Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. S tím ale souvisí i rozdílnost pohledů na to, co cirkulární ekonomika vlastně je. Pro někoho je to odpadové hospodářství nebo způsob, jak recyklovat materiály. Někdo vnímá cirkulární ekonomiku jako synonymum oběhového hospodářství. Když však odhlédneme od teorie a myšlenkových konceptů, čím je vlastně cirkulární ekonomika v praxi? Co přináší cirkulární principy firmám i společnosti a s jakými dezinformacemi a zkreslenými představami se naopak v souvislosti s cirkulární ekonomikou setkáváme? V první části dvoudílného článku se pojďme podívat na praktické přínosy cirkulární ekonomiky.
Z článku se dozvíte zejména:
- Jak vypadají praktické příklady cirkulárních řešení z konkrétních firem?
- Jak ovlivňuje cirkulární ekonomika výrobu i spotřebu?
- Jaké příležitosti cirkulární ekonomika nabízí?
- Jaký je vztah mezi cirkulární ekonomikou a ekologií?
O čem je v praxi cirkulární ekonomika?
Odhlédněme nyní od teorie a pojďme se podívat na to, co reálně představuje pro firmy a společnost zavedení cirkulárních principů do praxe.
Cirkulární ekonomika snižuje náklady na výrobní materiál
Cena některých výrobních materiálů neúprosně stoupá. Na vině jsou nejen šoky v podobě výpadků dodávek surovin z důvodu covidové pandemie nebo energetické krize, ale i špatné zacházení s některými typy materiálů. Konkrétně například tvorba kompozitů nebo slitin, které znemožňují efektivní recyklaci.
Právě cirkulární principy včetně správně navrženého cirkulárního designu výrobků mohou usnadnit a umožnit recyklaci materiálů nebo repasování celých produktů. Díky tomu je zachována hodnota suroviny a firma může již jednou zakoupený materiál znovu zužitkovat přímo ve své výrobě. Tím výrazně ušetří na nákladech za nákup materiálu.
Touto cestou se rozhodl jít výrobce elektromobilů Tesla, který recykluje až 92 % materiálu použitého na výrobu svých autobaterií.

Cirkulární ekonomika umožňuje větší kontrolu nad výrobou
Recyklace a navracení materiálů do výroby snižuje závislost na dodávkách a případných výpadcích materiálu, jakých jsme byli svědkem během covidové pandemie. Recyklace materiálů a výrobních dílů tak umožňuje firmám vyhnout se materiálové krizi.
Materiálové krizi se chce vyhnout i výrobce kamionů Renault trucks. Proto zakládá recyklační továrnu, kde bude recyklovat výrobní materiály a repasovat části svých výrobků.
Cirkulární ekonomika podporuje lokálnost a soběstačnost
Recyklace a navracení materiálů do výroby umožňuje výrobní suroviny znovu použít a zpracovávat lokálně. A to i když byla surovina získána v zahraničí. Cirkulární ekonomika tak smysluplně integruje a kombinuje globální a lokální výrobní modely.
Automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy z recyklovaných materiálů. Tímto způsobem bude lokálně zpracovávat a vracet do výroby i hliník, materiál náročný na těžbu a zpracování.
Cirkulární ekonomika podporuje energetickou bezpečnost
Důležitou součástí cirkulární ekonomiky je také podpora obnovitelných zdrojů energie, které jsou přirozeně získávány lokálně. A používání lokálních energetických zdrojů zajišťuje energetickou i ekonomickou bezpečnost. Firma totiž nemusí spoléhat pouze na dodávky energie zvenčí a neohrožují ji také enormní výkyvy cen energií, kterých jsme byli svědkem během energetické krize související především s válkou na Ukrajině.
Na lokální zdroj energie vsadilo město Mladá Boleslav se svou bioplynovou stanicí. Ta bude z biologicky rozložitelného odpadu firem a domácností vyrábět bioCNG, který poslouží jako palivo pro městské autobusy.
Společnost Sonnetor je známá jako výrobce čajových směsí. Bylinný prach, který vzniká jako odpadní produkt při výrobě čajů, přetvořila pomocí recyklace na pelety na topení. Těmi pokrývá polovinu nákladů na topení ve svém provozu.
Společnost Thermo Fisher Scientific Brno na obrovské střeše svého brněnského závodu vyrábí elektřinu pomocí 2499 fotovoltaických panelů. Odměnou jí za to je 10% úspora elektrické energie a o 1288 tun nižší emise CO2.
Cirkulární ekonomika vytváří nové byznysové modely a příležitosti
Cirkulární principy umožňují vznik novým odvětvím podnikání a obchodních modelů. Do popředí se tak dostávají koncepty jako repasování, upcyklace, recyklace apod. Ty nabízí firmám možnost změnit zaměření svého podnikání nebo přidat ke své podnikatelské činnosti další aktivity. Detailní popis výhod cirkulárních byznys modelů najdete i v tomto článku.
Biopekárna Zemanka používá pro výrobu svých sušenek nejen primární suroviny, ale také odpadní produkty z jiných firem. Ze zbytkového mláta Plzeňského prazdroje vyrábí slané krekry, od firmy IKEA odebírá kávovou sedlinu na výrobu kávových sušenek a společnost UGO dodává Biopekárně Zemance zbytky ovocné dužiny pro výrobu sladkých i slaných bio Dužinek.
Cirkulární ekonomika se vrací k osvědčeným kořenům “dobrého života”
Kromě nových obchodních modelů se cirkulární ekonomika vrací k osvědčeným principům, které byly kdysi součástí “dobrého ekonomického života”, ale s rozvojem moderní konzumní společnosti se na ně zapomnělo. Nyní se ukazuje, že to mohou být rozumné a funkční modely, které jsou zároveň vždycky šetrné ke zdrojům.
Online antikvariát Knihobot vrací do oběhu přečtené knihy, které ležely bez povšimnutí v domácích knihovnách. Šetří tak nejen zdroje na výrobu nových knih, ale umožňuje čtenářům také najít knihy, ke kterým už vydavatelství nechystají žádné dotisky.
Na principech cirkulární ekonomiky se začínají organizovat top udržitelné konference, jako například letošní Global Goals Summit 2022. Cirkularita se promítá do různých aspektů organizace eventů včetně cateringu. Rohlík.cz několik měsíců před konferencí svážel do kuchyně White Circusu zeleninu a ovoce, které se neprodaly. Tyto potraviny se následně zpracovaly a využily právě na přípravu udržitelného cateringu pro Global Goals Summit 2022. Více si o zákulisí příprav Global Goals Summit (uhlíkově neutrální, zero waste, vegan friendly) můžete poslechnout v podcastu Loopa Vojty Kovala.

Vše o cirkulární ekonomice v praxi českých firem se dozvíte z podcastu Loopa s Vojtěchem Kovalem. Podcast vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory.
Cirkulární ekonomika se inspiruje přírodou
Na spoustu aktuálních environmentálních otázek můžeme najít odpověď také v přírodě. Ta již dávno navrhla efektivní řešení řady problémů a cirkulární přístup se v nich může inspirovat.
Se zelenou technologií na chlazení budov přišla společnost LIKO-S. Věnuje se totiž zeleným stavbám a střechám, které udržují za pomoci půdy a rostlin stabilní klima uvnitř budov.
Cirkulární ekonomika snižuje uhlíkovou stopu lidské činnosti.
Ekonomická produkce stojí velkou měrou za vysokou produkcí skleníkových plynů. Ty jsou příčinou skleníkového efektu a klimatické krize, s níž se nyní potýkáme. Je tedy potřeba přehodnotit, jak nyní ekonomická produkce probíhá a podívat se na odvětví ekonomiky, které se podílí velkou mírou na tvorbě uhlíkové stopy. Těmito odvětvími jsou například stavebnictví, automobilový průmysl nebo produkce obalů. A právě cirkulární principy se ukazují jako cesta, jak tyto sektory ekonomiky dekarbonizovat.
S vysokou uhlíkovou stopou stavebnictví se snaží vypořádat společnost Skanska. Proto vyvinula recyklovaný materiál Rebetong, který obsahuje 100 % recyklované stavební sutě. Z tohoto materiálu staví společnost Skanska další nové domy a byty.
Cirkulární ekonomika integruje ekologický i ekonomický přístup
Ekologie s ekonomií bývají vnímány jako rivalové, cirkulární ekonomika však ukazuje, jak můžeme rozumně používat přírodní zdroje, aniž bychom ohrozili existenci svou či jiných živočiš
ných druhů a rostlin.
Obchod Textile Mountain prodává přebytkovou textilní metráž a galanterii, která by jinak skončila na skládce nebo ve spalovně. Textile Mountain tak našli environmentálně i ekonomicky udržitelný model, jak se vypořádat s textilním odpadem.
Cirkulární ekonomika je o změně myšlení
S rozvojem konzumní společnosti vznikl v ekonomice lineární model uspokojování potřeb vyrobit – prodat – spotřebovat – vyhodit. Z důvodu klimatické, energetické i materiálové krize si však již tento přístup nemůžeme dovolit. Je na čase revidovat, jakým způsobem nyní fungují naše ekonomiky i firmy a přijít s jinými přístupy, jak dále naplňovat lidské potřeby. Příběhy firem, které našly svou cestu v cirkulárních principech, mohou být tou pravou inspirací.
Výrobce nábytku IKEA poskytuje novou službu Druhý život nábytku. Díky této službě mohou zákazníci vrátit nevyužitý nebo nepoužívaný nábytek, který IKEA nabídne znovu k prodeji, a to za zvýhodněnou cenu.

Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu.
Chcete se dozvědět také o dezinformacích a zkreslených představách, které se často pojí s tématem cirkulární ekonomiky? Nejčastější mylná tvrzení a domněnky jsme zpracovali v druhém dílu tohoto článku. Ten se zabývá dezinformacemi a tím, co rozhodně není cirkulární ekonomika.
Udržitelné materiály – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení?
Cirkulární ekonomika, Cirkulární firmaProgresivní nové materiály jsou nízkoemisní a cirkulární. Recyklovaný beton, dřevo, houbové mycelium nebo materiály ze zbytkových surovin (tzv. recykláty) mohou brzy nahradit či doplnit řadu tradičně používaných materiálů. A to díky svým unikátním vlastnostem, kterými jim snadno konkurují, jak jsme vysvětlili v článku 7 udržitelných materiálů, které mění ekonomickou realitu. Přesto však jejich zavedení do praxe vázne. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?
Když je legislativa pozadu
Ačkoli v některých oblastech se legislativa projevila jako dobrý pomocník, někde naopak situaci značně ztěžuje. A to především rigidním systémem legislativních norem, které vychází ze zastaralých technických poznatků a ekonomických přístupů. Typicky je tomu například v sektoru stavebnictví a možnostech použití dřeva pro výstavbu bytových domů, které je v českém prostředí značně limitováno požárními normami. Zatímco v řadě evropských zemí se tak mohou bez problémů stavět domy s dřevěnou konstrukcí až do výše 15 pater, v České republice umožňují požární normy výstavbu pouze do výše 4 pater.
Na legislativní překážky naráží v praxi i řada recyklovaných materiálů nebo materiály či produkty vyrobené ze zbytkových surovin. “Aktuální právní normy, které upravují nakládání s odpady, stěžují rozvoj cirkulárních principů. Když je materiál odpadem, musí se s ním totiž nakládat dle odpadové legislativy. Firmy často dané normy neznají, nemají potřebná povolení od úřadů pro nakládání s odpady a pod. Právě ve stavebnictví nebo v potravinářském průmyslu byla situace nejpřísnější. To se však postupně mění, například stavební odpad již nepodléhá zákonu o odpadech, což dává zpracovatelům spoustu nových možností. Podobně vyšla legislativa vstříc i gastroodpadu, která dostal zelenou jako palivo do bioplynových stanic a v dohledné době se zřejmě dočkáme dalších legislativních úprav, které budou podporovat cirkulární zacházení s odpadem jakožto cenné suroviny,” komentuje směřování legislativy Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.
Nové udržitelné materiály naráží na bariéry dodavatelských řetězců
Řada výrobců a obchodníků, kteří vyrábí nebo přeprodávají nové a nízkoemisní materiály, požaduje po svých odběratelích mnohdy odběr určitého minimálního množství materiálu, a to často od 1 tuny, 1 000 ks atd.
“A to jsou v praxi nesplnitelné požadavky pro malé firmy, začínající start-upy, nebo testovací výroby, které by paradoxně měly o tyto nové druhy materiálů velký zájem. Takové objemy materiálu jsou totiž pro tyto malé podniky složitě ufinancovatelné nebo příliš riskantní. Příkladem mohou být obalové materiály z houbového mycelia pro menší e-shopy. Pokud je e-shop nucen hned napoprvé odebrat tisíce kusů, zvolí raději tradičnější obalové varianty, s nimiž má zkušenosti a neohrozí jeho cash-flow. Jiným důvodem je situace, kdy začínající firmy ještě nemají vybudovanou adekvátní poptávku, proto jednoduše nemohou odebírat tak velké objemy,” komentuje Milan Suchý, konzultant a odborník pro e-commerce v CIRA Advisory.
Podobně situaci neulehčuje ani opačný případ logistického řetězce, a to velcí odběratelé jako maloobchodní řetězce nebo velké e-shopy. Ti, pokud už jsou ochotni zavést do prodeje nové a ze strany poptávky prozatím neodzkoušené produkty, mnohdy požadují od začátku po svých dodavatelích množství produktů, které pokryje celou síť prodejních poboček. To ale opět znamená množství často v řádech tun nebo tisíců kusů produktů, což nejsou malé firmy – výrobci progresivních materiálů – schopné dodat. Často jsou totiž ve fázi testování svých nových produktů a nemají tak veliké výrobní kapacity.
Jedním z hlavních důvodů, proč se také progresivní materiály nedaří v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce prosadit, je neochota zavedených firem dělat změny (o tom více v posledním bodě tohoto článku). „Řešením by tak bylo akceptovat v dodavatelsko-logistickém řetězci individuální podmínky, pokud jde o množství odebíraných produktů z nových materiálů. V rámci pilotních projektů by se nový materiál postupně otestoval a zpropagoval. Podobně, jako to vidíme u pilotních projektů zálohování PET lahví v ČR. V dlouhodobém horizontu z toho budou těžit všechny strany dodavatelsko-logistického řetězce, spotřebitel i naše planeta,” komentuje možnou cestu Milan Suchý.
Firmy mohou mít špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů, například s bioplasty
Některé firmy se však už po špatných zkušenostech a nařčení z greenwashingu ostýchají prodávat nebo testovat nové druhy materiálů a produkty z nich vyrobené. Příkladem mohou být zkušenosti firem s výrobky z bioplastů, které jejich výrobci šikovně zpropagovali a napomohli tak jejich rozšíření v praxi. Potíž je, že výrobci bioplastových materiálů zatajili (a zřejmě možná ani nezkoumali) některé negativní dopady, které s sebou používání bioplastů nese:
“A to například problematickou recyklaci – většina bioplastů se totiž nesmí dostat do kontejneru na plastový odpad, což velká část spotřebitelů stále netuší, neboť výrobci bioplastů toto nedostatečně komunikují. Diskutabilní je i prodejci bioplastových obalů často zmiňovaná kompostovatelnost, která je mnohdy možná pouze ve speciálně upravených podmínkách velkých kompostáren. A v neposlední řadě výrobci bioplastu často neřeší ekologickou stopu výroby tohoto materiálu. Není tak raritou, že zemědělská půda a plodiny jsou pěstovány jen za ekonomickým účelem výroby bioplastových materiálů, a to za cenu enormního využívání zemědělské půdy a vodních zdrojů,” vysvětluje kontext výroby bioplastů Albert Schandl.
Teprve po otestování vlastností a dopadů bioplastového materiálu se začalo veřejně mluvit také o jeho nevýhodách. To už však bylo pro řadu firem pozdě – do bioplastů investovaly velké množství zdrojů, a to jak do zavedení tohoto materiálu do výroby, tak i do komunikace směrem ke spotřebitelům. Po tomto úsilí tak pro ně musí být velmi frustrující dočkat se negativních ohlasů a anticen kvůli greenwashingu, jako se to stalo například společnosti Rohlík.cz
Co mohou tedy firmy udělat, aby se vyvarovaly takových nepříjemných zkušeností? “Dá se říct důvěřuj, ale prověřuj. Pokud mi obchodní zástupce firmy nabízí nový materiál, ale předkládá mi pouze samá pozitiva, je dobré se zeptat i na možné obtíže spojené s používáním tohoto materiálu. Pokud je to možné, je dobré nechat si vypracovat studii od nezávislé strany a zjistit všechny vlastnosti a dopady, které jsou s tímto novým druhem materiálu spojené. Nebo se podívat, jestli už podobné studie nevznikly. Jednoznačně to tedy znamená zjistit si více informací, případně materiál testovat i ve své výrobě, pokud mám možnost,” doporučuje Schandl.
Poslechněte si epizodu našeho podcastu LOOPA o bioplastech s organizací KOKOZA.
Zavedení nových materiálů stojí v cestě i pohodlí firem a neochota dělat změny
Spousta firem se zavedení nových druhů materiálů vyhýbá i z mnohem jednoduššího důvodu – nic je totiž nenutí. Alespoň prozatím. S tímto přístupem do určité míry sice zamávala materiálová krize, která se v období covidu a vypuknutí války na Ukrajině prohnala světem. Stále to však řadu firem nepřesvědčilo, aby udělaly ve svých výrobách a provozech nějaké změny. A to i přes nedostupnost a rostoucí ceny některých donedávna levných materiálů.
“Je však dobré sledovat i výhled a směřování ekonomické reality do budoucna. A s tím nově vznikající legislativu, která se právě snaží bojovat proti laxnosti některých firem. Například zmiňovaným bioplastům může ztížit situaci zpřísnění evropské legislativy k tématu greenwashingu. A to naopak může otevřít dveře jiným druhům materiálů, které mohou bioplasty efektivně nahradit. Spoustu příležitostí přinese do oblasti materiálových toků také zavedení digitálních pasů, které mají pro první vybraná odvětví vstoupit v platnost už příští rok. Firmy, které tyto trendy nesledují, se tak mohou snadno připravit o řadu obchodních příležitostí,” zdůrazňuje Schandl.
První bloky kurzu Cirkulární akademie za námi!
Cirkulární ekonomika, Cirkulární eventy, VzděláváníJiž proběhly první bloky kurzu Cirkulární ekonomika. Kurz si bere za cíl detailněji představit klíčová témata cirkulární ekonomiky pro fungování firem. První lednový blok kurzu se proto zaměřil na nejprve zaměřil na materiály & design a vodu & biodiverzitu. Na druhém bloku kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám jsme měli na programu téma cirkulární energetiky a odpadů. Díky velmi zajímavým hostům jsme nahlédli podrobněji do problematiky, která je velmi komplikovaná.
Jak je to tedy s materiály?
Albert Schnadl z CIRA Advisory mimo jiné představil v rámci cirkulární ekonomiky potenciál úspor, který v případě primárních zdrojů může dosahovat 64 % nebo hodnoty 130 miliard euro, když vezmeme v potaz 150 milionu tun železa, plastu a aluminia, které se každoročně nacházejí na konci svého životního cyklu. Co opravdu musíme chápat jako klíčové, je produkt jako služba, modularita, prodloužení životního cyklu, inovativní materiály, moderní technologie a znovuvyužití existujících materiálů.
Adam Havel z MateriÓ zmínil, že při přemýšlení o nejlepších materiálech je vždy důležité zaměřit se na kontext. Představil materiálové inovace, environment footprint a zdůraznil roli LCA, tedy analýzy životního cyklu, která hraje v cirkularitě a cirkulárním přemýšlení důležitou roli.
Lubomír Krupa z Ateliéru Paletky představil, jak prakticky využívají palety exotického dřeva, které by jinak skončilo na skládce či ve spalovně. V Paletkách aplikují princip krátkého dojezdu pro nákup palet, znovu využití materiálů, modularitu, upcycling a přemýšlejí o nábytku v dlouhém horizontu.
Barbora Kotoun z IKEA nakonec seznámila účastníky kurzu s tím, jak se snaží aplikovat principy cirkularity IKEA. Firma podporuje výkup použitého nábytku (zelený buy-back Friday), zohledňuje analýzu životního cyklu, využívá certifikované dřevo, dává tipy na opravy a prodloužení životnosti a klade si za cíl být do roku 2030 cirkulární.
Téma Vody a biodiverzity
Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory představila téma biodiverzity z globálního hlediska, kdy mezinárodní i evropské plány na obnovu biodiverzity a ochrany životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Také se překrývají agendy ochrany klimatu, biodiverzity, udržitelného rozvoje nebo potravinové bezpečnosti, o kterých se vyjednává v mnoha mezinárodních organizacích, což může vést k různě nastaveným cílům a doporučujícím krokům. V ČR se snižující biodiverzita a negativní dopady klimatické změny projevují ve zhoršujícím se suchu, které ohrožuje krajinu a produkci potravin.
Jakub Med ze spolku H2ospodař! zdůraznil, že v ČR bude mít zvyšování teploty zásadní dopady na kvalitu života a poukázal na to, jakou zásadní roli mají města a člověk na kvalitu vody i její úbytek. Představil také metodiky MPO a MŽP pro vodní audit a odpovědné hospodaření s vodou.
Karel Plotěný z ASIO také hovořil o vlivu měst a malého odpařování a zasakování vody a jako řešení představil principy modrozelené infrastruktury: zelené střechy (kombinace s fotovoltaikou), zelené podklady pro parkování, využití dešťové vody a nutnost dostat požadavky modrozelené infrastruktury do veřejných zakázek i soukromých nákupů.
Klára Hálová z firmy Mattoni ukázala, jak jsou klima a biodiverzita spojené nádoby a že pro Mattoni je biodiverzita důležitým tématem, protože zdravé přírodní zdroje (voda i půda) jsou pro ně životně důležité.
Energetika – bez obnovitelných zdrojů to nepůjde
Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, představil současné trendy Evropské unie, které se obtisknou do české legislativy, nebo se již v současnosti v české legislativě vyskytují. Co stojí za zmínku, je jistě fakt, že dochází ke zvýšení cen emisních povolen a tyto výnosy jsou určeny pro financování Modernizačního fondu. Jinými slovy ten, kdo znečišťuje, musí platit a přispívat ke zlepšení současné situace.
Neméně zajímavý je také koncept agrivoltaiky, tedy propojení zemědělské produkce a výroby solární energie, kde ovšem platí, že v ČR zatím chybí legislativa a bude snad dopracována ještě v tomto roce. Kromě financování obnovitelných zdrojů a instalace fotovoltaických elektráren, které jsou momentálně jedním z hlavních řešení energetické krize a vysokých cen energie, jsou to ale také energetické úspory, které je třeba chápat jako důležité téma, například skrze zateplování budov. Zajímavostí třeba je, že budovy v pasivním standardu mají potenciál ušetřit až 90 % energie.
Jaroslav Nutil z firmy Mondi Štětí, která je největší papírna v ČR, přiblížil účastníkům výrobu papíru a nastavování cirkulárních principů v papírenském odvětví. Zajímavé je, jak se firma staví k minimalizaci a využití odpadu a šetrnější produkci v celém výrobním procesu.
Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu představil energetickou transformaci jako šachovou hru, kdy je třeba pro různá období vytvářet jiné strategie, a představil dále odhady produkce energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030.
Odpady
Téma odpadů uvedl Albert Schandl z CIRAA. Mottem této hodiny bylo „žádný odpad, dobrý odpad“.
Mimo jiné mluvil o tom, že definice odpadů v současném zákoně jde někdy proti principům cirkulární ekonomiky a že je důležité mít na paměti hierarchii nakládání s odpady, protože zásadní je prevence vzniku odpadu.
Elias Karraa z firmy Lavaris představil technologie na recyklaci těžko zpracovatelného odpadu (beton, pneumatiky, sádrokarton, sklo, plast) cestou drcení a mletí a představil platformu Reborn Design, kde spolupracují s architekty a designery a vytvářejí z odpadu v rámci soutěže zajímavé produkty.
Patrik Luxemburk prezentoval firmu Stabilplastik, která zpracovává směsný plastový odpad (až z 80 % se běžně těžko zpracovává) a vyrábí z něho plastové přepravní palety. Firma například zaručuje zpětný sběr rozbitých palet, udělala si analýzu životního cyklu plastových palet z recyklátu (ty jsou o 75 % méně zatěžující než dřevěná paleta) a jejich technologie výroby je bezodpadová technologie, tedy pěkný příklad cirkulární výroby.
A shrnutí na konec po prvních blocích kurzu Cirkulární akademie: ochrana životního prostředí je zásadním pilířem ESG a udržitelnosti a CSR a dobrovolné aktivity již nestačí. Na to myslí i legislativa přicházející v podobě různých strategií v rámci Zelené dohody a mezinárodních úmluv. Myslet na eliminaci negativních dopadů na životní prostředí musí zkrátka každý.
Cirkulární newsroom – aktuality z cirkulární ekonomiky a jejich dopad na firmy (1. kvartál 2023)
Cirkulární ekonomika, ESG reportingV novém newsroomu přinášíme nejnovější souhrn aktualit z oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti (ESG). Hlavní témata: úspory ve firmách díky cirkulární ekonomice, globální data o stavu cirkularity v ekonomikách, nově vznikající legislativa (greenwashing, ESG, CBAM) a aktuální příležitosti pro financování udržitelných projektů.
O čem je náš projekt cirkulární newsroom?
I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v byznysu ale i na makroekonomické úrovni začít aktivně věnovat.
Cirkulární data room – analýzy, aktuality a trendy cirkulární ekonomiky v datech
V EU můžeme každoročně ušetřit ocel, plasty a hliník v hodnotě až 130 miliard EUR (přibližně polovina HDP Česka v roce 2021), budeme-li s nimi zacházet více cirkulárně. Každý rok se totiž ocitnou na konci svého životního cyklu výrobky z ocele, plastů či hliníku (např. materiály z aut, budov, obalů atd.) odpovídající uvedené hodnotě, které mohou být dále recyklované. Pokud bychom tyto materiály opravdu v daném rozsahu začali recyklovat, dokázali bychom díky nim uspokojit až 64 % celkové poptávky v EU po produktech z nich vyráběných. Právě o potenciálu úspor ve firmách díky cirkulárním principům se hovořilo v prvním bloku Cirkulární akademie 2023.
zdroj dat a graf: Material Economics (2020). Preserving value in EU industrial materials – A value perspective on the use of steel, plastics, and aluminium.
A jaká je realita? Dle letošního Circularity Gap Report 2023 klesla oběhovost resp. cirkularita světových ekonomik na 7,2 %, což je téměř o 2 % méně oproti prvnímu měření před šesti lety. Pokles je způsoben hlavně masivním růstem spotřeby materiálů v globálním měřítku.
Tyto data mimo jiné ukazují, že rychlost zavádění cirkulárních opatření ve světě není dostatečná (vzhledem k extrémně rychle rostoucí poptávce po materiálech), a to navzdory jejich obrovskému potenciálu pro úspory v ekonomikách.
Webinář Komerční banky: Co nabízí cirkulární ekonomika průmyslu?
Dozvíte se:
Téma představí a na vaše otázky odpoví:
Aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti
Dezinformace hrají prim nejen v politice, ale pronikly již i do ekonomických témat. Nově ohrožují zelenou transformaci i plnění klimatických cílů firem v EU.
Německo na lednovém setkání Světového ekonomického fóra v Davosu potvrdilo, že chce nadále pokračovat v naplňování svých závazků o klimatické neutralitě a přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Evropská komise připravila legislativní návrh, který podstatně zpřísňuje podmínky firem pro ekologická tvrzení (tzv. green claims) a označení na svých produktech. Jak správně a legálně komunikovat udržitelnost radí CIRA Advisory v novém článku.
V tomto roce se bude agentura EFRAG zabývat standardy nefinančního reportingu (ESG) i pro malé a střední podniky.
Systém regulace emisních povolenek by měl koncem roku doplnit tzv. systém CBAM, neboli Carbon Border Adjustment Mechanism. Jeho cílem bude zamezit firmám, aby uměle snižovaly své emisní limity.
Evropská komise v únoru představila myšlenku rozšíření Green dealu s cílem urychlit přechod evropské ekonomiky ke klimatické neutralitě.
Do oblasti materiálových toků se bude silně promítat digitalizace. První materiálové pasy výrobků mají v evropském prostoru vstoupit v platnost už začátkem roku 2024.
Generali Česká pojišťovna spustila 3. ročník soutěže s názvem SME EnterPRIZE.
…a my jsme jejím hrdým partnerem! Soutěž je určena pro všechny startupy, živnostníky i mikro, malé a střední podniky (tzv. SME), které v České republice podnikají udržitelným způsobem. Pokud tedy do této kategorie patří i vy, neváhejte se do soutěže přihlásit. Máte možnost získat nejen finanční odměnu, ale také mediální podporu a náš CIRAA mentoring vašeho udržitelného byznysu. A to opravdu stojí za to 😊.
7 udržitelných materiálů, které dnes mohou změnit ekonomickou realitu
Cirkulární ekonomikaPlasty, kovy, papír a sklo nemohou zůstat jedinými druhy materiálů současné ekonomické produkce, pokud firmy chtějí dosáhnout svých udržitelných cílů. Existuje však i řada nových a progresivních nízkoemisních materiálů, které se svými vlastnostmi těmto tradičním materiálům nejen vyrovnají, ale mají i řadu dalších výhod, kterými jim mohou snadno konkurovat. Jaké materiály se tedy mohou stát hybateli změn v již zavedené rutině výrobních podniků? A jaké mají výhody? To si shrneme v prvním dílu článku o nových materiálech.
Nové druhy udržitelných materiálů – jejich výhody a příklady z praxe
Recyklovaný beton
Stavebnictví se potýká nejen s výrazným nárůstem cen stavebních materiálů, ale také s enormní produkcí stavebního a demoličního odpadu. Ten většinou končí na skládkách bez dalšího využití. Právě s tlakem na eliminaci tohoto odpadu a snahou o snížení cen drahých stavebních materiálů se však objevují snahy o cirkulární využití i tohoto odpadu. A to ve formě recyklovaného betonu, který začala vyrábět například společnost Skanska pod obchodní značkou Rebetong nebo česká firma Cementum.
Recyklovaný beton může sloužit jako nový stavební materiál, a to jak pro stavbu domů, tak i jako podkladová vrstva některých ploch (dlažby pro pěší a pod.) Oproti standardnímu betonu má technická omezení, např. nižší nosnost. Možnosti jeho využití společnost Skanska postupně testuje v rámci svých projektů. Použitím 1 m3 recyklovaného betonu lze ušetřit až tunu přírodního kameniva (štěrku a písku), několik kilogramů cementu a přibližně 100 litrů vody. Výrazně se snižují i náklady na přepravu, které jsou spojené s nákupem materiálu na výrobu nového betonu. Recyklovaný beton má zároveň nižší koeficient tepelné vodivosti oproti klasickému betonu, čímž se podstatně snižuje také energetická náročnost budov a vznik městských tepelných ostrovů.
Dřevo jako „nový“ stavební materiál pro bytové domy
Ačkoli dřevo není novým materiálem, na jeho použití ve stavebnictví se v důsledku rozmachu jiných materiálů poněkud zapomnělo. Kromě výstavby chat a rekreačních objektů však může dřevo plně sloužit jako stavební materiál i pro stavbu rodinných a bytových domů. Právě o to se snaží i evropská iniciativa Wood4Bauhaus, a to včetně zavedení cirkulárních principů do stavebnictví a propagaci tzv. zelených budov. Reálné projekty už lze v tomto směru vidět například v podobě Radlického Dřeváku společnosti Skanska.
Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje i Radek Oslizl ze společnosti Novatop pro podcast Loopa o udržitelných stavebních materiálech. Více o bariérách v používání nových typů materiálů píšeme také v druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení?
Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje Radek Oslizle ze společnosti Novatop pro podcast Loopa.
Konopí pro textil i stavebnictví
Konopí se dříve běžně používalo pro tvorbu textilních vláken a výrobu oblečení. Přesto jej v posledních stoletích de facto nahradila bavlna, která je snadnější na zpracování textilního vlákna. Produkce bavlny je však ve srovnání s pěstováním technického konopí extrémně neekologická. Pro vypěstování 1 kilogramu bavlny, které stačí na vytvoření zhruba 4 triček, je použito až na 10 tisíc litrů vody. Právě náročnost pěstování bavlny na vodní zdroje stojí například za ekologickou katastrofou v podobě vysychání Aralského jezera.
Náročná je bavlna i na spotřebu herbicidů a pesticidů. V tomto ohledu je konopí mnohem odolnější a na samotné pěstování mu stačí dešťová voda. Proto je možné pěstovat jej snadno kdekoliv na zemi. Pro tvorbu svého oblečení vsadila na textilní vlákno například česká firma Bohempia, která v Česku technické konopí i pěstuje. A nespotřebované pazdeří z rostliny má v plánu prodávat jako materiál do stavebnictví. Z něj se vyrábí konopný beton, který má lepší izolační vlastnosti než klasický beton a zároveň je propustnější, čímž si snadněji poradí i s vlhkostí.
Houbové mycelium pro logistiku
Ačkoli houby byly až do nedávna zálibou pouze vášnivých houbařů, nyní se ukazuje, že potenciál tohoto organismu spočívá i v tvorbě tzv. houbového mycelia. To vzniká ze směsi organického původu, kterých se nechá prorůstat vhodná kultura hub. V tomto ohledu je oblíbená například houba reishi, kterou zvolila i česká firma Myco. Pro celý proces růstu houbového mycelia zároveň stačí běžná pokojová teplota, čímž tento materiál ve fázi své výroby silně konkuruje i plastům, které pro svou výrobu potřebují teplotu až okolo 300 stupňů Celsia.
Právě v kontextu plastů se o houbovém myceliu hovoří jako o možné adekvátní náhradě, která je nejen levnější, ale i ekologičtější na výrobu. V suchém prostředí má totiž tento materiál stabilní vlastnosti až po desítky let. Ve vlhkém prostředí se naopak snadno rozloží do 8 týdnů.
Na malosériové výrobě obalů s houbového mycelia se nyní testováním podílí například výrobce čajů společnost Sonnentor. Díky svým vlastnostem by se však do budoucna mohl materiál osvědčit také ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu, což nyní Myco testuje ve spolupráci s chemickou fakultou VUT Brno a Akademií věd.
Obaly z houbového mycelia. zdroj: Myco.cz
Materiály ze zbytkových surovin
Z pohledu udržitelnosti není nic lepšího, než využívat odpad, který vznikl v rámci ekonomické produkce nebo po spotřebování produktu. Tímto způsobem se dá zpracovat kávová sedlina, kterou pomocí kaskádové recyklace přetváří například společnost Hydal na kávovou kosmetiku.
Velký potenciál tkví i ve zpracování dalšího gastroodpadu, například fritovacího oleje. Z něj vytvořený biopolymer rovněž slouží pro výrobu kosmetiky. Mezi další nízkoemisní materiály ze zbytkových surovin patří třeba textilní vlákna z kokosových ořechů, ananasových listů (Piňatex) nebo banánových slupek (Bananatex).
Za zbytkové suroviny lze považovat i odpadní produkty, které vznikají přímo ve výrobě v rámci daného výrobního závodu. Tímto způsobem zpracovává například česká firma Plastia odpadní plastový granulát, který vzniká při výrobě jejich zahradních a pěstitelských výrobků. V některých produktech pak tento odpadní regranulát tvoří až 100 % složení produktu.
Cestou zpracování zbytkových surovin se vydala i česká automobilka Škoda, a to na výrobu textilních potahů sedaček. Ve spolupráci s firmami SAGE Automotive Interiors a AUNDE tak vyvíjí textilní materiály z recyklovaných plastových lahví, díky nimž se potahové textilie vyznačují vysokou odolností.
Korek místo kůže zvířat
V evropském prostředí dává smysl i použití korku, který je hojně pěstován v Portugalsku. Díky tomu, že je korek lehký, pružný, voděodolný a zároveň dobře izoluje hluk i teplo, tak je vhodný pro použití například ve stavebnictví, a to na izolační desky nebo podlahovou krytinu. Z korku se však vyrábí i textilní materiál, který pro svou odolnost a nepropustnost vody může být vhodnou náhradou za kožené materiály, jejichž výroba se pojí s etickou otázkou chovu a zabíjení zvířat pro získávání textilní kůže.
Upcyklované materiály
Materiálem může být i to, co tak na první pohled nevypadá, jak jsme si uvedli už výše u zbytkových surovin. Jako materiál k výrobě nových produktů se dají použít i věci, které už dosloužily svému účelu. Tomuto procesu použití starých produktů na výrobu nových věcí se říká upcyklace a lze takto zpracovat třeba staré plachty z aut, autopásy, skleněné lahve od vína nebo i gramodesky, jak dokazují v ostravské firmě Navzdory.
Pod rukama šikovných designérů tak vznikají nové produkty jako tašky, batohy, skleněné misky nebo nástěnné hodiny. Fantazii se meze nekladou a hranice jsou dané pouze vlastnostmi daného upcyklovaného produktu.
Proč se i přes řadu výhod tyto nové materiály používají ve výrobě stále pouze v malém množství? Tím se zabýváme ve druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení?
CIRA Advisory a INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) se rozdělují
Cirkulární ekonomika, Tiskové zprávyInstitut cirkulární ekonomiky (INCIEN) se po vzájemné dohodě se svou sesterskou společnosti CIRA Advisory s.r.o. (CIRAA) vzdal obchodního podílu v této firmě. Obě organizace tak od začátku roku 2023 ve společné shodě ukončují úzkou spolupráci. INCIEN i CIRAA zůstávají nadále aktivní v oblasti cirkulární ekonomiky a případná další spolupráce obou subjektů bude probíhat v rovině dílčích zakázek a projektů, kde bude spojení vzájemných sil dávat největší smysl pro naplnění cíle projektu poskytne výraznou přidanou hodnotu.
CIRA Advisory (CIRAA) vznikla jako sesterská společnost INCIEN v roce 2019 s cílem navazovat na aktivity INCIEN na tzv. mikroekonomické úrovni, tedy prakticky firmám pomáhat s implementací cirkulární ekonomiky do jejich procesů. Jejím hlavním zaměřením je poskytování poradenství a konzultací v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, vytváření strategií vedoucích k udržitelné transformaci společnosti, postavené na principech cirkulární ekonomiky. CIRAA zároveň tyto změny pomáhá firmám správně komunikovat, jak na interní, tak na externí úrovni a nastavovat komunikační strategie tak, aby se vyhnuli greenwashingu. Cílem CIRAA je být dlouhodobým strategickým partnerem a průvodcem pro firmy i instituce na cestě k jejich vyšší cirkularitě a přechodu k udržitelnosti. INCIEN se u vzniku CIRAA stal jedním ze spolumajitelů a až do letošního roku si držel vlastnický podíl v CIRAA o výši 10 %. Současnými majitelkami společnosti CIRA Advisory jsou Laura Mitroliosová, která je zároveň CEO společnosti a Ivana Hekerle, která řídí divizi komunikace.
INCIEN byl založen v roce 2015 Soňou Klepek Jonášovou s cílem přinést téma cirkulární ekonomiky do České republiky a postupně jej zavádět do firem či státní správy. Minulý rok převzal po Soně Klepek Jonášové vedení Pavel Zedníček, pod jehož taktovkou INCIEN na přelomu roku 2022/2023 revidoval svoji vizi. INCIEN si za svůj cíl zvolil podporu zavádění cirkulárních principů do praxe díky aktuálním a relevantním datům, která mu umožňují prosazovat udržitelná řešení na národní úrovni. Příkladem je nedávno publikovaná studie s názvem Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci průmysl. INCIEN se stále ve větší míře profiluje jako spolehlivý partner pro firmy a veřejný sektor na jejich cestě k cirkularitě díky poskytování odborných konzultací. Nedílnou součástí aktivit INCIEN je také tvorba silné komunity, spolupráce, diskuze a sdílení příležitostí i dobré praxe v rámci Českého cirkulárního hotspotu. V neposlední řadě bude INCIEN nadále aktivním hráčem v mediálním prostoru a ve vzdělávání klíčových aktérů.
Obě organizace jsou si vědomé širokých možností, které cirkulární ekonomika přináší a budou tak českému trhu poskytovat paletu různých služeb každá svým osobitým a jedinečným způsobem.
Greenwashing: Jak jej upravuje legislativa a na co si dát pozor
Cirkulární ekonomika, Komunikace a PR, VzděláváníZelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.
Co je to greenwashing?
Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.
Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.
Zdroj: Canva
Jaké právní normy upravují greenwashing?
V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.
Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:
V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.
Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?
Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.
Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.
Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?
1. Buďte transparentní
Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.
Konkrétně evropská legislativa doporučuje:
2. Nepoužívejte falešné certifikace
Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.
Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.
3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace
Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.
4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku
Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.
Zdroj: Canva
5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci
Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.
Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky, kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.
Případová studie: Jak jsme vypracovali koncept re-use centra pro Pražskou tržnici
Cirkulární ekonomika, Cirkulární firmaPražská tržnice je bývalý průmyslový areál v širším centru hlavního města, který už několik let poskytuje veřejnosti prostor na vzájemné setkávání, pořádání trhů nebo gastronomické zážitky. Aktuální stav Tržnice ale neodpovídá moderním standardům a hlavní město Praha proto začalo s plány rekonstrukce. Jedním z konceptů na renovaci prostor je také vznik edukativního re-use centra v Hale 39, tzv. Cirkulárního domu. Zde se bude moci veřejnost vzdělávat o tématu cirkulární ekonomiky. A jak se na vzniku tohoto re-use centra podílela CIRAA? Co vše bude součástí Cirkulárního domu a co jsme doporučili pro jeho provoz?
Koncept pražského Cirkulárního domu konzultovalo 10 českých a zahraničních re-use center
Osloveno bylo celkem 10 českých a zahraničních organizací z re-use komunity. Z hloubkových individuálních rozhovorů s těmito organizacemi jsme následně vypracovali přehlednou SWOT analýzu s profily možných a vhodných provozovatelů Cirkulárního domu. A neopomenuli jsme ani na možné funkční business modely a definování cílových skupin, které mohou mít o aktivity Cirkulárního domu zájem.
Základem re-use centra je správně zvolený obchodní model i aktivity pro veřejnost
“Ve druhém kroku jsme se se vzniklými podklady zaměřili na vypracování konkrétního business modelu, který odpovídá potřebám a cílům Pražské tržnice. V intenzivní kooperaci s týmem Tržnice jsme vypracovali tematickou náplň re-use centra, a to s popisem jednotlivých služeb, které budou v centru provozovány a podpoří tak edukativní charakter projektu,” komentuje průběh spolupráce Schandl.
“Skrze nástroje jako business model canvas a value proposition canvas jsme následně vypracovali 3 možné scénáře fungování Cirkulárního domu – realistický, optimální a ambiciózní. Ty popisují jednotlivé roky ekonomického fungování re-use centra a slouží Pražské tržnici pro posouzení jednotlivých forem provozu centra,” doplňuje Schandl.
Další vývoj projektu Cirkulárního domu v Pražské tržnici
Cirkulární dům by měl sloužit především jako výkladní skříň re-use aktivit a nabídnout veřejnosti různorodé edukativní programy k tématu cirkulární ekonomiky. Cesta od ekonomické studie k realizaci je samozřejmě ještě dlouhá. Další vývoj tedy ukáže, zda (a jak) se bude studie v praxi realizovat.
Naše Cirkulární akademie oficiálně zahájila svou činnost. Proč se vyplatí zapojit?
Cirkulární ekonomika, Cirkulární eventyV úterý 10.1.2023 jsme slavnostně zahájili spuštění Cirkulární akademie – prvního expertního vzdělávacího centra, které vám poskytne hluboký vhled do tématu cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Na akci v Kampusu Hybernská se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023, diskutovaly také globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky mající dopad na byznys a společnost.
O slavnostním zahájení Cirkulární akademie 2023
Celou akci jsme organizoval jak jinak než udržitelně (zajímá vás, jak zorganizovat udržitelný event? můžete si přečíst náš článek věnovaný tomuto tématu). Využili jsme lokální catering v Kampusu Hybernská, samozřejmostí byla i veganská nabídka nebo výborné domácí cukroví od Ivana Hekerle (Jeneralova). Veškerou výzdobu jsme si zapůjčili z kanceláří. Díky skvělé lokaci jsme žádné věci na akci nemuseli dopravovat. Účastníků se sešel plný sál a atmosféra byla výborná. Pokud i vy chcete dělat vaše akce udržitelně, neváhejte se na nás obrátit.
Děkuji také našim řečníkům David Röling, Laura Mitroliosová, Ondráš Přibyla, Pavlína Kulhánková, Jan Maršák, Vojtech Vosecky, Dagmar Milerova Praskova. Děkuji také celému týmu, který se na akci podílel!
Záštitu Akademii udělilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerství průmyslu a obchodu. Partneři akademie jsou Komerční banka, E.ON, Ipsos, Velvyslanectví Nizozemského království, Kampus Hybernská, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR , či projekt Fakta o klimatu. Mediálními partnery jsou Týdeník Ekonom, Odpadové fórum, BusinessInfo.cz, projekt Společně udržitelně a podcast Loopa Vojty Kovala – Vojtěch Koval.
Proč jsme spustili Cirkulární akademii?
Rostoucí ceny materiálů, energie a dalších surovin jsou jedněmi z hlavních důvodů aktuální dvouciferné inflace a mnoho firem proto své další fungování spojuje s úsporami. Až dvě třetiny firem ale neví, kde hledat prostor pro úsporná řešení mimo snížení spotřeby energie. Na firmy navíc tlačí jak spotřebitelé, tak zaměstnanci a legislativa, aby se chovaly odpovědněji k životnímu prostředí. Na otázky, jak z dané situace ven, jak aktuální krizi proměnit v příležitost a jaké povinnosti se na firmy vůbec vztahují, odpoví první komplexní vzdělávací centrum Cirkulární akademie. Svoji činnost zahájilo 10. ledna v pražském Kampusu Hybernská, a to slavnostním otevřením a představením svých budoucích aktivit. Jeho cílem je vzdělávat klíčové manažery a zaměstnance firem a institucí a ukazovat jim prakticky a do hloubky, jak aplikovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku do své praxe, jak snížit negativní dopady jejich aktivit na životní prostředí a kde najít prostor pro úspory. Svůj první vzdělávací kurz “Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám” spouští Cirkulární akademie 26. ledna 2023.
O čem jsme mluvili na zahájení Cirkulární akademie 2023?
Cirkulární akademie nabídne během roku 2023 jarní a podzimní vzdělávací kurzy, prezenční workshopy, 3 exkurze do firem a také intenzivní Cirkulární letní školu. Přednášet bude přes 30 lektorů a expertů ve svém oboru, kteří do hloubky a velmi prakticky předvedou, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Vzdělávací kurzy budou reflektovat aktuální témata a dotknou se materiálů, energií, odpadů, ESG, digitalizace, ekodesignu produktu, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy. Cirkulární akademii zaštiťuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Legislativa, finance, přístup firem, ale i hrozba CO2 pro naši planetu – to vše zaznělo v rámci oficiálního zahájení Cirkulární akademie
V rámci slavnostního zahájení činnosti se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023 diskutovaly globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky na byznys a společnost. Alarmující stav stávající klimatické situace zhodnotil Ondřej Přibyla z Fakta o klimatu, který poukázal na reálnou koncentrací CO2 v atmosféře, která je nejvyšší za posledních 800 tisíc let, ale zároveň vyzdvihl, že cirkulární ekonomika je řešením problému. To potvrzuje i Circularity Gap report, z něhož vyplývá, že díky zapojení cirkulární ekonomiky dokážeme snížit emise skleníkových plynů až o 39 %. Toto snížení by nám umožnilo udržet oteplení planety v mezích do 1,5 °C. Vojtěch Vosecký z Circle Economy vyzdvihl fakt, že firmy se už neinspirují, ale jednají. V posledních letech vznikají ve firmách přímo oddělení na cirkulární ekonomiku, a proto je vzdělávání nutností, aby mohlo dojít k systémové změně. Toto tvrzení jako velmi potřebné podtrhla i Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu. Ta zároveň veřejnost a firmy seznámila s legislativními změnami a finančními nástroji, které mají udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmách podpořit. Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, naopak představil strategii Cirkulární Česko 2040 a plánované aktivity na státní úrovni. Laura Mitroliosová poukázala na propojenost ESG a cirkulární ekonomiky, která dokáže splnit cíle v rámci firemních strategií udržitelnosti v enviromentálním pilíři. I když se povinnost ESG reportingu nyní týká pouze 25 firem v Česku, časem tato povinnost připadne až 1500 firmám. Firmy budou potřebovat své cíle a závazky v rámci ESG naplnit i prostřednictvím svého dodavatelsko-odběratelského řetězce, čímž se to nepřímo dotkne i malých a středních podniků.
Cirkulární akademie přinese firmám praktické příklady, rady a inspiraci, jak začít s udržitelností
„První tematický vzdělávací blok v rámci Cirkulární akademie odstartujeme 26. 1. Hlavními tématy budou Materiály a Voda & biodiverzita. Záměrně jsme tato témata dali jako první, protože ty stojí na začátku procesu, vývoje, ekonomiky a celkového dopadu na životní prostředí. Věděli jste například, že chytrý design produktu a procesu výroby může až o 80 % snížit celkový dopad na životní prostředí? Souvisí s tím vhodně zvolený materiál, vybraná surovina, nebo proces výroby či obalu, apod. A to chceme objasnit, veškeré konsekvence, které s udržitelností a primárně s cirkulární ekonomikou souvisí,“ doplňuje Dagmar Prášková, manažerka Cirkulární akademie.
Vstupním vzdělávacím blokem provedou účastníky kurzu experti na jednotlivé oblasti z praxe, jakými jsou Adam Havel z MateriÓ, Barbora Koroun z IKEA, Karel Plotěný z Asio, přední český expert na technologie na čištění vod, Jakub Med, odborník na hledání úspor ve firmách díky vodním auditům a Klára Hálová z Mattoni. Mezi další odborníky, kteří vystoupí v dalších blocích, patří mimo jiné Patrik Luxemburk, jehož firma Stabilplastik zpracuje na 4 miliony kilogramů odpadu ročně a dalším firmám pomáhá redukovat odpad v logistice. Tématem designu, cirkulárního stavebnictví a udržitelné architektury provede účastníky kurzu architekt udržitelných staveb Karel Goláň, zakladatel studia crea_tura. Jak na provoz ve firmách proškolí účastníky zakladatelka slovenského Inštitútu cirkulárnej ekonomiky Petra Cséfalvayová, jejíž organizace stojí například za projektem zelené kanceláře Prezidentského paláce na Slovensku.
Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete zde.
Co je a co není cirkulární ekonomika? Vyvracíme 6 nejčastějších dezinformací o cirkulárních principech a udržitelnosti (2 / 2)
Cirkulární ekonomika, VzděláváníCirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. Zatímco v prvním díle tohoto dvoudílného článku jsme se podívali na praktické dopady cirkulárních principů, druhý díl bude věnován dezinformacím. Ty se začínají stále více objevovat ve veřejném prostoru, a zkreslují tak skutečný obsah cirkulární ekonomiky i jejích přínosů. S jakými dezinformacemi o cirkulární ekonomice se tedy nejčastěji setkáváme?
Z článku se dozvíte zejména:
O čem není cirkulární ekonomika?
Internet zaplavily dezinformační weby a s nimi i zkreslené myšlenky a názory, které se opřely také do tématu cirkulární ekonomiky. Mnohdy však tyto postoje vychází z neporozumění tématu, a proto bychom touto cestou rádi uvedli nejčastější dezinformační fauly na pravou míru. O čem tedy skutečně není cirkulární ekonomika?
Dezinformace č. 1: Cirkulární ekonomika je o utahování opasků na úkor životních standardů
Z průzkumu Česká (ne)transformace 2022 sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 vyplývá, že ačkoli jsou si Češi vědomi nutnosti zelené transformace, mají zároveň velký strach z ekonomických a sociálních dopadů, které s sebou tyto změny přinesou. Právě strachu v kombinaci s nedostatkem informací o příčinách a dopadech klimatické krize se chopili dezinformátoři i populisté, a přinášejí tak veřejnosti mnohdy doslova katastrofální obrazy poklesu životní úrovně lidí, které přinesou Green Deal, cirkulární ekonomika nebo přechod na obnovitelné zdroje energie.
Realita: Cirkulární ekonomika dává v první řadě ekonomický smysl
Konkrétními příklady úspěšných realizovaných projektů přinášíme důkazy o tom, že cirkulární ekonomika dokáže nejen zachovat naše současné životní standardy, ale v dlouhodobém rámci může tyto standardy také zvyšovat. V mnohých oborech, jako je například energetika, aplikování cirkulárních principů například v podobě obnovitelných lokálních zdrojů energie pak doslova zabraňuje krizím a propadu životní úrovně.
Dezinformace č. 2: Cirkulární ekonomika vede ke snižování kvality výrobků
Mezi cirkulární principy patří recyklace, upcyklace, repasování, dead-stock nebo second-hand a další. Naše konzumní společnost za desetiletí své existence přiřkla těmto modelům a z nich vzniklých produktů nálepku druhořadého zboží nižší kvality.
Realita: Cirkulární obchodní modely jsou inovativní, což umožňuje zachování kvality výrobků
Technologie a lidské know-how o materiálech a jejich zpracování však již pokročily natolik, že můžeme tyto úsporné a šetrné obchodní modely používat, aniž bychom slevovali na kvalitě zboží a materiálů.
Dezinformace č. 3: Cirkulární ekonomika poškozuje mezinárodní obchod
Cirkulární principy vedou mnohdy v lokální zpracování produktů a materiálů, což snižuje závislost firem na dodavatelském řetězci. To opravdu může vést k poklesu potřeb firem kupovat materiály a komponenty ze zahraničí.
Realita: Cirkulární ekonomika upřednostňuje lokálnost. S mezinárodním obchodem ale dokáže bez problémů koexistovat, nepovede k jeho zániku.
Důraz cirkulární ekonomiky na větší lokálnost přináší nesčetné pozitivní dopady nejen pro firmy, ale i pro životní prostředí. Cirkulární ekonomika tedy může v tomto ohledu napravovat negativní externality mezinárodního obchodu a mezinárodních logistických řetězců.
Dezinformace č. 4: Cirkulární ekonomika je dalším diktátem EU
Realita: Jako členové Evropské unie máme plnohodnotné místo ve všech orgánech této instituce a máme tedy možnost se aktivně podílet na tvorbě veškeré legislativy.
Již před lety se členové EU včetně ČR shodli, že cirkulární ekonomika je cestou, kterou chtějí jít a k tomu postupně vytváří nutnou legislativu. Například v podobě Plánu pro cirkulární ekonomiku nebo zařazení cirkulární ekonomiky jako jedno z témat nefinančního reportingu ESG.
Mnohé zmatky a legislativní nejasnosti tak spíše než ze strany EU vznikají v českém prostředí z důvodu nedostatečné reaktivnosti a pozornosti tomuto tématu ze strany českých zákonodárců. Ti mnohdy nechávají překlápění jednotlivých směrnic a nařízení do českého práva na poslední chvíli, což zvyšuje nejistotu firem a naopak to nahrává rétorice euroskeptiků.
Dezinformace č. 5: Cirkulární ekonomika je příklonem ke komunismu
Důležitým cirkulárním principem je i tzv. sdílená ekonomika, která je založena na půjčování nebo spoluvlastnění věcí, které nepoužíváme často či pravidelně. Cílem je zefektivnit využívání zdrojů a snížit plýtvání zdroji na výrobu nových věcí.
Realita: Efektivnější využívání zdrojů pomocí sdílení a cirkularity nevylučuje koncept vlastnění
Ačkoli někteří dezinformátoři i renomovaná média tvrdí, že cirkulární principy vylučují vlastnit majetek (Neplýtvat, recyklovat, nevlastnit. Kdy přejdeme na cirkulární ekonomiku? (Seznam Zprávy) nebo Největší revoluce kapitalismu přichází. Zaplať, ale nevlastni, velí nový trend (finmag), sdílená ekonomika naopak nabízí další model, který můžeme smysluplně kombinovat s konceptem vlastnění tak, abychom co nejméně zatěžovali životní prostředí.
Dezinformace č. 6: Cirkulární ekonomika je vstupenkou do energetické krize
Zelená transformace včetně evropského Green dealu a přechodu na obnovitelné zdroje bývají dezinformátory označovány za viníky energetické krize, které je Evropa nyní svědkem.
Realita: Obnovitelné a lokální zdroje energie jsou jednou z cest (nikoliv jedinou), jak dosáhnout energetické soběstačnosti.
Cenu energie však významně ovlivnilo hned několik faktorů najednou – zvýšení poptávky po elektřině v rámci po-covidového oživení evropské ekonomiky, válka na Ukrajině a s ní spojené omezení dodávek plynu z Ruska včetně snah Ruska o zvyšování ceny této komodity, výpadky jaderných a uhelných elektráren v řadě evropských zemí a zdražení emisních povolenek.
Z těchto důvodů tedy není možné označit za viníka energetické krize ani obnovitelné zdroje, ani udržitelné strategie EU. Naopak obnovitelné a lokální zdroje energie mohou být cestou, jak dosáhnout energetické soběstačnosti.
Závěr: jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím o udržitelnosti?
Dezinformační rétoriku spojenou s tématem cirkulární ekonomiky dále pečlivě sledujeme a budeme i nadále napomáhat vyvracet nejčastější mýty a omyly, které se v souvislosti s cirkulární ekonomikou objevují nejen v médiích, ale i v zasedacích místnostech firem.
Nejste si v záplavě informací jisti, co přesně by mohla cirkulární ekonomika přinést vám? Tím správným rozcestníkem může být Cirkulární akademie CIRAA.
Chtěli byste si přečíst další příklady, jak funguje cirkulární ekonomika v praxi a jaké jsou její pozitivní dopady na společnost i firmy? To vše jsme shrnuli v první díle tohoto článku – O čem je cirkulární ekonomika.
Co je a co není cirkulární ekonomika? Aneb jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím (1 / 2)
Cirkulární ekonomika, Cirkulární firmaCirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. S tím ale souvisí i rozdílnost pohledů na to, co cirkulární ekonomika vlastně je. Pro někoho je to odpadové hospodářství nebo způsob, jak recyklovat materiály. Někdo vnímá cirkulární ekonomiku jako synonymum oběhového hospodářství. Když však odhlédneme od teorie a myšlenkových konceptů, čím je vlastně cirkulární ekonomika v praxi? Co přináší cirkulární principy firmám i společnosti a s jakými dezinformacemi a zkreslenými představami se naopak v souvislosti s cirkulární ekonomikou setkáváme? V první části dvoudílného článku se pojďme podívat na praktické přínosy cirkulární ekonomiky.
Z článku se dozvíte zejména:
O čem je v praxi cirkulární ekonomika?
Odhlédněme nyní od teorie a pojďme se podívat na to, co reálně představuje pro firmy a společnost zavedení cirkulárních principů do praxe.
Cirkulární ekonomika snižuje náklady na výrobní materiál
Cena některých výrobních materiálů neúprosně stoupá. Na vině jsou nejen šoky v podobě výpadků dodávek surovin z důvodu covidové pandemie nebo energetické krize, ale i špatné zacházení s některými typy materiálů. Konkrétně například tvorba kompozitů nebo slitin, které znemožňují efektivní recyklaci.
Právě cirkulární principy včetně správně navrženého cirkulárního designu výrobků mohou usnadnit a umožnit recyklaci materiálů nebo repasování celých produktů. Díky tomu je zachována hodnota suroviny a firma může již jednou zakoupený materiál znovu zužitkovat přímo ve své výrobě. Tím výrazně ušetří na nákladech za nákup materiálu.
Touto cestou se rozhodl jít výrobce elektromobilů Tesla, který recykluje až 92 % materiálu použitého na výrobu svých autobaterií.
Cirkulární ekonomika umožňuje větší kontrolu nad výrobou
Recyklace a navracení materiálů do výroby snižuje závislost na dodávkách a případných výpadcích materiálu, jakých jsme byli svědkem během covidové pandemie. Recyklace materiálů a výrobních dílů tak umožňuje firmám vyhnout se materiálové krizi.
Materiálové krizi se chce vyhnout i výrobce kamionů Renault trucks. Proto zakládá recyklační továrnu, kde bude recyklovat výrobní materiály a repasovat části svých výrobků.
Cirkulární ekonomika podporuje lokálnost a soběstačnost
Recyklace a navracení materiálů do výroby umožňuje výrobní suroviny znovu použít a zpracovávat lokálně. A to i když byla surovina získána v zahraničí. Cirkulární ekonomika tak smysluplně integruje a kombinuje globální a lokální výrobní modely.
Automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy z recyklovaných materiálů. Tímto způsobem bude lokálně zpracovávat a vracet do výroby i hliník, materiál náročný na těžbu a zpracování.
Cirkulární ekonomika podporuje energetickou bezpečnost
Důležitou součástí cirkulární ekonomiky je také podpora obnovitelných zdrojů energie, které jsou přirozeně získávány lokálně. A používání lokálních energetických zdrojů zajišťuje energetickou i ekonomickou bezpečnost. Firma totiž nemusí spoléhat pouze na dodávky energie zvenčí a neohrožují ji také enormní výkyvy cen energií, kterých jsme byli svědkem během energetické krize související především s válkou na Ukrajině.
Na lokální zdroj energie vsadilo město Mladá Boleslav se svou bioplynovou stanicí. Ta bude z biologicky rozložitelného odpadu firem a domácností vyrábět bioCNG, který poslouží jako palivo pro městské autobusy.
Společnost Sonnetor je známá jako výrobce čajových směsí. Bylinný prach, který vzniká jako odpadní produkt při výrobě čajů, přetvořila pomocí recyklace na pelety na topení. Těmi pokrývá polovinu nákladů na topení ve svém provozu.
Společnost Thermo Fisher Scientific Brno na obrovské střeše svého brněnského závodu vyrábí elektřinu pomocí 2499 fotovoltaických panelů. Odměnou jí za to je 10% úspora elektrické energie a o 1288 tun nižší emise CO2.
Cirkulární ekonomika vytváří nové byznysové modely a příležitosti
Cirkulární principy umožňují vznik novým odvětvím podnikání a obchodních modelů. Do popředí se tak dostávají koncepty jako repasování, upcyklace, recyklace apod. Ty nabízí firmám možnost změnit zaměření svého podnikání nebo přidat ke své podnikatelské činnosti další aktivity. Detailní popis výhod cirkulárních byznys modelů najdete i v tomto článku.
Biopekárna Zemanka používá pro výrobu svých sušenek nejen primární suroviny, ale také odpadní produkty z jiných firem. Ze zbytkového mláta Plzeňského prazdroje vyrábí slané krekry, od firmy IKEA odebírá kávovou sedlinu na výrobu kávových sušenek a společnost UGO dodává Biopekárně Zemance zbytky ovocné dužiny pro výrobu sladkých i slaných bio Dužinek.
Cirkulární ekonomika se vrací k osvědčeným kořenům “dobrého života”
Kromě nových obchodních modelů se cirkulární ekonomika vrací k osvědčeným principům, které byly kdysi součástí “dobrého ekonomického života”, ale s rozvojem moderní konzumní společnosti se na ně zapomnělo. Nyní se ukazuje, že to mohou být rozumné a funkční modely, které jsou zároveň vždycky šetrné ke zdrojům.
Online antikvariát Knihobot vrací do oběhu přečtené knihy, které ležely bez povšimnutí v domácích knihovnách. Šetří tak nejen zdroje na výrobu nových knih, ale umožňuje čtenářům také najít knihy, ke kterým už vydavatelství nechystají žádné dotisky.
Na principech cirkulární ekonomiky se začínají organizovat top udržitelné konference, jako například letošní Global Goals Summit 2022. Cirkularita se promítá do různých aspektů organizace eventů včetně cateringu. Rohlík.cz několik měsíců před konferencí svážel do kuchyně White Circusu zeleninu a ovoce, které se neprodaly. Tyto potraviny se následně zpracovaly a využily právě na přípravu udržitelného cateringu pro Global Goals Summit 2022. Více si o zákulisí příprav Global Goals Summit (uhlíkově neutrální, zero waste, vegan friendly) můžete poslechnout v podcastu Loopa Vojty Kovala.
Vše o cirkulární ekonomice v praxi českých firem se dozvíte z podcastu Loopa s Vojtěchem Kovalem. Podcast vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory.
Cirkulární ekonomika se inspiruje přírodou
Na spoustu aktuálních environmentálních otázek můžeme najít odpověď také v přírodě. Ta již dávno navrhla efektivní řešení řady problémů a cirkulární přístup se v nich může inspirovat.
Se zelenou technologií na chlazení budov přišla společnost LIKO-S. Věnuje se totiž zeleným stavbám a střechám, které udržují za pomoci půdy a rostlin stabilní klima uvnitř budov.
Cirkulární ekonomika snižuje uhlíkovou stopu lidské činnosti.
Ekonomická produkce stojí velkou měrou za vysokou produkcí skleníkových plynů. Ty jsou příčinou skleníkového efektu a klimatické krize, s níž se nyní potýkáme. Je tedy potřeba přehodnotit, jak nyní ekonomická produkce probíhá a podívat se na odvětví ekonomiky, které se podílí velkou mírou na tvorbě uhlíkové stopy. Těmito odvětvími jsou například stavebnictví, automobilový průmysl nebo produkce obalů. A právě cirkulární principy se ukazují jako cesta, jak tyto sektory ekonomiky dekarbonizovat.
S vysokou uhlíkovou stopou stavebnictví se snaží vypořádat společnost Skanska. Proto vyvinula recyklovaný materiál Rebetong, který obsahuje 100 % recyklované stavební sutě. Z tohoto materiálu staví společnost Skanska další nové domy a byty.
Cirkulární ekonomika integruje ekologický i ekonomický přístup
Ekologie s ekonomií bývají vnímány jako rivalové, cirkulární ekonomika však ukazuje, jak můžeme rozumně používat přírodní zdroje, aniž bychom ohrozili existenci svou či jiných živočiš
ných druhů a rostlin.
Obchod Textile Mountain prodává přebytkovou textilní metráž a galanterii, která by jinak skončila na skládce nebo ve spalovně. Textile Mountain tak našli environmentálně i ekonomicky udržitelný model, jak se vypořádat s textilním odpadem.
Cirkulární ekonomika je o změně myšlení
S rozvojem konzumní společnosti vznikl v ekonomice lineární model uspokojování potřeb vyrobit – prodat – spotřebovat – vyhodit. Z důvodu klimatické, energetické i materiálové krize si však již tento přístup nemůžeme dovolit. Je na čase revidovat, jakým způsobem nyní fungují naše ekonomiky i firmy a přijít s jinými přístupy, jak dále naplňovat lidské potřeby. Příběhy firem, které našly svou cestu v cirkulárních principech, mohou být tou pravou inspirací.
Výrobce nábytku IKEA poskytuje novou službu Druhý život nábytku. Díky této službě mohou zákazníci vrátit nevyužitý nebo nepoužívaný nábytek, který IKEA nabídne znovu k prodeji, a to za zvýhodněnou cenu.
Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu.
Chcete se dozvědět také o dezinformacích a zkreslených představách, které se často pojí s tématem cirkulární ekonomiky? Nejčastější mylná tvrzení a domněnky jsme zpracovali v druhém dílu tohoto článku. Ten se zabývá dezinformacemi a tím, co rozhodně není cirkulární ekonomika.