Rok 2020 byl rekordním pro české eshopy, které dosáhly podle dat Asociace pro elektronickou komerci obratu necelých 200 miliard korun, což znamenalo meziroční nárůst o 26 procent. Pro představu, v listopadu 2020 byl ten meziroční nárůst o 99 procent. Důvod je jasný – covid. Stejně tak nepřekvapí, že tento chvílemi raketový nárůst už přibrzdil, nicméně ne jasné, že tento trend bude pokračovat, i když zřejmě už rozumnějším tempem. Co to znamená pro stavebnictví? Rostoucí poptávku po průmyslových, resp. logistických halách. A cílem České rady pro šetrné budovy je, aby tento rozvoj byl co nejudržitelnější. V dalších dílech této speciální se budeme věnovat třeba i zeleným střechám, jako řešení, které může snižovat dopady už postavených hal a budov. Ale dnes se budeme v této speciální LOOPĚ bavit spíš o udržitelném nakládání se zdroji a to především se stavebními parcelami, s půdou. Ideální průmyslová hala je taková , kterou nikdo ani nepostaví. Ale když už musí vyrůst, proč bychom pro její výstavbu nemohli využít pozemek, na které už dříve nějaký objekt stál. tedy tzv. Brownfield. To samé ostatně platí i pro rezidenční výstavbu. A tak jsem si do dnešního dílu LOOPY pozval Leoše Anderleho ze Sekyra Group

Vadí vám, že doma produkujete velké množství odpadu, například plastových odpadů? A chtěli byste s tím něco udělat? S Veronikou Nováčkovou z Bezobalu jsem tentokrát natáčel právě o tom, jak být udržitelnější i u vás doma – a rovnou vám to přibližujeme na příkladů mé vlastní rodiny. Jeden malý nákup a několik tipů, jak žít více bezobalově – to je dnešní LOOPA Vojty Kovala

V LOOPĚ jsem spojil síly s Českou radou pro šetrné budovy a společně jsme vytvořili speciální sérii zaměřenou na udržitelnost ve stavebnictví. Uslyšíte ji od tohoto úterý každé dva týdny a postupně probereme třeba i téma brownfieldů nebo řešení jako jsou zelené střechy. V úvodním díle ale rozebereme mimo jiné i to, v jakém stavu stavebnictví, resp. i celá česká ekonomika, je po pandemii covidu 19.Pandemie Covidu-19 zasáhla do našich životů a logicky také vyvolala obavy, zda ve snaze napravit její možné dopady, nebude nutné upozadit jiná dosavadní snažení. A to třeba i Green Deal, chcete-li Zelenou dohodu, tedy snahu evropské unie o udržitelnější a ekologičtější ekonomiku.

Předcházet vzniku odpadů a získávat tak další suroviny. To je jedno ze základních pravidel cirkulární ekonomiky. Často si pod tím představujeme třeba odřezky z nějaké výroby nebo třeba obaly, které jdou znovu nebo jinak využít. Biopekárna Zemanka ve spolupráci se společností Ugo ale ukazuje, ze tímhle principem se jde řídit i v potravinářství. Zemanka běžně vyrábí převážně sladké zákusky v bio kvalitě, to znamená s velkým důrazem na kvalitu používaných surovin a snaží se při být právě i udržitelná, tedy hodně se ohlíží i na to, odkud jejich suroviny jsou a jestli při jejich produkci dodržovaly určité standardy. Biopekárna Zemanka si už vyzkoušela třeba i pivní krekry z mláta plzeňského Prazdroje. Ugo zase vyrábí zeleninové a ovocné šťávy, z čehož jim zůstávají výlisky, které doteď likvidovali jako bioodpad. Nově ale ani tato vylisovaná zelenina nepřijde vniveč – Zemanka z nich začala vyrábět zeleninové slané krekry. Co bylo třeba udělat, aby tato spolupráce mohla začít? A jak složité je využívat tyto druhotné zdroje z výroby? To mi v této Loopě popíše zakladatel Biopekárny Zemanka Jan Zeman – ale podíváme se i do výrobního závodu Uga v Krnově

25. Srpna začíná v Brně Mistrovství světa juniorů ve florbale. A Český florbal, který akci pořádá, se rozhodl, že půjde cestou udržitelnosti. A to nejen co se týče této konkrétní akce, ale celkově svého fungování. Jakým způsobem můžou pořadatelé zajistit, aby se na těchto akcích lépe nakládalo s odpadem? A jaké nároky z hlediska udržitelnosti tyto velké sportovní akce kladou na hotely? O tom si v LOOPĚ popovídam s Leonou Lahoda za Český florbal a Evou Šálkovou z CIRA Advisory.

S Robinem Dufkem ze společnosti JRK tentokrát v LOOPĚ rozebereme nakládání s bioodpadem. V zemích Evropské Unie ročně vznikne v řetězci produkce a spotřeby potravin 173 kg bioodpadu na osobu.  Co s tím? Třeba společnost JRK v Teplicích ve spolupráci s tamním magistrátem zavedla oddělený sběr kuchyňských biologicky rozložitelných odpadů. Jaké jsou s ním po zhruba dvou měsících pilotního provozu zkušenosti? Jak ho přijali občané a co přináší přímo městu? Poslouchejte novou LOOPu!

V LOOPĚ jsme už s Lenkou Mynářovou z Nafigate Corporation řešili evropskou směrnici zakazující používání jednorázových plastů. To by mimo jiné mělo znamenat, že by z obchodů měly postupně vymizet i PET lahve, které nejsou z recyklovaného materiálu. Jak toho ale dosáhnout? Jednou z cest je zavedení zálohového systému. Třeba na Slovensku už na tom dokonce pracují, měli by ho spustit od začátku příštího roku – jak pokračují přípravy mi v dnešní LOOPĚ přes online hovor popíše Lucia Morvai, výkonná ředitelka Asociace výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod. A s Andreou Brožovou z Mattoni 1873 si ve studiu popovídáme o jejich pilotním projektu zálohovaných PET lahví ve spolupráci s online obchodem Košík.cz.

O frontách na Václavském náměstí k nově otevřené první prodejně řetězce Primark v Česku jste už určitě slyšeli. A kdo se pohybuje po Praze, asi už ji i viděl. Ano, bývá tam i teď, měsíc po otevření. Zatímco v médiích jste často slyšeli právě jen o této frontě, Štěpán Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky ve svém článku na webu Zajímej.se rozebral i to, co je na tomto řetězci špatně. Primark je klasickým zástupcem tzv. fast fashion, která láká na nízké ceny, vykoupené ale často dramatickým dopadem na životní prostředí i životní situaci lidí, kteří toto oblečení v továrnách vyrábí. Rychlá móda je v přímém rozporu s principy udržitelného rozvoje nebo cirkulární ekonomiky, protože do ceny výrobku nejsou zahrnuté negativní externality – píše Štěpán Vashkevich ve svém článku. Primark v tom ale rozhodně není sám. A i o tom si se Štěpánem popovídám v tomto díle LOOPy.

Na začátku července začala platit tzv. SUP single use plastics směrnice Evropské komise, která zakazuje používání jednorázových plastů. O tom se sice mluví už poměrně dlouho, mně jako novináři to už taky několikrát prošlo pod rukama, nicméně přiznám se, že pod touhle vzletnou frází jsem si úplně neuměl představit, co přesně by to v praxi mělo znamenat a jak moc se to projeví třeba i v obchodech kolem nás – kromě toho, že byste už neměli vídat mikrotenové sáčky nebo často omílaná plastová brčka. A tak jsem si pozval do studia Lenku Mynářovou ze společnosti NAFIGATE, aby mi vysvětlila všechny možné souvislosti.

Rovnice pro splnění Pařížské dohody o klimatu je na první pohled celkem jednoduchá. Zpomalení růstu globální průměrné teploty = (mimo jiné) odchod od uhelné energetiky + přechod na obnovitelné zdroje. Aby tato rovnice fungovala, je ale třeba přijít s řešeními, která přechod na obnovitelné zdroje podpoří. Jedním z nich je využívání flexibility v energetice a její agregování z menších zdrojů. V novém díle podcastu LOOPA Vojty Kovala to vysvětluje CEO Nano Energies Stanislav Chvála.

Money talks – aneb když máte peníze, můžete do značné míry ovlivnit daný trh, segment, průmysl atd. Platí to u veřejných institucí, které můžou udržitelnými parametry veřejných zakázek připravit půdu pro nástup inovací. A samozřejmě to platí i u bank, které se můžou rozhodnout financovat jen udržitelné projekty. O tom, že to pro samotné banky je výhodné, si v novém díle LOOPy povídám s generálním ředitelem Komerční banky Janem Juchelkou. Vysvětlí, co je zelený bond i proč je pro banky důležité být ve svém přístupu k udržitelnosti transparentní.