Příspěvky

Již proběhly první bloky kurzu Cirkulární ekonomika. Kurz si bere za cíl detailněji představit klíčová témata cirkulární ekonomiky pro fungování firem. První lednový blok kurzu se proto zaměřil na nejprve zaměřil na materiály & design a vodu & biodiverzitu. Na druhém bloku kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám jsme měli na programu téma cirkulární energetiky a odpadů. Díky velmi zajímavým hostům jsme nahlédli podrobněji do problematiky, která je velmi komplikovaná.

Jak je to tedy s materiály?

Albert Schnadl z CIRA Advisory mimo jiné představil v rámci cirkulární ekonomiky potenciál úspor, který v případě primárních zdrojů může dosahovat 64 % nebo hodnoty 130 miliard euro, když vezmeme v potaz 150 milionu tun železa, plastu a aluminia, které se každoročně nacházejí na konci svého životního cyklu. Co opravdu musíme chápat jako klíčové, je produkt jako služba, modularita, prodloužení životního cyklu, inovativní materiály, moderní technologie a znovuvyužití existujících materiálů.

Adam Havel z MateriÓ zmínil, že při přemýšlení o nejlepších materiálech je vždy důležité zaměřit se na kontext. Představil materiálové inovace, environment footprint a zdůraznil roli LCA, tedy analýzy životního cyklu, která hraje v cirkularitě a cirkulárním přemýšlení důležitou roli.

Lubomír Krupa z Ateliéru Paletky představil, jak prakticky využívají palety exotického dřeva, které by jinak skončilo na skládce či ve spalovně. V Paletkách aplikují princip krátkého dojezdu pro nákup palet, znovu využití materiálů, modularitu, upcycling a přemýšlejí o nábytku v dlouhém horizontu.

Barbora Kotoun z IKEA nakonec seznámila účastníky kurzu s tím, jak se snaží aplikovat principy cirkularity IKEA. Firma podporuje výkup použitého nábytku (zelený buy-back Friday), zohledňuje analýzu životního cyklu, využívá certifikované dřevo, dává tipy na opravy a prodloužení životnosti a klade si za cíl být do roku 2030 cirkulární.

Téma Vody a biodiverzity

Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory představila téma biodiverzity z globálního hlediska, kdy mezinárodní i evropské plány na obnovu biodiverzity a ochrany životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Také se překrývají agendy ochrany klimatu, biodiverzity, udržitelného rozvoje nebo potravinové bezpečnosti, o kterých se vyjednává v mnoha mezinárodních organizacích, což může vést k různě nastaveným cílům a doporučujícím krokům. V ČR se snižující biodiverzita a negativní dopady klimatické změny projevují ve zhoršujícím se suchu, které ohrožuje krajinu a produkci potravin.

Jakub Med ze spolku H2ospodař! zdůraznil, že v ČR bude mít zvyšování teploty zásadní dopady na kvalitu života a poukázal na to, jakou zásadní roli mají města a člověk na kvalitu vody i její úbytek. Představil také metodiky MPO a MŽP pro vodní audit a odpovědné hospodaření s vodou.

Karel Plotěný z ASIO také hovořil o vlivu měst a malého odpařování a zasakování vody a jako řešení představil principy modrozelené infrastruktury: zelené střechy (kombinace s fotovoltaikou), zelené podklady pro parkování, využití dešťové vody a nutnost dostat požadavky modrozelené infrastruktury do veřejných zakázek i soukromých nákupů.

Klára Hálová z firmy Mattoni ukázala, jak jsou klima a biodiverzita spojené nádoby a že pro Mattoni je biodiverzita důležitým tématem, protože zdravé přírodní zdroje (voda i půda) jsou pro ně životně důležité.

Energetika – bez obnovitelných zdrojů to nepůjde

Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, představil současné trendy Evropské unie, které se obtisknou do české legislativy, nebo se již v současnosti v české legislativě vyskytují. Co stojí za zmínku, je jistě fakt, že dochází ke zvýšení cen emisních povolen a tyto výnosy jsou určeny pro financování Modernizačního fondu. Jinými slovy ten, kdo znečišťuje, musí platit a přispívat ke zlepšení současné situace.

Neméně zajímavý je také koncept agrivoltaiky, tedy propojení zemědělské produkce a výroby solární energie, kde ovšem platí, že v ČR zatím chybí legislativa a bude snad dopracována ještě v tomto roce. Kromě financování obnovitelných zdrojů a instalace fotovoltaických elektráren, které jsou momentálně jedním z hlavních řešení energetické krize a vysokých cen energie, jsou to ale také energetické úspory, které je třeba chápat jako důležité téma, například skrze zateplování budov. Zajímavostí třeba je, že budovy v pasivním standardu mají potenciál ušetřit až 90 % energie.

Jaroslav Nutil z firmy Mondi Štětí, která je největší papírna v ČR, přiblížil účastníkům výrobu papíru a nastavování cirkulárních principů v papírenském odvětví. Zajímavé je, jak se firma staví k minimalizaci a využití odpadu a šetrnější produkci v celém výrobním procesu.

Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu představil energetickou transformaci jako šachovou hru, kdy je třeba pro různá období vytvářet jiné strategie, a představil dále odhady produkce energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030.

A co si z webinářů lze odnést? Že v podnicích vzniká obrovské množství odpadu a naší snahou je ukázat, jak přemýšlet nad druhy materiálů, nad výrobou a spotřebou, jaké jsou nástroje pro měření dopadů a materiálních toků, a pak hledat úspory jak finanční, tak i environmentální. Zároveň žádný materiál není špatný, jen je špatně využíván.

Odpady

Téma odpadů uvedl Albert Schandl z CIRAA. Mottem této hodiny bylo „žádný odpad, dobrý odpad“.

Mimo jiné mluvil o tom, že definice odpadů v současném zákoně jde někdy proti principům cirkulární ekonomiky a že je důležité mít na paměti hierarchii nakládání s odpady, protože zásadní je prevence vzniku odpadu.

Elias Karraa z firmy Lavaris představil technologie na recyklaci těžko zpracovatelného odpadu (beton, pneumatiky, sádrokarton, sklo, plast) cestou drcení a mletí a představil platformu Reborn Design, kde spolupracují s architekty a designery a vytvářejí z odpadu v rámci soutěže zajímavé produkty.

Patrik Luxemburk prezentoval firmu Stabilplastik, která zpracovává směsný plastový odpad (až z 80 % se běžně těžko zpracovává) a vyrábí z něho plastové přepravní palety. Firma například zaručuje zpětný sběr rozbitých palet, udělala si analýzu životního cyklu plastových palet z recyklátu (ty jsou o 75 % méně zatěžující než dřevěná paleta) a jejich technologie výroby je bezodpadová technologie, tedy pěkný příklad cirkulární výroby.

A shrnutí na konec po prvních blocích kurzu Cirkulární akademie: ochrana životního prostředí je zásadním pilířem ESG a udržitelnosti a CSR a dobrovolné aktivity již nestačí. Na to myslí i legislativa přicházející v podobě různých strategií v rámci Zelené dohody a mezinárodních úmluv. Myslet na eliminaci negativních dopadů na životní prostředí musí zkrátka každý.

Zelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.

Co je to greenwashing?

Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.

Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.

Zdroj: Canva

Jaké právní normy upravují greenwashing?

V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice  o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (280),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky (281),
  • směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (282) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (283),
  • směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (284),
  • nařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry (285),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (286),
  • směrnici 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (287),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (288),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (289),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (290). 

V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.

Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?

Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu  totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách nestanoví konkrétní pravidla týkající se environmentálních tvrzení. Poskytuje však právní základ s cílem zajistit, aby obchodníci neuváděli environmentální tvrzení způsoby, které jsou vůči spotřebitelům nekalé. Nezakazuje používání „zelených tvrzení“, pokud nejsou nekalá.” – Zní z oficiálního výkladu Evropské unie ke Směrnici.

Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.

Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?


1. Buďte transparentní

Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.

Konkrétně evropská legislativa doporučuje:

„Podle článků 6 a 7 Směrnice o nekalých obchodních praktikách týkajících se klamavých jednání a opomenutí musí obchodníci uvádět pravdivá ekologická tvrzení, která neobsahují nesprávné informace a která musí být předkládána jasně, konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl. Podle článku 12 Směrnice o nekalých obchodních praktikách musí mít obchodníci k doložení svých tvrzení k dispozici příslušné důkazy a musí být schopni předložit je srozumitelným způsobem příslušným donucovacím orgánům, je-li tvrzení zpochybněno.”


2. Nepoužívejte falešné certifikace

Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.

Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.

3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace

Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.

4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku

Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.

Zdroj: Canva

5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci

Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.

Greenwashing

Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky,  kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.

Galavečer Cen SDGs2022

Tento rok byl pro nás opravdu pestrou jízdou. Pracovali jsme na různorodých projektech a pro celé spektrum organizací. Od lídrů odvětví jakými jsou např. Kofola, Komerční banka či Skanska Residential, přes ambiciózní startupy, až po neziskovky a orgány veřejné správy. Radili jsme v inovačních centrech. Byli jsme u organizace top udržitelných eventů tohoto roku. Startovali jsme komunikaci klimatické změny v Moravskoslezském kraji. Navrhovali fungování cirkulárních budov a kanceláří v Praze. Rozjeli jsme první komplexní vzdělávací akademii v oblasti cirkulární ekonomiky. Jaké to bylo? 

Prohlédněte si naše klíčové projekty a spolupráce s největším dopadem. Těší nás, že jsme i v tomto roce pomáhali českým firmám a dalším organizacím s promítnutím udržitelnosti do praxe, udržitelnou komunikací a pořádáním cirkulárních eventů.

Poradenství v udržitelnosti: radili jsme 24 firmám na více než 40 projektech

Díky 2 675 hodinám práce (a číslo ještě dále roste) na různorodých projektech se nám v letošním roce povedlo ustálit podobu našeho vlajkového poradenského produktu, kterým je Quick Check udržitelnosti firmy. Quick Check lze zjednodušeně přirovnat ke komplexnímu auditu ve firmě v oblasti udržitelnosti.

„Troufám si říct, že Quick Check v dnešní podobě přesně odpovídá aktuálním potřebám strategického managementu firem v problematice udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Díky své škálovatelnosti a univerzálnosti se Quick Check hodí jak pro úplné nováčky, tak i pro firmy, které již dělají kroky na cestě k cirkularitě, chtějí se neustále posouvat vpřed a hlavně mít ve svých aktivitách strukturu,” vysvětluje Laura Mitroliosová.  

V jakých firmách jsme náš Quick Check použili letos? 

Kofola – analýza udržitelnosti a materiálových toků nápojářské skupiny

Mezi největší poradenské projekty, kde jsme metodiku Quick Checku letos použili, patřila bezpochyby analýza udržitelnosti pro nápojářskou skupinu Kofola. Projekt vyžadoval zapojení 11 výrobních závodů z 5 zemí v Evropě s více než 2000 zaměstnanci a 26 značek patřících pod skupinu Kofola

Projekt v délce více jak půl roku zahrnoval mimo jiné:

  • Quick Check výrobního podniku Krnov, 
  • rozsáhlé Stakeholder dialogy, 
  • rešerše legislativních trendů,
  • identifikaci globálních trendů v udržitelnosti v nápojářském segmentu,
  • mapování dodavatelského řetězce klienta,
  • vytyčení témat na základě kterých nyní bude Kofola připravovat svoji strategii udržitelnosti.

Jak na cirkulární budovy a kanceláře? Zásadní otázka tohoto roku.

Dopady aktuální energetické a materiálové krize se promítly intenzivně i do oblastí správy a řízení budov. I tyto aspekty jsme řešili v rámci cirkulárního scanu budov Akademie múzických umění v Praze. Pro Akademii múzických umění v Praze (AMU) jsme  zanalyzovali smlouvy a faktury týkající se zejména nakládání s odpady. Udělali jsme terénní šetření v budovách klienta na základě interní metodiky „Cirkulární Quick Check kanceláří”. A nastavili systém priorit – krátkodobých i dlouhodobých – pro další rozvoj cirkularity v budovách a kancelářských prostorech rektorátu AMU a jednotlivých fakult HAMU, DAMU a FAMU.  

Jak aplikovat cirkulární byznys modely do tržního prostředí?

Cirkulárních byznys modelů jsou desítky. České firemní prostředí se ale teprve učí „přemýšlet cirkulárně”. Snažíme se v tomto směru firmám a dalším organizacím co nejvíce pomáhat. V tomto roce jsme intenzivně pracovali např. na aplikaci reuse modelu do českého tržního prostředí. 

Model reuse je nezbytnou součástí cirkulární ekonomiky a my se jeho aplikací do praxe zabýváme dlouhodobě. Mezi kreativně nejzajímavější projekty v tomto ohledu patřila ekonomická studie pro využití objektu Haly 39 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Výsledkem je návrh Cirkulárního domu, unikátního živého prostoru, který má být výstavní skříní lokálních re-use aktivit. Navrhli jsme fungování a ekonomiku daného prostoru jako edukativního reuse centra. V rámci tohoto projektu jsme absolvovali deset stakeholder dialogů se zástupci reuse center v ČR i v zahraničí. 

Reuse tématu jsme se intenzivně věnovali i v rámci rozběhu činnosti České federace nábytkových bank a re-use center, kde působíme jako zakládající člen. Pro Českou federaci reuse jsme připravili obchodní model, na jehož základě nastartovala svoji činnost. Pokračovali jsme přípravou komunikační strategie i konceptu originálního eventu Křeslo pro CEO.

Experti CIRAA v inovačních centrech, udržitelných soutěžích, expertních skupinách a eventech

Naše majitelky, Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle mají osvědčení expertů pro poradenství firmám v rámci činnosti českých inovačních center (SIC, JIC, MSIC). Status experta letos získal taktéž náš konzultant Albert Schandl. V inovačních centrech jsme radili např. při rozběhu firem Fair Bio pražírna, Classic Oil či Art Carbon. Laura pomáhala rozvíjet trend udržitelnějšího sportu a s tím souvisejícího cirkulárního pořádání sportovních událostí. Tyto aktivity vykonávala jakožto členka speciální Komise pro udržitelnost Českého Olympijského výboru a taktéž v rámci konzultací pro Český florbalový svaz. 

U letošních Cen SDGs 2022 (Ceny za rozvíjení Cílů udržitelného rozvoje OSN) jsme byli téměř od začátku. Stali jsme se letošními partnery události Global Goals Summit 2022 a naše majitelky Laura a Ivana celé porotcování Cen SDGs 2022 i facilitovali. Osvětu o Cílech udržitelného rozvoje OSN jsme pomáhali šířit i pomocí podcastu LOOPA. Svým hlasem jsme rovněž pomohli vybrat vítěze udržitelného podnikání Top odpovědné firmy, kterou pořádá Byznys pro společnost.

Kromě již zmíněného Global Goals Summitu 2022 pro nás klíčovou zkušeností v oblasti eventů byla i největší mezinárodní konference o dezinformacích –  Evropa proti informačnímu chaosu. Pro organizátora – institut CEDMO – jsme kompletně zajišťovali organizaci eventu, tak aby odpovídala principům udržitelnosti.

Galavečer Cen SDGs2022

Galavečer Cen SDGs2022: Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle.

Rozvíjíme strategickou komunikaci udržitelnosti napříč obory

V oblasti strategické komunikace udržitelnosti jsme připravovali komunikační strategie pro firmy všech velikostí. Od lídrů udržitelných inovací ve svém odvětví jako např. Skanska Residential, přes ambiciózní startupy jako je reKáva, až po neziskovky či orgány veřejné správy. 

Skanska Residential – jak vylepšit co už funguje?

Společnost Skanska osobně považuji za „značku”, která má skvěle propracovanou komunikaci, strategii udržitelnosti, má za sebou konkrétní úspěšné projekty a udržitelné inovace každý den zavádí do praxe,” uvažuje Ivana Hekerle.  Posunout výjimečnou firmu, která skvěle funguje a hezky komunikuje, pro nás byla výzva, se kterou jsme se ale úspěšně poprali a pro Skanska Residential vytvořili komunikační strategii pro oblast udržitelnosti.

Navázali jsme na úspěšnou kampaň Kultura bydlení a doporučili v ní pokračovat s apelem na konkrétní rezidenční projekty Skanska a rozvíjení komunitní komunikaci. Skanska realizuje mnoho udržitelných řešení a inovací, díky nimž se v jejich stavbách lidem žije příjemněji, komfortněji a udržitelně. Navíc jim stavby šetří náklady na energie, spotřebu vody, nebo pravidelné údržby.   

„U klienta jsme zanalyzovali dosavadní profil v oblasti udržitelnosti. To zahrnuje např. určit, kde je potenciál pro komunikaci vzhledem k aktivitám klienta a také obecně k trendům v udržitelné výstavbě. Nastavili jsme doporučení pro rok 2023 a vypíchli hrozby a na co si dát pozor v komunikaci udržitelnosti,” doplňuje Ivana. 

Po prezentaci komunikační strategie pro Skanska Residential – kolegové Ivana Hekerle, Albert Schandl a Jana Babiková.

LIFE COALA: startujeme proces adaptace na klimatické změny v Moravskoslezském kraji

Vypracovat strategii komunikace pro projekt LIFE COALA bylo pro náš tým velkou výzvou hned z několika důvodů – vzhledem ke komplexitě celého tématu, plánované délce projektu (10 let!), počtu aktivních partnerů (13 velkých organizací včetně měst, univerzit, ministerství,…), ale především – kvůli důležitosti samotného tématu adaptace na klimatické změny v kraji. To poslední vystihl na společné schůzce ekopsycholog Jan Krajhanzl, spoluautor výzkumu Česká (ne)transformace 2022, když řekl, že pokud pohoří adaptace na změnu klimatu v MSK kvůli špatně zvolené komunikaci, pak můžou být společenské důsledky opravdu dramatické. A naopak, pokud se vše strategicky dobře nastaví již od začátku, může se v MSK v následující dekádě mnoho věcí změnit k lepšímu. Právě tato odpovědnost náš komunikační tým v čele s Ivanou Hekerle dobře nakopla a výsledkem je nadupaná strategie”, která je především data driven – vychází z reálných průzkumů veřejného mínění, průzkumů činností samospráv, aplikované psychologie a mnoha hodin strávených rozhovory se stakeholdery.

Pokud Vás zajímají další projekty z oblasti komunikace udržitelnosti, bližší informace najdete v našich referencích. Udržitelnou komunikaci jsme nastavovali a řídili v mnoha firmách včetně Biopekárna Zemanka, Sociorating, reKáva, Q Designers (start projektu 100 dětských skupin), Mary Kay, McDonalds, KB, Český cirkulární hotspot a další. 

Náš ESG rozcestník pomohl desítkám firem všech velikostí pochopit podstatu nefinančního reportingu 

Tento rok byl pro vývoj nefinančního reportingu ESG zvlášť významný (aktuální vývoj ESG včetně termínů a povinností pro firmy popisujeme podrobně např. zde). Klienti na tento trend reagují a chtějí se rychle zorientovat v problematice ESG a souvisejícího nefinančního reportingu. Proto jsme přišli s iniciativou ESG rozcestníku. Vyplnění dotazníku včetně výsledků je zcela zdarma. Během několika měsíců ho vyplnily už desítky firem všech velikostí – od menších po nadnárodní korporace. „ESG rozcestník jsme navrhovali tak, aby jej dokázali majitelé či manažeři firem vyplnit z hlavy bez složitých podkladů. Výsledná zpráva je vždy personalizovaná na míru dané firmě dle odpovědí, které uvedla kontaktní osoba,” vysvětluje Laura Mitroliosová.

Manuál udržitelné komunikace bez greenwashingu šel na dračku jako chleba vyndaný z horké pece 

Manuál udržitelné komunikace bez greenwashingu jsme vytvořili ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. Během necelého půl roku od jeho publikování měl manuál stovky stažení a to nejen z Česka ale i ze Slovenska. 

Tento úspěch Manuálu nám potvrdil, že jsme tady trefili do černého – firmy intenzivně hledají návody, jak komunikovat udržitelnost pravdivě, transparentně a věcně správně. Zkrátka tak, aby se vyhnuli typickým hříchům greenwashingu. V návaznosti na vydání Manuálu jsme absolvovali rozhovory s firmami a organizacemi, které si tento dokument stáhly. Organizovali jsme workshopy na toto téma (např. v rámci Týdne inovací v listopadu). Z rozhovorů jsme se dozvěděli, že téma greenwashingu je pro firmy nové a velice často principy komunikace bez greenwashingu neumějí aplikovat do denní reality své organizace. I proto jsme se tomuto tématu rozhodli dále naplno věnovat – pokračujeme v projektech přípravy firemních strategií v oblasti udržitelné komunikace, organizujeme vzdělávací eventy na toto téma apod. 

Závěr: co nás čeká v příštím roce?


Začneme tím nejdůležitějším – vzděláváním

Celý svět se nám tento rok mění přímo před očima. Válka na Ukrajině a energetická krize nám nastavují ještě ostřejší zrcadlo. Odhalují, jak křehké a napadnutelné jsou bezpečnost, naše materiální jistoty a ekonomické systémy, v nichž žijeme. Jak zajistit větší ekonomickou bezpečnost EU a ČR? Jednou z odpovědí je cirkulární ekonomika. 

Cirkulární ekonomika je taktéž klíčovým prvkem dekarbonizace evropského průmyslu. Každá klimatická strategie (ať už firemní strategie snižování emisí nebo strategie na úrovní samospráv) s ní proto musejí počítat. 

Analýzy průzkumů veřejného mínění během prací na projektu LIFE COALA nám bohužel ukázaly, že o Green Dealu (rozuměj zelené transformaci ekonomik EU) existuje u laické veřejnosti extrémně nízké povědomí. Firmy a státní instituce jsou na tom o něco lépe. Přesto mnohdy tápou, jak udržitelnost promítnout do reality své organizace.

Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu. Budete u toho s námI? 

Vznik CIRAA se nesl v relativně netradičním módu. Své působení jsme odstartovali před začátkem pandemie, a tak jsme byli velmi rychle nuceni fungovat převážně online. To nám však v ničem nebrání a všichni zaměstnanci se s vizemi a hodnotami firmy, které máme v naší společnosti jasně definované, plně identifikují. Navíc mezi sebou máme všichni velmi přátelské vztahy. I přesto jsme si ale tyto skutečnosti chtěli ověřit a zjistit, jestli nám něco neuniká mezi řádky. Podstoupili jsme tedy rating sociálního prostředí ve firmách, který nám poskytl náš partner SocioRating Institute. A jak jsme dopadli? To vše v tomto článku. 

Co je SocioRating? 

Je to nástroj, který měří vitalitu organizací prostřednictvím propracovaných otázek směřující na zaměstnance. U nás proběhlý rating ukázal, že naše prezentace a komunikace směrem k veřejnosti je upřímná, kvalitní a dle našich nastavených zásad. Jsme nadšení, že jsme dostali nejvyšší ohodnocení, a to A+.

100% spokojenost s vedením organizace

Z čeho měly obrovskou radost naše majitelky Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle, byl index důvěry. Zde totiž všichni zaměstnanci uvedli, že našemu vedení věří jak po lidské, tak po profesní stránce. Naše CEO Laura se k ratingu vyjádřila následovně:

„Je to zpětná vazba na to, jakým způsobem se snažíme firmu řídit, jakým způsobem komunikujeme v rámci týmu a jakou atmosféru v týmu vytváříme. Takže za mě je toto velmi potěšující.“

Home office po celém světě

Výsledek důvěry je příjemný i z toho důvodu, že v CIRAA pracujeme hodně na home office. Jedna kolegyně k nám například původně nastoupila jako stážistka, následně převzala úlohu HR operations a aktuálně funguje už několik měsíců z Francie. K práci v CIRAA se vyjádřila následovně:

„V CIRAA jsme všichni na jedné lodi a v tom je naše síla. Od začátku jsem se v týmu cítila velmi příjemně. Na cokoli, co jsem nevěděla (a stále nevím), se mohu zeptat ostatních. Kolegové mi vždy mile rádi odpoví, pomůžou, nebo podají pomocnou ruku.“

Další kolegyně odjela na několikaměsíční studijní pobyt do Kanady a také máme kolegu v Argentině či z Anglie. Celý tento model nám funguje, protože si všichni důvěřujeme v tom, že co slíbíme, to také splníme.

„Není důležité, odkud práci děláte, je důležité, že ji odvádíte dobře. K tomuto modelu fungování nám pomohl náš start v pandemii, kde jsme museli fungovat na home office. Dokázali jsme si, že když je vůle se oboustranně na způsobu práce domluvit, dá se firma rozjet i v této době a pracovat je možno z různých koutů světa,”

doplňuje Ivana Hekerle, ředitelka strategické komunikace v CIRAA.

Juniorní a seniorní rozdíly v týmu

Naše firma nabízí pracovní možnosti i stážistům. Zajímavým zjištěním v SocioRatingu byl jejich přístup k zaměstnání v porovnání s přístupem seniorních pracovníků. 

Studenti a stážisti totiž mají tendenci častěji měnit práci, protože si chtějí odzkoušet více pozic. U nás jim však umožňujeme například to, že pro nás mohou pracovat i vzdáleně.

„Určitě se nám však do stážistů oplatí investovat. Nejen, že do firmy vnáší mladistvý pohled na věc a určitou kreativitu, zároveň k nám mohou po skončení stáže nastoupit na plný úvazek a o fungování firmy i klientech ví již velké množství informací, což jim pomáhá k vykonávání skvělé práce,“ vyjadřuje se k stážistům Jana Bábiková, která má na starosti komunikaci a PR.

„Není důležité, odkud práci děláte, je důležité, že ji odvádíte dobře. Dokázali jsme si, že když je vůle se oboustranně na způsobu práce domluvit, dá se firma rozjet i v této době a pracovat je možno z různých koutů světa,” doplňuje Ivana Hekerle, ředitelka strategické komunikace v CIRAA.

I vybavení kanceláře se počítá

I přesto, že nám rating vyšel ve velmi vysokých hodnotách a home office u nás není překážkou, našly se samozřejmě i nějaké slabší stránky. Ty jsme zaznamenali ve vybavenosti kanceláří. Z výsledků ratingu bylo patrné, že je to pro zaměstnance důležité, ale není to důvod, proč by ze zaměstnání odešli. S touto skutečností ovšem pracujeme a postupně kanceláře vybavujeme.

Komunikace je klíčem k úspěchu

SocioRating dokáže úžasnou věc, a to zjistit nejen firemní pozitiva, ale i její nedostatky. Důležité poté ovšem je s tímto zjištěním i nadále pracovat a využít jej ke komunikaci se zaměstnanci. Po získání dat z průzkumu od SocioRatingu jsme se proto všichni společně potkali v kanceláři a otevřeně jsme se pobavili o slabých i silných stránkách naší společnosti. Každý měl možnost navrhnout zlepšení a případné benefity, které by si od firmy přál. V závěru jsme si určili cíle pro zlepšení, na kterých jsme začali ihned a intenzivně pracovat.