laura Mitroliosová a jednatelka MIDA Consulting Michala Pešková na webináři Podpora cirkulární ekonomiky díky dotacím ve vašich firmách. Přečtěte si jeho shrnutí.

Konference Odpad zdrojem, kterou pátým rokem pořádá Institut cirkulární ekonomiky, letos ve spolupráci se sesterskou organizací CIRA Advisory, představila kromě pražského cirkulárního skenu a nového projektu ProRegiony.cz především aktuální téma odpovědného veřejného zadávání, ve kterém se jednotlivé výstupy propojovaly.

Společně s Institutem cirkulární ekonomiky spouštíme online vzdělávací platformu o cirkulární ekonomice určenou firmám i široké veřejnosti. Jejím obsahem budou webináře vedené odborníky. Účastníci se v nich dozví, jak využít cirkulární ekonomiku v době současné krize, jak si udělat cirkulární kancelář i jak uplatnit oběhové hospodářství v gastronomii nebo energetice.

Veškerá témata šla v důsledku koronavirové pandemie do pozadí. Obzvlášť na klimatickou krizi a Green Deal bychom ale neměli zapomínat ani v současné náročné době – ba naopak. Máme nyní jedinečnou příležitost se zamyslet nad směřováním naší společnosti, našich firem, naší ekonomiky a nastavit nový směr „zelené“ obnovy. Zúčastněte se webináře, ve kterém ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky představíme příležitosti, které cirkulární ekonomika nabízí, a konkrétní příklady úspěšné praxe.