Udržitelnost, cirkulární ekonomika a jak si v této oblasti vede český byznys ale i společnost samotná jsou tématy podcastu LOOPA Vojty Kovala. V podcastu uslyšíte rozhovory s lídry velkých nadnárodních firem působících v tuzemsku, kteří se vydali na udržitelnou cestu, i s podnikately a zakladately českých firem, jež staví svůj byznys na cirkulární DNA. LOOPA není překlep, ale přesmyčka anglického “the loop”, tedy smyčka nebo cyklus, co už jste ve spojení s cirkulární ekonomikou určitě slyšeli a samzřejmě české lupy. Za podporu podcastu děkujeme Komerční bance a jejich projektu Společně-udržitelně.
Nejnovější díl
Starší díly
Předcházet vzniku odpadů a získávat tak další suroviny. To je jedno ze základních pravidel cirkulární ekonomiky. Často si pod tím představujeme třeba odřezky z nějaké výroby nebo třeba obaly, které jdou znovu nebo jinak využít. Biopekárna Zemanka ve spolupráci se společností Ugo ale ukazuje, ze tímhle principem se jde řídit i v potravinářství. Zemanka běžně vyrábí převážně sladké zákusky v bio kvalitě, to znamená s velkým důrazem na kvalitu používaných surovin a snaží se při být právě i udržitelná, tedy hodně se ohlíží i na to, odkud jejich suroviny jsou a jestli při jejich produkci dodržovaly určité standardy. Biopekárna Zemanka si už vyzkoušela třeba i pivní krekry z mláta plzeňského Prazdroje. Ugo zase vyrábí zeleninové a ovocné šťávy, z čehož jim zůstávají výlisky, které doteď likvidovali jako bioodpad. Nově ale ani tato vylisovaná zelenina nepřijde vniveč – Zemanka z nich začala vyrábět zeleninové slané krekry. Co bylo třeba udělat, aby tato spolupráce mohla začít? A jak složité je využívat tyto druhotné zdroje z výroby? To mi v této Loopě popíše zakladatel Biopekárny Zemanka Jan Zeman – ale podíváme se i do výrobního závodu Uga v Krnově
25. Srpna začíná v Brně Mistrovství světa juniorů ve florbale. A Český florbal, který akci pořádá, se rozhodl, že půjde cestou udržitelnosti. A to nejen co se týče této konkrétní akce, ale celkově svého fungování. Jakým způsobem můžou pořadatelé zajistit, aby se na těchto akcích lépe nakládalo s odpadem? A jaké nároky z hlediska udržitelnosti tyto velké sportovní akce kladou na hotely? O tom si v LOOPĚ popovídam s Leonou Lahoda za Český florbal a Evou Šálkovou z CIRA Advisory.
S Robinem Dufkem ze společnosti JRK tentokrát v LOOPĚ rozebereme nakládání s bioodpadem. V zemích Evropské Unie ročně vznikne v řetězci produkce a spotřeby potravin 173 kg bioodpadu na osobu. Co s tím? Třeba společnost JRK v Teplicích ve spolupráci s tamním magistrátem zavedla oddělený sběr kuchyňských biologicky rozložitelných odpadů. Jaké jsou s ním po zhruba dvou měsících pilotního provozu zkušenosti? Jak ho přijali občané a co přináší přímo městu? Poslouchejte novou LOOPu!
V LOOPĚ jsme už s Lenkou Mynářovou z Nafigate Corporation řešili evropskou směrnici zakazující používání jednorázových plastů. To by mimo jiné mělo znamenat, že by z obchodů měly postupně vymizet i PET lahve, které nejsou z recyklovaného materiálu. Jak toho ale dosáhnout? Jednou z cest je zavedení zálohového systému. Třeba na Slovensku už na tom dokonce pracují, měli by ho spustit od začátku příštího roku – jak pokračují přípravy mi v dnešní LOOPĚ přes online hovor popíše Lucia Morvai, výkonná ředitelka Asociace výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod. A s Andreou Brožovou z Mattoni 1873 si ve studiu popovídáme o jejich pilotním projektu zálohovaných PET lahví ve spolupráci s online obchodem Košík.cz.
O frontách na Václavském náměstí k nově otevřené první prodejně řetězce Primark v Česku jste už určitě slyšeli. A kdo se pohybuje po Praze, asi už ji i viděl. Ano, bývá tam i teď, měsíc po otevření. Zatímco v médiích jste často slyšeli právě jen o této frontě, Štěpán Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky ve svém článku na webu Zajímej.se rozebral i to, co je na tomto řetězci špatně. Primark je klasickým zástupcem tzv. fast fashion, která láká na nízké ceny, vykoupené ale často dramatickým dopadem na životní prostředí i životní situaci lidí, kteří toto oblečení v továrnách vyrábí. Rychlá móda je v přímém rozporu s principy udržitelného rozvoje nebo cirkulární ekonomiky, protože do ceny výrobku nejsou zahrnuté negativní externality – píše Štěpán Vashkevich ve svém článku. Primark v tom ale rozhodně není sám. A i o tom si se Štěpánem popovídám v tomto díle LOOPy.
Na začátku července začala platit tzv. SUP single use plastics směrnice Evropské komise, která zakazuje používání jednorázových plastů. O tom se sice mluví už poměrně dlouho, mně jako novináři to už taky několikrát prošlo pod rukama, nicméně přiznám se, že pod touhle vzletnou frází jsem si úplně neuměl představit, co přesně by to v praxi mělo znamenat a jak moc se to projeví třeba i v obchodech kolem nás – kromě toho, že byste už neměli vídat mikrotenové sáčky nebo často omílaná plastová brčka. A tak jsem si pozval do studia Lenku Mynářovou ze společnosti NAFIGATE, aby mi vysvětlila všechny možné souvislosti.
Rovnice pro splnění Pařížské dohody o klimatu je na první pohled celkem jednoduchá. Zpomalení růstu globální průměrné teploty = (mimo jiné) odchod od uhelné energetiky + přechod na obnovitelné zdroje. Aby tato rovnice fungovala, je ale třeba přijít s řešeními, která přechod na obnovitelné zdroje podpoří. Jedním z nich je využívání flexibility v energetice a její agregování z menších zdrojů. V novém díle podcastu LOOPA Vojty Kovala to vysvětluje CEO Nano Energies Stanislav Chvála.
Money talks – aneb když máte peníze, můžete do značné míry ovlivnit daný trh, segment, průmysl atd. Platí to u veřejných institucí, které můžou udržitelnými parametry veřejných zakázek připravit půdu pro nástup inovací. A samozřejmě to platí i u bank, které se můžou rozhodnout financovat jen udržitelné projekty. O tom, že to pro samotné banky je výhodné, si v novém díle LOOPy povídám s generálním ředitelem Komerční banky Janem Juchelkou. Vysvětlí, co je zelený bond i proč je pro banky důležité být ve svém přístupu k udržitelnosti transparentní.
Ve svém novém podcastu o udržitelnosti se chce Vojta Koval zaměřit na udržitelnost a cirkulární ekonomiku – udržitelná budoucnost tak bude pod lupou Vojty a jeho hostů. A vůbec poprvé se skrze ní podívá na restart, který po roce a půl pandemie potřebuje naše ekonomika i my sami, s osobností, která stála u počátku jeho zájmu o udržitelná témata – ředitelkou Institutu cirkulární ekonomiky Soňou Jonášovou.
Přihlaste se k odběru pravidelných aktualit ze světa cirkulární ekonomiky
Fakturační údaje
IČO: 08761337; DIČ: CZ08761337
Kontaktujte nás
+420 727 958 870
info@ciraa.eu
Spojte se s námi
