Schválně – kolik jste minulý týden dostali emailů nebo dokonce i smsek lákajících vás na nabídku Black Friday? Dámy ze Swap Prague na tohle téma měly v předvečer “svátku nakupování” na svém instagramu povídání s různými hosty právě o tom, jak se s touhle mediální masáží vypořádat, nepodlehnout jí. I tady v LOOPĚ se tomu v posledních dílech hodně věnujeme – jak nakupovat udržitelně, zodpovědně a ideálně třeba i s nějakým sociálním dopadem. Natáčel jsem proto v Jizerské levandulovně, která se snaží být nejen cirkulární a ekologická, ale jako sociální podnik taky zaměstnává tamní ženy znevýhodněné na trhu práce. V minulém díle jsme mluvili o projektu Udržitelný eshop, který spustila Komerční banka ve spolupráci s Heurékou, společností Visa a Asociací společenské odpovědnosti – eshopy na základě hodnocení udržitelnosti nejen své nabídky zboží, ale třeba i provozu, dostávají nálepku, díky které si zákazníci, kteří chtějí nakupovat udržitelně, můžou vybrat obchod, který jim vyhovuje. A dneska – na tzv. Giving tuesday, tedy řekněme Štědré úterý,  bude hostem LOOPY Lucia Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. Asociace nedávno rozběhla nový eshop Nakup na dobro, který nabízí zboží sociálních podniků, neziskových společností a třeba i chráněných dílen a má tak velký sociální dopad. Zároveň se ale snaží být udržitelný a tak klade důraz i na bezemisní dopravu a třeba i re-use princip při balení zboží. S čím Asociace eshop Nakup na dobro spustila? Proč je důležité při nakupování myslet i na jeho sociální dopad? A o čem je to tzv. giving Tuesday? V novém díle LOOPY odpoví Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

Podle čeho si vybíráte, na jakém eshopu si nakoupíte? Jasně, musí nabízet něco, co se vám líbí nebo co potřebujete. A co dál? Rozhoduje cena dopravy? Možnost vyzvednout si zboží na nějakém výdejovém místě? Záleží vám i na tom, jak je produkt zabalený – aby se u toho neplýtvalo obalovými materiály nebo se lidově řečeno nebalil vzduch?

Pokud vám záleží třeba i na uhlíkové stopě – nejen vašeho zboží, ale celého eshopu – a chtěli byste co nejvíc udržitelně koupit třeba už vánoční dárky, tak nově máte nástroj, který vám ve výběru pomůže. Komerční Banka, Heuréka, Visa a Asociace společenské odpovědnosti totiž právě spustili projekt Udržitelný eshop. Provozovatelé eshopů se do něj můžou přihlásit, projdou si vstupním dotazníkem zaměřeným na ekologičnost dopravy, nabídku udržitelných produktů, ale třeba i aspekty sociální udržitelnosti a pokud uspějí – dostanou na Heuréce označení Udržitelný eshop. S jakým cílem tento projekt vznikl? Jaká jsou přesně hodnocená kritéria? A jaký je vlastně o udržitelné nakupování v Česku zájem? Na to v dnešní LOOPĚ odpoví Denisa Pozníčková, odbornice na udržitelnost z Komerční Banky a Markéta Chaloupková ze společnosti Heuréka.

LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky.

Když se řekne levandule, tak aspoň mně automaticky naskočí v hlavě představa Provence a jihu Francie. O to víc mě pak překvapilo, že jednu Levandulovnu najdete i u nás, v Jizerských horách, konkrétně v Raspenavě. Provozuje ji Adéla Heindorferová, která přiznává, že pozemek s vhodnými podmínkami pro pěstování této voňavé rostliny ji přineslo tak trochu štěstí. Jak ale v dnešní LOOPĚ uslyšíte, od prvotní šťastné náhody je už všechno v Levandulovně pečlivě promyšlené, tak aby byl celý podnik udržitelný – environmentálně i sociálně. Nepředstavujte si nějakou obrovskou farmu, nebýt jejích levandulově fialových vrat, tak Levandulovnu v Raspenavě snadno minete. O to víc potěší, že Adéla myslí na udržitelné obaly, biodiverzitu na svém pozemku i na sociální dopad svého podnikání. A tak jsem se za Adélou do Raspenavy vypravil, abych si s ní o její levandulové farmičce popovídal.

Projekt Jizerská levandule je podpořený z Evropského sociálního fondu – Operační program zaměstnanost.

LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti a za podpory Komerční banky.

Existuje varianta, jak si nechat donést do práce jídlo a nezatěžovat planetu dalším a dalším odpadem? Rozhodně ano. Jedním z příkladů je třeba i projekt Baví – (rostlinné) jídlo, které vám donesou třeba až do kanceláře nebo si ho vyzvednete na nedaleké výdejně a ještě k tomu ho dostanete v Re-Krabičce, tedy ve vratném obalu. Musíte si ho ale objednat dopředu, nejpozději den dopředu do půlnoci. Proč Baví neprodává veganské, ale rostlinné jídlo? Jak funguje provoz s vratnými krabičkami? A proč v nich dostanete přes 700g jídla? To mi v tomto díle LOOPy vysvětlí zakladatel Baví Jiří Vosýnek a influencerka Mia Doxanská, která s projektem spolupracuje. Připomenu, že LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční Banky.

Jedním z principů cirkulární ekonomiky je využívat i to, co by jinak skončilo jako odpad. A ideálně díky tomu nahradit například fosilní zdroje panenských surovin. A v dnešní LOOPĚ vám představím technologii, která tento princip splňuje a mohla by se stát zajímavým zdrojem oxidu uhličitého. Ten totiž obsahují třeba i kvasné plyny vznikající při procesu výroby vína. Doteď se tyto plyny jen vypouštěly do ovzduší. Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici ve spolupráci s firmou M-ex production ale přišli na to, jak tyto kvasné plyny jímat a využívat je jednak v potravinářství na sycení nápojů, ale samozřejmě i v jiných průmyslových odvětvích. Probereme to s vedoucím ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity Mojmírem Baroňem. LOOPA vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a Cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky. A sponzorem tohoto dílu je i společnost Unico.ai, která pomáhá s komercializací akademických projektů.

Česká rada pro šetrné budovy v půlce září uspořádal kulatý stůl na téma Vliv průmyslových staveb na okolí. Už jsme tu v LOOPě jednou mluvili o tom, že sektor e-commerce v posledním roce i díky pandemii koronaviru velmi rychle narostl a to znamená, že kolem měst rostou i skladištní haly. A jedním z dlouhodobých cílů České rady pro šetrné budovy je, aby dopad těchto nových budov byl co nejmenší, ideálně nulový. Sezvala proto k jednomu stolu zástupce firem, které v tomto nabízejí řešení – Liko-S, která dodává mimo jiné i zelené střechy a společnosti Panattoni, která u svých staveb razí spíš směr zachycování vody a její následné využívání. Cílem kulatého stolu nebylo rozseknout, jestli jsou zelené střechy vhodné pro všechny typy budov, spíš poukázat na možná řešení. Jedním z hostů kulatého stolu byl i Lukáš Ferkl, dříve ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov, kterého jste slyšeli v úvodu. A já jsem si ho následně pozval do studia, abychom téma zelených střech podrobněji rozebrali. Příjemný poslech!

V Egoé kovo běžně vyrábí zahradní nábytek nebo třeba vestavby do aut. Zbytkové dřevo z této výrob běžně štěpkují a pálí a dokonce i odsávají pilin z hal a vyrábí z nich briket, kterými pak topí. Rozhodli se ale, že půjdou ještě o krok dál a z vybraných profilů začnou vyrábět dřevěné hračky. A pod designérkou Monikou Lackovou a značkou Didawood tak vzniklo obrázkové domino, hrací kostky a chystají se třeba i na kroketové sady nebo švihadla. To vše s jakým důrazem na udržitelnost a se záměrem ukázat dětem, že i takového pěkné věci můžou vzniknout vlastně z opadu. Jak složité je začít využívat něco, co běžně pálíte? Jak o smysluplnosti takového projektu přesvědčit třeba i své zaměstnance? A proč uvažují i o prodeji svých věcí v bezobalových obchodech? Poslechněte si LOOPu s Ludkěm Látalem z Egoé kovo a Monikou Lackovou za Didawood.

V LOOPě jsem nedávno řešil, jak snížit množství odpadu v domácnosti – a to konkrétně už tím, jak nakupujeme. Radila mi Veronika Nováčková z Bezobalu. Tentokrát jsem si do studia Radost pozval Báru Kebovou ze Zachraň jídlo a poradíme základní principy, jak jídlem v domácnosti neplýtvat.

Rok 2020 byl rekordním pro české eshopy, které dosáhly podle dat Asociace pro elektronickou komerci obratu necelých 200 miliard korun, což znamenalo meziroční nárůst o 26 procent. Pro představu, v listopadu 2020 byl ten meziroční nárůst o 99 procent. Důvod je jasný – covid. Stejně tak nepřekvapí, že tento chvílemi raketový nárůst už přibrzdil, nicméně ne jasné, že tento trend bude pokračovat, i když zřejmě už rozumnějším tempem. Co to znamená pro stavebnictví? Rostoucí poptávku po průmyslových, resp. logistických halách. A cílem České rady pro šetrné budovy je, aby tento rozvoj byl co nejudržitelnější. V dalších dílech této speciální se budeme věnovat třeba i zeleným střechám, jako řešení, které může snižovat dopady už postavených hal a budov. Ale dnes se budeme v této speciální LOOPĚ bavit spíš o udržitelném nakládání se zdroji a to především se stavebními parcelami, s půdou. Ideální průmyslová hala je taková , kterou nikdo ani nepostaví. Ale když už musí vyrůst, proč bychom pro její výstavbu nemohli využít pozemek, na které už dříve nějaký objekt stál. tedy tzv. Brownfield. To samé ostatně platí i pro rezidenční výstavbu. A tak jsem si do dnešního dílu LOOPY pozval Leoše Anderleho ze Sekyra Group

Vadí vám, že doma produkujete velké množství odpadu, například plastových odpadů? A chtěli byste s tím něco udělat? S Veronikou Nováčkovou z Bezobalu jsem tentokrát natáčel právě o tom, jak být udržitelnější i u vás doma – a rovnou vám to přibližujeme na příkladů mé vlastní rodiny. Jeden malý nákup a několik tipů, jak žít více bezobalově – to je dnešní LOOPA Vojty Kovala

V LOOPĚ jsem spojil síly s Českou radou pro šetrné budovy a společně jsme vytvořili speciální sérii zaměřenou na udržitelnost ve stavebnictví. Uslyšíte ji od tohoto úterý každé dva týdny a postupně probereme třeba i téma brownfieldů nebo řešení jako jsou zelené střechy. V úvodním díle ale rozebereme mimo jiné i to, v jakém stavu stavebnictví, resp. i celá česká ekonomika, je po pandemii covidu 19.Pandemie Covidu-19 zasáhla do našich životů a logicky také vyvolala obavy, zda ve snaze napravit její možné dopady, nebude nutné upozadit jiná dosavadní snažení. A to třeba i Green Deal, chcete-li Zelenou dohodu, tedy snahu evropské unie o udržitelnější a ekologičtější ekonomiku.

Předcházet vzniku odpadů a získávat tak další suroviny. To je jedno ze základních pravidel cirkulární ekonomiky. Často si pod tím představujeme třeba odřezky z nějaké výroby nebo třeba obaly, které jdou znovu nebo jinak využít. Biopekárna Zemanka ve spolupráci se společností Ugo ale ukazuje, ze tímhle principem se jde řídit i v potravinářství. Zemanka běžně vyrábí převážně sladké zákusky v bio kvalitě, to znamená s velkým důrazem na kvalitu používaných surovin a snaží se při být právě i udržitelná, tedy hodně se ohlíží i na to, odkud jejich suroviny jsou a jestli při jejich produkci dodržovaly určité standardy. Biopekárna Zemanka si už vyzkoušela třeba i pivní krekry z mláta plzeňského Prazdroje. Ugo zase vyrábí zeleninové a ovocné šťávy, z čehož jim zůstávají výlisky, které doteď likvidovali jako bioodpad. Nově ale ani tato vylisovaná zelenina nepřijde vniveč – Zemanka z nich začala vyrábět zeleninové slané krekry. Co bylo třeba udělat, aby tato spolupráce mohla začít? A jak složité je využívat tyto druhotné zdroje z výroby? To mi v této Loopě popíše zakladatel Biopekárny Zemanka Jan Zeman – ale podíváme se i do výrobního závodu Uga v Krnově

25. Srpna začíná v Brně Mistrovství světa juniorů ve florbale. A Český florbal, který akci pořádá, se rozhodl, že půjde cestou udržitelnosti. A to nejen co se týče této konkrétní akce, ale celkově svého fungování. Jakým způsobem můžou pořadatelé zajistit, aby se na těchto akcích lépe nakládalo s odpadem? A jaké nároky z hlediska udržitelnosti tyto velké sportovní akce kladou na hotely? O tom si v LOOPĚ popovídam s Leonou Lahoda za Český florbal a Evou Šálkovou z CIRA Advisory.

S Robinem Dufkem ze společnosti JRK tentokrát v LOOPĚ rozebereme nakládání s bioodpadem. V zemích Evropské Unie ročně vznikne v řetězci produkce a spotřeby potravin 173 kg bioodpadu na osobu.  Co s tím? Třeba společnost JRK v Teplicích ve spolupráci s tamním magistrátem zavedla oddělený sběr kuchyňských biologicky rozložitelných odpadů. Jaké jsou s ním po zhruba dvou měsících pilotního provozu zkušenosti? Jak ho přijali občané a co přináší přímo městu? Poslouchejte novou LOOPu!

V LOOPĚ jsme už s Lenkou Mynářovou z Nafigate Corporation řešili evropskou směrnici zakazující používání jednorázových plastů. To by mimo jiné mělo znamenat, že by z obchodů měly postupně vymizet i PET lahve, které nejsou z recyklovaného materiálu. Jak toho ale dosáhnout? Jednou z cest je zavedení zálohového systému. Třeba na Slovensku už na tom dokonce pracují, měli by ho spustit od začátku příštího roku – jak pokračují přípravy mi v dnešní LOOPĚ přes online hovor popíše Lucia Morvai, výkonná ředitelka Asociace výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod. A s Andreou Brožovou z Mattoni 1873 si ve studiu popovídáme o jejich pilotním projektu zálohovaných PET lahví ve spolupráci s online obchodem Košík.cz.

O frontách na Václavském náměstí k nově otevřené první prodejně řetězce Primark v Česku jste už určitě slyšeli. A kdo se pohybuje po Praze, asi už ji i viděl. Ano, bývá tam i teď, měsíc po otevření. Zatímco v médiích jste často slyšeli právě jen o této frontě, Štěpán Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky ve svém článku na webu Zajímej.se rozebral i to, co je na tomto řetězci špatně. Primark je klasickým zástupcem tzv. fast fashion, která láká na nízké ceny, vykoupené ale často dramatickým dopadem na životní prostředí i životní situaci lidí, kteří toto oblečení v továrnách vyrábí. Rychlá móda je v přímém rozporu s principy udržitelného rozvoje nebo cirkulární ekonomiky, protože do ceny výrobku nejsou zahrnuté negativní externality – píše Štěpán Vashkevich ve svém článku. Primark v tom ale rozhodně není sám. A i o tom si se Štěpánem popovídám v tomto díle LOOPy.

Na začátku července začala platit tzv. SUP single use plastics směrnice Evropské komise, která zakazuje používání jednorázových plastů. O tom se sice mluví už poměrně dlouho, mně jako novináři to už taky několikrát prošlo pod rukama, nicméně přiznám se, že pod touhle vzletnou frází jsem si úplně neuměl představit, co přesně by to v praxi mělo znamenat a jak moc se to projeví třeba i v obchodech kolem nás – kromě toho, že byste už neměli vídat mikrotenové sáčky nebo často omílaná plastová brčka. A tak jsem si pozval do studia Lenku Mynářovou ze společnosti NAFIGATE, aby mi vysvětlila všechny možné souvislosti.

Rovnice pro splnění Pařížské dohody o klimatu je na první pohled celkem jednoduchá. Zpomalení růstu globální průměrné teploty = (mimo jiné) odchod od uhelné energetiky + přechod na obnovitelné zdroje. Aby tato rovnice fungovala, je ale třeba přijít s řešeními, která přechod na obnovitelné zdroje podpoří. Jedním z nich je využívání flexibility v energetice a její agregování z menších zdrojů. V novém díle podcastu LOOPA Vojty Kovala to vysvětluje CEO Nano Energies Stanislav Chvála.

Money talks – aneb když máte peníze, můžete do značné míry ovlivnit daný trh, segment, průmysl atd. Platí to u veřejných institucí, které můžou udržitelnými parametry veřejných zakázek připravit půdu pro nástup inovací. A samozřejmě to platí i u bank, které se můžou rozhodnout financovat jen udržitelné projekty. O tom, že to pro samotné banky je výhodné, si v novém díle LOOPy povídám s generálním ředitelem Komerční banky Janem Juchelkou. Vysvětlí, co je zelený bond i proč je pro banky důležité být ve svém přístupu k udržitelnosti transparentní.