Příspěvky

Progresivní nové materiály jsou nízkoemisní a cirkulární. Recyklovaný beton, dřevo, houbové mycelium nebo materiály ze zbytkových surovin (tzv. recykláty) mohou brzy nahradit či doplnit řadu tradičně používaných materiálů. A to díky svým unikátním vlastnostem, kterými jim snadno konkurují, jak jsme vysvětlili v článku 7 udržitelných materiálů, které mění ekonomickou realitu. Přesto však jejich zavedení do praxe vázne. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?

Když je legislativa pozadu 

Ačkoli v některých oblastech se legislativa projevila jako dobrý pomocník, někde naopak situaci značně ztěžuje. A to především rigidním systémem legislativních norem, které vychází ze zastaralých technických poznatků a ekonomických přístupů. Typicky je tomu například v sektoru stavebnictví a možnostech použití dřeva pro výstavbu bytových domů, které je v českém prostředí značně limitováno požárními normami. Zatímco v řadě evropských zemí se tak mohou bez problémů stavět domy s dřevěnou konstrukcí až do výše 15 pater, v České republice umožňují požární normy výstavbu pouze do výše 4 pater.

Na legislativní překážky naráží v praxi i řada recyklovaných materiálů nebo materiály či produkty vyrobené ze zbytkových surovin. Aktuální právní normy, které upravují nakládání s odpady, stěžují rozvoj cirkulárních principů. Když je materiál odpadem, musí se s ním totiž nakládat dle odpadové legislativy. Firmy často dané normy neznají, nemají potřebná povolení od úřadů pro nakládání s odpady a pod. Právě ve stavebnictví nebo v potravinářském průmyslu byla situace nejpřísnější. To se však postupně mění, například stavební odpad již nepodléhá zákonu o odpadech, což dává zpracovatelům spoustu nových možností. Podobně vyšla legislativa vstříc i gastroodpadu, která dostal zelenou jako palivo do bioplynových stanic a v dohledné době se zřejmě dočkáme dalších legislativních úprav, které budou podporovat cirkulární zacházení s odpadem jakožto cenné suroviny,” komentuje směřování legislativy Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.

Nové udržitelné materiály naráží na bariéry dodavatelských řetězců

Řada výrobců a obchodníků, kteří vyrábí nebo přeprodávají nové a nízkoemisní materiály, požaduje po svých odběratelích mnohdy odběr určitého minimálního množství materiálu, a to často od 1 tuny, 1 000 ks atd.

A to jsou v praxi nesplnitelné požadavky pro malé firmy, začínající start-upy, nebo testovací výroby, které by paradoxně měly o tyto nové druhy materiálů velký zájem. Takové objemy materiálu jsou totiž pro tyto malé podniky složitě ufinancovatelné nebo příliš riskantní. Příkladem mohou být obalové materiály z houbového mycelia pro menší e-shopy. Pokud je e-shop nucen hned napoprvé odebrat tisíce kusů, zvolí raději tradičnější obalové varianty, s nimiž má zkušenosti a neohrozí jeho cash-flow. Jiným důvodem je situace, kdy začínající firmy ještě nemají vybudovanou adekvátní poptávku, proto jednoduše nemohou odebírat tak velké objemy,” komentuje Milan Suchý, konzultant a odborník pro e-commerce v CIRA Advisory.

Podobně situaci neulehčuje ani opačný případ logistického řetězce, a to velcí odběratelé jako maloobchodní řetězce nebo velké e-shopy. Ti, pokud už jsou ochotni zavést do prodeje nové a ze strany poptávky prozatím neodzkoušené produkty, mnohdy požadují od začátku po svých dodavatelích množství produktů, které pokryje celou síť prodejních poboček. To ale opět znamená množství často v řádech tun nebo tisíců kusů produktů, což nejsou malé firmy – výrobci progresivních materiálů – schopné dodat. Často jsou totiž ve fázi testování svých nových produktů a nemají tak veliké výrobní kapacity.

Jedním z hlavních důvodů, proč se také progresivní materiály nedaří v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce prosadit, je neochota zavedených firem dělat změny (o tom více v posledním bodě tohoto článku). „Řešením by tak bylo akceptovat v dodavatelsko-logistickém řetězci individuální podmínky, pokud jde o množství odebíraných produktů z nových materiálů. V rámci pilotních projektů by se nový materiál postupně otestoval a zpropagoval. Podobně, jako to vidíme u pilotních projektů zálohování PET lahví v ČR. V dlouhodobém horizontu z toho budou těžit všechny strany dodavatelsko-logistického řetězce, spotřebitel i naše planeta,” komentuje možnou cestu Milan Suchý.

Firmy mohou mít špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů, například s bioplasty

Některé firmy se však už po špatných zkušenostech a nařčení z greenwashingu ostýchají prodávat nebo testovat nové druhy materiálů a produkty z nich vyrobené. Příkladem mohou být zkušenosti firem s výrobky z bioplastů, které jejich výrobci šikovně zpropagovali a napomohli tak jejich rozšíření v praxi. Potíž je, že výrobci bioplastových materiálů zatajili (a zřejmě možná ani nezkoumali) některé negativní dopady, které s sebou používání bioplastů nese:

“A to například problematickou recyklaci – většina bioplastů se totiž nesmí dostat do kontejneru na plastový odpad, což velká část spotřebitelů stále netuší, neboť výrobci bioplastů toto nedostatečně komunikují. Diskutabilní je i prodejci bioplastových obalů často zmiňovaná kompostovatelnost, která je mnohdy možná pouze ve speciálně upravených podmínkách velkých kompostáren. A v neposlední řadě výrobci bioplastu často neřeší ekologickou stopu výroby tohoto materiálu. Není tak raritou, že zemědělská půda a plodiny jsou pěstovány jen za ekonomickým účelem výroby bioplastových materiálů, a to za cenu enormního využívání zemědělské půdy a vodních zdrojů,” vysvětluje kontext výroby bioplastů Albert Schandl.

Teprve po otestování vlastností a dopadů bioplastového materiálu se začalo veřejně mluvit také o jeho nevýhodách. To už však bylo pro řadu firem pozdě – do bioplastů investovaly velké množství zdrojů, a to jak do zavedení tohoto materiálu do výroby, tak i do komunikace směrem ke spotřebitelům. Po tomto úsilí tak pro ně musí být velmi frustrující dočkat se negativních ohlasů a anticen kvůli greenwashingu, jako se to stalo například společnosti Rohlík.cz

Co mohou tedy firmy udělat, aby se vyvarovaly takových nepříjemných zkušeností? “Dá se říct důvěřuj, ale prověřuj. Pokud mi obchodní zástupce firmy nabízí nový materiál, ale předkládá mi pouze samá pozitiva, je dobré se zeptat i na možné obtíže spojené s používáním tohoto materiálu. Pokud je to možné, je dobré nechat si vypracovat studii od nezávislé strany a zjistit všechny vlastnosti a dopady, které jsou s tímto novým druhem materiálu spojené. Nebo se podívat, jestli už podobné studie nevznikly. Jednoznačně to tedy znamená zjistit si více informací, případně materiál testovat i ve své výrobě, pokud mám možnost,” doporučuje Schandl.

Poslechněte si epizodu našeho podcastu LOOPA o bioplastech s organizací KOKOZA.

Zavedení nových materiálů stojí v cestě i pohodlí firem a neochota dělat změny

Spousta firem se zavedení nových druhů materiálů vyhýbá i z mnohem jednoduššího důvodu – nic je totiž nenutí. Alespoň prozatím. S tímto přístupem do určité míry sice zamávala materiálová krize, která se v období covidu a vypuknutí války na Ukrajině prohnala světem. Stále to však řadu firem nepřesvědčilo, aby udělaly ve svých výrobách a provozech nějaké změny. A to i přes nedostupnost a rostoucí ceny některých donedávna levných materiálů.

“Je však dobré sledovat i výhled a směřování ekonomické reality do budoucna. A s tím nově vznikající legislativu, která se právě snaží bojovat proti laxnosti některých firem. Například zmiňovaným bioplastům může ztížit situaci zpřísnění evropské legislativy k tématu greenwashingu. A to naopak může otevřít dveře jiným druhům materiálů, které mohou bioplasty efektivně nahradit. Spoustu příležitostí přinese do oblasti materiálových toků také zavedení digitálních pasů, které mají pro první vybraná odvětví vstoupit v platnost už příští rok. Firmy, které tyto trendy nesledují, se tak mohou snadno připravit o řadu obchodních příležitostí,” zdůrazňuje Schandl.

V novém newsroomu přinášíme nejnovější souhrn aktualit z oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti (ESG). Hlavní témata: úspory ve firmách díky cirkulární ekonomice, globální data o stavu cirkularity v ekonomikách, nově vznikající legislativa (greenwashing, ESG, CBAM) a aktuální příležitosti pro financování udržitelných projektů. 

O čem je náš projekt cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v byznysu ale i na makroekonomické úrovni začít aktivně věnovat.

Cirkulární data room – analýzy, aktuality a trendy cirkulární ekonomiky v datech

V EU můžeme každoročně ušetřit ocel, plasty a hliník v hodnotě až 130 miliard EUR (přibližně polovina HDP Česka v roce 2021), budeme-li s nimi zacházet více cirkulárně. Každý rok se totiž ocitnou na konci svého životního cyklu výrobky z ocele, plastů či hliníku (např. materiály z aut, budov, obalů atd.) odpovídající uvedené hodnotě, které mohou být dále recyklované. Pokud bychom tyto materiály opravdu v daném rozsahu začali recyklovat, dokázali bychom díky nim uspokojit až 64 % celkové poptávky v EU po produktech z nich  vyráběných. Právě o potenciálu úspor ve firmách díky cirkulárním principům se hovořilo v prvním bloku Cirkulární akademie 2023.

cirkulární ekonomika materiály

zdroj dat a graf: Material Economics (2020). Preserving value in EU industrial materials – A value perspective on the use of steel, plastics, and aluminium.

A jaká je realita? Dle letošního Circularity Gap Report 2023 klesla oběhovost resp. cirkularita světových ekonomik na 7,2 %, což je téměř o 2 % méně oproti prvnímu měření před šesti lety. Pokles je způsoben hlavně masivním růstem spotřeby materiálů v globálním měřítku.

Tyto data mimo jiné ukazují, že rychlost zavádění cirkulárních opatření ve světě není dostatečná (vzhledem k extrémně rychle rostoucí poptávce po materiálech), a to navzdory jejich obrovskému potenciálu pro úspory v ekonomikách.

 

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

Webinář Komerční banky: Co nabízí cirkulární ekonomika průmyslu?

S přechodem na nízkoemisní ekonomiku stojí průmyslové podniky v Česku před řadou výzev, jak změnit své výrobní a obchodní strategie. Cirkulární ekonomika je jedním z klíčových prvků na cestě ke společnému evropskému cíli být uhlíkově neutrální do roku 2050. Tématem dalšího webináře Komerční banky z konce února byla cirkulární ekonomika z pohledu výzev a příležitostí pro české (nejen) průmyslové podniky.

Dozvíte se:

  • Jaké možnosti má průmysl při přechodu na cirkulární ekonomiku
  • Může být cirkulární byznys model cestou k dekarbonizaci?
  • Cirkulární ekonomika a EU Taxonomie
  • Financování přechodu na cirkulární ekonomiku, možnosti dotací
  • Příklady z praxe

Téma představí a na vaše otázky odpoví:

  • Laura Mitroliosová – CEO, CIRA Advisory
  • Radek Pollák – Korporátní a municipální bankovnictví, Komerční banka
  • Bedřich Doležal – Global Operations Director, LEGO

Aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti

Lednové slavnostní zahájení Cirkulární akademie proběhlo dle principů udržitelného eventu. Jak takový udržitelný event vypadá v rozhovoru prozradila expertka na udržitelné eventy, Eva Šálková z CIRA Advisory.

Dezinformace hrají prim nejen v politice, ale pronikly již i do ekonomických témat. Nově ohrožují zelenou transformaci i plnění klimatických cílů firem v EU.

Německo na lednovém setkání Světového ekonomického fóra v Davosu potvrdilo, že chce nadále pokračovat v naplňování svých závazků o klimatické neutralitě a přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Evropská komise připravila legislativní návrh, který podstatně zpřísňuje podmínky firem pro ekologická tvrzení (tzv. green claims) a označení na svých produktech. Jak správně a legálně komunikovat udržitelnost radí CIRA Advisory v novém článku.

V tomto roce se bude agentura EFRAG zabývat standardy nefinančního reportingu (ESG) i pro malé a střední podniky.

Systém regulace emisních povolenek by měl koncem roku doplnit tzv. systém CBAM, neboli Carbon Border Adjustment Mechanism. Jeho cílem bude zamezit firmám, aby uměle snižovaly své emisní limity.

Evropská komise v únoru představila myšlenku rozšíření Green dealu s cílem urychlit přechod evropské ekonomiky ke klimatické neutralitě.

Do oblasti materiálových toků se bude silně promítat digitalizacePrvní materiálové pasy výrobků mají v evropském prostoru vstoupit v platnost už začátkem roku 2024.

Generali Česká pojišťovna spustila 3. ročník soutěže s názvem SME EnterPRIZE.

…a my jsme jejím hrdým partnerem! Soutěž je určena pro všechny startupy, živnostníky i mikro, malé a střední podniky (tzv. SME), které v České republice podnikají udržitelným způsobem. Pokud tedy do této kategorie patří i vy, neváhejte se do soutěže přihlásit. Máte možnost získat nejen finanční odměnu, ale také mediální podporu a náš CIRAA mentoring vašeho udržitelného byznysu. A to opravdu stojí za to 😊.

Zelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.

Co je to greenwashing?

Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.

Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.

Zdroj: Canva

Jaké právní normy upravují greenwashing?

V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice  o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (280),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky (281),
  • směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (282) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (283),
  • směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (284),
  • nařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry (285),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (286),
  • směrnici 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (287),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (288),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (289),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (290). 

V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.

Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?

Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu  totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách nestanoví konkrétní pravidla týkající se environmentálních tvrzení. Poskytuje však právní základ s cílem zajistit, aby obchodníci neuváděli environmentální tvrzení způsoby, které jsou vůči spotřebitelům nekalé. Nezakazuje používání „zelených tvrzení“, pokud nejsou nekalá.” – Zní z oficiálního výkladu Evropské unie ke Směrnici.

Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.

Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?


1. Buďte transparentní

Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.

Konkrétně evropská legislativa doporučuje:

„Podle článků 6 a 7 Směrnice o nekalých obchodních praktikách týkajících se klamavých jednání a opomenutí musí obchodníci uvádět pravdivá ekologická tvrzení, která neobsahují nesprávné informace a která musí být předkládána jasně, konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl. Podle článku 12 Směrnice o nekalých obchodních praktikách musí mít obchodníci k doložení svých tvrzení k dispozici příslušné důkazy a musí být schopni předložit je srozumitelným způsobem příslušným donucovacím orgánům, je-li tvrzení zpochybněno.”


2. Nepoužívejte falešné certifikace

Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.

Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.

3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace

Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.

4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku

Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.

Zdroj: Canva

5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci

Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.

Greenwashing

Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky,  kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.

V úterý 10.1.2023 jsme slavnostně zahájili spuštění Cirkulární akademie – prvního expertního vzdělávacího centra, které vám poskytne hluboký vhled do tématu cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Na akci v Kampusu Hybernská se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023, diskutovaly také globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky mající dopad na byznys a společnost.

O slavnostním zahájení Cirkulární akademie 2023

Celou akci jsme organizoval jak jinak než udržitelně (zajímá vás, jak zorganizovat udržitelný event? můžete si přečíst náš článek věnovaný tomuto tématu). Využili jsme lokální catering v Kampusu Hybernská, samozřejmostí byla i veganská nabídka nebo výborné domácí cukroví od Ivana Hekerle (Jeneralova). Veškerou výzdobu jsme si zapůjčili z kanceláří. Díky skvělé lokaci jsme žádné věci na akci nemuseli dopravovat. Účastníků se sešel plný sál a atmosféra byla výborná. Pokud i vy chcete dělat vaše akce udržitelně, neváhejte se na nás obrátit.

Děkuji také našim řečníkům David RölingLaura MitroliosováOndráš PřibylaPavlína KulhánkováJan MaršákVojtech VoseckyDagmar Milerova Praskova. Děkuji také celému týmu, který se na akci podílel!

Záštitu Akademii udělilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerství průmyslu a obchodu.  Partneři akademie jsou Komerční banka, E.ON, Ipsos, Velvyslanectví Nizozemského království, Kampus Hybernská, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR , či projekt Fakta o klimatu. Mediálními partnery jsou Týdeník EkonomOdpadové fórumBusinessInfo.cz, projekt Společně udržitelně a podcast Loopa Vojty Kovala – Vojtěch Koval.

Proč jsme spustili Cirkulární akademii?

Rostoucí ceny materiálů, energie a dalších surovin jsou jedněmi z hlavních důvodů aktuální dvouciferné inflace a mnoho firem proto své další fungování spojuje s úsporami. Až dvě třetiny firem ale neví, kde hledat prostor pro úsporná řešení mimo snížení spotřeby energie. Na firmy navíc tlačí jak spotřebitelé, tak zaměstnanci a legislativa, aby se chovaly odpovědněji k životnímu prostředí. Na otázky, jak z dané situace ven, jak aktuální krizi proměnit v příležitost a jaké povinnosti se na firmy vůbec vztahují, odpoví první komplexní vzdělávací centrum Cirkulární akademie. Svoji činnost zahájilo 10. ledna v pražském Kampusu Hybernská, a to slavnostním otevřením a představením svých budoucích aktivit. Jeho cílem je vzdělávat klíčové manažery a zaměstnance firem a institucí a ukazovat jim prakticky a do hloubky, jak aplikovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku do své praxe, jak snížit negativní dopady jejich aktivit na životní prostředí a kde najít prostor pro úspory. Svůj první vzdělávací kurz “Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám” spouští Cirkulární akademie 26. ledna 2023.

O čem jsme mluvili na zahájení Cirkulární akademie 2023?

Cirkulární akademie nabídne během roku 2023 jarní a podzimní vzdělávací kurzy, prezenční workshopy, 3 exkurze do firem a také intenzivní Cirkulární letní školu. Přednášet bude přes 30 lektorů a expertů ve svém oboru, kteří do hloubky a velmi prakticky předvedou, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Vzdělávací kurzy budou reflektovat aktuální témata a dotknou se materiálů, energií, odpadů, ESG, digitalizace, ekodesignu produktu, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy. Cirkulární akademii zaštiťuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. 

„Cirkulární ekonomika je v Česku pořád nové téma, kterému se zatím věnuje pouze několik inovativních firem. Z globálního hlediska ale vidíme, že jde o megatrend, který pomáhá firmám jak z ekonomické stránky, tak s naplněním strategií udržitelnosti. Proto je více než jasné, že o cirkulární ekonomice uslyšíme pořád častěji a pro firmy je důležité pochopit její benefity a souvislosti. Nejde tedy pouze o odpadové hospodářství, ale také o principy ekodesignu, mapování materiálových toků, využívání recyklovaných surovin, digitalizace a mnoho dalšího. Jsem proto ráda, že otevíráme cirkulární akademii, na které vystoupí jak české firmy, které už se tématu věnují, tak lektoři ze zahraničí a budou s účastníky kurzů sdílet praktické zkušenosti a přínosy cirkulární ekonomiky pro své podnikání,“ vysvětluje Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory, organizátor Cirkulární akademie. 

Legislativa, finance, přístup firem, ale i hrozba CO2 pro naši planetu – to vše zaznělo v rámci oficiálního zahájení Cirkulární akademie

V rámci slavnostního zahájení činnosti se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023 diskutovaly globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky na byznys a společnost. Alarmující stav stávající klimatické situace zhodnotil Ondřej Přibyla z Fakta o klimatu, který poukázal na reálnou koncentrací CO2 v atmosféře, která je nejvyšší za posledních 800 tisíc let, ale zároveň vyzdvihl, že cirkulární ekonomika je řešením problému. To potvrzuje i Circularity Gap report, z něhož vyplývá, že díky zapojení cirkulární ekonomiky dokážeme snížit emise skleníkových plynů až o 39 %. Toto snížení by nám umožnilo udržet oteplení planety v mezích do 1,5 °C. Vojtěch Vosecký z Circle Economy vyzdvihl fakt, že firmy se už neinspirují, ale jednají. V posledních letech vznikají ve firmách přímo oddělení na cirkulární ekonomiku, a proto je vzdělávání nutností, aby mohlo dojít k systémové změně. Toto tvrzení jako velmi potřebné podtrhla i Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu. Ta zároveň veřejnost a firmy seznámila s legislativními změnami a finančními nástroji, které mají udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmách podpořit.  Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, naopak představil strategii Cirkulární Česko 2040 a  plánované aktivity na státní úrovni. Laura Mitroliosová poukázala na propojenost ESG a cirkulární ekonomiky, která dokáže splnit cíle v rámci firemních strategií udržitelnosti v enviromentálním pilíři. I když se povinnost ESG reportingu nyní týká pouze 25 firem v Česku, časem tato povinnost připadne až 1500 firmám. Firmy budou potřebovat své cíle a závazky v rámci ESG naplnit i prostřednictvím svého dodavatelsko-odběratelského řetězce, čímž se to nepřímo dotkne i malých a středních podniků. 

Cirkulární akademie přinese firmám praktické příklady, rady a inspiraci, jak začít s udržitelností

„První tematický vzdělávací blok v rámci Cirkulární akademie odstartujeme 26. 1. Hlavními tématy budou Materiály a Voda & biodiverzita. Záměrně jsme tato témata dali jako první, protože ty stojí na začátku procesu, vývoje, ekonomiky a celkového dopadu na životní prostředí. Věděli jste například, že chytrý design produktu a procesu výroby může až o 80 % snížit celkový dopad na životní prostředí? Souvisí s tím vhodně zvolený materiál, vybraná surovina, nebo proces výroby či obalu, apod. A to chceme objasnit, veškeré konsekvence, které s udržitelností a primárně s cirkulární ekonomikou souvisí,“  doplňuje Dagmar Prášková, manažerka Cirkulární akademie. 

Vstupním vzdělávacím blokem provedou účastníky kurzu experti na jednotlivé oblasti z praxe, jakými jsou Adam Havel z MateriÓ, Barbora Koroun z IKEA, Karel Plotěný z Asio, přední český expert na technologie na čištění vod, Jakub Med, odborník na hledání úspor ve firmách díky vodním auditům a Klára Hálová z Mattoni. Mezi další odborníky, kteří vystoupí v dalších blocích, patří mimo jiné Patrik Luxemburk, jehož firma Stabilplastik zpracuje na 4 miliony kilogramů odpadu ročně a dalším firmám pomáhá redukovat odpad v logistice. Tématem designu, cirkulárního stavebnictví a udržitelné architektury provede účastníky kurzu architekt udržitelných staveb Karel Goláň, zakladatel studia crea_tura. Jak na provoz ve firmách proškolí účastníky zakladatelka slovenského Inštitútu cirkulárnej ekonomiky Petra Cséfalvayová, jejíž organizace stojí například za projektem zelené kanceláře Prezidentského paláce na Slovensku. 

„Vidíme, že některé firmy již aktivně chrání přírodní zdroje, a to nejen z environmentálních důvodů, ale i ve snaze zajistit si v dlouhodobém horizontu rozvoj a fungování svého byznysu. Nápojové společností se například začaly starat o čistotu vodních pramenů nebo biodiverzitu v jejich okolí. Výrobci nábytku sází pro změnu nové stromy a obnovují lesy, jinak by za několik let neměli z čeho vyrábět. Pokud by se totiž tyto firmy udržitelnosti aktivně nevěnovaly, ohrožovaly by přímo svou ekonomickou činnost. A právě zástupce Mattoni nebo IKEA, které již konkrétní projekty tohoto typu realizují, jsme také pozvali do Cirkulární akademie jako lektory, aby pomohli inspirovat ostatní firmy, které ještě nemají představu, jak s udržitelností začít,” popisuje náplň kurzů Dagmar Milerová Prášková, manažerka Cirkulární akademie.

Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete zde.

Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. Zatímco v prvním díle tohoto dvoudílného článku jsme se podívali na praktické dopady cirkulárních principů, druhý díl bude věnován dezinformacím. Ty se začínají stále více objevovat ve veřejném prostoru, a zkreslují tak skutečný obsah cirkulární ekonomiky i jejích přínosů. S jakými dezinformacemi o cirkulární ekonomice se tedy nejčastěji setkáváme?

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak může cirkulární ekonomika pozitivně ovlivnit naši životní úroveň.
  • Jak je cirkulární ekonomika propojená s evropskou legislativou.
  • Co znamená sdílená ekonomika a jaké možnosti nabízí.
  • Jak nám může cirkulární ekonomika pomoci z energetické krize.

O čem není cirkulární ekonomika?

Internet zaplavily dezinformační weby a s nimi i zkreslené myšlenky a názory, které se opřely také do tématu cirkulární ekonomiky. Mnohdy však tyto postoje vychází z neporozumění tématu, a proto bychom touto cestou rádi uvedli nejčastější dezinformační fauly na pravou míru. O čem tedy skutečně není cirkulární ekonomika?

Dezinformace č. 1: Cirkulární ekonomika je o utahování opasků na úkor životních standardů

Z průzkumu Česká (ne)transformace 2022 sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 vyplývá, že ačkoli jsou si Češi vědomi nutnosti zelené transformace, mají zároveň velký strach z ekonomických a sociálních dopadů, které s sebou tyto změny přinesou. Právě strachu v kombinaci s nedostatkem informací o příčinách a dopadech klimatické krize se chopili dezinformátoři i populisté, a přinášejí tak veřejnosti mnohdy doslova katastrofální obrazy poklesu životní úrovně lidí, které přinesou Green Deal, cirkulární ekonomika nebo přechod na obnovitelné zdroje energie. 

Realita: Cirkulární ekonomika dává v první řadě ekonomický smysl

Konkrétními příklady úspěšných realizovaných projektů přinášíme důkazy o tom, že cirkulární ekonomika dokáže nejen zachovat naše současné životní standardy, ale v dlouhodobém rámci může tyto standardy také zvyšovat. V mnohých oborech, jako je například energetika, aplikování cirkulárních principů například v podobě obnovitelných lokálních zdrojů energie pak doslova zabraňuje krizím a propadu životní úrovně.

  • O zajištění dodávek vlastní energie, a tedy zamezení energetických výpadků a cenových výkyvů, usiluje i kladenská továrna LEGO. Střechy svého výrobního podniku proto pokryla fotovoltaickou elektrárnou.

Dezinformace č. 2: Cirkulární ekonomika vede ke snižování kvality výrobků

Mezi cirkulární principy patří recyklace, upcyklace, repasování, dead-stock nebo second-hand a další. Naše konzumní společnost za desetiletí své existence přiřkla těmto modelům a z nich vzniklých produktů nálepku druhořadého zboží nižší kvality. 

Realita: Cirkulární obchodní modely jsou inovativní, což umožňuje zachování kvality výrobků

Technologie a lidské know-how o materiálech a jejich zpracování však již pokročily natolik, že můžeme tyto úsporné a šetrné obchodní modely používat, aniž bychom slevovali na kvalitě zboží a materiálů.

  • Ateliér Paletky upcykluje jednocestné palety, ze kterých vyrábí luxusní nábytek. Zhodnocuje tak materiál, který byl po svém jednorázovém použití v logistickém oboru považován za odpad. Ateliér Paletky však v těchto jednorázových paletách objevil zdroj vzácných a exotických dřevin, které přetváří na nový nábytek a bytové doplňky.

Dezinformace č. 3: Cirkulární ekonomika poškozuje mezinárodní obchod

Cirkulární principy vedou mnohdy v lokální zpracování produktů a materiálů, což snižuje závislost firem na dodavatelském řetězci. To opravdu může vést k poklesu potřeb firem kupovat materiály a komponenty ze zahraničí. 

Realita: Cirkulární ekonomika upřednostňuje lokálnost. S mezinárodním obchodem ale dokáže bez problémů koexistovat, nepovede k jeho zániku. 

Důraz cirkulární ekonomiky na větší lokálnost přináší nesčetné pozitivní dopady nejen pro firmy, ale i pro životní prostředí. Cirkulární ekonomika tedy může v tomto ohledu napravovat negativní externality mezinárodního obchodu a mezinárodních logistických řetězců.

Dezinformace č. 4: Cirkulární ekonomika je dalším diktátem EU

Realita: Jako členové Evropské unie máme plnohodnotné místo ve všech orgánech této instituce a máme tedy možnost se aktivně podílet na tvorbě veškeré legislativy.

Již před lety se členové EU včetně ČR shodli, že cirkulární ekonomika je cestou, kterou chtějí jít a k tomu postupně vytváří nutnou legislativu. Například v podobě Plánu pro cirkulární ekonomiku nebo zařazení cirkulární ekonomiky jako jedno z témat nefinančního reportingu ESG.

Mnohé zmatky a legislativní nejasnosti tak spíše než ze strany EU vznikají v českém prostředí z důvodu nedostatečné reaktivnosti a pozornosti tomuto tématu ze strany českých zákonodárců. Ti mnohdy nechávají překlápění jednotlivých směrnic a nařízení do českého práva na poslední chvíli, což zvyšuje nejistotu firem a naopak to nahrává rétorice euroskeptiků.

Dezinformace č. 5: Cirkulární ekonomika je příklonem ke komunismu

Důležitým cirkulárním principem je i tzv. sdílená ekonomika, která je založena na půjčování nebo spoluvlastnění věcí, které nepoužíváme často či pravidelně. Cílem je zefektivnit využívání zdrojů a snížit plýtvání zdroji na výrobu nových věcí.

Realita: Efektivnější využívání zdrojů pomocí sdílení a cirkularity nevylučuje koncept vlastnění

Ačkoli někteří dezinformátoři i renomovaná média tvrdí, že cirkulární principy vylučují vlastnit majetek (Neplýtvat, recyklovat, nevlastnit. Kdy přejdeme na cirkulární ekonomiku? (Seznam Zprávy) nebo Největší revoluce kapitalismu přichází. Zaplať, ale nevlastni, velí nový trend (finmag),  sdílená ekonomika naopak nabízí další model, který můžeme smysluplně kombinovat s konceptem vlastnění tak, abychom co nejméně zatěžovali životní prostředí.

Dezinformace č. 6: Cirkulární ekonomika je vstupenkou do energetické krize

Zelená transformace včetně evropského Green dealu a přechodu na obnovitelné zdroje bývají dezinformátory označovány za viníky energetické krize, které je Evropa nyní svědkem. 

Realita: Obnovitelné a lokální zdroje energie jsou jednou z cest (nikoliv jedinou), jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Cenu energie však významně ovlivnilo hned několik faktorů najednou – zvýšení poptávky po elektřině v rámci po-covidového oživení evropské ekonomiky, válka na Ukrajině a s ní spojené omezení dodávek plynu z Ruska včetně snah Ruska o zvyšování ceny této komodity, výpadky jaderných a uhelných elektráren v řadě evropských zemí a zdražení emisních povolenek.

Z těchto důvodů tedy není možné označit za viníka energetické krize ani obnovitelné zdroje, ani udržitelné strategie EU. Naopak obnovitelné a lokální zdroje energie mohou být cestou, jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Závěr:  jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím o udržitelnosti?

Dezinformační rétoriku spojenou s tématem cirkulární ekonomiky dále pečlivě sledujeme a budeme i nadále napomáhat vyvracet nejčastější mýty a omyly, které se v souvislosti s cirkulární ekonomikou objevují nejen v médiích, ale i v zasedacích místnostech firem.

Nejste si v záplavě informací jisti, co přesně by mohla cirkulární ekonomika přinést vám? Tím správným rozcestníkem může být Cirkulární akademie CIRAA.

Chtěli byste si přečíst další příklady, jak funguje cirkulární ekonomika v praxi a jaké jsou její pozitivní dopady na společnost i firmy? To vše jsme shrnuli v první díle tohoto článku – O čem je cirkulární ekonomika.

Galavečer Cen SDGs2022

Tento rok byl pro nás opravdu pestrou jízdou. Pracovali jsme na různorodých projektech a pro celé spektrum organizací. Od lídrů odvětví jakými jsou např. Kofola, Komerční banka či Skanska Residential, přes ambiciózní startupy, až po neziskovky a orgány veřejné správy. Radili jsme v inovačních centrech. Byli jsme u organizace top udržitelných eventů tohoto roku. Startovali jsme komunikaci klimatické změny v Moravskoslezském kraji. Navrhovali fungování cirkulárních budov a kanceláří v Praze. Rozjeli jsme první komplexní vzdělávací akademii v oblasti cirkulární ekonomiky. Jaké to bylo? 

Prohlédněte si naše klíčové projekty a spolupráce s největším dopadem. Těší nás, že jsme i v tomto roce pomáhali českým firmám a dalším organizacím s promítnutím udržitelnosti do praxe, udržitelnou komunikací a pořádáním cirkulárních eventů.

Poradenství v udržitelnosti: radili jsme 24 firmám na více než 40 projektech

Díky 2 675 hodinám práce (a číslo ještě dále roste) na různorodých projektech se nám v letošním roce povedlo ustálit podobu našeho vlajkového poradenského produktu, kterým je Quick Check udržitelnosti firmy. Quick Check lze zjednodušeně přirovnat ke komplexnímu auditu ve firmě v oblasti udržitelnosti.

„Troufám si říct, že Quick Check v dnešní podobě přesně odpovídá aktuálním potřebám strategického managementu firem v problematice udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Díky své škálovatelnosti a univerzálnosti se Quick Check hodí jak pro úplné nováčky, tak i pro firmy, které již dělají kroky na cestě k cirkularitě, chtějí se neustále posouvat vpřed a hlavně mít ve svých aktivitách strukturu,” vysvětluje Laura Mitroliosová.  

V jakých firmách jsme náš Quick Check použili letos? 

Kofola – analýza udržitelnosti a materiálových toků nápojářské skupiny

Mezi největší poradenské projekty, kde jsme metodiku Quick Checku letos použili, patřila bezpochyby analýza udržitelnosti pro nápojářskou skupinu Kofola. Projekt vyžadoval zapojení 11 výrobních závodů z 5 zemí v Evropě s více než 2000 zaměstnanci a 26 značek patřících pod skupinu Kofola

Projekt v délce více jak půl roku zahrnoval mimo jiné:

  • Quick Check výrobního podniku Krnov, 
  • rozsáhlé Stakeholder dialogy, 
  • rešerše legislativních trendů,
  • identifikaci globálních trendů v udržitelnosti v nápojářském segmentu,
  • mapování dodavatelského řetězce klienta,
  • vytyčení témat na základě kterých nyní bude Kofola připravovat svoji strategii udržitelnosti.

Jak na cirkulární budovy a kanceláře? Zásadní otázka tohoto roku.

Dopady aktuální energetické a materiálové krize se promítly intenzivně i do oblastí správy a řízení budov. I tyto aspekty jsme řešili v rámci cirkulárního scanu budov Akademie múzických umění v Praze. Pro Akademii múzických umění v Praze (AMU) jsme  zanalyzovali smlouvy a faktury týkající se zejména nakládání s odpady. Udělali jsme terénní šetření v budovách klienta na základě interní metodiky „Cirkulární Quick Check kanceláří”. A nastavili systém priorit – krátkodobých i dlouhodobých – pro další rozvoj cirkularity v budovách a kancelářských prostorech rektorátu AMU a jednotlivých fakult HAMU, DAMU a FAMU.  

Jak aplikovat cirkulární byznys modely do tržního prostředí?

Cirkulárních byznys modelů jsou desítky. České firemní prostředí se ale teprve učí „přemýšlet cirkulárně”. Snažíme se v tomto směru firmám a dalším organizacím co nejvíce pomáhat. V tomto roce jsme intenzivně pracovali např. na aplikaci reuse modelu do českého tržního prostředí. 

Model reuse je nezbytnou součástí cirkulární ekonomiky a my se jeho aplikací do praxe zabýváme dlouhodobě. Mezi kreativně nejzajímavější projekty v tomto ohledu patřila ekonomická studie pro využití objektu Haly 39 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Výsledkem je návrh Cirkulárního domu, unikátního živého prostoru, který má být výstavní skříní lokálních re-use aktivit. Navrhli jsme fungování a ekonomiku daného prostoru jako edukativního reuse centra. V rámci tohoto projektu jsme absolvovali deset stakeholder dialogů se zástupci reuse center v ČR i v zahraničí. 

Reuse tématu jsme se intenzivně věnovali i v rámci rozběhu činnosti České federace nábytkových bank a re-use center, kde působíme jako zakládající člen. Pro Českou federaci reuse jsme připravili obchodní model, na jehož základě nastartovala svoji činnost. Pokračovali jsme přípravou komunikační strategie i konceptu originálního eventu Křeslo pro CEO.

Experti CIRAA v inovačních centrech, udržitelných soutěžích, expertních skupinách a eventech

Naše majitelky, Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle mají osvědčení expertů pro poradenství firmám v rámci činnosti českých inovačních center (SIC, JIC, MSIC). Status experta letos získal taktéž náš konzultant Albert Schandl. V inovačních centrech jsme radili např. při rozběhu firem Fair Bio pražírna, Classic Oil či Art Carbon. Laura pomáhala rozvíjet trend udržitelnějšího sportu a s tím souvisejícího cirkulárního pořádání sportovních událostí. Tyto aktivity vykonávala jakožto členka speciální Komise pro udržitelnost Českého Olympijského výboru a taktéž v rámci konzultací pro Český florbalový svaz. 

U letošních Cen SDGs 2022 (Ceny za rozvíjení Cílů udržitelného rozvoje OSN) jsme byli téměř od začátku. Stali jsme se letošními partnery události Global Goals Summit 2022 a naše majitelky Laura a Ivana celé porotcování Cen SDGs 2022 i facilitovali. Osvětu o Cílech udržitelného rozvoje OSN jsme pomáhali šířit i pomocí podcastu LOOPA. Svým hlasem jsme rovněž pomohli vybrat vítěze udržitelného podnikání Top odpovědné firmy, kterou pořádá Byznys pro společnost.

Kromě již zmíněného Global Goals Summitu 2022 pro nás klíčovou zkušeností v oblasti eventů byla i největší mezinárodní konference o dezinformacích –  Evropa proti informačnímu chaosu. Pro organizátora – institut CEDMO – jsme kompletně zajišťovali organizaci eventu, tak aby odpovídala principům udržitelnosti.

Galavečer Cen SDGs2022

Galavečer Cen SDGs2022: Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle.

Rozvíjíme strategickou komunikaci udržitelnosti napříč obory

V oblasti strategické komunikace udržitelnosti jsme připravovali komunikační strategie pro firmy všech velikostí. Od lídrů udržitelných inovací ve svém odvětví jako např. Skanska Residential, přes ambiciózní startupy jako je reKáva, až po neziskovky či orgány veřejné správy. 

Skanska Residential – jak vylepšit co už funguje?

Společnost Skanska osobně považuji za „značku”, která má skvěle propracovanou komunikaci, strategii udržitelnosti, má za sebou konkrétní úspěšné projekty a udržitelné inovace každý den zavádí do praxe,” uvažuje Ivana Hekerle.  Posunout výjimečnou firmu, která skvěle funguje a hezky komunikuje, pro nás byla výzva, se kterou jsme se ale úspěšně poprali a pro Skanska Residential vytvořili komunikační strategii pro oblast udržitelnosti.

Navázali jsme na úspěšnou kampaň Kultura bydlení a doporučili v ní pokračovat s apelem na konkrétní rezidenční projekty Skanska a rozvíjení komunitní komunikaci. Skanska realizuje mnoho udržitelných řešení a inovací, díky nimž se v jejich stavbách lidem žije příjemněji, komfortněji a udržitelně. Navíc jim stavby šetří náklady na energie, spotřebu vody, nebo pravidelné údržby.   

„U klienta jsme zanalyzovali dosavadní profil v oblasti udržitelnosti. To zahrnuje např. určit, kde je potenciál pro komunikaci vzhledem k aktivitám klienta a také obecně k trendům v udržitelné výstavbě. Nastavili jsme doporučení pro rok 2023 a vypíchli hrozby a na co si dát pozor v komunikaci udržitelnosti,” doplňuje Ivana. 

Po prezentaci komunikační strategie pro Skanska Residential – kolegové Ivana Hekerle, Albert Schandl a Jana Babiková.

LIFE COALA: startujeme proces adaptace na klimatické změny v Moravskoslezském kraji

Vypracovat strategii komunikace pro projekt LIFE COALA bylo pro náš tým velkou výzvou hned z několika důvodů – vzhledem ke komplexitě celého tématu, plánované délce projektu (10 let!), počtu aktivních partnerů (13 velkých organizací včetně měst, univerzit, ministerství,…), ale především – kvůli důležitosti samotného tématu adaptace na klimatické změny v kraji. To poslední vystihl na společné schůzce ekopsycholog Jan Krajhanzl, spoluautor výzkumu Česká (ne)transformace 2022, když řekl, že pokud pohoří adaptace na změnu klimatu v MSK kvůli špatně zvolené komunikaci, pak můžou být společenské důsledky opravdu dramatické. A naopak, pokud se vše strategicky dobře nastaví již od začátku, může se v MSK v následující dekádě mnoho věcí změnit k lepšímu. Právě tato odpovědnost náš komunikační tým v čele s Ivanou Hekerle dobře nakopla a výsledkem je nadupaná strategie”, která je především data driven – vychází z reálných průzkumů veřejného mínění, průzkumů činností samospráv, aplikované psychologie a mnoha hodin strávených rozhovory se stakeholdery.

Pokud Vás zajímají další projekty z oblasti komunikace udržitelnosti, bližší informace najdete v našich referencích. Udržitelnou komunikaci jsme nastavovali a řídili v mnoha firmách včetně Biopekárna Zemanka, Sociorating, reKáva, Q Designers (start projektu 100 dětských skupin), Mary Kay, McDonalds, KB, Český cirkulární hotspot a další. 

Náš ESG rozcestník pomohl desítkám firem všech velikostí pochopit podstatu nefinančního reportingu 

Tento rok byl pro vývoj nefinančního reportingu ESG zvlášť významný (aktuální vývoj ESG včetně termínů a povinností pro firmy popisujeme podrobně např. zde). Klienti na tento trend reagují a chtějí se rychle zorientovat v problematice ESG a souvisejícího nefinančního reportingu. Proto jsme přišli s iniciativou ESG rozcestníku. Vyplnění dotazníku včetně výsledků je zcela zdarma. Během několika měsíců ho vyplnily už desítky firem všech velikostí – od menších po nadnárodní korporace. „ESG rozcestník jsme navrhovali tak, aby jej dokázali majitelé či manažeři firem vyplnit z hlavy bez složitých podkladů. Výsledná zpráva je vždy personalizovaná na míru dané firmě dle odpovědí, které uvedla kontaktní osoba,” vysvětluje Laura Mitroliosová.

Manuál udržitelné komunikace bez greenwashingu šel na dračku jako chleba vyndaný z horké pece 

Manuál udržitelné komunikace bez greenwashingu jsme vytvořili ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. Během necelého půl roku od jeho publikování měl manuál stovky stažení a to nejen z Česka ale i ze Slovenska. 

Tento úspěch Manuálu nám potvrdil, že jsme tady trefili do černého – firmy intenzivně hledají návody, jak komunikovat udržitelnost pravdivě, transparentně a věcně správně. Zkrátka tak, aby se vyhnuli typickým hříchům greenwashingu. V návaznosti na vydání Manuálu jsme absolvovali rozhovory s firmami a organizacemi, které si tento dokument stáhly. Organizovali jsme workshopy na toto téma (např. v rámci Týdne inovací v listopadu). Z rozhovorů jsme se dozvěděli, že téma greenwashingu je pro firmy nové a velice často principy komunikace bez greenwashingu neumějí aplikovat do denní reality své organizace. I proto jsme se tomuto tématu rozhodli dále naplno věnovat – pokračujeme v projektech přípravy firemních strategií v oblasti udržitelné komunikace, organizujeme vzdělávací eventy na toto téma apod. 

Závěr: co nás čeká v příštím roce?


Začneme tím nejdůležitějším – vzděláváním

Celý svět se nám tento rok mění přímo před očima. Válka na Ukrajině a energetická krize nám nastavují ještě ostřejší zrcadlo. Odhalují, jak křehké a napadnutelné jsou bezpečnost, naše materiální jistoty a ekonomické systémy, v nichž žijeme. Jak zajistit větší ekonomickou bezpečnost EU a ČR? Jednou z odpovědí je cirkulární ekonomika. 

Cirkulární ekonomika je taktéž klíčovým prvkem dekarbonizace evropského průmyslu. Každá klimatická strategie (ať už firemní strategie snižování emisí nebo strategie na úrovní samospráv) s ní proto musejí počítat. 

Analýzy průzkumů veřejného mínění během prací na projektu LIFE COALA nám bohužel ukázaly, že o Green Dealu (rozuměj zelené transformaci ekonomik EU) existuje u laické veřejnosti extrémně nízké povědomí. Firmy a státní instituce jsou na tom o něco lépe. Přesto mnohdy tápou, jak udržitelnost promítnout do reality své organizace.

Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu. Budete u toho s námI? 

Vypracování jednotných standardů k vykazování informací o udržitelnosti, tedy standardů ESRS, svěřila Evropská komise agentuře EFRAG (poradní skupina pro účetní výkaznictví). Investorům tyto standardy zjednoduší posuzování firem z hlediska udržitelnosti. Jakých témat se připravené standardy týkají a co se bude dít dál?

Na úvod přinášíme shrnutí vývoje v oblasti standardů nefinančního reportingu ESG za rok 2022: 

  • Směrnice CSRD byla přijata, členské státy mají nyní 18 měsíců, aby ji překlopily do své legislativy.
  • Směrnice CSRD vytvořila procesní rámec vzniku nefinančního reportingu, tedy jakých firem se bude reporting povinně týkat, jaká témata budou standardy pokrývat (pilíře ESG) a kdo tyto standardy bude vytvářet (EFRAG).
  • Směrnice také definuje, že standardy budou vznikat průběžně, a to formou tzv. delegovaných aktů. Delegované akty jsou flexibilní a umožní reagovat na potřeby trhu (např. upravit standardy dle zpětné vazby firem, kterým vzniká povinnost nefinančního reportingu).
  • EFRAG zveřejnila minulý měsíc návrh nových standardů ESRS, které mají usnadnit firmám tvorbu nefinančních reportů ESG.

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

CIRAA ESG rozcestník je k dispozici zde.

CIRAA ESG rozcestník

ESRS standardy čekají na schválení Evropskou komisí

Jak jsme zmiňovali v článku o vývoji tématu ESG za rok 2022, začátek roku proběhl v duchu připomínkování jednotlivých standardů a metodologie. Tyto připomínky a podněty agentura EFRAG postupně prošla a zapracovala je do finální podoby standardů. Jejich podobu zveřejnila v listopadu 2022. Nyní bude mít za úkol Evropská komise jednotlivé návrhy standardů projít a odsouhlasit.

V tuto chvíli tedy čekají na schválení dvě skupiny standardů:

  •  tzv. průřezové standardy k obecným principům a tématům reportingu (cross-cutting standards dle obrázku níže) 
  • a tzv. tematické standardy (topical standards).

Zdroj: PWC: EU newsletter #3 – Sustainability reporting – Part A: what you need to know about the EFRAG’s exposure drafts.

Tematické standardy budou obsahovat 3 skupiny témat, které korespondují se zkratkou ESG. Tedy oblasti environmentální, sociální a governance. V rámci environmentálních témat jsou připravené standardy pro tyto okruhy:

  • Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  • Znečišťování vody a půdy
  • Vodní zdroje
  • Biodiverzita a ekosystémy
  • Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Je vhodné doplnit, že firma nebude muset reportovat pro všech pět okruhů – vybere si jenom ty okruhy, které jsou pro její firemní realitu významné. Jde o uplatnění tzv. principu dvojí materiality (relevantnosti) definovaného rovněž  ve směrnici CSRD.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Z oblasti sociálních témat jsou pak připravené standardy pro okruhy:

  • Rovná práva a příležitosti
  • Pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  • Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  • Ovlivněné komunity
  • Koncoví zákazníci

V části governance jsou pak standardy hotové pro okruhy:

  • Způsob řízení firmy (včetně posouzení rizik a kontrolního systému)
  • Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

EFRAG zveřejnila vybraná odvětví se specifickými nároky na reporting, na standardech však ještě pracuje

V následujících měsících bude mít EFRAG na starost přípravu standardů pro sektorová témata, která se týkají pouze konkrétních odvětví hospodářství. Těmi nakonec budou zemědělství, těžba uhlí, těžební průmysl obecně, distribuce ropy a zemního plynu, energetika, silniční doprava, výroba motorových vozidel, produkce potravin a nápojů a textilní průmysl.

“Právě se sektorovými tématy byla spojena velká očekávání. A to nejen co do obsahu jednotlivých standardů, ale především výběru odvětví, kterých se budou sektorová témata týkat. Výběr sektorů nakonec plně koresponduje se snahami o zelenou transformaci evropského hospodářství – jedná se totiž o ekonomicky strategická odvětví s velkým potenciálem změn. Odvětví jako energetika, těžební průmysl a distribuce ropy a zemního plynu mají zároveň v kontextu válečných událostí posledního roku také velký význam bezpečnostní a politický,” komentuje sektorová témata Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Pro malé a střední podniky připraví EFRAG standardy až v průběhu roku 2023

Časovou osu, která určuje firmám termín platnosti povinného nefinančního reportingu určuje opět směrnice CSRD. Pro malé a střední podniky se pak bude EFRAG zabývat standardy zvlášť, a to v příštím roce. Jedná se o tzv. standardy o vykazování udržitelnosti pro malé a středně velké podniky. Těmto firmám chce EFRAG uzpůsobit především rozsah povinností reportingu, a to úměrně dle velikostí těchto podniků.

Materiálové pasy výrobků mají v evropském prostoru vstoupit v platnost od roku 2024. Legislativně se budou opírat o nové Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a týkat se budou nejprve vybraných odvětví – textilního průmyslu, stavebnictví a zpracování průmyslových baterií a baterií pro elektromobily. Materiálové pasy mohou představovat přínosy v podobě rozvoje cirkulární ekonomiky a cirkulárních obchodních modelů. Technické řešení nabízí například software společnosti Circularise. Ta nedávno získala masivní finanční podporu ve výši 11 milionů eur od investorů a soukromých firem. Jakým směrem se ubírá další rozvoj technologií digitálních pasů výrobků?

Pro základní informace o tématu digitálních pasů a blížící se legislativě spojené s tímto tématem čtěte náš článek Digitální pasy výrobků – čeká nás už brzy další byrokratická zátěž, nebo příležitost k rozvoji ekonomiky?

Digitální pasy evidují informace o materiálech, ale i o dodavatelském řetězci včetně informací o duševním vlastnictví

I přes existující a funkční technická řešení materiálových pasů výrobků zůstávají stále nedořešené mnohé základní otázky. A to například rozsah, který by měly tyto softwary či aplikace pokrývat. Ideálně by měla technická řešení pro evidenci digitálních pasů výrobků zahrnout celý hodnotový řetězec daného odvětví a také zajistit bezpečné uložení všech dat a citlivých informací, které budou firmy do evidence ukládat. Například informace spojené s obchodním tajemstvím nebo duševním vlastnictvím. Právě těmito problémy se chce intenzivně zabývat nizozemská společnost Circularise, která získala na podzim tohoto roku finanční podporu 11 milionů eur na další rozvoj svého softwaru pro materiálové pasy.

Dopad i na automotive segment, výrobce obalů nebo stavebnictví, tedy obory s vysokou uhlíkovou stopou

Software společnosti Circularise je založený na blockchainové technologii a svým klientům poskytuje i takové informace jako ověření původu materiálů nebo řízení uhlíkové stopy. Právě tyto funkce jsou užitečné pro firmy z oboru zpracování chemikálií, plastů a kovů, ale i z oboru automotive, elektroniky nebo výroby obalů a stavebních konstrukcí.

Poskytnutá finanční podpora by tak společnosti Circularise měla sloužit jako prostředek pro další rozvoj softwaru speciálně pro tato odvětví. Z tohoto důvodu navázala firma mimo jiné také spolupráce se značkami jako jsou Mitsubishi Chemicals, Philips Domestic Appliances nebo Porsche.

Digitální pasy poskytují užitečné informace i do nefinančních reportů firem

Start-up Circularise má také velkou podporu ze strany Evropské komise. Circularise totiž svým softwarem pro evidenci materiálů poskytuje řešení pro strategické plány EU v oblasti dekarbonizace nebo evidence nefinančních dat ESG. A to zároveň v plné ochraně dat díky blockchainové technologii.

Cirkulírní akademie CIRAA

Cirkulární akademie nabídne škálu mnoha vzdělávacích aktivit – od blokového online kurzu, přes workshopy, semináře a konference, po intenzivní letní školu.  „Stěžejní aktivitou Cirkulární akademie bude kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, která se po vzoru metodiky CIRAA Quick Check zaměří na fungování firem a institucí dle principů cirkulární ekonomiky. Hlavními tématy kurzu budou materiály, voda, energie a energetika, odpady, provoz v budovách a kancelářích, cirkulární nákupy a tendry, externí komunikace a greenwashing s důrazem na aktuální trendy přicházející v podobě unijní legislativy a příklady dobré praxe,” představuje nabitý program kurzu Dagmar Milerová Prášková, která Cirkulární akademii v CIRAA povede.

V Cirkulární akademii lze absolvovat dva kurzy

Část Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám I. bude probíhat online od ledna do června 2023 a bude doplněna několika osobními setkáními, na kterých si účastníci mohou vyměnit zkušenosti. Na první blok akademie naváže tematicky podzimní prezenční blok Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II.  Oba kurzy doplní intenzivní letní škola. V Česku první svého druhu, ve třech dnech nabídne nabitý program, rozdělený do dopoledních teoretických přednášek a odpoledních interaktivních aktivit a exkurzí. Celou letní školu doprovodí představování příkladů dobré praxe, intenzivní debaty a networking. Setkávání v rámci cirkulární akademie bude probíhat v prostorách Kampusu Hybernská.

Cirkulární akademie umožňuje i individuální vzdělávání na míru pro firmy i veřejné instituce. „Cílem Cirkulární akademie je hlavně to, aby si účastníci uvědomili nutnost změny dosavadního myšlení a chování v duchu „vyrob – použij – vyhoď“ a dále šířili principy charakteristické pro cirkularitu – jak omezovat produkci odpadu, jak využívat existující materiály a zachovávat v maximální míře primární zdroje, jak inovativně přemýšlet o ekodesignu a výrobě a udržitelně řešit spotřebu s důrazem na životní cyklus výrobků,” vysvětluje Dáša Milerová Prášková důvody a záměry vzniku Cirkulární akademie. 

Akademie je vhodná pro klíčové manažery, zaměstnance z oddělení nákupů, udržitelnosti nebo provozu, státní zaměstnance a jednotlivce se zájmem o udržitelnost a aktuální trendy. Akademie absolventům otevře dveře na cestu ke změně procesů v jejich firmě nebo v osobním životě.

Cirkulární akademie v číslech:

  • 30+ lektorů se zkušenosti z praxe
  • 6 prezenčních workshopů
  • 5 bloků online výuky
  • 3 celodenní školení letní školy
  • 3 exkurze v průběhu roku

Cirkulární akademie vzniká pod záštitou Ministerstva životního prostředí a partnery jsou Velvyslanectví Nizozemského království a Komerční banka. Podrobné informace o Cirkulární akademii naleznete na cirkularniakademie.cz

Co je nového v cirkulární ekonomice? Dekarbonizace průmyslu, ESG legislativa a materiálové pasy výrobků. Využití principů cirkulární ekonomiky se ukazuje jako klíčové k dekarbonizaci českého i celoevropského průmyslu. Do roku 2050 se Evropa zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality a k tomu bude potřeba velkých změn nejen v průmyslu, ale napříč celou ekonomikou. Proto přichází evropská legislativa s podobou nefinančního reportingu ESG. Teď v listopadu byla Evropským parlamentem schválena směrnice CSRD o povinnostech nefinančního reportingu, která musí být v následujících měsících překlopena do legislativy všech členských států. Na metodologických standardech nefinančního reportingu se zatím stále pracuje. Důležitou roli v akčním plánu zavádění principů cirkulární ekonomiky sehrají také materiálové pasy výrobků. Přehledné info k jednotlivým tématům vám přinášíme níže.

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Snížení CO2 o 65 % v evropském průmyslu do roku 2050

O tolik dokážeme v evropském prostoru snížit emise CO2 díky aplikování cirkulárních principů. K tomu došla studie „Cirkulární ekonomika jako cesta k dekarbonizaci těžkého průmyslu“, kterou vypracoval INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky).

“Ukazuje se, že průmysl je stále největším znečišťovatelem ovzduší. Až 65 % emisí CO2 pochází přitom ze zpracování základních 4 materiálů, oceli, plastu, hliníku a cementu. Nejvíce zatěžující jsou pak v tomto ohledu sektory stavebnictví a automobilový průmysl. Cirkulární ekonomika jim však nabízí cestu, jak svou produkci postupně dekarbonizovat a naplnit tak závazky o snižování emisí CO2, ke kterým se Evropa zavázala do roku 2050. Věříme, že české firmy budou reflektovat tato data a začnou co nejrychleji zavádět principy cirkulární ekonomiky do svých provozů,” komentuje výstupy studie Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Jak ovlivní české firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje za rok 2022

Tento rok byl pro vývoj nefinančního reportingu ESG významný. Na jaře byla stanovena hlavní témata reportingu ESG a jedním z nich bude i cirkulární ekonomika. Teď v listopadu byla Evropským parlamentem schválena směrnice CSRD o povinnostech nefinančního reportingu, která má být v následujících měsících překlopena do legislativy všech členských států. Na metodologických standardech nefinančního reportingu se zatím stále pracuje.

Agentura EFRAG postupně odkrývá podobu standardů pro vykazování nefinančního reportingu ESG. 23. listopadu 2022 EFRAG  ve své roli technického poradce Evropské Komise předložila první soubor návrhů standardů Evropské Komisi. Kromě konkrétních termínů závádění povinností ESG reportingu do praxe firem jsou již známy i první témata.

Reportovací povinnost ESG bude pro první subjekty účinná sice až od roku 2025, data budou ale pro reporting muset sbírat již za rok 2024, a proto by se firmy měly připravovat na nastavování souvisejících procesů sběru ESG dat a jejich analýzy už nyní. Zároveň je důležité vědět nejen, kdy se bude nefinanční reporting ESG týkat konkrétně mé firmy, ale také jaká témata reportingu budou stanovena pro můj sektor a mé odběratele. Vývoj v této oblasti včetně podrobné metodologie reportu pravidelně sledujeme a nabádáme firmy, aby se o téma zajímaly včas a nepodcenily první reporting. Bude to totiž jejich vizitka jak před veřejností, tak i před investory. A dobrý reporting může firmě otevřít dveře k zajímavým spoluprácím,” komentuje postoj CIRA Advisory Mitroliosová.

Jak ovlivní české firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje za rok 2022 v tomto rozsáhlém článku.

Jak jsou české firmy připraveny na ESG? CIRAA získává zpětnou vazbu trhu díky ESG rozcestníku

Klienti se nás často ptají, jak začít s ESG reportingem. Pro začátek doporučujeme udělat si rychlý přehled díky ESG rozcestníku. Tento rozcestník jsme nadesignovali tak, aby se firmy mohly rychle zorientovat v nových legislativních podmínkách i často reportovaných oblastech.

Vyplnění dotazníku včetně výsledků je zcela zdarma. Během několika měsíců ho vyplnily už desítky firem všech velikostí – od menších po nadnárodní korporace,”  představuje ESG rozcestník Laura Mitroliosová. „Zájem o dotazník nás nepřekvapuje. Dle průzkumů až 75 % investorů chce vidět i nefinanční ukazatele firmy. Řada investorů také zjišťuje, zda firma má i nějakou udržitelnou strategii podnikání. ESG nefinanční reporting se tak ukazuje jako spolehlivá a jednotná metodologie, jak tyto informace o své firmě sdílet dál. Výstupem ESG rozcestníku je doporučení, co dělat, abyste splnili všechny zákonné povinnosti a neztratili svou konkurenční výhodu.

Náš ESG rozcestník pro firmy je k dispozici tady.

Jak vás ovlivní digitální pasy? Jsou materiálové pasy výrobků spíše příležitost, nebo jen byrokracie navíc?

Rok 2024 s sebou přinese povinnost vystavovat digitální pasy výrobků ve vybraných odvětvích, a to v textilním průmyslu, stavebnictví a v rámci výroby průmyslových baterií a baterií pro elektromobily. To nejzajímavější z článku si můžete přečíst přímo na našem webu. Shrnuli jsme základní info o nové legislativě EU včetně výhod vyplývajících z digitálních pasů.

„Informace z materiálových pasů budou užitečné jak pro firmy, tak i pro spotřebitele. Koncoví zákazníci budou mít více informací o složení produktů a firmy naopak mohou tyto informace použít například ke snadnějšímu výpočtu své uhlíkové stopy. Především to ale umožní firmám implementovat udržitelnější strategie do svých dodavatelských řetězců. V tomto poslouží digitální pasy dobře nákupčím ve firmách. Práci ulehčí materiálové pasy výrobků také zpracovatelům druhotných surovin, kteří budou mít větší přehled o složení produktu, a tím pro ně bude snadnější další oprava, rozebrání a recyklace produktu,” shrnuje příležitosti digitálních pasů Albert Schandl, expert CIRA Advisory na materiály a produktové strategie.