Povinnost ESG reportování se v důsledku nové směrnice CSRD rozšíří na 1500 velkých firem v Česku, a to s účinností v první vlně od roku 2024. V tomto roce již firmy budou muset shromažďovat data, která budou sloužit jako podklad reportingu pro rok 2025. Ačkoli pro malé a střední podniky vzniknou přímé povinnosti nefinančního reportingu až později, ESG je už nyní ovlivňuje, a to nepřímo. Například pokud jsou součástí subdodavatelského řetězce velkých firem nebo v rámci výběrových řízení na dodavatele.

Velké firmy již nyní nastavují své dodavatelské řetězce dle principů ESG

Velké firmy se intenzivně seznamují s tematikou ESG a z toho vyplývající povinnosti nefinančního reportování. Aby splnily udržitelné cíle, které si v souvislosti s ESG musí definovat, mění značně i podmínky a parametry výběru svých dodavatelů. Přednost tak dostávají  lokální a menší dodavatelé, kteří již v praxi aplikují principy cirkulární ekonomiky nebo mají definovanou strategii udržitelnosti. Právě změnou v dodavatelských řetězcích dokáží totiž velké společnosti také nepřímo naplnit své udržitelné závazky a cíle.
„I když se může zdát, že ESG se týká jen velkých firem, není to tak. Malé a střední podniky zatím povinnost reportu ESG nemají, ovlivňují je ale požadavky jejich obchodních partnerů – velkých firem. Příkladem může být výběrové řízení na dodavatele kávy u našeho klienta, které jsme revidovali tak, aby splňovalo principy udržitelnosti. Tendr na dodavatele kávy se týkal celého korporátu a součástí výběrového řízení bylo například vybrat takového dodavatele, který eliminuje jednorázové obaly,” vysvětluje Laura Mitroliosová, spolumajitelka a jednatelka společnosti CIRA Advisory, poradenské společnosti zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky a udržitelnosti.

 

Velké firmy mají značný vliv na vývoj daného odvětví i celé ekonomiky. Právě nastavením podmínek výběrových řízení se tak ESG principy budou postupně přelévat do celé ekonomiky a ovlivní fungování i malých a středních českých firem. „Z vlastní praxe můžeme potvrdit, že velké nadnárodní společnosti už aktivně komunikují téma udržitelnosti do dodavatelského řetězce. V tomto směru pomáháme nastavovat adekvátní kritéria udržitelnosti a cirkulární ekonomiky pro velké firmy v krátkodobém i dlouhodobém horizontu tak, aby dosáhly závazků svých udržitelných strategií. Zároveň také pomáháme menším a středním podnikům se na tuto změnu a požadavky připravit, firmy musí umět deklarovat svůj postoj v oblasti udržitelnosti například formou připravené strategie,” doplňuje Mitroliosová.

ESG představuje pro malé a střední podniky příležitosti pro nové spolupráce a rozvoj inovací

Ukazuje se tedy, že udržitelné strategie představují pro malé a střední firmy nejen výzvy, ale také příležitosti. „Podniky, které se adaptují na ESG požadavky v předstihu, budou mít konkurenční výhodu v podobě lepší pozice v tendrech velkých firem nebo veřejných zadavatelů”, shrnuje za CIRA Advisory Laura Mitroliosová. Zástupci českých malých a středních podniků zároveň zmiňují, že jim však nyní pro snadnější adaptaci na principy ESG chybí příklady dobré praxe. 

„Cirkulární ekonomika nabízí mnoho způsobů, jak implementovat principy udržitelnosti v podnikání. Je třeba začít u způsobu, jakým poptáváme a nakupujeme. Proto jsme v INCIEN s našimi partnery připravili metodiku Cirkulární zadávání a nákupy, která seznamuje firmy mimo jiné se základními principy nastavení výběrových řízení a nákupů tak, aby byly v souladu s principy udržitelnosti,” doplňuje Dagmar Milerová Prášková, která se věnuje tématu cirkulárního nakupování v Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).

Ivana Hekerle je v CIRAA expertkou na komunikaci udržitelnosti a prevenci greenwashingu. I proto je pravidelně členkou v porotách prestižních soutěží udržitelných projektů. Dle jejích zkušeností firmy mnohdy podceňují přihlášky do udržitelných soutěží. Ať už je to dané nedostatkem času, nebo náročností samotných přihlášek, často to vede k tomu, že i dobré projekty nakonec v soutěži neobstojí. S tím se ale jako facilitátoři a porotci udržitelných soutěží nechceme smířit a přinášíme vám tipy, na co se v přihlášce zaměřit a co nepodcenit. Dozvíte se také, v čem je komunikace udržitelných aktivit specifická a jakých zásad se tady držet.

Z této reportáže se dozvíte zejména:

  • Podle jakých kritérií se hodnotí přihlášky a projekty v udržitelných soutěžích.
  • Na co by se firmy v přihlášce do udržitelné soutěže měly zaměřit.
  • Jak vypadá špatně vyplněná přihláška do udržitelné soutěže a čeho se tedy vyvarovat.
  • Čím je specifická komunikace udržitelných aktivit.

Přihláška do udržitelné soutěže by měla nejen budit dobrý dojem, ale především prozradit porotcům všechny podstatné informace

V září jsme měli s CIRAA tu čest zúčastnit se jako členové poroty hned dvou udržitelných soutěží. Facilitovali jsme průběh porotcování cen SDGs 2022 Asociace společenské odpovědnosti, kde jsme byli také členy poroty v několika kategoriích. Svým hlasem jsme rovněž pomohli vybrat vítěze udržitelného podnikání Top odpovědné firmy, kterou pořádá Byznys pro společnost. Kromě řady inspirativních setkání jsme si odnesli také jedno důležité poznání – jak moc je důležité nepodcenit přihlášku a že i sebelepší projekt se nemusí v soutěži prosadit, pokud nedokáže v přihlášce dostatečně komunikovat přínosy a dopady svého projektu v souvislostech.

Porota totiž primárně posuzuje právě přihlášku do udržitelné soutěže a nemá dostatek prostoru na detailnější průzkum firmy nebo projektu (např. v podobě návštěvy webových stránek firmy). Může se tak bohužel stát, že i dobrý záměr potopí špatně vyplněná přihláška.

Galavečer Cen SDGs2022

U Cen SDGs 2022 jsme byli téměř od začátku. Stali jsme se letošními partnery události a naše majitelky Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle celé porotcování Cen SDGs 2022 i facilitovali. Laura se navíc posadila do poroty v kategoriích Cirkulární ekonomika a Změna klimatu.

Firmy by se v přihlášce do udržitelné soutěže měly zaměřit na popis projektu v souvislostech a svá tvrzení podložit daty

Naším cílem je edukovat a motivovat firmy, aby přihlášce věnovali dostatek pozornosti a se svým projektem či přístupem tak mohli v udržitelné soutěži skutečně uspět. Proto jsme vyzpovídali Ivanu Hekerle, spoluzakladatelku CIRAA, která se účastnila výběru udržitelných projektů v obou soutěžích a odkrývá, na co se v přihlášce zaměřit.

Kdo je Ivana Hekerle

Ivana je spolumajitelka společnosti CIRAA a ředitelka komunikace. Svou kariéru začínala v bankovním sektoru, následně se ale začala věnovat novinařině. Prošla si pozicí redaktorky i šéfredaktorky a nakonec si založila vlastní komunikační agenturu. Po návratu z mateřské dovolené začala cítit potřebu být více užitečná v tom, co umí a zaměřit se na projekty, které dávají smysl. Stala se členkou správní rady v INCIEN a řídila zde mediální vztahy a strategii komunikace. Na konci roku 2019 společně s kolegy založila poradenskou společnost CIRA Advisory, kterou posouvá dále díky svým zkušenostem z oblasti strategické komunikace a byznysu.

 

Ivano prozradíš nám, podle jakých kritérií se vlastně hodnotí přihlášky a projekty v udržitelných soutěžích?

To je vlastně definované v podmínkách každé udržitelné soutěže dost specificky. Obecně se ale pohlíží na to, zda je projekt nebo firma dostatečně inovativní, zda přináší skutečně něco nového a nakolik je udržitelná i ekonomicky.

Porotu taky zajímá, jaký je skutečný dopad projektu z pohledu environmentálního nebo sociálního a jestli je ten dopad lokální či globální. U některých soutěží se pak setkáváme i s podkategoriemi, jestli má třeba firma definovanou vlastní strategii strategii udržitelnosti, jak ji naplňuje apod.

Co bys zmínila jako nejčastější prohřešky, kterých se firmy v přihláškách dopouští?

Jednoznačně je to nedostatečný popis celého projektu. Přihlášky jsou opravdu často vyplněné formou stručných odpovědí, ze kterých se o projektu v podstatě nic nedozvíme. Je pak už jen na vůli porotce, zda si udělá čas a dohledá si k tomu další informace. Na to ale obvykle není čas, když porotkyně musí revidovat např. 50 či více přihlášek. 

Dalším problémem jsou vágní odpovědi a neurčité deklarace, které jsou mnohdy spíš líbivými marketingovými obraty, ke kterým ale chybí jakákoli data. Celkově číselný dopad svých aktivit projekty mnohdy podceňují. Pokud tvrdím, že měřím uhlíkovou stopu, tak musím také říci, jak ji měřím a jaké jsou výsledky.

S tím souvisí i další bod, a to je transparentnost. Když něco tvrdím, musí to být verifikovatelné a dohledatelné. Obzvlášť když si s tím porotce dá práci a opravdu si informace dohledává :). Nemohu tedy v přihlášce například odkazovat na webovou stránku, kde má být více info o firemní udržitelné strategii a na webu pak už nic nenajdeme.

A jde špatně vyplněná přihláška ještě nějak zachránit? Pokud ano, tak jak?

Já si upřímně myslím, že nejde. Aspoň jsem se zatím nesetkala s tím, že by byla přihláška někomu vrácena k doplnění.

V některých soutěžích má firma ještě šanci info doplnit nebo upřesnit na prezentaci projektu. Ale pokud do soutěže přijde třeba 200 – 300 přihlášek, tak toto prostě nejde realizovat se všemi projekty, ale třeba jen s pár finalisty.

Často zmiňuješ, že komunikace udržitelných aktivit je dost specifická? Jaké zásady pro takovou komunikaci tedy platí? 

Komunikace udržitelných aktivit by měla být především transparentní a srozumitelná. Musím umět jasně vysvětlit, o čem ta aktivita je. A pak to také doložit.

Je tedy nutné mít podložená data, třeba i nějakou certifikaci, dokumentací apod. Pokud tvrdím, že mám nějakou strategii udržitelnosti, tak ukázat veřejně třeba alespoň summary z této strategie. Pokud tvrdím, že dané aktivity mají pozitivní dopad pro moje zaměstnance, tak to třeba podložit i hodnocením zaměstnanců dle nějakého ratingu apod. Abychom dokázali, že to pro ty zaměstnance má opravdu smysl.

A pak by komunikace měla být také kontinuální. To je důležité hlavně u různorodých udržitelných aktivit, ať z toho nakonec nejsou jen výkřiky do tmy. To nepůsobí důvěryhodně a jedná se spíše o greenwashing.

Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

Jak správně vyplnit přihlášku napoví vítězové udržitelných soutěží i stručný check-list

Na základě této naší zkušenosti s porotcováním a facilitováním udržitelných soutěží vznikl pod našima rukama také check-list, který vás provede správným vyplněním přihlášky do udržitelné soutěže:

Inspirovat se můžete také vítěznými udržitelnými projekty, které byly v průběhu října vyhlášeny za ceny SDGs i TOP odpovědnou firmu.



ESG reporting se bude už velice brzy řídit standardy definovanými v nové směrnici CSRD. Ta bude platná od roku 2024 a povinnost ESG reportování tak ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. V tomto článku přibližujeme aktuální stav připravované legislativy v oblasti nefinančního reportování udržitelnosti (ESG). Dozvíte se, jakým firmám a kdy budou povinnosti postupně vznikat. Na finální podobu jednotlivých standardů a metodologií se ještě čeká. Avšak již v tuto chvíli jsou známy konkrétní témata ESG reportingu, které níže analyzujeme, a to hlavně ve vztahu k cirkulární ekonomice. 

Evropské standardy udržitelnosti (ESG) definuje agentura EFRAG, výstupem je standardizace ESRS

Na úvod stručně k historii pro lepší pochopení kontextu. Vznik standardů pro vykazování udržitelnosti iniciovala Evropská komise již v roce 2001. Proto vznikla agentura EFRAG neboli poradní skupina pro účetní výkaznictví. Jejími členy jsou vládní i nevládní organizace a české zastoupení zde reprezentuje právní a účetní společnost Frank Bold.

Agentura EFRAG stojí za aktuálními standardy ESG reportingu, nazývané ESRS. Ty byly překlopeny do směrnice NFRD, kterou se evropské firmy dosud řídily. Týkala se však pouze firem s více jak 500 zaměstnanci. Příští rok vstupuje v platnost nová směrnice CSRD, která přináší povinnost nefinančního reportingu pro mnohem širší okruh firem.

Jakých firem se bude týkat nová směrnice nefinančního reportingu CSRD?

Povinnost nefinančního reportování témat ESG se bude nově týkat také firem, které splňují alespoň 2 z následujících podmínek – firma má více jak 250 zaměstnanců, obrat společnosti činí více jak 40 milionů eur ročně, případně aktiva firmy přesahují hodnotu 20 milionů eur. Zároveň se nefinanční reporting ESG bude týkat všech společností, které jsou kótované na burze, a to i malých či středně velkých firem.

Tím se značně rozšíří reportovací povinnost napříč evropskou firemní sférou. Zatímco dosud se nefinanční reporting ESG týkal cca 11 000 firem, po změně legislativy by se mělo jednat až o 50 000 společností. Razantní bude nárůst i v České republice. Zatímco nyní reportuje nefinanční data pouze 50 českých podniků, s nástupem účinnosti nové směrnice se bude jednat odhadem až o 1 500 firem.

  • Termíny účinnosti nové směrnice se však pro firmy značně různí. Například společnosti, které mají povinnost reportovat nefinanční data již nyní, se musí adaptovat na nové podmínky od roku 2024. Firmy, které splňují 2 ze 3 definovaných podmínek, čekají změny od roku 2025. Malé a střední podniky, které jsou kótované na burze, pak mají čas až do roku 2026.

Timeline pro povinnosti firem z ESG reportingu.

Nová směrnice CSRD zavádí princip dvojí materiality. O co se jedná?

Témata pro reporting si budou firmy volit pomocí pravidla dvojí materiality. Tím je posouzení nejen toho, jak firma ovlivňuje své okolí, ale také toho, jak vnější podmínky ovlivňují činnost firmy.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Obecná témata toho, co se musí reportovat, však budou platit pro všechny firmy. Po zhodnocení principu dvojí materiality pak už firmy volí témata z jednotlivých kategorií ESG. Například pro oblast životního prostředí se bude jednat o výběr z těchto 5 témat:

  1. Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  2. Znečišťování vody a půdy
  3. Vodní zdroje
  4. Biodiverzita a ekosystémy
  5. Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Nová směrnice CSRD stanovuje pro firmy i tzv. sektorová témata nefinančního reportingu

V sociální oblasti jsou navržena témata:

  1. Rovná práva a příležitosti, pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  2. Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  3. Ovlivněné komunity
  4. Koncový zákazník

Pro část governance, která má největší historické zkušenosti s reportováním, určuje směrnice 2 témata:

  1. Způsob řízení firmy včetně posouzení rizik a kontrolního systému (protikorupční opatření apod.)
  2. Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

Blíže nedefinovaná jsou v tuto chvíli ještě tzv. sektorová témata. Ta se budou vztahovat na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém firma působí. V praxi tedy čekají jiná sektorová témata na energetickou firmu než na společnost podnikající například ve farmacii.

Na konkrétní podobu ESRS standardů se nyní čeká, k nahlédnutí jsou pouze návrhy z dubna 2022

Do konce března 2022 zároveň probíhalo připomínkování ESRS standardů a již brzy by měla vyjít ucelená metodika. Předpokládá se však, že by mělo dojít k překlopení většiny návrhů z dubna 2022. Pro téma cirkulární ekonomiky zahrnují například tyto metodické kroky:

  • Zavedení politik pro management zdrojů a principů cirkulární ekonomiky

Tedy jak firma plánuje zavést používání obnovitelných zdrojů ve svém provozu a jak bude eliminovat používání neobnovitelných zdrojů.

  • Stanovení měřitelných cílů (KPI)

Jaké metriky si firma určí pro eliminování odpadu a využití neobnovitelných zdrojů. A naopak jak bude měřit zapojení obnovitelných zdrojů a cirkulárního využití materiálů.

  • Měření vstupů

Jaká bude celková váha vstupních materiálů pro firemní provoz. V jakém podílu budou v tomto obnovitelné zdroje.

  • Měření odpadů

Kolik odpadu firma vyprodukuje. Jak se jí daří znovupoužívat zdroje a recyklovat. Kolik zdrojů končí likvidací na skládkách, ve spalovnách nebo kompostováním.

  • Dopad na finance firmy

Jak ovlivnilo firmu zapojení strategií oběhové hospodářství na finančních výsledcích. Jaké nové příležitosti a rizika tím pro firmu vznikají?

Pro samotné reportování bude tedy také důležitý sběr dat. Pokud firma zároveň nechce do prvního reportu uvádět nelichotivé údaje, neměla by se zaváděním principů cirkulární ekonomiky a jednotlivých témat ESG příliš otálet.

Je lepší být připraven, než zavádět povinné normativy na poslední chvíli. Další vývoj metodologie pro ESG reporting dále sledujeme a budeme vás tímto procesem rádi provádět.

Povinnost reportování ESG se rychle blíží a brzy ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. Přesto dotčené firmy většinou nerozumí podstatě nefinančního reportingu, který bude povinný dle nové směrnice CSRD již od roku 2024. Přinášíme proto vysvětlení a praktické příklady nastavování strategií ve všech oblastech ESG – environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Mimochodem, víte jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem? A jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než výrobce elektroaut TESLA? 

Evropské firmy budou muset již brzy uvádět relevantní informace, které se týkají jejich udržitelné strategie. Známá jsou již nejen jednotlivá témata ESG, ale také konkrétní termíny, od kdy budou muset firmy tyto reporty evidovat. Přesto však řada firem stále tápe i v základních pojmech. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat, o čem ESG je a čím se liší ESG reporting od ratingu.

ESG se netýká jen životního prostředí, ale také způsobu řízení a fungování firem

Hybatelem této iniciativy je Evropská unie a zaměřit se chce na téma udržitelnosti nejen v environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Právě tyto 3 pilíře zahrnuje zkratka ESG.

V rámci ESG standardů pak zavádí centrální pojem stakeholder, tedy osoby zainteresované do činnosti firmy. Hlavním smyslem ESG reportování je provázat všechny různorodé zájmy nejrozličnějších stakeholders (zainteresovaných osob) s udržitelností ve firmě. V praxi to znamená: 

  • zjistit případné kroky firem, které by byly silně v rozporu s udržitelnou strategií EU, 
  • motivovat firmy, aby rychleji zaváděly do své podnikatelské praxe udržitelná řešení včetně např. prvků cirkulární ekonomiky.

Vysvětlení důležitosti pojmu stakeholder ve vztahu k pilířům E-S-G

Jako vhodný příklad pro vysvětlení významu pojmu stakeholder ve vztahu k ESG může posloužit energetická skupina ČEZ. Kateřina Bohuslavová, která působí ve skupině ČEZ jako chief sustainability officer a tedy šéfka ESG útvaru, vysvětluje v podcastu Loopa, že udržitelná energetika má hned několik rovin. Jedna rovina je environmentální („E“ element v rámci ESG), kde ČEZ sleduje cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Splnění tohoto cíle vyžadují různé skupiny stakeholders, např. investoři, banky či regulátor (EU, ČR).
S dosažením uhlíkové neutrality na úrovni celé energetické skupiny souvisí celá řada zásadních opatření včetně např. odstavení uhelných elektráren. Avšak v důsledku aktuální energetické krize, válce na Ukrajině a následné inflace musí ČEZ brát v potaz “S” pilíř a s ním související stakeholdery – své zákazníky a zaměstnance, kterých se právě teď krize nejvíce dotýká.  Udržitelná energetika vůči těmto stakeholders znamená především akcent na “S” pilíř, tedy energetiku dostupnou pro všechny, soběstačnou, protože není závislá na jednom zdroji, stabilní pro všechny zaměstnance koncernu atd. To může znamenat, že sociální cíle na jistý čas dostanou přednost před cíli environmentálními.

A co pilíř G v rámci ESG strategie?

Právě výše popsané průběžné korekce strategie koncernu ČEZ, které odráží aktuální vývoj a zájmy všech stakeholders, jsou příkladem efektivního fungování řízení (“G” pilíř v rámci ESG).

ESG reporting by měl rovněž včas odhalit a eliminovat takové aktivity jakou byla aféra Dieselgate společnosti Volkswagen. Ta dlouhé roky zatajovala a zkreslovala skutečně vyprodukované emise skleníkových plynů svých výrobků. Tato kauza v sobě nesla nejen environmentální aspekt (tedy „E“ element v rámci ESG), ale zároveň upozornila na skrytou nelegální činnost uvnitř firmy. Tedy na vážné problémy ve způsobu řízení a fungování společnosti („G“ element řízení v rámci ESG).

Jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem?

ESG reporting je definován jako souhrn nefinančních aktivit firmy, které mají přímý dopad na její fungování. Stručně řečeno, jedná se o informace, které máte jako firma v rámci ESG povinnost zveřejnit. ESG rating naproti tomu již vychází z údajů zjištěných z ESG reportingů a je jakousi známkou a srovnáním firem z pohledu ESG reportingu.

ESG rating je poměrně novou disciplínou a zabývají se jím specializované ratingové agentury. Jedna firma tak může získat různé ratingy podle různých standardů ratingových agentur. Rozptyly těchto ratingových hodnocení jsou v současné době skutečně velké, a proto se předpokládá, že v následujících letech dojde ke standardizaci ratingových metod. ESG rating se zároveň týká pouze největších firem typu ČEZ nebo Škoda auto.

  • Jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než například výrobce elektroaut TESLA? ESG totiž zahrnuje nejen environmentální dopady, ale také zhodnocení způsobu řízení firmy a sociálních aspektů. Přes svůj ekologický aspekt, tak může TESLA v těchto dvou parametrech ve srovnání s petrochemickou společností zaostávat. 

Chtěli byste vědět, jak je vaše firma připravená na ESG reporting? ESG rozcestník vám pomůže odhalit, kde jsou v tématu udržitelnosti skryté vaše rezervy a příležitosti.

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.

Benefitům cirkulární ekonomiky u nás firmy zatím rozumějí jen z části. Spousta firem si pod pojmem cirkulární ekonomika představuje pouze zlepšení jejich odpadového hospodářství. Někteří manažeři už chápou i environmentální přínosy cirkulární ekonomiky, zpravidla však vůbec neuvažují o jejích ekonomických výhodách. A to se brzy změní. České firmy musí co nejdříve pochopit, že pojem “ekonomika” je v tomto slovním spojení stejně důležitý jako pojem jako “cirkulární”. Správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí firmám jasné ekonomické benefity, o nichž je tento článek.

Zastaralý náhled –  cirkulární ekonomika je odpadové hospodářství

V prostředí českého byznysu se téma cirkulární ekonomiky dlouhodobě spojuje s recyklací a odpady. Tento způsob nahlížení, kdy se cirkulární ekonomika považuje za pouhé rozšíření odpadového hospodářství, je v praxi již dávno překonaný. Mimo jiné tento zastaralý náhled vůbec nevyužívá potenciál cirkulární ekonomiky přinášet ekonomické benefity v každém kroku životního cyklu výrobku – od jeho designu, přes výrobu až po koncového spotřebitele.

Přinášíme nový pohled – cirkulární ekonomika musí dávat v první řádě ekonomický smysl

Tento pohled je potvrzen aktuálním směrováním legislativy a praxí pokrokových firem (z mnohými z nich spolupracujeme). Ukazuje se, že správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí zejména ekonomické benefity, spojené s benefity environmentálními

Pro lepší pochopení níže popsaných ekonomických výhod cirkulární ekonomiky doporučujeme využít odkazy (linky) na články, které příslušnou výhodu podrobněji vysvětlují včetně příkladů z praxe, odkazů na případové studie, výzkumy atd.

Základní ekonomické výhody cirkulárních byznys modelů

Mezi základní ekonomické výhody, které firmám nově přináší zavádění cirkulárních produktů a strategií, budou patřit:

Mezi základní ekologické výhody zavádění cirkulárních produktů a strategií patří:

  • snižování uhlíkové stopy zejména ve Scope 3,
  • snižování odpadů v celém hodnotovém řetězci,
  • nižší extrakce nerostných surovin a šetření přírodních zdrojů. 

Je důležité, aby management firem chápal, že dokonce i tyto primárně ekologické benefity se v konečném důsledku promítnou také do ekonomických výhod, které jsme popsali výše. Například: banky by měly v důsledku ESG regulací pro investory a tzv. Taxonomie EU nově preferovat spolupráci s firmami, které aktivně snižují své dopady na životní prostředí. 

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.

Cirkulární ekonomika ve firmě je dnes konkurenční výhodou, zítra nutností 

Příklady implementace prvků cirkulární ekonomiky se liší. V každém odvětví byznysu funguje něco jiného. Všechny firmy, které v této době úspěšně zavedly cirkulární strategie, mají jednu věc společnou – získaly jasnou konkurenční výhodu oproti firmám, které ekonomickému rozměru cirkulární ekonomiky ještě neporozuměly. Moderní cirkulární strategie jsou u nás ještě pořád záležitostí průkopnických firem. Brzy se však přesunou do mainstreamu. 

  • Národní plán obnovy (NPO), kde se výše dotace pohybuje od 1 do 20 mil. Kč a podíl celkové podpory činí 40 %. 
  • OP TAK s podprogramem Inovace, Nízkouhlíkové technologie a Podpora přechodu k oběhovému hospodářství,
  • TAČR, v rámci podprogramu TREND – Nováčci či
  • Technologická inkubace od státní agentury Czechinvest.
  • Středočeské inovační centrum či soukromé poradenské společnosti nabízí placené konzultace s odborníky právě v obl. cirkulární ekonomiky. 

Dnes je tedy ideální čas začít přemýšlet o možnostech změny ve vašem podnikání a tedy získání potřebné konkurenční výhody pomocí cirkulární ekonomiky. Pro zjištění největších potenciálů přechodu na cirkulární ekonomiku využijte náš nehloubkový sken Quick Check, který je postaven na mnoha letech práce a zkušeností z práce s klienty.